Zateplení staršího RD

Já bych to nedělal,tohle je pěkný dům a bude z něj jen jakási bedna.

Neexistuje nejde. Pokud jste přesvědčen, že dům není vlhký, zateplete kvalitně, abyste nelitoval za 10 let.
Pokud máte 45 plná cihla, je dobřé asi 15 cm izolantu, páč máte ty nejobyčejnější okna. (pokud dobře koukám tak jen dvojklo)
Hlavně nazapomeňte, že špatně provedeným detailem znehodnotíte zateplení. Přes zimu nastudujte odbornou literaturu, abyste nedopadl jako někteří, kterým to dělala odborná firma...

Zateplování zvenku i zevnitř má svoje plusy i mínusy.
V Německu se nikde polystyrenem nezatepluje, podle mně jsou to vyhozené peníze.

V ČR je to až hysterie hraničící se stádovým chováním.

Polystyrén je toxický a vypařuje tak či tak.
Ještě tak čedičová vata, ale svinčík je to taky pěkný...

Maximálně bych dal kvalitní okna - tzn. - ne plastové a ne napojované dřevo...
A zevnitř dřevěné obklady, je to pěkné, trvanlivé a zdravé.

Kde píšou, že je polystyren toxický? Při spalování ano, ale co jsem viděl, většina fasád v našem městě nehoří. Z polystyrenu se ostatně dělá i nádobí. Jsem všema deseti pro izolace z přírodních materiálů a nemám moc rád domy oplácané polystyrenem, ale než bych polystyren někde kategoricky označil za toxický, hodně bych se rozmýšlel.

Můj známý byl na nějakém národním setkání architektů a z jejich jednání vzešlo, že se zateplení starých baráků nevyplatí. Že je to opravdu nyní móda, na které vydělávají hlavě certifikované stavební společnosti. Vyplatí se stavět nové zateplené stavby, ale u starých to prý nemá význam, jelikož rozdíl v ceně zateplení a ušetření za vytápění je zanedbatelný nehledě na to, že se po zateplení starých staveb mohou objevit nečekané komplikace uvnitř domu. Nevím, nerozumím, nejsem odborník, pouze předávám dál.

Doporučuji v první řadě ověřit pravdivost tvrzení než začnete plašit lidi nesmysly typu "jedna bába povídala".

EDIT: Pardon, platí hlavně výše pro Hmula, i když toto se mi také nelíbí.

Hoste, nevěřte tomu, co jste slyšel.
Je již dávno vyvráceno,

Hmul,
ale to je článek starý alespoň 20 let,
plný nesmyslů, ale respektuji Váš názor, i když je špatný a ničím nepodložený.

V Německu se polystyrenem izoluje zcela běžně. Někdy zateplení dokážou dokonale maskovat. Využívají mnohem více fasádních profilů než u nás, a proto se může zdát že třeba taková krásná kazetová fasáda je nezateplená a přitom je na ní 10 cm profilovaného EPS. Polystyrén se naodpařuje v takovém množství, aby jakýmkoli způsobem mohl ohrozit zdraví. Kdybych se měl být nějaké chemie ze zateplení, tak by to byla právě kamenná vata, které je lepena formaldehydovými pryskyřicemi.

PÁR SLOV K P. POLYSTERENU

Polysteren je zabiják, to mi nikdo nevymluví.
Svého času spičkoví vědci té doby doporučovali DDT jako zázračný přípravek na všechno.

A dneska byste si těžko umyli hlavu ščamponem s DDT, nebo se pletu ?

Než někoho odsoudím chce to znalosti:

... Pěnový polystyrén se vyrábí v několika sortách, základem pro jeho výrobu expandovatelný polystyren
tzv. PS-E neboli EPS dodávaný ve formě granulátu s přísadami nutnými pro technologické zpracování
a příměsemi zaručujícími požadované vlastnosti.

Přísada umožňující zpracování - napěnění granulí je nadouvadlo - plyn, nejčastěji pentan,
izobutan, nebo dusík či oxid uhličitý. Ani jedna z těchto látek, přestože se z konečného produktu
pozvolna uvolňují nepředstavuje vážnejší riziko jako dříve k tomuto účelu používané freony.

Hlavní skupinou příměsí - aditiv jsou bromové retardéry hoření souhrně označovány jako BFR (Brom Flame Retardants ). Nejčastěji se užívají polybromované difenyletery (PBDE), hexabromcyklododekan (HBCD), polybromované bifenyly (PBB) a bromované bisfenoly. Všechny tyto BFR látky lze pro svoji toxicitu označit jako nebezpečné až mimořádně nebezpečné. Problémem je nestabilita pěnového polysterenu a jeho následná reakce s UV zářením a vzduchem kdy se polysteren rozkládá -stárne a tyto dlouhodobě stabilní BFR pak uvolňuje do životního prostředí do různých koloběhů, odkud je pak prakticky nemožné je dostat.

