Napíšu něco, co odborníci odsoudí, ale jedná se o případ ověřený skutečností.
Moje sestra bydlí ve starém domě, kde obvodové stěny jsou z plných cihel a toušťka je asi 40cm.
V kuchyni, kde přebývá většinu času, v zimě, když člověk sáhl na stěnu, byla velmi chladná.
Má tam válendu, a když si tam člověk sedl, cítil na zádech chlad.
Jednou jsem tam přišel a zjistil, že si na tuto část stěny nalepila asi jeden cm polystyren a navrch kazety, co se
dávají na strop, ty mají asi půl cm.
Varoval jsem ji, že stěna pod tím se bude rosit a bude plesnivět. Nicméně dotyk s povrchem byl příjemně teplý a
studený vzduch netáhl.
Vloni na podzim, jsem ji přišel pomoci s malováním. Polystyren jsme sundali. K mému překvapení stěna nenesla
žádné stopy vlhkosti a vůbec žádnou plíseň. Jak je to možné? Podle všech odborníků by tomu tak být mělo.
Moje úvaha. Polystyren je téměř neprodyšný. Pokud se na stěnu umístí tak, že je například utěsněn vůči stěně přilepením po obvodu, tak se vlhký vnitřní vzduch pod něj nedostává, tedy tam nemůže jeho vlhkost kondenzovat.
Naopak, pokud by se přidělal tak, že by byl třeba na odvětrávaném roštu, vnitřní vzduch by se tam volně dostával a na studené stěně kondenzoval.
Jiný postřeh. Mám doma už dost starou lednici s mrazákem. (italská Sancy). Mezi vnitřní výplní a vnějším pláštěm, je izolace z běžného polystyrenu. Tloušťka celé stěny je asi čtyři cm. V mrazáku je cca -18st. Okolní teplota teď 24st a vlhkost 65%.
Kdo to umí spočítat (já ne), jistě zjistí, že rosný bod je na povrchu pláště, určitě ne uvnitř izolace.
Jak je možné, že se při poměrně vysoké vlhkosti povrch nerosí?
Neměla by podle teorie rosného bodu, mít lednice také minimálně 20cm izolace?
Jen malý postřeh, jak se často velmi liší praxe od teorie. --- Pro to jdu do tý lednice.