Dodatečné zateplení fasády, má to vůbec smysl?

Vata je naprd, podle tehlodle videa viz.

https://www.youtube.com/watch?v=tiyHegeh2aQ

Kamenná, sklená vata predstavuje z dostupných "priedušných" in/out matrošov ideál.

Nejvíc tepla stejně uteče střechou - jak jsou izolované stropy/půda?

Záleží taky, jestli je objekt využíván aktivně po celou zimu, nebo jen část. Ono se to dá docela spočítat. Asi ne na koruny, ani stovky, ale určitě na desítku tisíc ano.
Také záleží, na kolik stupňů vytápíš. A dále, čím topíš. Pokud uhlí, nebo dřevo, tak to je levné, ale pracné. Takže se zateplit vyplatí. Pokud TČ, tak náklady na provoz jsou podobné, jako dřevo/uhlí, ale je to takřka bez práce.

1.největší efekt je při zateplení střechy. Klidně i 40%.
2.záleží, jestli je v plánu měnit okna. Pokud, tak rozhodně trojskla. Cena je jen o 10?procent dražší, ale užitek je mnohem lepší. Když bylo venku -20°C, seděl jsem pod balkonovkama bez trika a necítil jsem z okna chlad. Rodiče mají dvojskla a jak je venku už kolem +5°C a méně, tak už je cítit, jak padá na člověka chlad z toho okna.
3.Pokud už okna ještě nejsou a jsou v plánu, tak udělat dříve než zateplení.
4.Někde jsem četl propočet, že 60cm cihlová/betonová stěna je asi jako 1-2cm polystyrenu. Polystyren má podobné izol.vlastnosti jako vata. Pokud chceš ušetřit tak, aby se vrátily náklady v dohledné době, tak je potřeba zateplit tak 20cm.
5. Pokud jsou 2 strany už nahozeny, tak je třeba do investice započíst i ty dvě stěny. Jsou to náklady navíc, ale od stolu odhaduji, že jsou to max.3 roky návratu navíc. Pak už šetříš.
6.Pokud je stěna zateplena, je znát v bytě, hlavně v mrazech, že nejde taková zima na dálku z té stěny.

7. ve vatě se nevyznám, nebudu tedy radit jakou. My máme polyš a spoko spoko. Plíseň není. Plíseň vzniká tehdy, pokud obyvatel domu nevětrá. A tam, kde je vlhko a asi 8°C. Na nezateplené stěně někde na chodbě, nebo za skříni, klidně být taková teplota může. Když je zatepleno nejméně 10°C čímkoliv, tak se posouvá rosný bod a plíseň skoro nemá jak vzniknout. Musí se ale v místnosti udržovat vlhko max. kolem 50% R.V. Od února do dubna to není problém, bo je vzduch vymrzlý a teď se dívám a máme 29%. Větráme furt. Teplo z TČ je levné. Ale je tu doma taky sucho. V zimě, jak mrzne, tak jen zvednu teplotu podlahového topení na 25°C a okno přivírám jen jak soused zatopí uhlím(má starý kotel). Zateplení máme 32cm po obvodu+40cm ve stropě.

Polyš má jen jednu nevýhodu si myslím. Když u sousedů hoří, tak se EPS škvaří.... Nevím. Je možné, že bych dnes šel do vaty místo EPS. Kvůli tomuto. Vata, podle mě, nevýhodu nemá. Jen, že je těžší a tuším, že se nedá přilepit PUR lepidlem. Nicméně to je jen jiný technologický postup

Závěr: Zatepli i ty omítnuté stěny. A to pokud se objekt používá v zimě. Pokud jen je to chata od jara do podzimu, tak se vyplatí zateplit střechu. A buď to TČ, nebo nahodit 10cm kolem dokola(i přes ty omítnuté). Více se neoplatí, neb se to nikdy nevrátí. Ale z jara i na podzim se ohřejou stěny o dost(na zimu těch 10cm nestačí při současných cenách za teplo).