Vlastní surovina i konečný produkt může obsahovat zbytkový monomer, který je u vých. suroviny okolo 0,1%.
Jedná se o styren, látku toxickou a silně karcinogenní. Z pěnového polystyrenu se za výše uvedených podmínek vypařuje ve zvýšené míře, během několika hodin se výparek rozkládá na benzaldehyd a formaldehyd, což opět nejsou léčivé produkty...

Asi nikdo nebude zpochybňovat, že se uvedené látky pro výrobu nejen polystyrenu používají. Navíc mně docela pobavila věta z pravděpodobně zdrojového textu, která je zde vypuštěna :

Daleko intenzivněji tento proces probíhá je -li pěnový polystyren v substrátu, kde je ve styku s vodou, mikroby a spoustou jiných látek. Namísto toho abyste si doma udělali pohodu sobě i rostlinám, máte za pár měsíců v květináči vzorek, který si toxicitou ničím nezadá s Vietnam war...

Dobrá tedy, bylo řečeno (napsáno) A, nicméně to není to podstatné. Daleko podstatnější z mého pohledu je B. V jaké koncentraci jsou tyto látky zdraví škodlivé, jaké množství se z PS uvolňuje, za jakých podmínek, jakou pak dosahují koncentraci ve vzduchu, zda a jak jsou pak v této koncentraci nebezpečné. Jinými slovy jestli to zabije alespoň mouchu, která si na nechráněný polystyren vystavený UV zářením znavena letem sedla odpočinout. Zajímavé by bylo jistě i srovnání s dopadem užívání našich jedno a dvoustopých miláčků na životní prostředí, mou včerejší návštěvou dolovné kde se cigeretový dým dal vynášet na lopatě atd.. atd...

Měl byste si zajít na fakultku do OV na onkologické oddělení, pak byste se již neptal.
Na dotaz kdo tam skončí, doktorky zasvěceně odpovídají - přeci všichni ! ...
Netvrdím, že bydlení v jeskyni a ve srubu je to pravé ořechové,
ale nějak tu začíná být přeplastováno, přechemizováno, přemobilováno a přesvíceno a na následky se nikdo neptá...

Z hlediska času jsem stejný "blbec" jako ti co v 50letech tvrdili že DDT je svinstvo
nebo jiní v 70 letech že PCB či freony je svinstvo ještě větší...

Spadne -li na Ostravsku 500 kg dioxinů ročně, zdají se mi polysterenem oplácané baráky k tomu
jako alternativa vhodná pro blázny...

Ale možná je to léčivé a 21000 mrtvých každý rok na následky životního prostředí nic neznamená...

Netvrdím, že bydlení v jeskyni a ve srubu je to pravé ořechové,
ale nějak tu začíná být přeplastováno, přechemizováno, přemobilováno a přesvíceno a na následky se nikdo neptá...

Pod tohle se klidně podepíšu. Zvlášť druhá část je přesně vystihující současný stav a kdo ví, na co ještě můžem těšit.
Jinak ale netvrdím, že je polystyren nezávadný a na onkologii se lidé dostanou v převážné většině vlastní vinou. Stačí se jen podívat na dnešní nestřídmý, požitkářský, konzumní styl života. Sice nemám k těmto tvrzením odborné znalosti, ale jsem o tom přesvědčen.

V nekterych vecech musim s vama souhlasit. Stavebniny rovna se CHemicka laborator. A ty ceny....HMMMMMM!

hm ...
hloupé je,že z zběžného náhledu to vypadá, že o rakovinu se pokouší tisíce látek, ale u konkrétního člověka je potřeba ta správná kombinace x-desítek látek a koncentrace, které se už bránit nedokáže ... "a nikdo neví jak je ten jeho kopec vysoký" :(.
Obávám se, že pokud se nestane zázrak ve detekci spouštěčů a náchylnosti, tak nám nezbývá než být jen "dostatečně" opatrní.

Ale výstavba není jen pro běžného zdravého člověka, který se ubrání. Neměli by být porodnice, lázně pro rakovinou onemocnělé navrhovány bez karcinogenních izolací (a s velmi omezenými výfukovými plyny)? Neměli bychom mít pro riziková těhotenství (zvlášť kolem 3 měsíce) rekreační střediska "zdravá" :o ?

