Jak dojde k tomu, že pračka tzv."kope"???

No, nebudu Vám vysvětlovat, proč to kope, protože (bez urážky) to stejně nepochopíte a bude to na dlouho a pochybuju že to opravovat stejně nebudete. Je-li Vám život milý, nebo Vašich blízkých, zavolejte elektrikáře, protože tohle statika není a je něco hodně špatně. Úraz nebo požár je v dohledné době téměř jistý.

No vyděsil jste mě dostatečně...Elektrikáře zavolám...A jaké tak napětí mohlo být v tom bubnu? Žádné potíže jsem z toho neměla, tak počítám, že 220 V to být nemohlo. A je opravdu s podivem, že se při chybné zásuvce může proud dostat přímo do bubnu pračky...Kdo má 100% bezchybné zásuvky...A pračku používá každý, nehledě na to, že jsou to v 90% ženy, které elektřině většinou až tak nerozumí...To by bylo mrtvých...

Klidně to mohlo být i 230V,nezapomeňte že když se proud dostane na kostru spotřebiče má mnohem větší odpor. Každopádně by bylo dobré to řešit, nebo si brzy zatancujete v rytmu 50Hz

No to je teda opravdu dost hrozný... Navíc jsem těhotná...Co může způsobit takto vysoký proud aniž by se to projevilo okamžitě?

To netuším nejsem lékař, ale do budoucna by asi bylo lepší se tomu vyhnout.

Prud nastastie nebol vysoky. A pri striedavom prude, tak malej hodnoty neviem o ziadnych nasledkoch. Ine by bolo pri jednosmernom, tam teoreticky skor, ale striedavy nesposobi ziadne dlhodobe nasledky, pokial je tak maly.

Díky za uklidnění :).

Este dodam, ze staticka elektrina to nemoze byt. Kryt pracky, hoc aj ked zle (ak je zla pracka alebo rozvod) ), ale predsa len by ako tak mal byt spojeny so zemou. Na takej pracke sa nemoze vytvorit ziadny staticky naboj, ani nic podobne. V pripade statickeho vyboja sa tu bavime o napatiech v radoch tisicov voltov a v takom priapde sa naboj na takomto predmete v kupelke proste neudrzi.
Jedina moznost je, ze nabita je uz osoba pred dotykom. To ale nie je problem odstranit dotykom vodovodneho potrubia, radiatora a podobne. V takom priapde po dotyku nesmie nic kopat ani nahopdou. NIKDY neskusat nieco take ako dotyk vodovodnej baterie a podozrivej pracky !
Na Vasom mieste by som to odpojil, teraz to kope trosku, ale za chvilku to moze byt velmi nebezpecne.
Je mozne ze vadna je aj pracka, ma porusenu izolaciu, niekde je navlhnuta a zaroven ma spatne spojenie krytu so zemou. Alebo viac faktorov sucasne. Ale skor to bude ten PEN. Zasitit sa to da meranim.

Děkuji, zkusím ještě kontaktovat servis dané pračky a poptat se a samozřejmě elektrikáře. Jinak kryt pračky je z plastu, ten nekope, je to vyloženě při kontaktu s kovovým bubnem a jen když druhou rukou či nohou nechtěně zavadím o kovová futra hned vedle. Jinak to nekope.

To bohatě stačí, příště by nemuslo zůstat jen u lehké jiskry. 230V sice není zas až tolik, ale nevyplatí se riskovat.

To už nebudu...Tady opravdu neplatí ono "blažená nevědomost". Ještě že mě napadlo se zeptat a nespokojit se s vlastní teorií o statické elektřině. Vůbec by mě nenapadlo, jak nebezpečné můžou tyhle věci, co bězně užíváme být...Že úraz elektr. proudem není jen o nestrkání hřebíků do zásuvek nebo jiného zasahování přímo do zdroje proudu, ale že může být nebezpečné i vyndavání věcí z pračky...Tohle by nám měl někdo říct...Navrhnu tohle téma jako téma do nějakého ženského časopisu :). Tak ještě jednou díky, hezký večer.

zástrčka v koupelně je uvolněná a jiskří ...

Ste kandidátom na Darwinovu cenu ... samozrejme iba ak doposiaľ nemáte deti ...

pozn: Co je Darwinova cena ? Je to ocenenie pre ľudí, ktorí zlepšili ľudský genofond tým, že sa z neho sami odstránili svojou hlúposťou a nesplodia deti.