Ahoj, 10 cm je málo, ta práce s tím spojená se nevyplatí. Od 14 cm nahoru, 20 je lepších. U vaty se dívej na parametr lambda, cokoli pod 0.036 W/mK včetně je dobrá hodnota (ale musíš to pak vynásobit tloušťkou [dosazuješ do vzorečku v metrech], kdybys sis třeba chtěl spočítat skutečné tepelné ztráty nějaké zdi apod.), potřebuješ vatu kontaktní fasádní a žádnou jinou. Vyrábí se jich spousta, co seženeš, seženeš, doporučuji koukat i na bazos.cz apod., občas se tam najde inzerce za celkem zajímavé ceny.

Pokud dáš vatu, měl bys tomu přizpůsobit i omítku, je nutná difúzně otevřená, čili silikonová nebo silikátová, rozhodně ne nejlevnější akrylátová. Nezapomeň, že vata se nedává na sokly a taky není rozumné jí používat u teras a balkónů.

A co se týče nákladů, no, poznáš to. Sice větší rozdíl udělá krátká teplá zima oproti dlouhé studené, ale poznáš. Taky ta budova bude mít úplně jinou tepelnou setrvačnost, nebudou studené stěny atd., čili i ten komfort používání toho domu bude jiný.

Zalezi na tom,jak dlouhe jsou ty pobyty na te CHALUPE.Pokud jsou vetsinou na vikend,myslim,ze nez se to teplo dostane pres tu zed k zatepleni,uz zase pojede domu!

To je pravda. Pokud jsou pobyty v zimě jen přes víkend, pak se asi vyplatí zateplit stěny uvnitř domu, pokud to prostor umožní.

Zateplovat zevnitř nikdy. Tím se dostane rosný bod kam nemá a způsobí veliké problémy v budoucnu. Potřebujeme rosný bod uvnitř polystyrénu a to jedině zvenku a s tloušťkou spočítanou projektantem.

Pokud je eps uvnitř, tak se přece musí stěny oddělit igelitem, aby tam nevnikala vlhkost do zdiva a nekondenzovalo to tam, pokud by byla příhodná teplota. Ale toto jsem nikdy neřešil, takže se klidně nechám poučit. Vím jen, že se to dělává. Tak jsem to i navrhl.
děkuji

To nemá nic společného s vnikáním vody. Ta voda tam prostě z fyzikálních důvodů kondenzuje. Takzvaný rosný bod, to je teplota, při které prostě voda ve vzduchu nedrží a samozřejmě teče kam nemá. Při zateplování je cílem dosáhnout rosný bod dovnitř polystyrénu, kde nemůže kondenzovat (není tam místo, aby voda vznikla). Nedovedu si představit, oddělit to absolutně vzuchotěsně igelitem (muselo by se patrně z obou stran). Vzduch prostě obsahuje nějaké procento rozpuštěné vlhkosti. A rosný bod je teplota, při které z fyzikálních důvodů nemůže existovat určité množství vody uvnitř vzduchu a tak kondenzuje. Cílem zateplení je, aby rosný bod byl uvnitř vnějšího pláště (zateplení) budovy, kde nemůže nadělat škody.

Bohužel, dělává se to, polyš uvnitř, leč je to hrozně špatně a může přinést velké problémy (už také proto, že shnilotina není za polyšem vidět).

RCA, po Zemanovi, na hrad!!! Zlatí naši všeumelci boľševici.

Zatepliť sa dá aj z interiéru, len je nutné oddeliť nosné murivo od samotnej izolácie:

1./Vzduchovou medzerou,
2./Tkanina, perforovaná parozábrana.

Late roštu sa ukladajú vertikálne, vhodné je drevo hranolčekov namoriť fungicídom.

V prípade neprerazenej, spodnej základovej izolácii, tvorí obsah vlhkosti v murive (tvárniciach) minimum aby sa netvoril rosný bod s kondenzovaním na vnútornej strane pod izoláciou v bežnom interiéri chalupy. (Nie v práčovni alebo vývarovni).

V prípade opačnej izolácie (z interiéru) sa dá v prechodnom období velice rýchlo ohriať vzduch bez toho, aby sa muselo naakumulovať infra žiarenie do chladného stavebného materiálu.

Preto by bohate stačil obklad z dreva, z nejakého tatranského profilu alebo iba predsadiť na rošt sadrokartónové dosky.

