Přidat otázku mezi oblíbenéZasílat nové odpovědi e-mailem Dodatečné zateplení fasády, má to vůbec smysl?

Dobrý den,
chtěl bych se vás zeptat, zda a) má smysl zateplit fasádu staršího RD postaveného z průmyslových tvárnic v 2.pol.80.let, když přední a zadní strana domu je pouze a relativně nově nahozena klasickou omítkou? Nečekám od toho, že mi najednou stoupne teplota v domě o 5 stupňů, ale spíš se ptám, zda to vůbec poznám, pokud bude ze dvou stran zatepleno? b) pokud to má smysl, tak jakým typem vaty/výrobce ("poliš" nechci)? Je reálných pouze max.10cm tloušťky ... S ohledem na to, že dům užívám pouze, leč vcelku aktivně jako chalupu, tak bych měl představu nějakého levnějšího řešení ne však vyloženě "lowcostu", samozřejmě s adhézním nástřikem, jinak se ztrácím v parametrech, zda podélné / příčné vlákno atd... přijde mi to jako marketingový tah, ale možná to má nějaký smysl:)
Předem děkuji za odpověď.
Pěkný den

Jsou zobrazeny jen nové odpovědi. Zobrazit všechny
Předmět Autor Datum
Napíšu něco, co odborníci odsoudí, ale jedná se o případ ověřený skutečností. Moje sestra bydlí ve s…
Zerozero 06.05.2021 01:00
Zerozero
U mrazáku to má snadné vysvětlení, uvnitř je plastová skořepina zvenku plech. Oboje pro vzduch velmi…
J_K 06.05.2021 07:47
J_K
U té lednice nemám na mysli kondenzaci uvnitř lednice, ani v prostoru mezi výplní, izolací a plechem…
Zerozero 06.05.2021 10:35
Zerozero
Když si na lednici sáhnete, žádný výrazný chlad nepocítíte. To znamená, že izolace musí být dostateč… poslední
J_K 07.05.2021 07:48
J_K

Napíšu něco, co odborníci odsoudí, ale jedná se o případ ověřený skutečností.
Moje sestra bydlí ve starém domě, kde obvodové stěny jsou z plných cihel a toušťka je asi 40cm.
V kuchyni, kde přebývá většinu času, v zimě, když člověk sáhl na stěnu, byla velmi chladná.
Má tam válendu, a když si tam člověk sedl, cítil na zádech chlad.
Jednou jsem tam přišel a zjistil, že si na tuto část stěny nalepila asi jeden cm polystyren a navrch kazety, co se
dávají na strop, ty mají asi půl cm.
Varoval jsem ji, že stěna pod tím se bude rosit a bude plesnivět. Nicméně dotyk s povrchem byl příjemně teplý a
studený vzduch netáhl.
Vloni na podzim, jsem ji přišel pomoci s malováním. Polystyren jsme sundali. K mému překvapení stěna nenesla
žádné stopy vlhkosti a vůbec žádnou plíseň. Jak je to možné? Podle všech odborníků by tomu tak být mělo.
Moje úvaha. Polystyren je téměř neprodyšný. Pokud se na stěnu umístí tak, že je například utěsněn vůči stěně přilepením po obvodu, tak se vlhký vnitřní vzduch pod něj nedostává, tedy tam nemůže jeho vlhkost kondenzovat.
Naopak, pokud by se přidělal tak, že by byl třeba na odvětrávaném roštu, vnitřní vzduch by se tam volně dostával a na studené stěně kondenzoval.
Jiný postřeh. Mám doma už dost starou lednici s mrazákem. (italská Sancy). Mezi vnitřní výplní a vnějším pláštěm, je izolace z běžného polystyrenu. Tloušťka celé stěny je asi čtyři cm. V mrazáku je cca -18st. Okolní teplota teď 24st a vlhkost 65%.
Kdo to umí spočítat (já ne), jistě zjistí, že rosný bod je na povrchu pláště, určitě ne uvnitř izolace.
Jak je možné, že se při poměrně vysoké vlhkosti povrch nerosí?
Neměla by podle teorie rosného bodu, mít lednice také minimálně 20cm izolace?
Jen malý postřeh, jak se často velmi liší praxe od teorie. :-):puff::beer: --- Pro to jdu do tý lednice.