Ano budete potřebovat elektrikáře, neboť to nemusí být problém jen pračky ale i vašeho domovního rozvodu, protože v zásadě pračka má být zapojena do zásuvky,která musí být vedena přes Proudový chránič (fi) a ten v případě, že pračka "kope" tzn. že reziduální proud teče do zemnícího vodiče má v ten okamžik okamžitě vybavit a rozpojit tak obvod čímž vás ochrání před zasažení proudem. Jak staré jsou vaše el. rozvody v domě/bytě??

Staré asi jsou hodně...Je to dům ze 70 let a žádná rekonstrukce tady podle všeho neproběhla...

Do té to samozřejmě zapojené není, právě proto to mám přes prodlužku ( + roztrojku - což je u pračky prý taky špatně...) v jiné. Tuhle samozřejmě nepoužívám.

Klasicky priklad starych , skorodovanych, nedotahovanych elektrickych rozvodov v hline v sustave TN-C.
V prvom rade vsetko podotahovat, skontrolovat, v druhom rade tam dat med a chranic. Pripadne, ako jedno z ako tak pouzitelnych rieseni by som videl prudovy chranic do zasuvky. Ale aj to je riesenie take vselijake. Samozrejme ale chapem, ze rozsekavat stenu a tahat kable tiez nie je financne jednoduche.
Cize, zavolajte elektrikara, povedzte mu co to robi, on to skontroluje, dotiahne, zmeria a poproste ho, ci vam tam neodporuci nejaky prudovy chranic na zasuvku. TO je jedine vhodne riesenie okrem kompletnej vymeny.

A jak zapojíš fi v síti TN-C?? To mě opravdu zajímá

S rozvahou :D

Aby som nebol za zleho: https://www.google.sk/url?sa=t&rct=j&q=&esrc=s&sou rce=web&cd=2&ved=0CDgQFjAB&url=http%3A%2F%2Fwww.ao s.sk%2Fspe%2Fseminare%2FSPE_2011%2F10_HUNA_BP2011. pdf&ei=dutfUsvMEMrYtAamloHgBg&usg=AFQjCNHXqzBNFSv8 tQEokPHM8sHosB8FDQ&sig2=LNzh53Graxt5aZSVZsP7yA&bvm =bv.54176721,d.Yms
Podrobne o prudovych chranicoch aj do zasuviek.
V skratke, nie je problem predsa rozdelit TM-C na TN-C-S v konkretnej zasuvke. Predpoklada to ale kvalitnu instalaciu v ktorej sa PEN nebude kazdu chvilku prerusovat.
Je to riesenie nie najlepsie, ale ak neprichadza do uvahy sekanie a chranic treba (a v kupelke treba) tak je to lepsie ako nic.

Nemáte prosím tušení kolik si takový elektrikář účtuje a kolik by příp. stál ten proudový chránič? ( počítám, že by byl třeba na víc zásuvek...). A jaká jsou rizika takových zásuvek kromě toho, že spotřebiče do ní zapojené mohou probíjet? ...

Netusim kolko moze stat elektrikar a tie prudove, no je to rozne, zalezi od vyhotovenia.
Staci dat do googlu "prudovy chranic na zasuvku" a najde ich az az.
Na viac zasuviek, no, norma u nas v SR vravi, ze vsetky zasuvky, ktore obsluhuje laik a nie su priamo urcene na konkretny spotrebic musia mat prudovy, ale zas davat do kazdej zasuvky v byte s TN-C prudovy nie je dobre riesenie. Racej uz ked, tak to prerobit komplet, ale osobne by som racej spravil reviziu celej instalacie TN-C, podotahoval spoje, zmeral impedanciu slucky a podobne ukony. Nasledne zohnal prudovy do zasuvky pre kupelnu, pripadne kuchynu. Bezny kutil-elektrikar to nepomera. Nezisti napriklad zvyseny prechodovy odpor vodicov PEN a podobne zakernosti. Aj toto kopanie moze byt sposobene zvysenym prechodovym odporom, alebo nejakou chybou na pracke a podobne. Je viac moznosti.
Tazko nejak viac poradit, treba to konzultovat pre konkretny pripad s odbornikom. Napriklad netusim ako mate porieseny ten predlzovak co ste spominali, kde je zapojeny atd. Predlzovacie privody mozu byt nebezpecne, ak su nespravne konstruovane, maju nevhodne prierezy a podobne. Stretol som sa dokonca s nezapojenym ochrannym vodicom, dvojvodicovym privodom a podobnymi smrtiacimi cinskymi zariadeniami.