Víte kolik takových látek se odpaří do interiéru z barev, lak, lina, spotřebičů, upraveného dřeva,... Mnohem zajímavější směska, než z fasádního polystyrenu. Zapomínáte však na koncetraci látek ve vzduchu. Navíc pokud vím, tak polystyren se lepí na fasádu a my bydlíme uvnitř domu. Přes zdi se do interiéru moc nedostane, protože je hnán ven difundující párou. Polystyren se používá cca 50 let a zatím nic nenasvědčuje tomu, že by škodil našemu zdraví. Nevím o žádné solidní studii, která by přímo potvrdila škodlivost polystyrenu jako izolačního fasádního materiálu. Nějaké DDT se stále používá, protože má nesporné výhody, které zatím nenabízí žádná jiná chemická látka. To že je škodlivý se vědělo asi po 15 letech masovějšího používání a po 20 letech byl zakázán v USA a západní Evropě.

koukám debata se hezky rozjela ! Potřeboval, bych spíš pokud má někdo s obdobným případě zkušenost

Klidně použij EPS.Jako doklad ti snad bude stačit toto.
Zdravotní nezávadnost zateplovacích systémů vyrobených z expandovatelného polystyrenu (EPS) Vzhledem ke vzniku nepříjemných spekulací o negativním vlivu zateplovacích systémů vyrobených z expandovatelného polystyrenu na životní prostředí a lidské zdraví z důvodu obsahu plamenově retardačního systému volíme tuto cestu, jak objasnit pravý stav uvedené věci. Vlastní retardovaný expandovaný polystyren nepředstavuje riziko pro životní prostředí ani lidské zdraví. Polymerní přísady (zde myšleno retardéry hoření) jsou v polymeru pevně zakotveny a nehrozí jejich samovolná emise do volného prostředí, to znamená, že z expandovaného polystyrenu neunikají během celé životnosti stavby žádné škodlivé látky ať už do ovzduší nebo případným výluhem do vody. Expandovaný polystyren používaný ve stavebnictví musí obsahovat chemické sloučeniny působící jako retardéry hoření tak, aby splňoval přísné normy na požární bezpečnost staveb. Výběr vhodného retardéru hoření je vždy prováděn s ohledem nejen na jeho retardační účinnost, ale také s ohledem na životní prostředí. V současné době se v zemích EU jako retardéry hoření pro expandovatelný polystyren používají alifatické bromované sloučeniny a to v koncentracích nepřesahujících 0,5 hm.%. Tyto látky nepatří z pohledu zákona č 356/2003 sb. mezi vysoce nebezpečné nebo dokonce zakázané látky typu polybromovaných difenyletherů. Ing. Pavel Zemene, Ph.D. předseda Sdružení EPS ČR JABRAKA

Myslel jsem vlastní zkušenost se zateplením kamenů a jak to dopadlo ne zdravotní vhodnost EPS. To by jsme nesměli používat ani umělou hmotu, PVC, všude je něco škodlivého.

Já jsem doufal, že po nějakém tom týdnu a po některých reakcích jste si rozmyslel to "zateplování všeho". Já osobně bych to považoval za barbarství (někdo by mohl říct šílenství) , i když to jste už načal plastovými okny. Jako student jsem bydlel v Brně ve dvou domech postavených těsně před druhou válkou a musím říct, že kvalitnější domy před i po tomto období se snad nestavěli.navíc 45 ka musí stačit. Co vás k tomu vede? opravdu jsou ty úniky tepla tak závažné? nebo se chcete svést na módní vlně?

Hezky napsaná pohádka.
EPS se vypařuje taky jako PP jen o "něco" pomaleji.
Známe firmy co měly 300 certifikátů a most stejně spadnul...