U mrazáku to má snadné vysvětlení, uvnitř je plastová skořepina zvenku plech. Oboje pro vzduch velmi nepropustné, proto stěnou nevandruje vzduch nesoucí vlhkost. Stačí ale, aby trochu nedoléhalo těsnění dveří a kondenzace se objeví.
U toho vnitřního zateplení polystyrenem se má věc tak, že je vzhledem k průběhu teplot oproti vnějšímu zateplení riziko kondenzace vyšší, ale ne nevyhnutelná zákonitost. Záleží na dalších parametrech a okolnostech, které se navíc neustále, po celý rok v nějakém rozsahu mění. Pokud po většinu času nedosahují kritických hodnot, je to v pořádku a konstrukce zvládne vlhkosti se zbavit. Ale pokud ne, náprava je pracná a drahá. Proto se raději navrhují bezpečnější řešení, pokud je možnost.
Já jsem rekonstruoval dům, kde v některých místnostech také bylo asi 50 let vnitřní zateplení ze 40 polystyrenu a žádné problémy jsem pod ním neobjevil. Ale bylo tam vytápění 50kW kotlem přes radiátory a okna byla stará, velmi prodyšná. Proč by se tedy teplo cpalo přes polystyren a zdivo, když má otevřenou cestu ven okny a téměř nezatepleným stropem. Dnes jsou tam okna plastová, ve stropě 35cm izolace nad parotěsnou vrstvou, zvenku je 15cm polystyrenu a vytápí to přes podlahové topení kotel o výkonu 12kW. Vzhledem k těsnosti obálky má teplý vzduch větší problém dostat se ven a proto nepohrdne sebemenší příležitostí. Jsou tedy mnohem vyšší nároky na kvalitní provedení všech prací a dokonalé utěsnění. Kdybych některou zeď ponechal zateplenou jen tím původním, vnitřnim polystyrenem, velice pravděpodobně by se problémy vyskytly, přestože předtím to 50 let bezchybně fungovalo. Změnily se ale zásadně ostatní parametry.

U té lednice nemám na mysli kondenzaci uvnitř lednice, ani v prostoru mezi výplní, izolací a plechem.
Mám na mysli kondenzaci na plechovém povrchu lednice. Vzhledem k vnitřní teplotě, vnější teplotě a větší vlhkosti, by ke kondenzaci mělo docházet, protože podle zásad zateplení, je izolační vrstva zcela nedostatečná. Přesto k tomu nikdy nedochází.
Příklad vnitřního zateplení u sestry je příkladem, že je to možné. Ale jak jsem zjistil, musí být polystyren utěsněn vůči stěně, aby se tam vlhký vzduch vlhký nedostával.
Bylo to několik let a podmínky ke kondenzaci se vyskytovaly mnohokrát, ne li stále. Je to kuchyň s nedostatečným odsáváním, takže při vaření tam často vlhkost dosahuje i víc než 80% (měřeno dig. vlhkoměrem).
Vytápěné radiátorem, teplota okolo 24st. Venkovní teplota běžná zimní.
Když už jsem se k tomu vrátil, tohle není jediná zajímavost v této místnosti.
Jedná se o starý dům, strop z trámů a rákosová omítka. Po mnoha letech byl strop křivý, rákos uvolněný a omítka tvořící prověsy, nevypadalo to dobře. Její bývalý to asi před dvaceti lety udělal tak, že strop vyrovnal pomocí asi deseti cm polystyrenu a na to ty stropní kazety. Nevypadalo to zas tak špatně, ale i tenkrát jsem varoval kvůli možné kondenzaci nad polyšem. Strop je z trámů, podbíjení, omítka a zvrchu záklop z prken, zásyp škvárou a půdní ploché cihly.
Žádná izolace, žádná parozábrana. Při malování jsem byl zvědavý, jak to tam vypadá. Proto jsem odkryl část nad sporákem.
Kupodivu strop byl suchý, bez známek plísně. I mě to dost udivilo. Ale asi princip je podobný. Polystyrenové desky jsou umístěny těsně na sraz k sobě, spáry ještě překryty kazetami a okolo stěn nalepené lišty.
Parozábranu pak tvoří samotný polystyren a vlhký vzduch se do prostoru mezi strop a polystyren nedostává v množství, aby tam mohla vlhkost kondenzovat. Navíc došlo ke značnému (i když vnitřnímu) zateplení stropu a místnost se velmi rychle vytopí.
Píšu tyto poznatky proto, že vnitřní zateplení je za určitých okolností možné, o čemž mě přesvědčil tento případ z praxe.

Když si na lednici sáhnete, žádný výrazný chlad nepocítíte. To znamená, že izolace musí být dostatečně kvalitní, pokud chlad na povrch nepropouští. No a pokud není na povrchu chlad, tedy výrazný oproti okolní teplotě, pochopitelně není důvod ke kondenzaci. Skladba je k tomu navržena a vedle toho, že izolační hmotou asi není fasádní polystyren, zásadním roli nejspíš hraje zamezení prostupu vzduchu zmíněnou skladbou, uzavřenou z jedné strany plastovou skořepinou a z druhé plechem. Ale já se výrobou chladniček nezabývám, takže nemohu s určitostí říct, čím je dosaženo tak dobrých izolačních parametrů. Každopádně však polystyren rozhodně není nepropustný, tudíž uvažovat o něm jako o parozábraně je mylné. Jeho difuzní odpor je výrazně nižší než má třeba i dřevo, pokud je vlákny napříč. Viz https://stavba.tzb-info.cz/tabulky-a-vypocty/58-hodnoty-fyzikalnich-velicin-vybranych-stavebnich-materialu#t07
Příčiny úspěchu problémy negenerujícího vnitřního zateplení u vaší sestry i u mě budou jinde a určitě v tom bude hrát roli více faktorů.

Zpět do poradny Odpovědět na původní otázku Nahoru