Vyhl.50/78Sb. snadno a rychle
Kolik jen na odborných i laických fórech proběhlo diskusí o tom, zda je pověstná "Padesátka" po těch desetiletích platnosti ještě aktuální a co vlastně osvědčuje a vyjadřuje.
K následující úvaze mne přiměla osobní zkušenost jak s těmi, kteří zkoušku složili, tak těmi, kteří ji nemají, ale chtěli by elektrikařinu nějak provozovat.
1)Samotná podstata "Padesátky": Vzhledem k obrovské šíři "elektrikařiny" není možné postihnout jmenovitě to, co který elektrikář musí znát, aby svou práci dělal správně. A nejenom elektrikář. Každý zaměstnanec nějak přijde v zaměstnání do styku s elektrickým zařízením, ale každý v jiném rozsahu použití, proto je třeba každého správně poučit, jak se chovat, jakou mít kvalifikaci pro svůj rozsah činnosti.
Tato vyhláška je natolik všeobecná, že umožňuje právě takový rozsah stanovit, proškolit a je-li stanoveno, i přezkoušet. Náročnost, rozsah a úroveň pak stanovuje (a zodpovídá) zaměstnavatel a v samotné vyhlášce je popsána v jednotlivých paragrafech znění: (zjednodušeně)
§ 1a 2 hovoří obecně o účelu vyhlášky
§ 3 - popisuje základní požadavky a oprávnění zaměstnanců, pracujících s jednoduchými spotřebiči a zaměstnavatel je jednorázově proškolí, jak se zachovat (nelézt do rozvaděčů, při zjištění poruchy ohlásit, nepolévat je vodou...) a první pomoc. Podle §3 jsme tedy proškoleni všichni zaměstnanci a tedy všichni máme "Padesátku".
§ 4 - zaměstnanec pracuje se složitým el. zařízením, obsluhuje jej a má oprávnění do něho i zasahovat (výměna šroubovacích pojistek, zapnutí jističe, výměna žárovky...). To se považuje za složitější operaci, proto je zaměstnavatel povinen periodicky proškolovat a ověřovat, jestli to ten chlap ještě umí.
§ 5 - je nejnižší kvalifikací elektrikáře (dříve "osoba znalá"). Ke získání je nutné elektrotechnické vzdělání, aby mu byly detailně známy účinky elektřiny. Školí se na konkrétním zařízení a je také přezkušován - zaměstnavatel stanoví dobu platnosti. Tento člověk už může vykonávat práce i pod napětím (typicky je to třeba měření přenosnými přístroji...), ale takové práce provádí pod dohledem osoby s vyšší kvalifikací. Nemá například oprávnění k "vypnutí a zabezpečení pracoviště" - to udělá ted nad ním.
§ 6 - je prvním stupněm kvalifikace (dříve osoba znalá s vyšší kvalifikací), kde se krom el.vzdělání vyžaduje praxe a složení zkoušky před komisí. Rozsah proškolení je v základu dán znalostí bezp. předpisů ve Vyhlášce, právních předpisů a daným zařízením, na kterém zaměstnanec má praxi - pracuje. V tom je právě "nadčasovost" Vyhl.50/78Sb.
§ 7 a 8 pak umožňují důznou úroveň řízení činnosti na el. zařízeních - jeden zaměstnanec, velká rozvodna, elektrárna Tušimice...
Vyšší paragrafy popisují zvláštní případy práce na el. zařízeních, jako jsou revize, projektování, práce v laboratořích...
Nepochopení těchto základů často vede k mylné doměnce, že držitel oprávnění §8 zná veškerá zařízení, umí je opravovat, obsluhovat a ještě lepší v tom je revizák a projektant. Ne, nikdo neumí všechno a odborníka poznáte podle toho, že dokáže říci - tohle neumím.
Na závěr smutné konstatování: Pááni učitelé odborných škol, pokud už chcete zvýšit prestiž svojí úrovně vzdělávání, pokud chcete zlepšit uplatnitelnost svých studentů na trhu práce tím, že jim umožníte v rámci studia získat §5Vyhl.50/78Sb., trvejte na bezvadné znalosti principů ochran v elektrotechnice - technické údaje o odporu uzemnění a rozměrech zón v koupelně, jsou až na druhém, ne nevýznamném, místě...