No, vo tom ze to chce elektrikare rozhodne debatovat netreba.
Nicmene jak to kope? Statika je jedna "ostra" rana(a urcite ne z bubnu pracky, ten je,_ALESPON DOUFAM_, uzemenej) a pak nic. Za tmy je dobre videt jiskra. To muze bejt v poradku, zmente obleceni a pred otviranim pracky se neceste. Nebo je citit to delsi dobu a to je pru..r kterej je vo zivot, okamzite vypojit ze zasuvky a nepouzivat do kontroly elektrikarem, i za cenu ze budete chodit do prace v pytli na odpadky

No jakmile to kopne, tak samozřejmě dám ruku pryč, takže nevím, jestli to "trvá". Ale když se to stalo poprvé, zkusila jsem to opakovaně a opakovaně to kopalo...

Podle normy je doporučeno v koupelně mít Jistič 16A/B + Fi 30mA a cena se pohybuje okolo 1500kč. V žádném případě nikdy nekupujte Proudový chránič, který stojí 500kč! Doporučuji výrobce Hager

Pokud to kope opakovane, plati ma veta o okamzitym ukonceni provozu do navstevy elektrikare. Za kazdou cenu.

Zas to tak nehroť, ale bylo opravdu dobré pračku raději nepoužívat.

Nehrot? Elektriku v koupelne sakra hrotim. 230V, v laborce na line suchejma rukama, to je relativne sranda - ovsem pro dospelyho zdravyho cloveka. Kombinace voda(a staci jen vlhko) a elektrika je ovsem smrtelna. Odpor suchy kuze je, velmi priblizne, 50kOhm. Odpor vlhky kuze je ovsem cca 1kOhm - tedy 50x vetsi proud! A zatimco 4,6mA je mirne bolestive brneni, ktery dobre aplikovany muze bejt i dost prijemny, tak 0,23A je prakticky jista smrt - na tyhle hodnote se pohybuje elektricky kreslo.

Já to prádlo navíc vyndavám úplně mokrýma rukama ( když pominu že samotné prádlo je mokré )...Jo a to kopnutí není jen na tom místě, kde se dotýkám bubnu, posledně mě to koplo do lokte, kterým jsem byla opřená o ty futra, tzn. že ten proud mi prošel z toho bubnu do lokte...Já jen doufám, že mi to nějak neublížilo skrytě a co mě, ale hlavně prckovi...ach jo...

Vam - nejspis ne. Po zasahu el. proudem doktrori ordinujou 24h sledovani(pokud se jakoby nic nestalo), ale je to hodne vyjimecny, ze by se neco(konkretne jde o chemicky zmeny krve) delo, to az po opravdovejch peckach, kdyz se nekdo chvilu klepal.
Prckovi - jeste mensi pravdepodobnost - proud pujde spis kolem nej nez skrz nej. 100% vyloucit to nejde(jako skoro u niceho), ale nejspis bude vsechno v poradku, ted i pozdeji.
Ale hlavne to reste.

Moc děkuji, snad máte pravdu. Řešit to budu, pračku raději do té doby používat nebudu. Hezký večer.

tak 0,23A je prakticky jista smrt

A proto máme skvělý vynález zvaný Proudový chránič s hodnotou 30mA pro zásuvkové okruhy v bytě

Kterej a) tam neni, za b) 20mA na zabiti staci - bere se ze malokdy ty odpory vyjdou tak blbe aby to do tohohle intervalu to spadlo a navic se clovek chytil a za c) neni to 100% spolehlivy zarizeni - pokud svuj zivot nejakej krabicce do rukou vkladat nemusim, tak mu ho tam nevkladam.
Aby si to nikdo nevylozil blbe - proudovy chranice samozrejme ano. Jen mi uvazovani - "ja mam chranic, me se nic stat nemuze" prijde asi jako "Ja mam airbag, pasy a 5* v testu, tak to muzu klidne prasit".

