co je myšleno jako bezkártačkový motor

Milí odborníci,
jde ještě používat aku nážřadí po úplném zničení baterie tak, že baterii nějak nahradím adaptérem (trafem) napájeným 230V?

Aku lze repasovat svépomoci. Do parkside z Lidlu jsem už vyměnil baterie za tyto 3.00x Baterie Sony 18650 VTC4 30A (2100mAh), 297,00 Kč. Oproti 1300mAh mám 2100 a nabíjím to tou samou nabíječkou. Výdrž je opravdu znát. Mám tu vrtačku už od ledna 2013. Nedám na ní dopustit. Za ty prachy(1000kč) udělala tolik věcí, že to snad není ani možné. Spínač se dá taky rozebrat a vyměnit tranzistor pro regulaci chodu otáček.

Jde baterie pospojovat letováním cínem (např. trafopájkou)?

Pájení se používá, trafopájkou těžko.

Jo, chce to velký výkon na kraťoučkou dobu, to trafopájka nedá.

Moc se to nedoporučuje, bateriím to nedělá dobře. Kromě toho je to i nebezpečné, známý občas vypráví o spolužákovi - modeláři, kterému při takové akci vystřelila baterie oko.
Pro tento účel jedině baterie opatřené pájecími pásky. S pájením "normálních" bych byl opatrný.

Ofiko postup je bodovy svarovani, tam ten tepelnej sok neni takovej jako pajeni. Pajeni je fakt posledni moznost, jde to ale dre to a dre to hodne.

Bodovacka na baterky na baterky:
https://www.banggood.com/DIY-Portable-Battery-Storage-Spot-Welding-Machine-PCB-Circuit-Board-Welding-Equipment-Spot-Welders-for-18650-26650-12V-p-1646749.html?akmClientCountry=CZ&utm_design=18&utm_source=emarsys&utm_medium=mail_promo200529_email&utm_campaign=newsletteremarsys&utm_content=elaine&sc_src=email_4349577&sc_eh=2a6d4cf0cf7666f11&sc_llid=487131&sc_lid=181889859&sc_uid=4wSg7fjJnP&cur_warehouse=CN

Baterie, tedy jde tu spíš o akumulátory, jsou až na výjimky niklované a to se pájí velice špatně. A žádné akumulátory nemají rády vysoké teploty, lithiové při přehřáti velice rády vzplanou a výrobci před pájením varují. Proto se přívodní vodiče pokud jsou potřeba na akumulátor bodují.

Jasně že jde.
Pánové přede mnou mají pravdu. Niklované kontakty jdou pájet blbě. Baterie se NESMÍ moc přehřát. Může se zničit, nebo vzplanout. Nelze uhasit vodou(voda zapaluje Lithium), musí se písek(suchý).

Ale!

Pájím to roky, jak je třeba. Vezme se tvrdá guma. V papírnictvích to ještě mají takovou tu dvojbarevnou. Jeden konec je bílý, druhý modrošedý. Ten je tvrdý a nikl to lehce naruší a vyleští. Trafopájku bokem nahřeješ tak, aby tavila cín. Cykneš kalafunu, cín, kalafunu a rychle to naneseš na kontakt. Máš tak 1-2vteřiny. Kdybys přiložil studený hrot na kontakt, bude nahřívat baterii+sebe a více se bat.zahřeje. Naneseš si tedy cín a necháš baterii vychladnout. Pár minut(2 stačí, pokud se ti povedlo dodržet ty 1-2 vteřiny). Zopakuješ druhou stranu. Pak si pocínuj dráty. Trochu si ještě přidej cínu na hrot, rozehřej to zase, kalafunu a rychle připájej drátek. Když to budeš dělat někde venku, bude lépe. Nebo prostě mít kybel se pískem po ruce. Mrkni na YT co dělají borci s litiovkami, aby to začlo hořet...
Pokud se to nepovede a cín odleze, je třeba nechat bat.zchladnout před dalším pokusem. Dá se říct, že teplota kterou v pohodě udržíš baterii nezničí. Pokud baterii rychle vybíjíš(velkým proudem), tak se taky fest zahřívá a nezničí se. Právě že ty 30A mají větší odolnost. Ale nespoléhej na to a snaž se ji udržet v ruce. Odhadem po 3-4vt pájení už bat.neudržíš a pálí. To už je docela blbé a hrozí zničení. Ber to jako orientační teplotu - nelaborovalem to, jak moc je už moc... :)

Není na škodu si postup odzkoušet na nějaké staré Ni-Cd co už nefunguje.