Je to pěkně a srozumitelně napsaný, chválím
Chtělo by to připíchnout nahoru nebo to dát do článků, aby se to nepropadlo někam do ztracena.
Moc hezký, co tě k tomu vedlo tohle sepsat. Jsem pro to připíchnout. Miky RT
Co mne k tomu vedlo? Posuďte:
1)Neustálé diskuse o "Padesátce" vedou lidé, kteří o ní nevědí podstatné a mají rozhodovat. Kritizují ji jenom proto, že nechápou, že tak stará věc může být stále aktuální, když se správně a důsledně používá.
2)Nedávné moje školení a zkoušky, společné s pracovníky elinst. firem, údržbářů v "JZD", údržbářů z průmyslu, IT specialisty... tedy dost rozdílných zaměření v oboru - a to celé organizuje parta letitých revizáků, kteří mají zkušenosti, ale neumí moc přednášet a tak bez předchozí přápravy "prolistují" na místě normy a "nahlas uvažují". Když jsem vypustil "kontrolního chrousta" - PELV a možnost přímého dotyku obsluhou na neuzemněný pól, dozvěděl jsem se, že si to přednášející revizák musí dozítra nastudovat a pak odpoví, ostatní nevěděli, o čem mluvím... Mají hromadná školení a zkoušky význam, když není naplněna základní podmínka - aplikovat na zařízení, na kterém pracuji?
3)Na pozici elektroúdržbáře mi přijali průmyslováka bez 50ky, tak jsem se nabídl, že to může udělat u mne (§6,8). Po krátké diskusi jsem zjistil, že nezná žádný z principů ochran, ba ani je neumí vyjmenovat - já to dávám i 40let po složení Závěrečné učňovské zkoušky, jako mém jediném eltech. vzdělání. Půjčil jsem mu pár knížek, navedl jej na internet, když už furt čumí do toho nesmyslu, co nosí v kapse a párkrát zavedl diskusi při svačině... Zámečník, se kterým svačíme, to odpověděl logicky a dobře, průmyslovák elektro se nechytal...
4) ...a dodělal mne příspěvek, kde se mladý "Padesátkař" ukázal, jako neználek (z důvodu "větší bezpečnosti" ve vlhkém prostředí, vypínal ve vypínači nulák), a když to "pouhý" vyučenec chtěl opravit, prohlásil jej za blba, který bez "Padesátky" nemá tedy vůbec co kecat!
Já jen dodám, že par. 7, 8, 9 a 10 samostatně nic neřeší. Tento člověk musí mít par. 6 - samostatná práce na el. zařízení a k tomu teprve např. par. 7 - řízení činnosti (je jedno kolik lidí), par. 8 - řízení činnosti dodavatelským způsobem (šéf elektromontážní firmy a el. zařízení dodává jiné osobě), par. 9 - revizní technik, par. 10 - projektant.
příklad: Já mám par. 6, 8, 10.
Plné znění vyhl 50/78Sb. vyhl-50.htm
Ještě z minulé diskuse o koupelně, pospojení, uzemnění...
Peče se" dneska ještě ochranné pospojování v koupelně? (futro, žebřík,..)
mirektatra, 16.03.2015 15:36
Otázka - ...pospojení v koupelně - není to dnes už nepovinný přežitek?
Laicky: Koupelna je nebezpečná (mokré prostředí a mokrý člověk), proto el.předměty mají mimo ZÁKLADNÍ ochrany (nulováním) také DOPLŇKOVOU ochranu - proudový chránič S PŘEDEPSANÝM VYBAVOVACÍM PROUDEM (prodávají se různé,...pro ochranu před požárem...). Doplňková ochrana není tak spolehlivá, jako základní (ale je např. citlivější, přesnější), proto nemůže být použita samostatně (je to elektromechanický přístroj), ale jen základní ochranu "vylepšuje".