Pane kpz3, když se tak koukám na Váš RD, tak si neumím představit, jak ho chcete zateplit, aniž by z toho nevzešla nevzhledná krabice. Z obrázku není dost patrné o kolik je odsazená římsa, ale tipuji, že to nebude víc jak 12 cm. Aby jste dosáhl požadovaný tepelný odpor, tak při 45 cm cihla plná, by dodatečné zateplení muselo činit min. 14 cm. Jak to ve výsledku bude vypadat? Pokud bude síla zateplení menší, než 10 cm,tak zi zaděláte na obrovský problém. Vy se ho možná nedožijte (nevím, kolik Vám je let), ale garantuji Vám, že se budou obvodové zdi postupně rozpadat. Vrstva zateplení musí být dostatečně silná, abyste rosný bod dostal mimo obvodové zdi. Výpočet není zrovna nejjednodušší a vychází se z nějakých obvyklých hodnot. Projektanti proto raději volí vyšší hodnotu dodatečného zateplení. Možná, že byste se mohl spokojit s 10 cm, ale vřela Vám to nedoporučuji. Raději zvolte kvalitní zateplení půdu v RD mim. 20 cm čedičové vlny.
Proč Vám to píšu. Já jsem řešil úplně stejný problém s téměř identickým typem RD. Zateplil jsem půdu 20 cm ROCKWOOL. Tepelná pohoda se okamžitě zlepšila,ale stále to není ono. Tak jsem zrekonstruoval střechu (stejně už vyžadovala rozsáhlou opravu) s dostatečným přesahem, abych po zateplení neměl s RD nevzhlednou krabici. No a teď si mohu dovolit zateplit 14 cm, tak jak mi doporučil projektant. Má to rovněž tu výhodu, že dosáhnu na dotaci Zelená úsporám (pokud ji obnoví).
Pokud do rekonstrukce střechu investovat nehodláte, vřele Vám doporučuji nezateplovat a už vůbec ne nějakými 5-8 cm.
Pokud jde o materiál, tak je skoro jedno, jestli to bude weber therm clima, pěn. polystyrenem, EPS, nebo ROCKWOOL. Jistě, že kamenná vlna by byla nejvhodnější (už jen z důvodu hořlavosti), ale rozdíly v μ jsou minimální. Kvalitní řemeslník dokáže kvalitně zateplit s tím nejméně vhodným polystyrenem. Méně kvalitní to nedokáže ani s ROCKWOOLem.
Zkuste velmi dobře zateplit půdu a uvidíte. O vnitřním zateplení doufám neuvažujete, tak Vám tu ani nebudu psát, co by Vás ev. mohlo potkat.
Zdraví Vás Petr

Vážený pane Petře. Půdu jsem zateplil jako první - mám v ní foukanou izolaci na plný průřez trámů. Bohužel jsem nucen zateplit protože v chodbě je pouze zeď 35. Právě teď když jsou mrazy kolem - 15 mi večer v chodbě zeď promrzá - mokré fleky. Chystám se k zateplení 10cm ( jak jste správně odhadl odsazení od střechy je 11cm) weber therm clima z toho důvodu že je propustnější než obyčejný polystyrén a má lepší tepelné vlasnosti. Vám projektant navrhl 14 EPS, ale kdyby vám navrhl " šedý" polystyrén stačilo by vám pouze 11cm. Byl jsem se podívat na rodinné domy zateplené 14 cm a vypadá to hrozně. U starých baráků kde jsou malá okna to pak vypadá jako střílny

Bohužel jsem nucen zateplit protože v chodbě je pouze zeď 35....
Věřím Vám, je to vždy o kompromisu. To, že Váš RD ztratí původní ráz Vás snad přesvědčovat nemusím
Ale asi nemáte jinou volbu. Domek je to hezký, o některé prvky, které domek dělají zajímavým, zákonitě přijdete.

Byl jsem se podívat na rodinné domy zateplené 14 cm a vypadá to hrozně....
Z toho jsem měl samozřejmě velké obavy, ale naštěstí, mám okna dostatečně velká, tak že až tak hrozně to vypadat nebude. navíc jsem si byl prohlédnut téměř identický RD, který už zateplený čtrnáctkou je a nevypadá to zase až tak zle. No uvidím. Zatím není nic rozhodnuto. Pokud by se ale rozjela znovu Zelená úsporám, tak by mi nic jiného nezbývalo, než tam EPS 14 cm dát, případně se s dodavatelem dohodnout, zda by mi vyhověl, fakturoval EPS 14 a izoloval to účinnější izolaci a tím pádem i tenčí vrstvou.

dobrý den ,Jestli myslíte tou chodbou jen ten přístavek tak řešte jen toto
třeba vnitřním zateplením jen přístavek ale dům bych nechal ,fasáda dobrá
a nezničíte vzhled domu jak tady ijiní radí,byla by to škoda a návratnost
zateplení aspon 30 let při vaší skladbě ,už jste si to zkusil spočítat?
Dobře je že jste zateplil půdu ,tam to mů žete vyhnat aspon 25 cm a nebude
to mít chybu.,a místo zatepůení si udělejte párkrát dovolenou Zvažte

Co se stane s rodinným domkem starým, když se zateplí zevnitř?

zplesniví.

Si o tom něco počti: search

Dovolim si vytahnout tohle starsi vlakno.
Jsem v podobne situaci jako tazatel, dum z r.1929, cely podsklepeny, dole steny 60cm, v prvnim patre uz 45cm, je treba vymenit okna a fasada.
Okna jsem pochopil ma byt trojsklo, a co s fasadou? Zmenily se nejak nazory za ty skoro 2 roky?
Polystyren tloustka? Rozpad zdiva? Nebo fasada klasicka maltova?
A co zelena usporam, pozde jsem se asi rozhoupal, co?

