Sedlová střecha 30°, rozpon 9 m a bez vaznic?
Dobrý den,
prosím o radu zda je krov správně navržen,zda nemusí být středové vaznice apod?
sedlová střecha, sklon 30°
rozpon 9 m, délka 11,8 m,
13 párů krokví (18x10 cm), krokve jsou co 98 cm
délka krokve cca 600 cm (od pozednice do hřebene 520 cm)
místo vrcholové vaznice je jen fošna 17x5 cm podepřená ve čtyřech místech (ve štítech a dvě podpěry mezi nimi)
stojka je tvořena jen ze dvou fošen spojených hřebíky do tvaru písmene T,
kleštiny jsou 5x17x400 cm spojeny s krokví svorníkem M12 a od pozednice (měřeno po krokvi) jsou cca 300 cm
pozednice 14x14 cm ukotvene ve věnci záv. tyčemi M16
Záklop nebude, krytina plechové šablony Satjam, sněhu bývá hodně - Beskydy 450 m. n. m.
Změna předmětu, původně: Sedlová střecha 30°, ropon 9 m a bez vaznic? (sHpy00n)
To snad by měl spočítat projektant .Myslím ,že na to jsou programy
Dle projektanta měla být vrcholová vaznice 14x18 cm a protější krokve spojeny na čep a dlab nebo podobně,
místo toho tam je jen fošna 5x17 cm a krokve do ní přibity hřebíky 130 mm každá samostatně
(k pozednici jsou krokve přibity krováky 250 mm)
Nějak tomu nerozumím. Vy jste investor nebo stavební podnikatel který ten krov provádí? Bylo na stavbu vydáno stavební povolení? Pokud ano, je ten krov zhotovený dle projektové dokumentace ověřené stavebním úřadem?
Investor. Dokumentace byla ověřena. Dle dokumentace měla být ta vrcholová vaznice,
tesaři dali jen fošnu na kant (že prý se to tak dělá v Americe)
To si snad děláte srandu, ne? Vyhodit a nic neplatit. Případě trvejte na dodržení projektu! Jinak než dle projektu stavět ani nesmíte. Pokud chcete nějaké změny tak je musíte mít schválené stavebním úřadem, který by požadoval ke změnám dokumentaci vč. statického posudku. Co dělá stavební dozor, chrápe?
Dozor tam ještě nebyl, zítra nebo v pondělí ho zavolám.
Díky za radu.
No není zač, ale dozor nebo spíš přesněji stavbyvedoucí by měl být na stavbě při realizaci a ne až po ní. To je tam k ničemu.
Toto jsou varianty A a B.
My snad budem za chvíli podle Ameriky i kadit. Také se mi řešení vrcholové vaznice pouhou fošnou nelíbí. Krokve mají být ve vrcholu spojené čepem a stažené svorníkem. Tady se zdají být k fošně jen "lípnuté". Jak je to tam prokotvené? A i kdyby to bylo staticky vyhovující, budí to dojem kočkopsa. Jako firma bych navrhl náhradní řešení přidáním kleštinek přímo pod fošnu a prokotvení do krokví svorníky M16 - varianta C.
Ale no.. Co třeba §118 Stavebního zákona - Změna stavby před jejím dokončením?
EDIT: Ještě se mi zdá že svorníky na kleštinách jsou umístěné nevhodně. Mají být v ose krokví.
Nechci být štoural . Ale jestliže místo jednoho trámu 14x18 dali 2 fošny 7x17cm (z každé strany trámu jednu) .Tak by to mělo být pruřezově stejné .Jestli jsem to pochopil podle toho obrázku . A píšete ,že to je přibyté jen hřebíky ,ale já tam vidím svorníky.
Tazatel nemá problém s kleštinami (to jsou ty oboustranné fošny 5x17) které jsou prošroubované svorníkem i když sporně umístěným. Problém je pouze jedna fošna 5x17 místo vrcholové vaznice - ZDE:
kleštiny ke krokvím jsou uchyceny v pořádku viz foto
na první fotce to trošku zkresluje
fošna je jen jedna v hřebeni
sHpy00n
Neračte mě školit. Každá změna oproti projektové dokumentaci musí bý PŘEDEM projednána se stavebním úřadem viz. Vámi uváděný §118. V témže §118 odst. 3 je uvedeno "Stavební úřad může na žádost stavebníka nebo jeho právního nástupce povolit změnu stavby před jejím dokončením. Žádost obsahuje kromě obecných náležitostí popis změn a jejich porovnání s povolením stavby a s ověřenou projektovou dokumentací. K žádosti připojí projektovou dokumentaci změn stavby, popřípadě kopii ověřené projektové dokumentace, do které projektant vyznačí navrhované změny.Žádost o změnu stavby před dokončením stavební úřad projedná s účastníky stavebního řízení a dotčenými orgány v rozsahu, v jakém se změna přímo dotýká práv účastníků stavebního řízení, jakož i zájmů chráněných zvláštními právními předpisy. Na řízení a povolení změny stavby před dokončením se vztahují přiměřeně ustanovení o stavebním řízení.
