co je myšleno jako bezkártačkový motor
Dobrý den!
Chci si udělat v té Coronavirové situaci radost a koupit nové aku nářadí. Mám velice dobrou zkušenost s firmou Parkside (LIDL). Prošel jsem jejich nabídku a zaujala mě (asi jejich profi řada) "Performace". Píšou tam, že motory jsou bezkartáčkové, čimž prý vydrží až 10x víc. Tomu bych i věřil, protože komutátorový motor lze oproti asynchronnímu motoru zničit jedna/dvě, ale nechápu, co to můžou být za motory. Jsem vyučený elektrikář (i když od vyučení pracuji trošku v jiném oboru), ale co si pamatuji, tak komutátorový motor měl tu výhodu, že byl při stejném poměru výkonu a váhy X-krát výkonnější něž asynchronní. Psal jsem na LIDL, poslali mi odkaz na telefon, ale tam na mně mluvili pouze německy a anglicky, takže nevím. Fyzicky jsem to nářadí nikdy neviděl (zatím je jen na e-shopu). Láka mě to, že třeba klasická aku vrtačka Parkside má sílu 35 nM, kdežto ta samá ale řady Performace má 40nM. Negatívum je to, že řada Performace je asi o 10% dražší a to je na rozdíl ke klasické řadě bez akumulátoru, takže když k tomu připočtu akumulátor, tak asi o 50% víc.
O tu cenu mi ale opravdu nejde, v mém věku už peníze moc nepotřebuji a dávám přednost kvalitě. Proto se ptám, máte někdo něco z toho LIDLU v řadě Performace, nebo víte něco o těch bezuhlíkových motorech, které by tam mohly být?
děkuji moc za rady
Zmena predmetu, pôvodne: co je myšleno jako bezkátačkový motor (fleg)
Milí odborníci,
jde ještě používat aku nážřadí po úplném zničení baterie tak, že baterii nějak nahradím adaptérem (trafem) napájeným 230V?
Aku lze repasovat svépomoci. Do parkside z Lidlu jsem už vyměnil baterie za tyto 3.00x Baterie Sony 18650 VTC4 30A (2100mAh), 297,00 Kč. Oproti 1300mAh mám 2100 a nabíjím to tou samou nabíječkou. Výdrž je opravdu znát. Mám tu vrtačku už od ledna 2013. Nedám na ní dopustit. Za ty prachy(1000kč) udělala tolik věcí, že to snad není ani možné. Spínač se dá taky rozebrat a vyměnit tranzistor pro regulaci chodu otáček.
Jde baterie pospojovat letováním cínem (např. trafopájkou)?
Moc se to nedoporučuje, bateriím to nedělá dobře. Kromě toho je to i nebezpečné, známý občas vypráví o spolužákovi - modeláři, kterému při takové akci vystřelila baterie oko.
Pro tento účel jedině baterie opatřené pájecími pásky. S pájením "normálních" bych byl opatrný.
Ofiko postup je bodovy svarovani, tam ten tepelnej sok neni takovej jako pajeni. Pajeni je fakt posledni moznost, jde to ale dre to a dre to hodne.
Bodovacka na baterky na baterky:
https://www.banggood.com/DIY-Portable-Battery-Storage-Spot-Welding-Machine-PCB-Circuit-Board-Welding-Equipment-Spot-Welders-for-18650-26650-12V-p-1646749.html?akmClientCountry=CZ&utm_design=18&utm_source=emarsys&utm_medium=mail_promo200529_email&utm_campaign=newsletteremarsys&utm_content=elaine&sc_src=email_4349577&sc_eh=2a6d4cf0cf7666f11&sc_llid=487131&sc_lid=181889859&sc_uid=4wSg7fjJnP&cur_warehouse=CN
Pájet vývody na 18650 články lze i trafopájkou, nedávno jsem to dělal.
Chce to ale českou trafopájku, s plochými vývody z trafa vedle sebe. Výkon mají od 75 do 125W. Dělal jsem to i s tou 75W.
Nejde použít páječka která se různě nabízí, která má kulaté vývody pod sebou. Ta se snad nedá použít na nic.
Na páječku si vyrobíme smyčku z měděného drátu průřez 2,5 mm2, třeba z kabelu cyky.
Délka od konců vývodů ke špičce cca 3cm.
Letovat plus vývod není problém, tam je jen slabý plech a teplo se nepřenáší téměř do článku.