Krom toho se v prostoru nachází i neelektrické předměty, které jsou ale elektricky vodivé a může na ně být zavlečeno nebezpečné napětí odjinud - voda, topení... třeba při blesku, nebo poruše mimo objekt (uhořelý nulák u trafa, fáze na radiátoru u panelákového souseda). Proto se zřizuje ZVÝŠENÁ ochrana pospojením, která neřeší, jaké je na nich napětí (proti zemi), ale zajišťuje, aby bylo na všech dosažitelných předmětech stejné - tedy aby nebyl ROZDÍL, který by při dotyku byl nebezpečný. Zvýšená ochrana, na rozdíl od doplňkové, je svojí spolehlivostí "plnohodnotná" ochraně základní, protože není závislá na mechanické funkci jednoho přístroje a tím je její kvalita trvalá. Je však "jen místně účinná" a je závislá především na kvalitě a kompletnosti provedení při jejím zhotovování.
To je principem ochran (také) v koupelně.
(Elektrotechnika 3.ročník UŠ 1975 - můj třídní učitel Jaromír Holubička - mnohokrát děkuji a vzpomínám s obdivem)
Náhodou jsem při "surfu" na netu narazil na Tvůj na starší článek, týkající se vyhlášky 50/78 Sb. A nedalo mi to, i když se jedná o starší věc, abych se k tomu nevyjádřil.
) přes potravinářský průmysl v širokém rozsahu, strojírenský a chemický průmysl, zemědělství, prostory s výbušným prostředím (lakovny, plynové stanice a kotelny), výtahy a lanovky a bytovou a občanskou výstavbu pochopitelně nevyjímaje.
Všeobecně se dá říct, že jako základní informace je dobrý, pouze bych chtěl upřesnit pár skutečností, jež jsou ve Tvém shrnutí trochu nepřesné a jež se objevily i v některých reakcích.
Abych uvedl, proč si myslím že k tomu mám nějaké "oprávnění", uvádím, že jsem elektrikářským "nestorem", "elektrikářem" jsem byl od roku 66 a paragrafy 8/9/10 jsem měl, od vzniku této vyhlášky, až do odchodu do důchodu v r.05.
Teď k mé reakci na Tvůj článek.
1. V jednotlivých paragrafech uvádíš termíny - dříve osoba znalá, příp. znalá s vyšší kvalifikací. Ne dříve, ale stále je tato kvalifikace takto definována.
Už § 5- jsou pracovníci znalí a od § 6 do 8 jsou definováni jako pracovníci s vyšší kvalifikací.
K tomu hned navazuji na reakce z "fóra". V každém vyšším paragrafu se, vzhledem k postupnému zvyšování vzdělání a praxe, předpokládá a vychází z toho, že pracovník měl splněné podmínky k paragrafu nižšímu. To znamená, že pracovník s kvalifikací § 8, případně § 9 nemusí mít uvedeno v oprávnění že má i § 6 a 7, jak bylo v jedné reakci psáno.
Pouze u "revizáka" dle § 9, je nutné, pokud se předpokládá (a to skoro vždy), že bude spolupracovat při své činnosti s pracovníky s nižší kvalifikací, aby splňoval rovněž podmínky § 7, nebo § 8, neboť je svou činností nucen, občas, takovéto pracovníky "řídit". A musí mít, ve svém oprávnění dle vyhl. 50/78 Sb., toto uvedeno.
Předpoklad že jsou splněny požadavky § 6-8 ale pak neplatí pochopitelně od § 10 -projektanti.
Zde jde sice o odbornou činnost, u níž se však požaduje především vzdělání, ale nepředpokládá se, že budou přímo pracovat na el.zařízeních.
Takže, pokud se dostanou přímo do provozu a do styku s el.zařízeními, nemohou provádět jakékoliv práce na el.zařízeních.
Tu mohou sice odborně poradit, ale toť vše.
A nakonec, co se týká § 11, jedná se o pracovníky, jimž je konkrétně stanoveno, na jakém konkrétním pracovišti mohou odbornou el. práci a činnost provádět (učebny škol).
Toliko jako doplnění a upřesnění.
A trochu nesouhlasím s Tvým závěrečným názorem jejž uvádím:
"Nepochopení těchto základů často vede k mylné domněnce, že držitel oprávnění §8 zná veškerá zařízení, umí je opravovat, obsluhovat a ještě lepší v tom je revizák a projektant. Ne, nikdo neumí všechno a odborníka poznáte podle toho, že dokáže říci - tohle neumím."
