Děkujeme za důvěru.

1) 100 mm bylo fajn dříve, dnes už by to ani norma nepřipustila (max. do 12/2012 se připouští U= 0,38 w/m2k- což odpovídá zhruba 450 mm CPP + 100 mm EPS). Pokud se Vám nechce do tloušťěk "extremních" doporučuji alespoň 140 - 160 mm.

2) Řešení ostění je náročné. příklad- nedávno jsem modeloval ostění okna cpp + 100 mm EPS, ostění 20 mm. Teplota na rozhraní rámu okna a stěny vyšla cca 14°C , což zvláště v s výšší relativní vlhkostí v interiéru nahrává vzniku kondenzátu (ruku v ruce se špatným užíváním stavby viz. výše.) Při použití 40 mm EPS na ostění už se teplota blíží téměř k 16 °C (což osobně považuji jako nejnižší přípustnou mez). Ideálně se pak jeví osadit okna do líce zdiva a zateplovák částečně přetáhnout přes rám okna (nevznikají pak hluboké špalety, nesnižuje se osvětlení) a co se týče teploty, ta taklé vychází příznivě (dokonce v souladu s ČSN 73 0540-2 2011, splňuje požadavek na tepelné mosty tzv. lineární činitel prostupu tepla). Osobně bych toho řešení velice podporoval.

3) Souhlasím, že hmotově se dům trochu změní, ale to je už úděl rekonstrukce. Nabízí se zde použít materiál s lepšími vlastnostmi - EPS grey- tzv. šedý, s přídavkem grafitu- má o cca 20% lepší vlastnosti než klasický bílý, nebo desky PUR cca o 45 % lepší vlastnosti než bilý EPS. Oboje však o něco dražší

4) Pasivní standart jsem spíše uvedl, jen pro zajímavost, pokud má dům vhodnou orientaci a řeší se všechny detaily, lze to. :)

5) Nesouhlasím.... sokl je vždy trošku komlikovaný, ale tohle bych nedělal...Navíc 5 cm haha..

Jinak odpověď na otázku proč malé tl. dělají problémy, je to především kuli tepelným mostům (v ploše se odpor, respektive U zlepší) ale např. oizolované nároží tam to zas tak valné není. Protože povrchová teplota stěn se zvýší, ale povrchová teplota na těchto detailech bude v porovnání se stěnou stále nižší.... takže tam teplota bude nízká a je zde stále nebezpečí kondenzace. Narozdíl od stejného řešení, kde bude např. 150 mm, tam už bude teplota odstatečná.