Zvláštní opatrnost je třeba na minus pólu, je to přímo pouzdro článku. Přehřátím by se mohl článek poškodit, nebo i spustit vnitřní
reakce.
Dno článku dobře očistíme a slabě potřeme pájené místo dobrou pájecí pastou. Pájené pásky si nejdřív ocínujeme.
Na čistý hrot páječky nabereme kapku cínu. Hrot držený těsně u pájeného místa nahřejeme tak, až se cín nataví a začne se z něj trochu kouřit. Nepřehnat, aby se ale cín nepřepálil, hrot nesmí zčernat. Přiložíme na pájené místo na dobu jedné vteřiny a hrot oddálíme.
Většinou stačí i kratší čas. Po dobu pájení máme samozřejmě páječku zapnutou.
Hned jak cín vteče na pájené místo, můžeme dno článku okamžitě ochladit namočením do vody. Není to zcela nutné, ale pro jistotu, že nedošlo k zahřátí aktivní hmoty.
To, že jsi takovou pitomost (promiň mi to, ale za tím si stojím) nedávno dělal a náhodou přežil bez úhony ani v nejmenším neznamená, že to lze dělat běžně. Kdo někdy viděl co lithiový článek dokáže by nikdy nic podobného nezkoušel. Na to, abys článek ocínoval, musíš ho (tedy jasně, ne celý článek, ale ono stačí i místo kde se pájí) ohřát na víc než 300°C. Nejzákeřnější na tom je to, že článek klidně vybuchne až po několika minutách, ona vnitřní reakce může nějakou chvíli probíhat než se uvnitř článku vytvoří dostatečný tlak, který roztrhne pouzdro (spíš vystřelí zátku). A i když bezprostředně článek neexploduje tlak v něm zůstane a k explozi může dojít mnohem později, třeba při náhodném pádu článku. Článek při tom uvntř nehoří, vznítí se až v okamžiku, kdy se k elektrolytu dostane kyslík. Takže si klidně pájej lithiové články jde jen o tvé zdraví, ale neraď takové pitomosti lidem, kteří o tom téměř nic nevědí.
Jen par poznamek, na okraj dne hovori bahno:
1) Kriticka teplota NMC clanku(a ty nas zajimaji asi nejcasteji) je cca 120°C. Plati pro jakekoliv misto na elektrode. Jak je ji dosahnuty, pozar je temer jistej, tu reakci uz nic nezastavi. Hasit to skoro nejde, zplodiny horeni jsou dost toxicky(!).
2) Kdyz uz pajet, tak rychle a velkym vykonem. Jde to. Neni to dobrej napad, ale kdyz neni zbyti...
3) Acylpyrin je horsi, nez pajeci kapalina na nikl, ale lepsi nez kalafuna. Nedejchat u toho, je to strasny.
4) Pajka. SnAg je blbost, tim ani nahodou. SnPb, klasika s 60/40 pomerem jde. Jeste o kousek lepsi jsou nizkotavitelny pajky, ty se blbe shaneji. Pojistka do papinaku je oldschool reseni, ale fajn napad.
5) Pajecka - cim vyssi vykon tim lepe. Ty trafa... Nemam rad trafopajky, ale na tohle jsou pouzitelny, na rozdil od 99% mikropajek.
6) Bodovani je proste lepsi. A ne nedostupny. Jednak leckdo bodovacku uz dneska ma, druhak je vcelku jednodusse zkonstruovatelna - trafo z mikrovlnky, z nehoz se odstrani sekundar a nahradi 1.5-2.5 zavitu 25mm^2 svarovaciho kabelu to jisti. Vlastne je to spis o mechanicky konstrukci, ale jde to vcelku snadno. Coz ma tu vyhodu, ze uz to nejspis nekdo udelal a urcite je ochotnej nabodovat par clanku...
7) Uz nabodovany clanky se taky prodavaji, ne tak masove, ale nedostupny zbozi to neni.
8) Kdyz uz bud pajet, nebo i poprvy bodovat, tak drzet pracoviste, pocitat s tim ze to fakt muze kdykoli zahoret a pocitat s tim treba i hodinu po. Nemusi to byt katastrofa, kdyz to zahori v nehorlavy vane na dobre vetranym miste, to lze ohlidat.
9) Clanek by mel byt na skladovacim napeti, cca 30%SOC, tedy tak 3.5-3.55V. Kdyz bude nabitej, tak je to dalsi energie ktera se muze rychle uvolnit. A vybitej bejt nema, to se mu nelibi.
10) LiIon clanky jsou svine a bacha na ne.