Podle mne je to tak, že nejde o to, co kdo umí. Jde o to co kdo může provádět a opravovat. A splnění potřebných paragrafů je předpokladem, že k práci a opravám zařízení mám oprávnění a mohu je opravovat. Ale pak záleží na tom, abych nejdříve "nastudoval" problematiku toho-onoho konkrétního zařízení, sehnal si veškeré potřebné podklady a dokumentaci a pokud toto mám a jsem seznámen s problematikou, nic mi nebrání, abych takovéto zařízení opravoval.
A neuznávám že "odborníka poznáš podle toho, že řekne - tohle neumím", ale může říct - tohle neznám. Ale pokud něco neznám, ještě neznamená, že to nebudu umět. Ale to možná budeš považovat jako "slovíčkaření", ale já v tom vidím poměrně podstatný rozdíl.
To, že jsem musel vícekrát konstatovat "tohle neznám", to se mi rovněž pochopitelně, vzhledem k rozsahu své činnosti, stalo, ale vždy jsem si musel, pokud jsem neznal, sehnat vše potřebné a pak jsem i "uměl".
A rozsah mé činnosti byl jak v projektování, řízení pracovníků, tak i v provádění revizí. A to jak v organizacích-podnicích a nakonec, od roku 92, i jako "OSVČ", kdy mne žádná organizace neřídila a neměla ke mně žádné povinnosti z hlediska předmětné vyhlášky.
Od el.instalací a potřebné znalosti technologií od vysokých pecí v Ostravě a Třinci (pokud ještě fungovaly
Což opravdu předpokládalo, že jsem mnoho věcí nejdříve neznal, ale nakonec poznal, naučil a uměl.
Neber to, prosím, jako nějaké "mentorování", jde spíše o názor a přístup "starýho praktika".
Taky jsem chodil na školení a přezkoušení podle (NE z) vyhlášky 50....
To že se od jisté doby do glejtu uvádějí i nižší paragrafy vzniklo údajně kvůli nějakému soudu, kde šikovný advokát vysoudil odškodnění vdově, protože z té vyhlášky jednoznačně neplyne, že z vyšších paragrafů musí automaticky plynout ty nižší (nejsem advokát, nenamáhejte se mne přesvědčovat, že to není pravda a nevím zda ten soud se vůbec někdy konal).
Je údajně v pravomoci firmy, kde se uchází o zaměstnání elektroodborník s glejtem z předchozího zaměstnání, zda mu platnost glejtu uzná nebo zda bude vyžadovat jeho proškolení a přezkoušení s ohledem na nějaká specifika s nimiž se ten odborník v novém zaměstnání bude setkávat a v předchozích zaměstnáních se s nimi setkávat nemusel.
Zajímalo mne, když jsem měl v zaměstnání glejt ohledně vyhlášky 50, jak by to bylo, kdybych se třeba šťoural v elektrice doma a dělal tam něco podobného jako v zaměstnání. Jak by se na to dívali moudří. Jestli to dělat můžu nebo jestli si musím objednat elektrikáře z firmy, který má třeba stejný glejt, ale dělá to pod firmou. Nějak jsem se nedopátral věrohodné odpovědi.
z vyšších § opravdu automaticky nižšší neplynou, já mám třeba §§ 6,7,8,11,, syn má 6,7,8,10
Obecne ne, akorat z 8 plyne 7, oboji je rizeni cinnosti a pokud ho muzu delat i dodavatelskym zpusobem, tak muzu ridit i nedodavatelskym zpusobem. Ale neplyne z toho 6, tedy samostatna prace, teoreticky muzu byt schopen ridit cinnost, ale nemusim byt schopen ji vykonavat.
K odstavci prvnímu.
Jé měl vždy pouze v oprávnění, podle vyhl.50/78 sb.. uvedeny § 8/9/10. No ale jak se do něčeho nas. advokáti, vznikne precedens a pak už se všichni sichrují.
To muselo vzniknout někdy v poslední době. Za mých let to bylo (a podle mne stále je) jasný.
K odstavci druhému.