Tady 100% souhlas, ale jedna technická. Jak že jako má být uzemněný buben u moderní pračky? "Sud" kolem bubnu je plast, v plastu uložená ložiska. Náhon přes gumový řemen. Nedavno jsem takou pračku rozebíral a fakt se nepomatuju, že by tam kde byl vodivej spoj mezi bubnem a kostrou.

Ano všechny pračky jsou stejné

Co si vybavuju, nejakej sroub se zlutozelenym na tom plastovym valci byl, ale co presne tam delal(krouzky kolem hridele???), to nevim. Me spis slo vo to, ze vzhledem k prostredi(voda vsude okolo, ta voda extra vodiva) povazuju za prakticky vylouceny aby se valec nabil na nejaky zaznamenatelny(galvanometr nechame ve skrini, bezny meraky) napeti vuci zemi.

nejakej sroub se zlutozelenym na tom plastovym valci byl, ale co presne tam delal(krouzky kolem hridele???), to nevim.

Nad timhle asi budu přemýšlet dlouho, já snad dojedu k ségře a zas tu pračku rozeberu , protože si tam fakt nic nevybavuju, teoreticky by stačil šroub z boku ložiska, ale nevim. Právě kvůli ložiskům jsem to rozebíral. Divné.

e spis slo vo to, ze vzhledem k prostredi(voda vsude okolo, ta voda extra vodiva) povazuju za prakticky vylouceny aby se valec nabil na nejaky zaznamenatelny(galvanometr nechame ve skrini, bezny meraky) napeti vuci zemi.

O tom taky pochybuju, řekl bych že se ti to nepovede nabít ani na sucho.

A zkusila jste přeskočit tu roztrojku? V určité době měly mršky na jedné straně prohozenou fázi a nulu a pak to mohlo takhle kopat.

jj, zkusila jsem ji vyndat a dát tam jen prodlužovačku a kope to stejně...

Jen bych dodal, že jestli mermomocí (nízkej pud sebezáchovy) tu pračku chcete používat, tak plnit/vyndavat prádlo JEN a POUZE při vytažení ze zásuvky a při praní hlídat.

V žádném případě již nezkoušejte, jestli to ještě kope. Ohrozila by jste nejen sebe, ale i nenarozené dítě. Kritický stav by nastal například v případě dotyku levou rukou a pravou nohou. Proud by procházel napříč tělem, protože tam má tělo nejmenší odpor. K zastavení srdíčka nošeného dítěte může stačit i velmi malý proud.
Co nejdříve sežeňte dobrého elektrikáře. Zjištění kde je problém je otázkou půlhodiny, oprava nemusí být složitá. Kdyby jste byla někde nedaleko, udělám to
za kafe.

Ano dospělý člověk 230V ještě snese ale dítě nikoliv!

Přesně tohle se mi stalo, levou nohou a pravou rukou...ch jo...já jen doufám, že by se to projevilo hned, že to třeba nepoškodilo srdíčko a neprojeví se to později...na netu jsem našla, že někdo měl s novým!, stejným typem pračky stejný problém ( Whirpool AWO/D 45140 )http://pracky.heureka.cz/whirlpool-awo-d-45140/por adna-otazka/201389/. Tohle by se přece mělo kontrolovat jako hlavní věc...Zkusím nejdřív zkontaktovat servis pračky, ještě je v záruce a pak příp. elektrikáře. Jinak děkuji za nabídku, pokud by jste byl z Prahy 12, kafe Vám ráda uvařím :).

Bohužel do Prahy to mám cca 170 km, takže asi nepomohu. Ale je zajímavé, že se podobný problém již vyskytl. Docela by mne zajímalo, kde je problém.
Ale už to tady někdo zmínil, i když to vypadá dost nepravděpodobně, mohlo by se
přece jen jednat o statiku. Nejsem pračkař, tak nevím, jak je vyřešeno uzemnění bubnu v plastové vaně. Ale pokud by buben byl izolovaně, tak u nové pračky, kde ještě nejsou různé úsady,by po odstředění mohlo dojít k náboji a izolace vany by jej mohla udržet. Jak jste kopnutí vnímala? Jako píchnutí špendlíkem, nebo jako krátké zabrnění? Ale každopádně elektrikáře sežeňte.
Pokud kopnutí bylo slabé, jen tak že jste ucukla a trochu se lekla, neznepokojujte se. Pokud by však kopnutí bylo dost bolestivé a charakteru brnění, pro klid v duši by bylo vhodné událost říci lékaři. Ale myslím , že to je v pohodě. Tak aby to dítěti opravdu ublížilo, rána by musela být dost bolestivá.

