Nemysli si, že dělám pitomosti, o kterých nic nevím.
Před prvním pájením, jsem rozpitval několik různých už nepoužitelných článků, abych si ověřil konstrukci.
Tak jsem zjistil, že u všech rozebraných článků, není aktivní hmota přímo na dně nádobky. Na dně nádobky je kolečko z nějakého
impregnovaného papíru. Má tloušťku asi půl až jeden milimetr. Dále je článek naplněn svitkem materiálu, kde separátory jsou o něco
širší, než vlastní aktivní hmota.
Pokud se dodrží mnou popsaný způsob, tedy nahřeje se smyčka ze silnějšího drátu (setrvačnost) a pájí se velmi krátce, tak se teplo rozšíří do stran po plechu článku a k aktivní hmotě se téměř nedostane. Pokud by se i tak hmota ohřála na třeba 80st, nic se nestane, takovou teplotu může článek dosáhnout v celém objemu i při provozu s velkou zátěží.
Pro nevěřící můžu předvést pokus, který jsem také udělal. Z vykuchaného článku jsem odříznul asi jeden cm ode dna. Nechal jsem tam to zmíněné kolečko z papíru. Do té části nádobky jsem strčil malíček a přitlačil ke dnu. Pak jsem vzal páječku a dno nádobky zmíněným způsobem ocínoval. Ucítil jsem jen slabé teplo, které by nemohlo nijakou reakci vyvolat.
Samozřejmě je potřeba dodržet postup s velmi krátkou dobou. Například přiložit hrot a teprve zapnout a nahřívat najednou hrot i pouzdro, je příliš pomalé.
Tyto pokusy jsem dělal proto, že zpočátku jsem sám měl velké obavy, aby mi článek neexplodoval, nebo ho nepoškodil.
Jinak samozřejmě nejlepší je vývody bodovat, ale kvůli jedné baterii se nevyplatí bodovačku shánět, nebo vyrábět. Pokud už je potřeba články bez vývodů použít, jde s dávkou opatrnosti vývody naletovat bez nebezpečí.
Moje rady ale v žádném případě nejsou příkazem. Každý se může rozhodnout, jestli postup použít či nikoliv.
Ale vždy mám věci sám spolehlivě odzkoušené.