Podělím se o názor jak jsem dopadl.
Jelikož je náš dům se starou izolací nechal jsem změřit vlhkost 20-35 (měřeno na podezdívce viz foto nahoře). Tím vznikl problém, že klasický polystyrén nejde použít. Alternativa 2 řady minerální a pak polistyrén. Nebo systém zateplení clima ( polystyrén s otvory).
Původně jsem chtěl udělat zateplení pouze k podezdívce, ale vzhledem k výšce z čelní strany my to nebilo doporučeno - prokreslení do pokoje.
Firma my nacenila systém clima na 360 000 a nidko my nedokázal říct co bude dělat vlhko v podezdívce. Takže omítka zůstala původní a vyměnil jsem pouze okna a rekonstruoval topení - topení 28 000 za rok plyn.

Připomínka pokud uvažujete u zelená k usporám. Ve vašem případě cihla 45 minimální tlouštka 100mm. Byl jsem se podívat co udělá tato síla u starších rodinných domů a hrůza velká okna v pohodě ale malá byli jako střílny

Dobrý den,
Nerad bych se vměšoval do diskuze o toxičnosti některých stavebních materiálů, to ať posoudí odborníci. Můj názor je, že pokud použijeme klasický ETICS, nemáme se čeho bát.
K zateplení domu:
Určitě se vyplatí, pokud vezmu Váš dům, ideálně vytápěný plynem… odhaduji, že protopíte řádově 50 a více tis., po zateplení se dá uvažovat minimálně poloviční potřeba tepla, spíše nižší, takže o návratnosti bych tady vůbec nediskutoval, ale má to několik velkých ALE!
Ale, zateplení je nutné udělat pořádně! Nedostatečná tloušťka, neřešené tepelné mosty a vazby dokážou znehodnotit celou práci a přinést velké obtíže (plísně, tvořící se na chladných površích např. koutů, ostění oken). Je nezbytné si uvědomit, že soustava tepelných mostů, může mít stejnou tepelnou ztrátu jako např. celá stěna!
Ale, změnit užívání stavby! Je potřeba si uvědomit, že výměnou oken a zateplení objektu ( i častečně difuzně otevřeným zateplovacím systémem) snížíme infiltraci vzduchu (nežádoucí výměna vzduchu netěsnostmi), což dříve částečně nahrazovalo větrání, v novém případě k tomuto docházet nebude. To je častou příčinou druhotných vad! Následkem jsou pak kondenzace na chladném povrchu (zásadní rozdíl v kondenzaci vodní páry při relativní vlhkosti 50 a 80 %, respektive to odpovídá dobře větrané a špatně větranému interiéru). To nahrává do řízenému větrání, které se často označuje jako zbytečné! (nemusí se nutně jednat o ucelený systém vzduchotechniky, ale např. soustava větráků a štěrbin tzv. malá vzduchotechnika), popřípadě pak spojit úsporu za teplo při využití rekuperace.
Ale, nejedná se jen o fasádu, je potřeba tepelně optimalizovat celou stavbu včetně stropů, podlahy a soklu, stěny v tomto případě ušetří cca 30 – 45 % tepelných ztrát.
Ale, okna je dobré volit úměrně zateplení, ani sebekvalitnější okna nás nezachrání při nesmyslném zateplení.
Doporučení: co se týče tl. izolace, dívejme se dopředu! Od roku 2020 musí být všechny stavby energeticky pasivní, nebo blížící se k nulovému, je tedy nesmysl zateplovat méně jak 150, a už vůbec né méně jak 100 mm EPS (při uvažování lamba= 0,039 w/m2k) ! Jako optimální se pak nabízí tl. 180 popř. 200 mm, řešení ostění pomocí desky o tl. 20 mm je holý nesmysl (který se dnes a denně děje na stavbách).

Není možno zateplovat na vlhké zdivo! Pokud zde jsou nějaké pochybnosti o vlhkosti doporučuji udělat alespoň základní stavebně-technický průzkum, změřit vlhkost zdiva, určit její příčiny a ty následně odstranit!
Jedná se o poměrně rozsáhlý problém, vždy je nutné se pobavit nad konkrétním domem, vyřešit konkrétní detaily a problémy.
V případě zájmu mě kontaktujte.
Pěkný den
Tomáš Hrdlička
odstraněna reklama (karel)

Zdravím pana Hrdličku, nevím co jste připojil za reklamu, že byla odstraněna, to nechám na zodpovědných. Ale musím Vám dát za pravdu.
Nejsem spisivatelem dlouhého textu, ale ono se to nedá moc krátit, pokud chcte sdělit pravdu a vysvětlit případné problémy.

přidám se i já, a sdělím tazateli, že pokud by potřeboval ještě další rady, klidně se ozvěte..

Dobrý den, a ja děkuji! Znám Vás i z jiných fór a vím, že vaše názory jsou větinou velice praktické a schodující se s teorií. Takže vaše uznání je mi ctí.