Co se týče zaškolení vzhledem k rozsahu a náplni činnosti. Pokud jde o firmu, jež má omezený rozsah činnosti, třeba opravy el.spotřebičů, počítačů a pod. pak možná ano. Ale co v případě že jde o OSVČ elektrikáře, jenž není organizací a provádí práce různého charakteru a rozsahu činnosti? Což byl v podstatě i můj případ, jak u organizací, kde jsem prováděl práce na el.zařízeních v tak širokém rozsahu, jak jsem popisoval a pak i jako OSVČ?
Definice v živnostenských listech zněla - montáže, revize, projektování el.zařízení (bez jakéhokoliv omezení rozsahu a specifikace činnosti).
Podle mne mi vyhláška 50/78 Sb., v tomto případě, umožňuje provádět práce bez omezení rozsahu a specifikace činnosti. Kdo, kdy a jak by mne měl "specificky" proškolovat a z čeho?
K odstavci poslednímu.
Sporné vůbec je, podle vás, zda a za jakých podmínek může provádět práce na el. instalaci, třeba doma, opravář praček, televizí a pod. který má paragraf dle vyhl. 50/78 Sb. , s proškolením "v rozsahu své činnosti" (pouze) u zaměstnavatele.
A co může vlastně elektrikář, samostatný OSVČ, s živnostenským listem na "montáže a opravy el. zařízení", bez jakéhokoliv omezení rozsahu činnosti, provádět?
Proškolení a přezkoušení z vyhl.50/78 Sb. neabsolvuje u organizace zabývající se konkrétní a specifikovanou činností, ale absolvuje je v oprávněném a "veřejném" školícím středisku, jež toto zajišťuje pro veškeré pracovníky, kteří školení a přezkoušení z vyhl. 50/78 Sb. potřebují. A nejsou a nemohou být z vyhl. 50/78 Sb. školeni a přezkušováni v organizacích, případně konkrétní organizace nemá pro toto podmínky a možnosti.
Podle mne je vyhl.50/78 Sb. základním předpisem pro zajištění odbornosti při práci s el. zařízeními, tak aby byla zajištěna "elektrikářská" odbornost (školení a přezkoušení z různých norem ČSN, týkajících se zejména bezpečnosti zařízení a ochrany před neb.dot. napětím) a bezpečnost (školení a přezkoušení z bezpečnostních předpisů a první pomoci při úrazu el.proudem).
Ve svém dávném zamyšlení jsem před třemi lety nechtěl nikoho školit, ani vykládat Vyhlášku - chtěl jsem ji spíš "obhájit" před názory, že technika pokročila a je to už přežitek. Jsem pouze vyučený elektrikář bez maturity, tak mne tak i berte
. Byla to pouze reakce na tehdy probíhající diskuse, kdy někdo nemá elektrotechnické vzdělání a tak strašně moc chce dělat elektrikařinu... a tak místo, aby řádně studoval a složil zkoušky, raději dá průchod svému přebujelému egu a nedostuduje se neověřenými informacemi z netu.
- a ANO, jakmile se do něčeho namočí právníci, udělají účelově z předpisu mrzáka, jenom aby pomohli sobě - tedy spíš své peněžence a svému egu. To ale platí ve všech oblastech života "právnického státu"
- Jistě jsem se dopustil mnoha nepřesností a mnoha chyb ve slovíčkách a nebudu to nikomu vyvracet - jsem omylný. Jsem ale dál přesvědčený, že když ne jinde, tak v elektrikařině jistě, musí být zajištěna obecná bezpečnost.
Doufám, že jsi to nebral jako kritiku. Počin to byl od Tebe určitě chvályhodný. Měl jsem na mysli pouze drobné doplnění a trochu polemiku na to téma v závěru, umí-neumí.
Můj názor na vyhlášku 50/78 Sb. je ten, že v podstatě byla nadčasová a proto je schopná stálé platnosti. I v době mé aktivní činnosti, na různých seminářích a konferencích elektrikářských odborníků, bylo častokrát diskutováno o jejím přepracování, ale vždy se nakonec ukázalo, že by zatím nikdo nic lepšího nevymyslel.