Hodně zdaru

Dost těžko, 10A které dávají běžné laboratorní zdroje, je na to málo (adaptéry vůbec nepočítám, ne že by se nedaly sehnat, ale stojí balík). Jedině něco takového - https://www.gme.cz/laboratorni-zdroj-manson-hcs-3600-000g - to stačí v pohodě, nedávno jsem tak použil akuvrtačku, pořádně vrtala (do dřeva) až při >20A (napětí 7,5V, původně 6 NiCd článků). Předtím jsem ji používal i s těmi 10A, když nic jiného nebylo, ale byl to vopruz. Takovýto zdroj si ovšem nikdo nebude kupovat domu pokud neni elektronadšenec, natož jako "adaptér" k akunářadí.

Pájet vývody na 18650 články lze i trafopájkou, nedávno jsem to dělal.
Chce to ale českou trafopájku, s plochými vývody z trafa vedle sebe. Výkon mají od 75 do 125W. Dělal jsem to i s tou 75W.
Nejde použít páječka která se různě nabízí, která má kulaté vývody pod sebou. Ta se snad nedá použít na nic.
Na páječku si vyrobíme smyčku z měděného drátu průřez 2,5 mm2, třeba z kabelu cyky.
Délka od konců vývodů ke špičce cca 3cm.
Letovat plus vývod není problém, tam je jen slabý plech a teplo se nepřenáší téměř do článku.
Zvláštní opatrnost je třeba na minus pólu, je to přímo pouzdro článku. Přehřátím by se mohl článek poškodit, nebo i spustit vnitřní
reakce.
Dno článku dobře očistíme a slabě potřeme pájené místo dobrou pájecí pastou. Pájené pásky si nejdřív ocínujeme.
Na čistý hrot páječky nabereme kapku cínu. Hrot držený těsně u pájeného místa nahřejeme tak, až se cín nataví a začne se z něj trochu kouřit. Nepřehnat, aby se ale cín nepřepálil, hrot nesmí zčernat. Přiložíme na pájené místo na dobu jedné vteřiny a hrot oddálíme.
Většinou stačí i kratší čas. Po dobu pájení máme samozřejmě páječku zapnutou.
Hned jak cín vteče na pájené místo, můžeme dno článku okamžitě ochladit namočením do vody. Není to zcela nutné, ale pro jistotu, že nedošlo k zahřátí aktivní hmoty.

To, že jsi takovou pitomost (promiň mi to, ale za tím si stojím) nedávno dělal a náhodou přežil bez úhony ani v nejmenším neznamená, že to lze dělat běžně. Kdo někdy viděl co lithiový článek dokáže by nikdy nic podobného nezkoušel. Na to, abys článek ocínoval, musíš ho (tedy jasně, ne celý článek, ale ono stačí i místo kde se pájí) ohřát na víc než 300°C. Nejzákeřnější na tom je to, že článek klidně vybuchne až po několika minutách, ona vnitřní reakce může nějakou chvíli probíhat než se uvnitř článku vytvoří dostatečný tlak, který roztrhne pouzdro (spíš vystřelí zátku). A i když bezprostředně článek neexploduje tlak v něm zůstane a k explozi může dojít mnohem později, třeba při náhodném pádu článku. Článek při tom uvntř nehoří, vznítí se až v okamžiku, kdy se k elektrolytu dostane kyslík. Takže si klidně pájej lithiové články jde jen o tvé zdraví, ale neraď takové pitomosti lidem, kteří o tom téměř nic nevědí.

Právě proto se musí pájka nahřát předem a pak přiložit. Na kontaktu je těch 300°C, ale rychle vychladne do prostoru a částečně do těla. Baterie NESMÍ pálet. Pak je to samozřejmě nebezpečné a je dobré ji nechat někde venku v suchu na třeba hodinu.

To, co popisuješ je pravda, pokud se článek přehřeje.