Připojil jsem odkaz na můj web, kde jsou umístěné kontakty na mě. Studuji VŠ a problematika zateplování respektive energeticky úsporných domů mě oslovila, momentálně pracuji na bakalářské práci : "rekonstrukce v pasivním standartu".

V případě zájmu tedy hrdlicka.tomas@email.cz

Dobře pánové Tomáši Hrdličko a Milane Cukráři,

1. Samozřejmě mi nabízejí zateplit 100mm polysteren a 20mm ostění.

2. Kolik byste si představovali ostění?
Ono taky jde o to, jak to bude ve výsledku vypadat - ale třeba jde pod polystyren ostění kompletně schovat rám okna? děláte to někde, dá se to? Pak by se dalo ostění třeba i 5cm.

3. No a 100mm - mě to připadá jako maximum, pokud ten dům nemá vypadat jako bunkr.

Ale viděl jsem cca před 10ti lety dělali sousedům cca 5cm polystyren, a dodnes to tam mají a nevidím tam takhle zvenku nějaký velký problém - proč je tenký polystyren takový problém?
Přece tepelnému odporu stěn to určitě drobet pomůže, a dříve běžnou fasádu (např. brizolit) už dneska nikdo nedělá?

4. jeden mi nabízí trojsklo, druhý zase, že dvojsklo do starého domu je až až, že trojsklo jsou vyhozené peníze (malá okna a spousta zdí, k tomu to tenoučké 2cm ostění, prostě mě od trojskla odrazuje)

4. Myslím, že pasivní dům z toho stejně asi neudělám, jenom bych tomu baráku nerad uškodil.

5. Sokl (vysoký cca. 80cm nad zemí, vevnitř sklep) mi nabízejí polepit extrudovaným - prý nenasákavým- polystyrenem (tloušťku cca 5cm) ne celoplošně natěsno na zeď, a větrací otvory cikcak nahoře a dole na tom soklu - to už jsem taky na domě viděl.
Samozřejmě zvenku odkopat a nopovku a kačírek.

Děkuju předem za vaše reakce, pomáháte mi v rozhodování.

Děkujeme za důvěru.

1) 100 mm bylo fajn dříve, dnes už by to ani norma nepřipustila (max. do 12/2012 se připouští U= 0,38 w/m2k- což odpovídá zhruba 450 mm CPP + 100 mm EPS). Pokud se Vám nechce do tloušťěk "extremních" doporučuji alespoň 140 - 160 mm.

2) Řešení ostění je náročné. příklad- nedávno jsem modeloval ostění okna cpp + 100 mm EPS, ostění 20 mm. Teplota na rozhraní rámu okna a stěny vyšla cca 14°C , což zvláště v s výšší relativní vlhkostí v interiéru nahrává vzniku kondenzátu (ruku v ruce se špatným užíváním stavby viz. výše.) Při použití 40 mm EPS na ostění už se teplota blíží téměř k 16 °C (což osobně považuji jako nejnižší přípustnou mez). Ideálně se pak jeví osadit okna do líce zdiva a zateplovák částečně přetáhnout přes rám okna (nevznikají pak hluboké špalety, nesnižuje se osvětlení) a co se týče teploty, ta taklé vychází příznivě (dokonce v souladu s ČSN 73 0540-2 2011, splňuje požadavek na tepelné mosty tzv. lineární činitel prostupu tepla). Osobně bych toho řešení velice podporoval.

3) Souhlasím, že hmotově se dům trochu změní, ale to je už úděl rekonstrukce. Nabízí se zde použít materiál s lepšími vlastnostmi - EPS grey- tzv. šedý, s přídavkem grafitu- má o cca 20% lepší vlastnosti než klasický bílý, nebo desky PUR cca o 45 % lepší vlastnosti než bilý EPS. Oboje však o něco dražší

4) Pasivní standart jsem spíše uvedl, jen pro zajímavost, pokud má dům vhodnou orientaci a řeší se všechny detaily, lze to. :)

5) Nesouhlasím.... sokl je vždy trošku komlikovaný, ale tohle bych nedělal...Navíc 5 cm haha..

Jinak odpověď na otázku proč malé tl. dělají problémy, je to především kuli tepelným mostům (v ploše se odpor, respektive U zlepší) ale např. oizolované nároží tam to zas tak valné není. Protože povrchová teplota stěn se zvýší, ale povrchová teplota na těchto detailech bude v porovnání se stěnou stále nižší.... takže tam teplota bude nízká a je zde stále nebezpečí kondenzace. Narozdíl od stejného řešení, kde bude např. 150 mm, tam už bude teplota odstatečná.

