Zateplení staršího RD

Pane kpz3, když se tak koukám na Váš RD, tak si neumím představit, jak ho chcete zateplit, aniž by z toho nevzešla nevzhledná krabice. Z obrázku není dost patrné o kolik je odsazená římsa, ale tipuji, že to nebude víc jak 12 cm. Aby jste dosáhl požadovaný tepelný odpor, tak při 45 cm cihla plná, by dodatečné zateplení muselo činit min. 14 cm. Jak to ve výsledku bude vypadat? Pokud bude síla zateplení menší, než 10 cm,tak zi zaděláte na obrovský problém. Vy se ho možná nedožijte (nevím, kolik Vám je let), ale garantuji Vám, že se budou obvodové zdi postupně rozpadat. Vrstva zateplení musí být dostatečně silná, abyste rosný bod dostal mimo obvodové zdi. Výpočet není zrovna nejjednodušší a vychází se z nějakých obvyklých hodnot. Projektanti proto raději volí vyšší hodnotu dodatečného zateplení. Možná, že byste se mohl spokojit s 10 cm, ale vřela Vám to nedoporučuji. Raději zvolte kvalitní zateplení půdu v RD mim. 20 cm čedičové vlny.
Proč Vám to píšu. Já jsem řešil úplně stejný problém s téměř identickým typem RD. Zateplil jsem půdu 20 cm ROCKWOOL. Tepelná pohoda se okamžitě zlepšila,ale stále to není ono. Tak jsem zrekonstruoval střechu (stejně už vyžadovala rozsáhlou opravu) s dostatečným přesahem, abych po zateplení neměl s RD nevzhlednou krabici. No a teď si mohu dovolit zateplit 14 cm, tak jak mi doporučil projektant. Má to rovněž tu výhodu, že dosáhnu na dotaci Zelená úsporám (pokud ji obnoví).
Pokud do rekonstrukce střechu investovat nehodláte, vřele Vám doporučuji nezateplovat a už vůbec ne nějakými 5-8 cm.
Pokud jde o materiál, tak je skoro jedno, jestli to bude weber therm clima, pěn. polystyrenem, EPS, nebo ROCKWOOL. Jistě, že kamenná vlna by byla nejvhodnější (už jen z důvodu hořlavosti), ale rozdíly v μ jsou minimální. Kvalitní řemeslník dokáže kvalitně zateplit s tím nejméně vhodným polystyrenem. Méně kvalitní to nedokáže ani s ROCKWOOLem.
Zkuste velmi dobře zateplit půdu a uvidíte. O vnitřním zateplení doufám neuvažujete, tak Vám tu ani nebudu psát, co by Vás ev. mohlo potkat.
Zdraví Vás Petr

Co se stane s rodinným domkem starým, když se zateplí zevnitř?

zplesniví.

Si o tom něco počti: search

Dobrý den,
Nerad bych se vměšoval do diskuze o toxičnosti některých stavebních materiálů, to ať posoudí odborníci. Můj názor je, že pokud použijeme klasický ETICS, nemáme se čeho bát.
K zateplení domu:
Určitě se vyplatí, pokud vezmu Váš dům, ideálně vytápěný plynem… odhaduji, že protopíte řádově 50 a více tis., po zateplení se dá uvažovat minimálně poloviční potřeba tepla, spíše nižší, takže o návratnosti bych tady vůbec nediskutoval, ale má to několik velkých ALE!
Ale, zateplení je nutné udělat pořádně! Nedostatečná tloušťka, neřešené tepelné mosty a vazby dokážou znehodnotit celou práci a přinést velké obtíže (plísně, tvořící se na chladných površích např. koutů, ostění oken). Je nezbytné si uvědomit, že soustava tepelných mostů, může mít stejnou tepelnou ztrátu jako např. celá stěna!
Ale, změnit užívání stavby! Je potřeba si uvědomit, že výměnou oken a zateplení objektu ( i častečně difuzně otevřeným zateplovacím systémem) snížíme infiltraci vzduchu (nežádoucí výměna vzduchu netěsnostmi), což dříve částečně nahrazovalo větrání, v novém případě k tomuto docházet nebude. To je častou příčinou druhotných vad! Následkem jsou pak kondenzace na chladném povrchu (zásadní rozdíl v kondenzaci vodní páry při relativní vlhkosti 50 a 80 %, respektive to odpovídá dobře větrané a špatně větranému interiéru). To nahrává do řízenému větrání, které se často označuje jako zbytečné! (nemusí se nutně jednat o ucelený systém vzduchotechniky, ale např. soustava větráků a štěrbin tzv. malá vzduchotechnika), popřípadě pak spojit úsporu za teplo při využití rekuperace.
Ale, nejedná se jen o fasádu, je potřeba tepelně optimalizovat celou stavbu včetně stropů, podlahy a soklu, stěny v tomto případě ušetří cca 30 – 45 % tepelných ztrát.
Ale, okna je dobré volit úměrně zateplení, ani sebekvalitnější okna nás nezachrání při nesmyslném zateplení.
Doporučení: co se týče tl. izolace, dívejme se dopředu! Od roku 2020 musí být všechny stavby energeticky pasivní, nebo blížící se k nulovému, je tedy nesmysl zateplovat méně jak 150, a už vůbec né méně jak 100 mm EPS (při uvažování lamba= 0,039 w/m2k) ! Jako optimální se pak nabízí tl. 180 popř. 200 mm, řešení ostění pomocí desky o tl. 20 mm je holý nesmysl (který se dnes a denně děje na stavbách).