Co mi ale vadí, to je stanovení a výklad v jednotlivých paragrafech, že, cituji přesně z vyhlášky:
"(2) Organizace je povinna stanovit obsah seznámení a dobu školení s ohledem na charakter a rozsah činnosti, kterou mají pracovníci uvedení v odstavci 1 vykonávat, a ......" a dále
"(6) Organizace musí zajistit, aby .... a zaškolovaní pracovníci prováděli na elektrických zařízeních jen takovou činnost, která odpovídá jejich postupně nabývaným odborným znalostem, a vždy pod vedením určeného pracovníka s kvalifikací odpovídající charakteru činnosti." a ještě
"§ 14 Zkoušky a přezkoušení
(1) Předmětem zkoušek a přezkoušení jsou:
b) místní pracovní a technologické postupy, provozní a bezpečnostní pokyny, příkazy, směrnice a návody k obsluze, které souvisí s činností na elektrickém zařízení příslušného druhu a napětí, kterou má zkoušený pracovník vykonávat, popřípadě řídit,".
Pokud bych z tohoto vycházel, pak bych, konkrétně já, nemohl svou profesi, v rozsahu, ve kterém jsem ji prováděl, nikdy vykonávat.
Neboť jak organizace-zaměstnavatel, tak i školící středisko, u nějž jsem přezkoušení realizoval, nemělo "ani potuchy" o rozsahu mé činnosti a mých odborných znalostech souvisejících s rozsahem mé činnosti a už vůbec nemluvě o nějakých směrnicích a návodech k obsluze.
Takže ony výklady, že "elektrikář" může vykonávat pouze takovou činnost, ze které jej organizace zaškolí a přezkouší a kterou mu organizace, v podstatě, povolí, je, podle mne hloupost.
Praxe je taková, že musí řešit různé problémy, jež z provozu a různých situací vyplynou.
Z toho bych vymínil pracovníky poučené, ve smyslu §4, kteří vlastně "elektrikáři" nejsou, neboť nemají žádné vzdělání v oboru elektro.
Takže vyhláška by měla být, podle mne, základním prvkem k zajištění všeobecné bezpečnosti při práci na různých el. zařízeních ,bez konkrétní specifikace a přezkoušení má za účel, aby elektrikář průběžně a stále sledoval a dodržoval základní bezpečnostní normy a předpisy. Ne aby mu vyhláška (potažmo zákon a organizace) zakazovala provádět odbornou práci a omezovala mu "pole působnosti" a určovala rozsah činnosti.
Toliko ještě k tomuto tematu, pokud jde tedy o "pokec".
Jinak zdravím a přeji hezký den.
George63, dovolím si nesouhlasit
Vyhl.50/78 Sb. ŘEŠÍ BEZPEČNOST, nikoli funkci zařízení, na kterých se pracuje. Také netuším, jak by měl vypadat PŘESNÝ podrobný popis pracovních postupů elektroúdržbáře v Temelíně, ale právě proto má ten elektrikář odborné vzdělání a předepsanou praxi na stejném zařízení, na kterém má pracovat. Právník jistě bude tvrdit, že "stejné" znamená "identické, totožné", z logiky věci ale vyplývá, že Vyhláška zvažuje také vzdělání a praxi pracovníka, proto má na mysli zařízení OBDOBNÉ - tedy technicky a principiálně srovnatelné, avšak pouze PO STRÁNCE ZAJIŠTĚNÍ BEZPEČNOSTI osob a majetku... a to myslím "Padesátka" bezezbytku plní.
Mirku, souhlasím s Tebou, že vyhl.50/78 Sb. je hlavně zaměřena na bezpečnost při práci na el.zařízeních, a neřeší jejich funkci. Ale jde mi o to, že by součástí přezkoušení mělo být "v určeném rozsahu činnosti". Což by možná bylo možné pro nějakou "obsluhu" a specifikaci prací na zařízeních VN, VVN a ve výbušných prostředích (vyhrazených). Ale určitě ne pro montéra, nebo elektroúdržbáře, pracujícího na běžných zařízeních nn. Ti mohou, ve své činnosti, provádět práce různého obsahu, rozsahu a charakteru.