Pocit tepla je okamžitý už pri spustení elektrického infra priamotopu alebo naharcovaní v "peterkách", nemusí sa prehrievať chladné murivo celej stavby.

Zatepliť sa dá aj z interiéru, len je nutné oddeliť nosné murivo od samotnej izolácie:

Pevně doufám, že si nikdo nechce zničit stavbu. Nevíš vůbec která bije.

Tentokrát má Nuda pravdu. Pokud se vnitřní zateplení oddělí od zdiva (nejlépe provětrávanou) mezerou, je plně funkční a bezpečné. Kdysi se takto řešily vlhké zdi hlavně u chlévů a zapuštěných domů.

Tak to ale nefunguje. To se vlhkost jen schová. Odvětrávaná mezera měla naprosto jiný důvod.

Souhlas s omítkou. Pokud, tak silikonová. Ta by neměla ani zarůstat řasou. Taky se dobře myje vapkou. Možná je silikon trochu dražší, ale zase na druhou stranu je blahobyt a tak není třeba dělat kompromisy kvůli pár tisícovkám.

Stavební projektant volí pro svůj dům vatu!

Jeste se pripojim.Je mi jasne,ze vnitrni zatepleni je problem,ale pokud se jedna o chalupu,kam se jezdi na vikendy,dnes po letech bych ho urcite pouzil alespon v jedne mistnosti.Pokud je chalupa studena,nebo dokonce promrzla,nelze ji za den,dva komfortne vytopit!Mival jsem na teplomeru visiciho z lustru tricet st.a u zdi mi byla zima.Aby bylo prijemne,je treba ohrat na prijatelnou teplotu ty zdi.To,v pripade cihly,kamene,ale i tvarnice neni mozne podstatne urychlit.Vnitrni zatepleni,i pomerne slabe,to vyresi a ja bych ho,alespon v casti,kde sedim a spim, urcite pouzil.Myslim,ze komplikace se po porade s ROZUMNE MYSLICIM odbornikem daji vyresit.
Dnes uz na chalupe bydlim a slysim trvale stiznosti pseudoodborniky ovlivnenych chaluparu,ze NEZ TO VYTOPIM,UZ ZASE JEDU DOMU!

Pozor, toto je typický případ toho, jak zdrhá teplo stropem. Jak mizí stropem, nasává se dole studený vzduch. Teplý pochopitelně prchá vzhůru. IMHO zateplení stropu by silně zvýšilo teplotní pohodu.

Ještě mě napadá jedno řešení. Ve finále to bude ale nákladnější. Zateplit to z venku a mít možnost dálkově zapnout topení v domě. Na chatu se pojede v pátek, tak už ve středu se pomalu začne topit a v pátek ráno se dotopí. Odpoledne přijede rodina do teplého. V domě s tlustým zateplením ty tepelné ztráty nejsou kdoví jak velké. Nicméně my tady už vyloženě vaříme z vody, neboť původní tazatel nezodpověděl to nejzákladnější. A to, jak dům používá a kdy.

V otazce pise,ze jako chalupu!

jasně. My taky máme chalupu a v zimě tam nejezdíme(ne kvůli vytápění, ale bo tam není co robit). Toto je zásadní informace. Od toho se odvíjí řešení. Když tam v zimě nejezdí, nemá smysl řešit megalománské zateplení. Pokud to mají kajsi na "Kvildě" a jezdí tam na celý rok, tak pak to smysl má.

To jsou dohady,nema to smysl,tedy naposled.Proc by proboha chtel zateplovat chalupu,na kterou v zime nejezdi a ptal se tady jak?Na leto to nepotrebuje!

Jde mi o to, že tam může jezdit jen do podzimu a až od jara. Tedy v době, kdy není sníh, nemrzne, je možné tam něco dělat na zahradě, ale je třeba jen 14°C přes den, v noci kolem 4°C... (náš případ).
A znám chalupy, kde se v noci nejezdí, protože na podzim nasněží, zazimují to a protože je to v prudkém kopci na samotě, kde jim to traktor s pluhem neprotáhne, tak tam nemá cenu jezdit.