1- pračka má svoje vnitřní pospojení. Jsou tedy propojeny všechny elektricky vodivé části, které nejsou spojeny vodivě konstrukčně. U plastové vany a nerezového bunu to je řešeno propojením ložiskového domku, nebo jiné části, nejbližší otáčivému kovovému pracímu bubnu. Realizace průřezem vodiče 1,5mm se v porovnání s instalacemi jeví jako málo spolehlivá, ale asi to prošlo zkouškami a výpočty...

2 - U relativně nové pračky nepředpokládám problém mezi přívodní vidlicí a vodivou kostrou pračky. Podezřelé je ale jiskření u zásuvky, kam se přes prodlužovák pračka připojuje. Použití prodlužováku, rozdvojky, nebo dalších kontaktů v přívodu, jeví se mi nešťastné právě kvůli dost vysokým proudům a tím i úbytkům napětí na každém (násuvném) spoji.
3 - pokud je pračka ve správně provedené koupelně, je tam instalováno "pospojení", které uvede na stejný potenciál (napětí) všechny vodivé předměty s kolíkem v zásuvce. Tam vidím problém: Pokud "v zásuvce jiskří" nulák, dochází k zavlečení rozdílu napětí na kostru pračky a vnitřním pospojením pak na prací buben. Tento rozdíl může být v řádu "jen" několika voltů, ale pokud máte vlhkou pokožku, pocítíte nepříjemný účinek průchodu proudu tělem také.
4 - "...220V neublíží dospělému, ale dítěti ano", jak bylo zmíněno v předchozím příspěvku, je tvrzení naprosto laické a nesmyslné. Nikomu neublíží napětí 220V, ani vyšší. Každému je ale nebezpečný proud, který je vyšší, než 0,015 A a trvá dobu delší, než zlomek sekundy. Průchod proudu tělem je nebezpečný, protože působí svalové křeče, rozklad krve, zuhelnatění tkání, poškození buněk ... to ví i učeň 1. ročníku elektroučiliště. Účinky proudu na organismus jsou ale velice individuální. Jukněte na kresbičku

Já jsem z Prahy a tento rok budu skládat závěrečnou zkoušku v oboru elektrikář, proto by to mě mohla být dobrá praxe a návíc bych se možná mohl dostavit i se spolužákem, který příležitostně pracuje v Kovoslužbě a v opravě praček (i jiných spotřebičů) se už taky vyzná

Nemáte po ruce nějakého známého co se aspoň kutilsky hrabe v elektrice? Změřil by jak to s tou pračkou vlastně je, kouknul by se na tu prodlužku (některé jsou prý děs běs) a proč ta zásuvka jiskří. Že pak byste objednanému elektrikáři mohla říci, v čem by asi mohl být problém.

Když už tam bude elektrikář, mohl by vyměnit přívod k pračce za delší a tím obejít užití porodlužovačky.

To ale správně taky nemá.

Jestli jsem to dobře pochopil, uživatelka připojuje pračku přes prodlužku z jiné zásuvky, protože ta v koupelně jiskří. Tím "obchází" zvýšenou ochranu koupelny "uvedením na stejný potenciál" /dříve pospojením/ a rozdíl v napětích /potenciálech/ nuláků, vzniklý rozdílným zatížením a impedancí obvodů, si pouští skrzevá otěhotnělou tělesnou schránku a diví se. Ačkoliv jí přivolaný opravář praček potvrdil, že pračka je O.K. a neměla by používat prodlužovák, ale opravit a používat /pospojenou/ zásuvku v koupelně, Obrací se sem s dotazem. Tak mne napadá, jestli chce opravdu zdravé dítě, nebo ne .

