Sítě TN-C a TN-S

Jenom pár detailů:
Podle mých informací, jsou názvy sítí odvozeny
ze slov "couplé" spojeno,
a "separé" odděleno. Ale to není podstatné.
Podstatnější je: ""Síť TN-S, která je soustavou, kde je ochrana zajištěna tzv. zemněním.""
Nikoliv. I zde se jedná o soustavu chráněnou NULOVÁNÍM.

Jen bych se rád dotázal, jak si došel k tomuto závěru, že "Síť TN-S, která je soustavou, kde je ochrana zajištěna NULOVÁNÍM"?

Abych si byl jist, tak právě dnes odpoledne jsem tento článek nechal zkontrolovat odborníkem (můj známý), který se podílí na vytváření bezpečnostních norem a který prohlásil, že všechny mnou poskytnuté informace se zakládají na pravdě. Přesto, že jsem rád za tvůj komentář, tak musím ovšem prohlásit, že síť TN-S, která je skutečně soustavou, kde je ochrana zajištěna zemněním a že názvy sítí jsou opravdu takové jak jsem psal, protože separovaná a centralizovaná síť jsou pojmy z českého jazyka, slova couplé a separé mi znějí trochu latinsky, ale my zůstaneme raději u Češtiny

To vím proto, že ochrana nulováním, spočívá ve vodivém (drátovém)
propojení chráněného předmětu s uzlem zdroje.
V tomto směru (z hlediska ochrany) jsou sítě TN-C a TN -S rovnocenné.Použití chrániče je nepodstatné.

Ochrana zemněním (TT), je ochrana, kdy je uzemněn uzel zdroje,
a je uzemněn chráněný předmět. Mezi uzlem zdroje a chráněným předmětem není vodič. Tento vodič tvoří zem. (terra - terra)

Potom je ještě IT, kde je uzel zdroje izolován a mezi fázovými vodiči a zemí není napětí. (isolated terra).

Názvy jsou odvozeny z fracoužtiny (myslím), proto, aby to bylo
mezinárodní.

Ať si "normotvůrce" zopakuje normy. (nic ve zlém )

Jinak pro přesnost: Výraz "ochrana nulováním" se již nemá používat, i když se pro svou výstižnost stále používá.
Správně by mělo být:
"Ochrana samočinným odpojením od zdroje v síti TN-C (S)."

Pokud má tento odkaz být co nejpřesnější, je třeba užívat i takové názvosloví, které přesně vyjadřuje daný problém. Tedy "samočinné odpojení od zdroje" je přesné, stejně tak "uvedení na stejný potenciál" lépe vyjadřuje princip ochrany, než pojem "pospojení". Hovorové "uzemnění, ukostření" je rozšířené a v sítích s ochranou /dříve / "nulováním" je chybně chápáno, jako "drátové" spojení s uzlem, které je i spojené se zemí v přesných intencích daných normami.
Otázkou je, nakolik je třeba na této poradně řešit tak úzce odborné věci a nakolik je rozumné, aby se tohoto úkolu ujal /byť v dobrém úmyslu/ kamarád někoho, kdo "tomu fakt rozumí". Obrázků je plný internet, přesto lidé píší a ptají se právě tady, co a jak udělat v tom jejich konkrétním případě, protože právě odborník je zachrlil odbornými "termity" a souvislostmi, kterým oni nerozumí. Toto fórum chápu jako prostředí pro laiky a pro poskytování dobře míněných rad a asi proto nikdy nemůže být prostorem pro vysoce odbornou diskusi. Poraďme podle nejlepšího vědomí tazateli v konkrétním případě, ale nechtějme od tohoto fóra, aby se stalo diskusním kroužkem odborníků nad normami, kde laikovi bude po třech větách unikat jakákoliv souvislost s jeho problémem, nebo nechtějme zde suplovat učňovské školství.

A ještě jeden pohled:
 Proč nejsou odborné informace vhodné pro neodbornou veřejnost?
• neodborníci nemají širší znalosti, aby mohli zvažovat další možné souvislosti
• zdržují odborníky požadavkem na zkratkovité vysvětlení širokých problémů, což často není možné, nebo je nepřesné a tedy neúčelné.
• neodborníci často nachází pouze fragmenty informací, nevšimnou si, že musí přihlédnout k nutným souvislostem a tím vytvářejí často fatální chyby
• Snaží-li se laik pomoci odborníkům, jeho snaha bývá ve většině případů kontraproduktivní. Především tehdy, musí-li se v daném problému alespoň zaučit, pak provede práci s laickými chybami, které po něm odborník musí opravit, nebo udělat práci znovu sám.