Takže dokud není změna se stavebním úřadem projednána tak jinak než podle ověřené projektové dokumentace stavět nesmíte. Může s tím nesouhlasit, protestovat ale to je tak všechno co s tím můžete dělat.
Pro pana PC: Stavební úřad s tím má co dělat hodně! Podívejte se laskavě do vyhlášky č.499/2006 Sb. o dokumentaci staveb. Zjistíte co musí obsahovat dokumentace pro stavební povolení nebo ohlášení stavby. Výkres krovu i statické posouzení jeho návrhu je povinnou součástí DSP.
Jestli považujete realizaci krovu bez projektové dokumentace a bez statického propočtu za nepodatatnou odchilku tak budete asi jeden z těch tesařů.
Velevážený pane Fortys, tzv. „změna stavby před dokončením“ se v reálu použije, kdyby investor chtěl místo původně navržené půdy, udělat během výstavby např. obytnou místnost, a na střeše např. vikýře. Do projektové dokumentace pro stavební povolení detaily typu profilu vaznice nepatří, ani tam nemají co dělat. Stačí osově okótované schéma krovu a 10 řádek textu. Úřednice zajímá tvar střechy, sklon, výška hřebene, římsy, přesahy, okna/vikýře, likvidace dešťových vod … Ale na stavebním úřadě není žádný statik, který by posuzoval navržené konstrukce. Dělám v tom 15 let, nechci o tom diskutovat, takhle to zkrátka je.
A nevím, na co si tady mistře hrajete, až příště budete chtít machrovat, tak z netu opsané číslo vyhlášky nestačí. Je potřeba vyhlášce i rozumět a mít zkušenost s její praktickou aplikací v praxi. Podobně vaše rádoby moudrá prohlášení: „Na řízení a povolení změny stavby před dokončením se vztahují přiměřeně ustanovení o stavebním řízení. Takže dokud není změna se stavebním úřadem projednána tak jinak než podle ověřené projektové dokumentace stavět nesmíte. Může s tím nesouhlasit, protestovat ale to je tak všechno co s tím můžete dělat.“ Takovéhle žvásty už nepište, alespoň nebudete za idiota. Čest rozumbrado.
Pane PC:
- změna stavby před jejím dokončením se použije vždy když se chce stavebník odchýlit od projektové dokumentace nebo podmínek stavebního povolení. Pokud se jedná o nepodstatné změny, může je stavební úřad schválit při kontrolní prohlídce stavby, ale vždy je nutné to stavebnímu úřadu oznámit a projednat to sním protože to prostě zákon vyžaduje.
- právě, že referent stavebního úřadu není žádný statik je třeba, aby všechny nosné konstrukce navrhl a staticky posoudil projektant, který odpovídá za správnost, celistvost, úplnost a bezpečnost stavby provedené podle jím zpracované projektové dokumentace a proveditelnost stavby podle této dokumentace.
- na nic si nehraji jen jsem vyvracel Vaše trvzení, že výkres krovu nepatří do DSP. Patří tam proto, že to stanovuje prováděcí vyhláška ke stavebnímu zákonu. S její aplikací mám zkušeností víc než dost. Je zajímavé že jak dojdou argumenty začne se většinou oponent ohánět délkou praxe nebo protistranu napadat. Pro Vaši informaci i dokumentace domů z první republiky, kde bylo na jednom pauzáku či pergamenu velikosti A3 nakresleno vše potřebné, obsahovala výkres krovu s popsanými průřezy všech trámů.
- moudrá prohlášení vyplývají ze stavebního zákona. Hlášku z Cimrmana jsem si odpustit mohl, ale já mám prostě Svěrákův humor rád a rozhodně jsem to neuvedl s úmyslem někoho zesměšnit nebo se nad někoho povyšovat.
U větších staveb s investičními náklady okolo 100 milionů to probíhá takto: dodavatel (nejčastěji), investor (případně projektant) iniciuje změnu, když jde o drobnou konstrukční změnu, tak HIP (hlavní inženýr projektu) na kontrolním dnu změnu - respektive nové řešení od ruky nakreslí, okótuje a popíše do stavebního deníku, když se jedná o změnu v některé z "profesí", přijde na KD projektant - profesant té části projektové dokumentace, které se změna týká a opět vyřeší zápisem do stavebního deníku.
Se stavebním úřadem se toto nijak NEPROJEDNÁVÁ, protože to stavební úřad nezajímá. Stavební úřad zajímá případná změna "obálky" budovy, tedy odchylka od projektové dokumentace pro územní řízení, může to být nějaká nástavba, změna půdorysu budovy, nová okna, jinak řešená doprava v klidu atd... a splnění podmínek dotčených orgánů státní správy z DÚR. Ale drobnosti typu jaký profil trámu, fošny nebo třeba ocelového profilu použije investor na vaznici, paní na úřadě opravdu nezajímá. Ona si z projektu vytáhne zhruba A4 pro ní důležitých informací a konstrukční podrobnosti a detaily ji v projektu jenom překážejí. Navíc, v době zpracování DSP investor často ještě nezná podrobné konstrukční řešení. Vydané územní rozhodnutí, či stavební povolení často slouží ke zhodnocení prodávaného pozemku a investor v té době neutrácí peníze za podrobné technické řešení, když plánuje pozemek prodat a ví, že on stavět nebude.