Ještě poznámka k "odvlhčení" takové to klasické řešení s nopovkou a kačírkem může být velice problematická. S odkopáním souhlasím, umístění drenu ( trubka a štěrk + filtrační vrstva) dále nopovka na zeď ( pupíky ven) a cele zasypat původní zeminou, ale pozor- HUTNIT!!! a zakrýt nejlepe dlažbou a pod- nepropustným materiálem.

Ještě by mě zajímal Váš názor na trojskla do starého zatepleného domu ...

Ohledně tloušky izolace polystyrénem mám pěkný příklad naproti přes ulici. Zateplení tlouštka 6cm u říms se ubíralo až na 2cm to aby byl dům jednolitý. Dolů na podezdívku extrudovaný polystyrén. Při instalaci tohoto polystyrénu jsem najednou zjistil že tam firma dělá kulaté cca 80mm veliké větrací otvory. Na dotaz proč to dělají my bylo odpovězeno že mezi zdí a polystyrénem kape voda a aby to větralo. Uvádím že dům měl nalepený polystyrén a přetažený perlinkou s lepidlem zatím bez fasády

dobrý den,
1) hm, to je možné, jsou firmy, aby byli levnější, doporučí 8 cm a mají desítky blábolů na vysvětlení...
2) ostění minimálně do poloviny rámu, pokud to jde odsekat omítku na špaletě,
3) to je věc názoru, jak se krásně vyjímají krásné kytky na parapetu..
4) dvojsklo až až? Znáte něco horšího jak dvojsklo? Okno jen tak nevyměníte... takže víte co doporučuji?
5) pasiv nepotřebujete, ale snížit náklady na energii určitě...
6) nasáklivost, to je takové povídání, ale většina lidí si to nedovede představit...to je na dlouhé vysvětlení.Každopádně 5 cm je jako když jdete v zimě na hory, vezmete si pantofle a slabé ponožky...je to lepší jak bos, ale stejně Vám bude zima..
Samozřejme odkopat.... co tím sledujete? Proč toto řešení?

6. mám celopodsklepený dům, nepodříznutý, bez izolace.

Teď stačí těch cca 80cm od země k první podlaze tu vlhkost co nasává vydýchat stěnama soklu a do obytných místností se už vlhkost nedostává.
A moje úvaha:
Když stěny soklu čímkoli polepím, tak to dýchání se sníží, takže chci odkopat a nopovku, čímž by se měla naopak snížit nasákavost do soklu. A snad se to vyrovná.

Nejraděj bych samozřejmě na sokl nic nedával, je tam teď nějaká normální omítka, místy se odlupuje, není to moc vzhledné.
Kdyby dnes existovaly nějaké pískovcové obklady, ty by asi vydýchávání soklu nekazily.

No a řemeslník mi navrhuje ten sokl polepit extrudovaným polystyrenem s dírama, kterýma se to prý dostatečně bude odvětrávat, ale o tom nejsem úplně přesvědčený, to se mi nezdá.

Taky jsem kdysi někde viděl, že někdo na sokl připevnil jakýsi rám, na který pouze obklad zavěsil, podobně jako tašky na střešních latích - to se mi zdá jako skoro optimální, ale nevím kdo to dělá.

Jak vy řešíte vlhčí(nepodříznuté neizolované sklepní) sokly při nepodříznutém domě?

Dvojsklo/ trojsklo... myslím že je to jedno. Oboje okna jsou těsná, takže větrání se bude muset kompenzovat jinde, jiný problem nevidim.

Co se týče toho soklu, už jsem to taky řešil v jednom projektu, jaký zvolit materiál, tak aby se umožnila difuze par (otázka i pro pana Cukráka...)

Klasický XPS - nepustí vlhko ven, to bude vzlínat výše, do interiéru- špatně

EPS- stějně tak

Vata- sice upustí trošku vlhkosti, ale navlhne sama, ztratí izol. vlastnosti

EPS OPEN - zajimává myšlenka celý systém se mi líbí, jenže k čemu je deska, difuně otevená, když se překreje lepidlem (i speciálním difuzně otevřeným) které má difúzní otvor řádově 2-3x větší

Jediné co mě napadá je Ytong multipor, povrchově hydrofobizovat (voda dovnitř ven, vodní para ven ano) a ošetřit to dif. otevřenou finální úpravou ? jakou? Nejlepší by byl vápený štuk :D bylo by to 100 % difuzně otevřené :)

Vlhký sokl nezateplovat, použít sanační omítku..

vlký sklep + sokl se dá řešít tímto systémem já ho používám ve sklepě a zatím spokojenost
http://www.strechy-plzen.eu/index.php?option=com_c ontent&view=article&id=82:nopova-folie-guttabeta-s &catid=38:navody&Itemid=117

Stejně by mě zajímalo, jak funguje toto:

jak tady někteří tvrdí, že když se zatepláí tenkým polystyrenem(45cm CP + 5-8cm polystyren), tak dochází k tomu, že rosný bod je ve zdivu, a toto se ničí a rozpadá.