Není možno zateplovat na vlhké zdivo! Pokud zde jsou nějaké pochybnosti o vlhkosti doporučuji udělat alespoň základní stavebně-technický průzkum, změřit vlhkost zdiva, určit její příčiny a ty následně odstranit!
Jedná se o poměrně rozsáhlý problém, vždy je nutné se pobavit nad konkrétním domem, vyřešit konkrétní detaily a problémy.
V případě zájmu mě kontaktujte.
Pěkný den
Tomáš Hrdlička
odstraněna reklama (karel)

Zdravím pana Hrdličku, nevím co jste připojil za reklamu, že byla odstraněna, to nechám na zodpovědných. Ale musím Vám dát za pravdu.
Nejsem spisivatelem dlouhého textu, ale ono se to nedá moc krátit, pokud chcte sdělit pravdu a vysvětlit případné problémy.

přidám se i já, a sdělím tazateli, že pokud by potřeboval ještě další rady, klidně se ozvěte..

Dobrý den, a ja děkuji! Znám Vás i z jiných fór a vím, že vaše názory jsou větinou velice praktické a schodující se s teorií. Takže vaše uznání je mi ctí.

Připojil jsem odkaz na můj web, kde jsou umístěné kontakty na mě. Studuji VŠ a problematika zateplování respektive energeticky úsporných domů mě oslovila, momentálně pracuji na bakalářské práci : "rekonstrukce v pasivním standartu".

V případě zájmu tedy hrdlicka.tomas@email.cz

Dobře pánové Tomáši Hrdličko a Milane Cukráři,

1. Samozřejmě mi nabízejí zateplit 100mm polysteren a 20mm ostění.

2. Kolik byste si představovali ostění?
Ono taky jde o to, jak to bude ve výsledku vypadat - ale třeba jde pod polystyren ostění kompletně schovat rám okna? děláte to někde, dá se to? Pak by se dalo ostění třeba i 5cm.

3. No a 100mm - mě to připadá jako maximum, pokud ten dům nemá vypadat jako bunkr.

Ale viděl jsem cca před 10ti lety dělali sousedům cca 5cm polystyren, a dodnes to tam mají a nevidím tam takhle zvenku nějaký velký problém - proč je tenký polystyren takový problém?
Přece tepelnému odporu stěn to určitě drobet pomůže, a dříve běžnou fasádu (např. brizolit) už dneska nikdo nedělá?

4. jeden mi nabízí trojsklo, druhý zase, že dvojsklo do starého domu je až až, že trojsklo jsou vyhozené peníze (malá okna a spousta zdí, k tomu to tenoučké 2cm ostění, prostě mě od trojskla odrazuje)

4. Myslím, že pasivní dům z toho stejně asi neudělám, jenom bych tomu baráku nerad uškodil.

5. Sokl (vysoký cca. 80cm nad zemí, vevnitř sklep) mi nabízejí polepit extrudovaným - prý nenasákavým- polystyrenem (tloušťku cca 5cm) ne celoplošně natěsno na zeď, a větrací otvory cikcak nahoře a dole na tom soklu - to už jsem taky na domě viděl.
Samozřejmě zvenku odkopat a nopovku a kačírek.