Úřednice má na starost více staveb, a kdyby měla na každé řešit prkotiny typu, jestli profil takový anebo makový, a psát z toho nějaké zápisy, nebude dělat nic jiného.
Pravděpodobně znáte texty vyhlášek i stavebního zákona, jsou dobrá vydání s výkladem, ale stejně se praktická zkušenost s průběhem přípravy a pak samotné výstavby nedá nahradit citací nějakého odstavce.
Situace v segmentu drobných staveb soukromníků je jiná, samozřejmě kdyby pan investor zaplatil normální projekt krovu a realizace probíhala standardně, bude to řešit s autorem - statikem a ne tady prosit o radu zadarmo.
O stavební dokumentaci z první republiky se dost dozvíte např. v knihách "Stavba domu v praksi, díl I., II. - S. Ondřej" z roku 1933. V té době nebyla vícestupňová dokumentace (studie, projekt pro územní řízení, projekt pro stavební povolení, tendrová dokumentace, projekt pro realizaci stavby ...) jako dnes, stavby byly mnohem jednoduší a legislativní proces schvalování také, proto mohlo být vše na několika výkresech.
Pane PC:
S tím co jste napsal souhlasím. Problém je zřejmě v tom ,že každý mluvíme o jiném druhu stavvby. Pokud by se jednalo o stavbu v řádu desítek milonů korun je jasné, že se bude dělat DPS a pak lze v DSP ledacos odbýt. Pokud se ale jedná o jednoduchou stavbu jako je tato, pak se DPS dělá velice zřídka. Soukromník to prostě nezaplatí. V tom případě je nutné trvat na tom aby DSP měla všechny náležitosti protože se podle této dokumentace bude stavět. Pan investor si zřejmě normální projekt zaplatil a krov tam řešený byl, když uvádí že tam měla být vrcholová vaznice 14x18 nebo jsem to tak alespoň pochopil. Prostě měl trvat na přítomnosti stavbyvedoucího a dodržení projektu. Pak by byla odpovědnost jasně dána. Pokuď by byl špatný projekt je to zodpovědnost projketanta, pokud by stavba nebyla realizována dle projektu je to odpovědnost stavbyvedoucího. Pokud ale stavbyvedoucí přítomen nebyl koho bude honit? Tesaře, kterého projekt nezajímá protože takhle se staví v americe bez ohledu na to o jakou stavbu se jedná a v jakých klimatických podmínká je umístěna? To asi těžko.
Úřednici by předevší mělo zajímat aby byla stavba provedena tak, aby nespadla a mohla být po dokončení užívána k účelu ke kterému byla povolena. Pokud by investor na stavební úřad třeba jen zavolal a popsal o co jde, jistě by nedostal odpověď ať to nechá na tesaři že je to prkotina, která jí nezajímá. Prostě by musela trvat na tom aby nový návrh krovu posoudil projektant. Pak by se klidně taková změna mohla odsouhlasit záznamem do stavebního deníku, protože taková změna se práv účastníků stavebního řízení zcela jistě nedotkne.
Uvedené knihy si rád přečtu, děkuji za informaci a přeji dobrou noc.
Jedná se mi hlavně o to jestli ta střecha vydrží tíhu sněhu, protože u nás bývá v zimě běžně kolem 1/2 metru sněhu.
1/2 metru sněhu jsme měli i letos na Velikonoce 1.4.2013.
Myslím, že sníh na střeš bude celkem držet, když má být plechová krytina Satjam Roof (PM35), sklon 30°
Moc se mi nelíbí vloná délka krokví (od pozednice do hřebene) 5,20 m.
Když se rozhlédnu po okolí nikde jsem neviděl volnou délku krokví větší než odhadem 4 m,
protože všude mají mezi pozednicí a hřebenem VAZNICI, která (si myslím) nese většinu zatížení.
požádejte o pomoc projektanta, ať se zastaví na kontrolním dnu a změnu buď odsouhlasí anebo ne, nejlépe zápisem do stavebního deníku. Stavební úřad s tímhle nemá co dělat, změny v takovéhle drobnosti je nezajímají, ani projektová dokumentace pro stavební povolení nemusí být takhle detailně propracovaná, tohle patří už do dokumentace pro realizaci stavby.
Ano, něco tam chybí. Mrkněte do projektu jestli tam náhodou ještě nemá být jištění krokví v dolní části.
Odkaz - pozice 5
Betonový věnec v dnešní době už nemusí být?
Já stavěl v roce 1990 tak nevím.
ZDE:
Ano, napsané to je, jen na obrázku mi to nějak chybí.
Zde
Ale to přece neznamená že to není. Může být schováno.
melo by to vypadat takto: PICT0128.jpg a bud spatne vidim, ale nevidim kontralate
kontralatě tam samozřejmě jsou, z podkroví určitě nejsou vidět, když jsou krokve široké 10 cm