Nám zateplení pomohlo výrazně i v létě - ona to je totiž prostě izolace, takže když se přez noc (kdy je chladněji) vyvětrá a přez den zavře, tak i v létě je tam výrazně líp (chladněji)

Napíšu něco, co odborníci odsoudí, ale jedná se o případ ověřený skutečností.
Moje sestra bydlí ve starém domě, kde obvodové stěny jsou z plných cihel a toušťka je asi 40cm.
V kuchyni, kde přebývá většinu času, v zimě, když člověk sáhl na stěnu, byla velmi chladná.
Má tam válendu, a když si tam člověk sedl, cítil na zádech chlad.
Jednou jsem tam přišel a zjistil, že si na tuto část stěny nalepila asi jeden cm polystyren a navrch kazety, co se
dávají na strop, ty mají asi půl cm.
Varoval jsem ji, že stěna pod tím se bude rosit a bude plesnivět. Nicméně dotyk s povrchem byl příjemně teplý a
studený vzduch netáhl.
Vloni na podzim, jsem ji přišel pomoci s malováním. Polystyren jsme sundali. K mému překvapení stěna nenesla
žádné stopy vlhkosti a vůbec žádnou plíseň. Jak je to možné? Podle všech odborníků by tomu tak být mělo.
Moje úvaha. Polystyren je téměř neprodyšný. Pokud se na stěnu umístí tak, že je například utěsněn vůči stěně přilepením po obvodu, tak se vlhký vnitřní vzduch pod něj nedostává, tedy tam nemůže jeho vlhkost kondenzovat.
Naopak, pokud by se přidělal tak, že by byl třeba na odvětrávaném roštu, vnitřní vzduch by se tam volně dostával a na studené stěně kondenzoval.
Jiný postřeh. Mám doma už dost starou lednici s mrazákem. (italská Sancy). Mezi vnitřní výplní a vnějším pláštěm, je izolace z běžného polystyrenu. Tloušťka celé stěny je asi čtyři cm. V mrazáku je cca -18st. Okolní teplota teď 24st a vlhkost 65%.
Kdo to umí spočítat (já ne), jistě zjistí, že rosný bod je na povrchu pláště, určitě ne uvnitř izolace.
Jak je možné, že se při poměrně vysoké vlhkosti povrch nerosí?
Neměla by podle teorie rosného bodu, mít lednice také minimálně 20cm izolace?
Jen malý postřeh, jak se často velmi liší praxe od teorie. --- Pro to jdu do tý lednice.

U mrazáku to má snadné vysvětlení, uvnitř je plastová skořepina zvenku plech. Oboje pro vzduch velmi nepropustné, proto stěnou nevandruje vzduch nesoucí vlhkost. Stačí ale, aby trochu nedoléhalo těsnění dveří a kondenzace se objeví.
U toho vnitřního zateplení polystyrenem se má věc tak, že je vzhledem k průběhu teplot oproti vnějšímu zateplení riziko kondenzace vyšší, ale ne nevyhnutelná zákonitost. Záleží na dalších parametrech a okolnostech, které se navíc neustále, po celý rok v nějakém rozsahu mění. Pokud po většinu času nedosahují kritických hodnot, je to v pořádku a konstrukce zvládne vlhkosti se zbavit. Ale pokud ne, náprava je pracná a drahá. Proto se raději navrhují bezpečnější řešení, pokud je možnost.
Já jsem rekonstruoval dům, kde v některých místnostech také bylo asi 50 let vnitřní zateplení ze 40 polystyrenu a žádné problémy jsem pod ním neobjevil. Ale bylo tam vytápění 50kW kotlem přes radiátory a okna byla stará, velmi prodyšná. Proč by se tedy teplo cpalo přes polystyren a zdivo, když má otevřenou cestu ven okny a téměř nezatepleným stropem. Dnes jsou tam okna plastová, ve stropě 35cm izolace nad parotěsnou vrstvou, zvenku je 15cm polystyrenu a vytápí to přes podlahové topení kotel o výkonu 12kW. Vzhledem k těsnosti obálky má teplý vzduch větší problém dostat se ven a proto nepohrdne sebemenší příležitostí. Jsou tedy mnohem vyšší nároky na kvalitní provedení všech prací a dokonalé utěsnění. Kdybych některou zeď ponechal zateplenou jen tím původním, vnitřnim polystyrenem, velice pravděpodobně by se problémy vyskytly, přestože předtím to 50 let bezchybně fungovalo. Změnily se ale zásadně ostatní parametry.