Děkuju předem za vaše reakce, pomáháte mi v rozhodování.

dobrý den,
1) hm, to je možné, jsou firmy, aby byli levnější, doporučí 8 cm a mají desítky blábolů na vysvětlení...
2) ostění minimálně do poloviny rámu, pokud to jde odsekat omítku na špaletě,
3) to je věc názoru, jak se krásně vyjímají krásné kytky na parapetu..
4) dvojsklo až až? Znáte něco horšího jak dvojsklo? Okno jen tak nevyměníte... takže víte co doporučuji?
5) pasiv nepotřebujete, ale snížit náklady na energii určitě...
6) nasáklivost, to je takové povídání, ale většina lidí si to nedovede představit...to je na dlouhé vysvětlení.Každopádně 5 cm je jako když jdete v zimě na hory, vezmete si pantofle a slabé ponožky...je to lepší jak bos, ale stejně Vám bude zima..
Samozřejme odkopat.... co tím sledujete? Proč toto řešení?

6. mám celopodsklepený dům, nepodříznutý, bez izolace.

Teď stačí těch cca 80cm od země k první podlaze tu vlhkost co nasává vydýchat stěnama soklu a do obytných místností se už vlhkost nedostává.
A moje úvaha:
Když stěny soklu čímkoli polepím, tak to dýchání se sníží, takže chci odkopat a nopovku, čímž by se měla naopak snížit nasákavost do soklu. A snad se to vyrovná.

Nejraděj bych samozřejmě na sokl nic nedával, je tam teď nějaká normální omítka, místy se odlupuje, není to moc vzhledné.
Kdyby dnes existovaly nějaké pískovcové obklady, ty by asi vydýchávání soklu nekazily.

No a řemeslník mi navrhuje ten sokl polepit extrudovaným polystyrenem s dírama, kterýma se to prý dostatečně bude odvětrávat, ale o tom nejsem úplně přesvědčený, to se mi nezdá.

Taky jsem kdysi někde viděl, že někdo na sokl připevnil jakýsi rám, na který pouze obklad zavěsil, podobně jako tašky na střešních latích - to se mi zdá jako skoro optimální, ale nevím kdo to dělá.

Jak vy řešíte vlhčí(nepodříznuté neizolované sklepní) sokly při nepodříznutém domě?

Dvojsklo/ trojsklo... myslím že je to jedno. Oboje okna jsou těsná, takže větrání se bude muset kompenzovat jinde, jiný problem nevidim.

Co se týče toho soklu, už jsem to taky řešil v jednom projektu, jaký zvolit materiál, tak aby se umožnila difuze par (otázka i pro pana Cukráka...)

Klasický XPS - nepustí vlhko ven, to bude vzlínat výše, do interiéru- špatně

EPS- stějně tak

Vata- sice upustí trošku vlhkosti, ale navlhne sama, ztratí izol. vlastnosti

EPS OPEN - zajimává myšlenka celý systém se mi líbí, jenže k čemu je deska, difuně otevená, když se překreje lepidlem (i speciálním difuzně otevřeným) které má difúzní otvor řádově 2-3x větší

Jediné co mě napadá je Ytong multipor, povrchově hydrofobizovat (voda dovnitř ven, vodní para ven ano) a ošetřit to dif. otevřenou finální úpravou ? jakou? Nejlepší by byl vápený štuk :D bylo by to 100 % difuzně otevřené :)

Vlhký sokl nezateplovat, použít sanační omítku..

vlký sklep + sokl se dá řešít tímto systémem já ho používám ve sklepě a zatím spokojenost
http://www.strechy-plzen.eu/index.php?option=com_c ontent&view=article&id=82:nopova-folie-guttabeta-s &catid=38:navody&Itemid=117

Stejně by mě zajímalo, jak funguje toto:

jak tady někteří tvrdí, že když se zatepláí tenkým polystyrenem(45cm CP + 5-8cm polystyren), tak dochází k tomu, že rosný bod je ve zdivu, a toto se ničí a rozpadá.

Nechápu moc ten rozdíl, když předtím bylo zdivo bez polystyrenu, tak taky přece rosný bod byl v něm, a ono se přece neničilo a nerozpadalo.