Nemysli si, že dělám pitomosti, o kterých nic nevím.
Před prvním pájením, jsem rozpitval několik různých už nepoužitelných článků, abych si ověřil konstrukci.
Tak jsem zjistil, že u všech rozebraných článků, není aktivní hmota přímo na dně nádobky. Na dně nádobky je kolečko z nějakého
impregnovaného papíru. Má tloušťku asi půl až jeden milimetr. Dále je článek naplněn svitkem materiálu, kde separátory jsou o něco
širší, než vlastní aktivní hmota.
Pokud se dodrží mnou popsaný způsob, tedy nahřeje se smyčka ze silnějšího drátu (setrvačnost) a pájí se velmi krátce, tak se teplo rozšíří do stran po plechu článku a k aktivní hmotě se téměř nedostane. Pokud by se i tak hmota ohřála na třeba 80st, nic se nestane, takovou teplotu může článek dosáhnout v celém objemu i při provozu s velkou zátěží.
Pro nevěřící můžu předvést pokus, který jsem také udělal. Z vykuchaného článku jsem odříznul asi jeden cm ode dna. Nechal jsem tam to zmíněné kolečko z papíru. Do té části nádobky jsem strčil malíček a přitlačil ke dnu. Pak jsem vzal páječku a dno nádobky zmíněným způsobem ocínoval. Ucítil jsem jen slabé teplo, které by nemohlo nijakou reakci vyvolat.
Samozřejmě je potřeba dodržet postup s velmi krátkou dobou. Například přiložit hrot a teprve zapnout a nahřívat najednou hrot i pouzdro, je příliš pomalé.
Tyto pokusy jsem dělal proto, že zpočátku jsem sám měl velké obavy, aby mi článek neexplodoval, nebo ho nepoškodil.
Jinak samozřejmě nejlepší je vývody bodovat, ale kvůli jedné baterii se nevyplatí bodovačku shánět, nebo vyrábět. Pokud už je potřeba články bez vývodů použít, jde s dávkou opatrnosti vývody naletovat bez nebezpečí.
Moje rady ale v žádném případě nejsou příkazem. Každý se může rozhodnout, jestli postup použít či nikoliv.
Ale vždy mám věci sám spolehlivě odzkoušené.

Jen par poznamek, na okraj dne hovori bahno:
1) Kriticka teplota NMC clanku(a ty nas zajimaji asi nejcasteji) je cca 120°C. Plati pro jakekoliv misto na elektrode. Jak je ji dosahnuty, pozar je temer jistej, tu reakci uz nic nezastavi. Hasit to skoro nejde, zplodiny horeni jsou dost toxicky(!).
2) Kdyz uz pajet, tak rychle a velkym vykonem. Jde to. Neni to dobrej napad, ale kdyz neni zbyti...
3) Acylpyrin je horsi, nez pajeci kapalina na nikl, ale lepsi nez kalafuna. Nedejchat u toho, je to strasny.
4) Pajka. SnAg je blbost, tim ani nahodou. SnPb, klasika s 60/40 pomerem jde. Jeste o kousek lepsi jsou nizkotavitelny pajky, ty se blbe shaneji. Pojistka do papinaku je oldschool reseni, ale fajn napad.
5) Pajecka - cim vyssi vykon tim lepe. Ty trafa... Nemam rad trafopajky, ale na tohle jsou pouzitelny, na rozdil od 99% mikropajek.
6) Bodovani je proste lepsi. A ne nedostupny. Jednak leckdo bodovacku uz dneska ma, druhak je vcelku jednodusse zkonstruovatelna - trafo z mikrovlnky, z nehoz se odstrani sekundar a nahradi 1.5-2.5 zavitu 25mm^2 svarovaciho kabelu to jisti. Vlastne je to spis o mechanicky konstrukci, ale jde to vcelku snadno. Coz ma tu vyhodu, ze uz to nejspis nekdo udelal a urcite je ochotnej nabodovat par clanku...
7) Uz nabodovany clanky se taky prodavaji, ne tak masove, ale nedostupny zbozi to neni.
8) Kdyz uz bud pajet, nebo i poprvy bodovat, tak drzet pracoviste, pocitat s tim ze to fakt muze kdykoli zahoret a pocitat s tim treba i hodinu po. Nemusi to byt katastrofa, kdyz to zahori v nehorlavy vane na dobre vetranym miste, to lze ohlidat.
9) Clanek by mel byt na skladovacim napeti, cca 30%SOC, tedy tak 3.5-3.55V. Kdyz bude nabitej, tak je to dalsi energie ktera se muze rychle uvolnit. A vybitej bejt nema, to se mu nelibi.
10) LiIon clanky jsou svine a bacha na ne.