U té lednice nemám na mysli kondenzaci uvnitř lednice, ani v prostoru mezi výplní, izolací a plechem.
Mám na mysli kondenzaci na plechovém povrchu lednice. Vzhledem k vnitřní teplotě, vnější teplotě a větší vlhkosti, by ke kondenzaci mělo docházet, protože podle zásad zateplení, je izolační vrstva zcela nedostatečná. Přesto k tomu nikdy nedochází.
Příklad vnitřního zateplení u sestry je příkladem, že je to možné. Ale jak jsem zjistil, musí být polystyren utěsněn vůči stěně, aby se tam vlhký vzduch vlhký nedostával.
Bylo to několik let a podmínky ke kondenzaci se vyskytovaly mnohokrát, ne li stále. Je to kuchyň s nedostatečným odsáváním, takže při vaření tam často vlhkost dosahuje i víc než 80% (měřeno dig. vlhkoměrem).
Vytápěné radiátorem, teplota okolo 24st. Venkovní teplota běžná zimní.
Když už jsem se k tomu vrátil, tohle není jediná zajímavost v této místnosti.
Jedná se o starý dům, strop z trámů a rákosová omítka. Po mnoha letech byl strop křivý, rákos uvolněný a omítka tvořící prověsy, nevypadalo to dobře. Její bývalý to asi před dvaceti lety udělal tak, že strop vyrovnal pomocí asi deseti cm polystyrenu a na to ty stropní kazety. Nevypadalo to zas tak špatně, ale i tenkrát jsem varoval kvůli možné kondenzaci nad polyšem. Strop je z trámů, podbíjení, omítka a zvrchu záklop z prken, zásyp škvárou a půdní ploché cihly.
Žádná izolace, žádná parozábrana. Při malování jsem byl zvědavý, jak to tam vypadá. Proto jsem odkryl část nad sporákem.
Kupodivu strop byl suchý, bez známek plísně. I mě to dost udivilo. Ale asi princip je podobný. Polystyrenové desky jsou umístěny těsně na sraz k sobě, spáry ještě překryty kazetami a okolo stěn nalepené lišty.
Parozábranu pak tvoří samotný polystyren a vlhký vzduch se do prostoru mezi strop a polystyren nedostává v množství, aby tam mohla vlhkost kondenzovat. Navíc došlo ke značnému (i když vnitřnímu) zateplení stropu a místnost se velmi rychle vytopí.
Píšu tyto poznatky proto, že vnitřní zateplení je za určitých okolností možné, o čemž mě přesvědčil tento případ z praxe.

Když si na lednici sáhnete, žádný výrazný chlad nepocítíte. To znamená, že izolace musí být dostatečně kvalitní, pokud chlad na povrch nepropouští. No a pokud není na povrchu chlad, tedy výrazný oproti okolní teplotě, pochopitelně není důvod ke kondenzaci. Skladba je k tomu navržena a vedle toho, že izolační hmotou asi není fasádní polystyren, zásadním roli nejspíš hraje zamezení prostupu vzduchu zmíněnou skladbou, uzavřenou z jedné strany plastovou skořepinou a z druhé plechem. Ale já se výrobou chladniček nezabývám, takže nemohu s určitostí říct, čím je dosaženo tak dobrých izolačních parametrů. Každopádně však polystyren rozhodně není nepropustný, tudíž uvažovat o něm jako o parozábraně je mylné. Jeho difuzní odpor je výrazně nižší než má třeba i dřevo, pokud je vlákny napříč. Viz https://stavba.tzb-info.cz/tabulky-a-vypocty/58-hodnoty-fyzikalnich-velicin-vybranych-stavebnich-materialu#t07
Příčiny úspěchu problémy negenerujícího vnitřního zateplení u vaší sestry i u mě budou jinde a určitě v tom bude hrát roli více faktorů.