Proč?

protože špatně difuzní polyš nepustí tu vlhkost ven!!! Je tam špatná bilance vodních par.

jeden případ za všechny...: http://stavba.tzb-info.cz/drevene-a-ocelove-konstr ukce/8822-zmeny-vlhkosti-puvodnich-drevenych-konst rukci-po-zatepleni-objektu Ing. Hynková je uznávaný soudní znalec na jihu čech a v tomto článku to podle mě vystihla výborně!

Hrůza, to je prakticky můj případ.

Takže dvě možnosti mi z toho plynou:

1. podříznout napřed

2. když nepodřezávat, tak nezateplovat. - Jenže, potřebuju udělat fasádu - kdo mi dneska udělá niormální fasádu bez polystyrénu, znáte někoho ve středočeském kraji?

Ještě mi prosím povězte vaše pro a proti na dva systémy izolace zdiva:

1. podříznutí (nebo vrážení plechů)

2. navrtání a chemicky napustit

Kdy použít ten a kdy ten?

půjčte si v knihovně od Michaela Balíka nějaké knihy o vysoušení zdiva - měl jsem tři díly a celkem přínosné čtení o různých řešeních.
U chemické injektáže se dočtete, že není 100% a není napořád. používá se hlavně v případech, kdy jiné možnosti nejsou - záleží na jejím provedení a provedení detailů.
o plechách nám majitel sanační firmy řekl, že ani ony nejsou 100% a v našem případě podřezání diamantovým lanem (důvodem bylo i kamenné/smíšené zdivo bez průběžné spáry, tam plechy vrážet nejdou) - měli jsme to za 3,5k metr čtvereční zdiva. Je to hodně špinavá práce :)
http://www.youtube.com/watch?v=cEjDOmRxJqE&feature =share&list=UUchIJP4EF-WkuSLM9gi-DSg

když to vezmu zpětně, tak ideální postup měl být pozvat člověka, který daným technologiím rozumí a dokáže navrhnout správné řešení pro konkrétní dům a hlavně není nijak motivován pro žádnou sanační firmu. pokud si vezmete rovnou zástupce sanační firmy, tak zákonitě nabídne jedno z jimi nabízených řešení

Souhlasím, každá stavba je individuální a nelze to rozseknout jen tak. Obě metody jsou dobré, ovšem né na každé stavbě...

Mechanické způsoby jsou sice dosti spolehlivé, ale vždy mají vliv na zdivo (sesychání zdiva nad bariérou, zároveň větší zamokření zdiva pod bariérou) takže je potřeba si promyslet kde a jak se to udělá.

Injektovat zavlhlý materiál je poměrně složité (pory jsou už zaplněé vodou, které se nevytlačí) proto se většinou injektuje ložná spára, ovšem né vždy se nachází (zvláště kamenné zdivo skoro žádnou nemá, nebo není vhodná). Většinou zdivo z plných cihel se injektovat dá poměrně kvalitně.

vždy je potřeba to posoudit na místě. Odkud jste? Pokud by jste byl někde v dosahu Berouna, mohli bychom se domluvit na prohlídce a návrhu řešení (sanace zdiva je můj oblíbený obor a konkrétní příklad se vždycky hodí...)

Nymbursko, to asi neni ve Vasem dosahu

Vetsinou rikaji, ze diry navrtaji sikmo dolu, kdepak lozna spara. Taky se mi moc nezda, ze by se vlhke zdivo rado nacucalo neceho jineho, ale snad to maji chemicky vykoumane.

Ano,šikmo zdivem, takže se stejně injektuje ložná spára.... Nebo existujou různé gely,které lze aplikovat do vodorovných vrtů.

Jednoduše proto , že ta zed byla z jednoho materiálu . Pokud se zatepluje , tak by měli být vevnitř(interier) materiály s vyším difuzním odporem a směrem ven by to mělo klesat(vata). Taková zed bude vždy bez problému.
Dnes to obcházejí tím , že rosný bod je až v polystyrenu . Kde nedělá žadné problémy. Proto třeba u dřevostaveb moc nevěřím tomu , že když obalí dřevodomek polyšem , že bude mít dlouhou životnost.Tam většinou davaj 15cm vaty(konstrukce) a 5cm polyš + omítka.U odvětravané fasády je to bezproblému.