Jako elektroúdržbář jsem prováděl "činnost" při opravách a montáži el.instalací, opravách strojů a zařízení, NC strojů, ručního nářadí, motorů, svářeček, spotřebičů, osvětlení, slaboproudu a.t.d.. Takže kdo a jak by mne měl školit a přezkušovat v rozsahu této činnosti.
Takže má specifikace činnosti byla "montáže a opravy el.zařízení". Tečka. A tak to bylo definováno i v ŽL pro OSVČ.
Jako projektant a revizní technik jsem pracoval v širokém rozsahu činnosti (jak už jsem uváděl), takže opět stejně.
Ano, byl jsem školen a přezkušován, ale vždy hlavně z norem, vyhlášek a předpisů týkajících se hlavně bezpečnosti při práci a bezpečnosti el.zařízení.
Pouze určitá specifikace činnosti byla opět v případě revizních zkoušek - oprávnění, kdy byla určitá činnost vyhražena specielně. Příklad - zařízení v prostředí s nebezpečím výbuchu, případně revize na zařízeních VN a VVN.
Co se týče Tvého závěru, že, pokud jde o zajištění bezpečnosti osob a majetku, že to vyhláška plní, proti tomu nemám absolutně žádnou výhradu a plně s Tebou souhlasím. Což jsem uvedl již v počátku diskuze. A proto ji považuji za dobrou a "nadčasovou". Pouze mi jde jen o ten rozpor, týkající se "rozsahu činnosti", což považuji, pokud vyčlením tedy nějakou tu "obsluhu" konkrétního zařízení, za nesmyslný a v podstatě nemožný a nerealizovatelný.
Jinak zdravím a bylo mi potěšením.
Být Tvým vedoucím, vyřešil bych Tvůj rozsah školení následovně: Pracovním příkazem bych Ti, vzhledm ke Tvé kvalifikaci, nařídil vytvořit osnovu pro školení dle Vyhl.50 a pracovní předpisy s tím související
Zároveň bych Tě tak "odsoudil" k samostudiu a zvyšování Tvé kvalifikace 
.
Při školení dle § 4 a níže se také neprobírá celý technologický postup výroby (to je předmětem odborného školení z návodu k obsluze), ale především to, do jaké míry smí zaměstnanec elektrozařízení obsluhovat a co už je nad jeho možnosti a pracovní postupy (typicky výměna pojistek E27 a PH00
).
Teď řešíme v práci přípravu na opravy elektromobilů. Je tam baterka řekněme 200V a autoservisy nemají automechanika s elektrotechnickým vzděláním a §6. Pokud půjde o odpojení baterie standardním způsobem (např. odpojovač, nebo vidlice), je to práce pro osobu s §4, které se řekne udělej to takhle a pak následují standardní postupy opravy vozidla. Ale co s bouračkou, kde tento díl bude neschopný baterii odpojit? Musí přijít elektrikář s §6 a baterii odpojit jakýmkoliv jiným možným a bezpečným způsobem - i tam lze stanovit pracovní postupy, ale s ohledem na poškození musí umět pracovník volit mezi několika rozdílnými variantami tu nejlepší a bude to i práce na zařízení NN pod napětím - tedy pro elektrikáře.
Zkrátka řešení se musí hledat a najít
. Ale to už myslím není otázka pro mne - vyučence, tedy základní vzdělání 
. S tím se musí popasovat nějaký vysokoškolák s právníkem...
Naštěstí, už mým vedoucím být, vzhledem k mému "požehnanému" věku a že už jsem (chvála pánu Bohu) v důchodě, nemůžeš.
Dnes už mi "velí" pouze manželka.
A teď zase trochu vážněji. Mně, při mé aktivní činnosti (viz má praxe), nikdo, k žádnému samostudiu a zvyšování kvalifikace nemusel "odsuzovat".
Odbornou kvalifikaci §8,9 a 10 jsem měl od roku vzniku vyhlášky, tedy roku 78. Takže jsem neměl vlastně co zvyšovat.
Ale různých zkoušek a přezkoušení jsem musel absolvovat nepočítaně (padesátka každé tři roky, RT v intervalech daných IBP, 2 x oprávnění a glejt k soukromému podnikání přes IBP a pro povolení soukromého projektování zkoušky a registrace u komory ing. a architektů.