Ano, ano a ještě jednou ano, jen si nejsem jistý zda-li C a S pochází z Francouzštiny,
docela by se hodily i anglické názvy C - Common, čili společný "nulák" a ochranný vodič
a S je Separate čili oddělený, Jinak technicky naprosto přesně popsáno včetně toho,
že už dlouho se výraz "Ochrana nulováním" nepoužívá

paráda na tohle jsem čekal, everbody.

jen by mě zajímalo zda jsou tyhle dvě sítě možný provozovat v jedný nebo to nepude.

Edit:
jde mi o to když podle barev kabelů dál připojením rozšířím stávající síť(třeba TN-C) a budu ji vést do rozvadeče, nebo spotřebiče který náhodou bude zapojený do TN-S jestli to nepůjde do zkratu nebo co očekávat?

Potom už jen síť TN-C-S. To znamená, že od elektroměru (hodin) jde síť TN-C (tedy PEN) a v rozváděči vytvoříme propojením lišt TN-S (tedy PE+N). Ale jak jsem již psal, tak nelze si ze síťě TN-S udělat TN-C a už vůbec ne je křížit. Buď je v bytě (či domě) jedno nebo druhé...

Prostě "rozdělený nulák" na modrou a zelenožlutou, už NIKDY NELZE SPOJIT - SLOUČIT !!!

Proc? Nehadam se, nerozumim tomu, ale jsem zvedavy :)

Ještě z jiné diskuse- dovolím si přidat pár řádků k názoru na zbytečnost el.předpisů a zbytečného tahání peněz ve prospěch "elektrikářské lobby" :

Joseph - Taky zajímavý pohled...
Něco málo z historie: Kdysi vznikla Elektrotechnická Společnost Česká (známá značka ESČ), která stála při zrodu el.předpisů. Východiskem byla statistika, udělali "výzkum" a stanovili, že většina lidí přežije bez újmy na zdraví průchod AC el. proudu tělem, pokud nepřekročí hodnotu 15mA. Je obdivuhodné, kolik technických parametrů a hodnot lze odvodit od tohoto dodnes uznávného údaje (a to se psal letopočet 18XX ! ):
a) V různých prostředích a stavech se el.odpor lidského těla mění - reagovat normou (vlivy prostředí)
b) Při zkratu dojde k postupnému nárůstu napětí na předmětech - k vypnutí pojistky musí dojít dřív, než napětí dosáhne takové výše, kdy "protlačí" lidským tělem v konkrétním stavu již zmíněný proud 15mA - reagovat normou (impedance ochranné smyčky, jištění)
c) ČSN 2000.4.41 byla přelomová v tom, že doplnila požadavky o výsledky lékařských výzkumů, kdy při pulsu srdce je jistý časový úsek, kdy je extrémně zranitelné. Norma reagovala stanovením doby, po kterou může nastat nebezpečný stav tak, aby byl kratší, než citlivá fáze pulzu srdce. Tím došlo k výrazně větší bezpečnosti osob před úrazem. Ukázlo se ale jako nezbytné, aby ta část obvodu, která zajišťuje bezpečnost, byla SAMOSTATNÁ, protože ostatní se namáhají (ohřívají) a opotřebovávají (svorky, kontakty)již při provozu a mají-li z plného provozního zatížení přejít mžikem do funkce ochrany, tedy zkratu a dalšího násobného zatížení, je jejich funkce předchozím provozem ztížena a tedy nespolehlivá. Cestou by jistě bylo třeba zvětšení průřezu nuláku oproti fázi, ale další samostatný vodič je snadnější řešení. PROTO TEN "ZBYTEČNÝ" TŘETÍ DRÁT...
Ale to nosím dříví do lesa, to přece VŠICHNI vědí, když to vím i já, s bídou vyučený elektrikář z Učňovské školy kdesi v Semilech

Chtěl bych Vás v něčem opravit.
Síť TN-S nelze nikdy vytvořit ze sítě TN-C.
Síť TN-S má vodič N vedený už ze zdroje (trafo apod.) To znamená, že od zdroje vedou 3, nebo 5 kabelů (L,PE,N) (L1,L2,L3, PE,N).
Síť TN-C nemá vodič N, ale vodič PEN. To znamená, ze od zdroje vedou 2, nebo 4 kabely (L,PEN) (L1,L2,L3,PEN).
Distribuce energie bývá vedena právě sítí TN-C.
Po rozdělení vodiče PEN na N a PE v síti TN-C vznikne síť TN-C-S a nikoliv TN-S.
Čili: Síť TN-S je po celé délce TN-S. Síť TN-C se může rozdělit výše popsaným způsobem, ale nevznikne síť TN-S, nýbrž síť TN-C-S.

vizuálně

No potěš prso!
TN-C a TN-S je něco jiného!!
Možná, že se dá dosáhnout TN-C-S, ale TN-S je primárně určena k něčemu jinému!!!!!!!