Nechápu moc ten rozdíl, když předtím bylo zdivo bez polystyrenu, tak taky přece rosný bod byl v něm, a ono se přece neničilo a nerozpadalo.

Proč?

protože špatně difuzní polyš nepustí tu vlhkost ven!!! Je tam špatná bilance vodních par.

jeden případ za všechny...: http://stavba.tzb-info.cz/drevene-a-ocelove-konstr ukce/8822-zmeny-vlhkosti-puvodnich-drevenych-konst rukci-po-zatepleni-objektu Ing. Hynková je uznávaný soudní znalec na jihu čech a v tomto článku to podle mě vystihla výborně!

Hrůza, to je prakticky můj případ.

Takže dvě možnosti mi z toho plynou:

1. podříznout napřed

2. když nepodřezávat, tak nezateplovat. - Jenže, potřebuju udělat fasádu - kdo mi dneska udělá niormální fasádu bez polystyrénu, znáte někoho ve středočeském kraji?

Ještě mi prosím povězte vaše pro a proti na dva systémy izolace zdiva:

1. podříznutí (nebo vrážení plechů)

2. navrtání a chemicky napustit

Kdy použít ten a kdy ten?

půjčte si v knihovně od Michaela Balíka nějaké knihy o vysoušení zdiva - měl jsem tři díly a celkem přínosné čtení o různých řešeních.
U chemické injektáže se dočtete, že není 100% a není napořád. používá se hlavně v případech, kdy jiné možnosti nejsou - záleží na jejím provedení a provedení detailů.
o plechách nám majitel sanační firmy řekl, že ani ony nejsou 100% a v našem případě podřezání diamantovým lanem (důvodem bylo i kamenné/smíšené zdivo bez průběžné spáry, tam plechy vrážet nejdou) - měli jsme to za 3,5k metr čtvereční zdiva. Je to hodně špinavá práce :)
http://www.youtube.com/watch?v=cEjDOmRxJqE&feature =share&list=UUchIJP4EF-WkuSLM9gi-DSg

když to vezmu zpětně, tak ideální postup měl být pozvat člověka, který daným technologiím rozumí a dokáže navrhnout správné řešení pro konkrétní dům a hlavně není nijak motivován pro žádnou sanační firmu. pokud si vezmete rovnou zástupce sanační firmy, tak zákonitě nabídne jedno z jimi nabízených řešení

Souhlasím, každá stavba je individuální a nelze to rozseknout jen tak. Obě metody jsou dobré, ovšem né na každé stavbě...

Mechanické způsoby jsou sice dosti spolehlivé, ale vždy mají vliv na zdivo (sesychání zdiva nad bariérou, zároveň větší zamokření zdiva pod bariérou) takže je potřeba si promyslet kde a jak se to udělá.

Injektovat zavlhlý materiál je poměrně složité (pory jsou už zaplněé vodou, které se nevytlačí) proto se většinou injektuje ložná spára, ovšem né vždy se nachází (zvláště kamenné zdivo skoro žádnou nemá, nebo není vhodná). Většinou zdivo z plných cihel se injektovat dá poměrně kvalitně.

vždy je potřeba to posoudit na místě. Odkud jste? Pokud by jste byl někde v dosahu Berouna, mohli bychom se domluvit na prohlídce a návrhu řešení (sanace zdiva je můj oblíbený obor a konkrétní příklad se vždycky hodí...)

Nymbursko, to asi neni ve Vasem dosahu

Vetsinou rikaji, ze diry navrtaji sikmo dolu, kdepak lozna spara. Taky se mi moc nezda, ze by se vlhke zdivo rado nacucalo neceho jineho, ale snad to maji chemicky vykoumane.

Ano,šikmo zdivem, takže se stejně injektuje ložná spára.... Nebo existujou různé gely,které lze aplikovat do vodorovných vrtů.

Jednoduše proto , že ta zed byla z jednoho materiálu . Pokud se zatepluje , tak by měli být vevnitř(interier) materiály s vyším difuzním odporem a směrem ven by to mělo klesat(vata). Taková zed bude vždy bez problému.
Dnes to obcházejí tím , že rosný bod je až v polystyrenu . Kde nedělá žadné problémy. Proto třeba u dřevostaveb moc nevěřím tomu , že když obalí dřevodomek polyšem , že bude mít dlouhou životnost.Tam většinou davaj 15cm vaty(konstrukce) a 5cm polyš + omítka.U odvětravané fasády je to bezproblému.