A samostudium jsem vždy prováděl (a provádím i dodnes), neboť k mému vykonávání veškeré popsané činnosti a rozsahu prací (a dnes i koníčků), bych, bez tohoto, tuto činnost nemohl vůbec vykonávat.
Což asi zřejmě, v dnešní době, není v mnoha případech, u mnoha "odborníků" úplně běžné. Toť ono "Umím pouze co mne kdo vyškolil", ne že zjistím, seženu podklady a informace a naučím se.
A jak je to, v dnešní době (internet), podstatně jednodušší než bývalo za nás.
Co se týče těch baterek v elektromobilech. Zřejmě budou muset policajti "najímat" do svých služeb elektrikáře, který si bude muset, na místě havárky, poradit podle situace. A zřejmě jej nebude možno "vyškolit" konkrétně pro každou individuální situaci, ale bude záležet na jeho vlastních schopnostech a invenci, aby zvládl danou momentální situaci.
Vždyť není možné, aby někdo předvídal veškeré možné situace a byl schopen dopředu vypracovat na vše pracovní postupy.
Toť, podle mne, holý nesmysl.
A bude mít bohužel smůlu, pokud dojde k nějakému problému a škodám a nějaký "chytrý" právník vyrukuje s tím, že při řešení následků a škod, překročil své pravomoci a úkol, vzhledem k tomu, že nedodržel pokyny zaměstnavatele, z nichž byl školen při školení z vyhl. 50/78 Sb. a použil nestandartní postup.
A tady jde tedy o to, obhájit, oproti vyhl.50/78 Sb, že elektrikář nemůže pracovat pouze na základě stanovených pracovních postupů a pouze ve stanoveném rozsahu činnosti, dané mu zaměstnavatelem.
A to je to, co bych já vyhl.50/78 Sb. vyčítal. Že ji může vlastně, v tomto smyslu, každý šikovný právník, takto, proti elektrikáři, použít a zneužít.
A o to mi, v tomto "pokecu", vlastně hlavně jde.
No, předpokládám, že to bude řešit někdo vysoce fundovaný v elektrotechnice, s armádou právníků za zadkem, ne nějaký vyučenec, jako jsem já
Taky to nebudou řešit policajti, ale hasiči... obdobně jako požár solární elektrárny 
Pokud to ale zjednoduším, předpokládám, že se provede ohledání s konstatováním poškození a se závěrem, že standardní zařízení pro odpojení nelze použít. Změří se teplota baterky (dálkově,bezkontaktně), napětí (v přístupném místě) a případně proud - to vše za použití speciálních ochranných prostředků a nástrojů. Pokud to bude bezpečné (není proud), odpojí se buď přímo baterie, nebo postupně všechny části, které proud odebírají a baterie pak už bez proudu nakonec. Odpojení předpokládám opět speciálním zařízením k oddělení vodičů se zhášecím prostředkem na el.oblouk (gel, komora?).
Ani potom se ale s baterkou nedá nakládat jako se zcela bezpečnou a bude umístěna na výrobcem stanovenou dobu do nějaké "karantény" a až po té opravena, nebo recyklována.
Asi takhle bych se v tom snažil vybruslit víceméně laicky
No, realna otazka je jak vypnout baterku. Jo, dokud je vsechno OK, tak odpadne stykac battery packu a fertig. Ale co kdyz neni vsechno OK. Nedejboze co kdyz se leze do toho packu? Baterku proste nevypnes a to je desivy.
Jo, 200V, to by byla prca. Nas plne nabitej pack ma 702V/86Ah. A ackoliv jsem osoba znala, s vyssi kvalifikaci a tak dale, vzdycky z toho mam blbej pocit. No ale platej me za to ze to dam do kupy, tak pracuju. Az me programovani prestane bavit, dam se na kontroly VVN lezeckou technikou, to nemuze bejt vo moc vic adrenalinu a praci ve vyskach mam taky.
No, taky se mi v učení odpařil klíč při odpojování ...set ampérhodinové baterky ve VZV
Ta u toho aspon nezacne horet. S vyvojem velmi jedovatych splodin. Lithium je svina.