Chápu vaše rozhořčení, ale uvědomte si, že to, co je pro vás zcela samozřejmé a běžné je pro mě věc neznámá...Nejsem elektrikář a tak opravdu nevím nic o tom, že když jednu zásuvku používat nebudu a do druhé dám prodlužovačku, dopouštím se tím zásadní chyby...A opravař tady byl až tuto středu, navíc neřekl nic blizšího a mě v tu chvíli ještě nenapadlo, že to může nějak souviset. Až když mě ten den večer pračka opět kopla, začala jsem na netu hledat info, jestli je vůbec možné, aby se proud dostal na buben pračky...Opravdu jsem do té doby myslela, že něco takového není možné...Měla jsem za to, že když nebudu strkat hřebíky do zásuvky či tomu podobné věci, o kterých se všeobecně ví, že jsou nebezpečné, nic zásadního se stát nemůže. To, že je něco takového možné, mě ani ve snu nenapadlo...To aby se člověk bál vůbec cokoliv do elektřiny zapojit, příště mi může dát ránu třeba topinkovač nebo žehlička, vysavač...
Jinak ta jiskřící zásuvka měla uvolněný šroubek, pomůže, když jsme jej utáhli? Pokud už zásuvka už jiskřit nebude, je to v pořádku?

To aby se člověk bál vůbec cokoliv do elektřiny zapojit,

u historických dvojdrátových rozvodov, z hliníkových vodičov zhotovených, je to bohužiaľ skutočne tak

Porucha na týchto rozvodoch ktorá preruší prepojenie "nulového" vodiča môže spôsobiť výskyt nebezpečného napätia na kovových povrchoch spotrebičov ktoré sú a je to paradoxom, práve pre odstránenie tohto nebezpečia pripojené na nulový potenciál rozvodu .... nuž soudruzi svého času neco nedomysleli ....

Ale nedes sa, nie je mi známe aby z tohoto dôvodu už niekto utrpel smrteľný úraz, vydesených lidiček je ale požehnane ...

Obecne rozvody v hliniku se musi jednou za rok za dva dotahnou - vsechny a vsude. Je to jeden z hlavnich duvodu, proc se dneska hlinik na novy instalace pouzivat nesmi.
Ovsem druhou strankou veci je, v jakym stavu obecne ta instalace je. Hlinik krehne, historicka izolace neizoluje jak by mela. Castecne se to da posoudit "okometricky", ale pro nejakou jistotu to chce premerit impendance. A na to potrebujete vybavenyho elektrikare.
Pokud je to vas byt, zacnete setrit na celkovou rekonstrukci ty elektriky. Pri ty prilezitosti se rovnou vyresi takovy ty klasicky problemy, jako nedostatek zasuvek, nevhodne umistneny vypinace a tak.

Dobrá, tak trochu pro laika: Koupelna je svým charakterem z elektro hlediska nebezpečný prostor. Aby se nebezpečí eliminovalo, je nad normální zabezpečení proti úrazu el. proudem v tomto prostoru provedeno tzv."pospojení", které funguje tak,že ikdyž se přeruší kdekoliv "nulák" a "fáze" se dostane na kostry spotřebičů, vodovodní baterie atd., nevznikne zde přítomným osobám nebezpečí /pro rýpaly: bezpečné i v rozvodech TNC/. Jak je to možné? Dosti silný "drát" pospojení, kterým jsou propojeny všechny dosažitelné vodivé předměty a kolík zásuvek uvede všechny tyto předměty na stejný potenciál = není tam rozdíl napětí. Přirovnal bych to stavu, kdy si vlaštovka sedne na drát vysokého napětí: Napětí je i v ní, ale není jiné, než v jejím okolí, proto se jí nic nestane.
Kde je tedy chyba u Vás? Inu v tom, že se bojíte použít jiskřící zásuvku v koupelně a proto přes prodlužovák používáte zásuvku od jinud. Jako laici si nejste vědomi, že jste tak vyřadili onu zvýšenou ochranu pospojením tím, že jste do chráněného prostoru "zavlekli" cizí napětí z nepospojeného okruhu.
Myslím, že takhle je to dost pochopitelné .
A utažení jiskřícího drátu v zásuvce? Možná pomohlo, možná ne - doporučuji nechat změřit "impedanci ochranné smyčky" šikovným elektrikářem, který má potřebný měřící přístroj. Mají jej všichni revizáci, ale šikovní elektrikáři si jej dovedou vypůjčit, nebo mají starší, kterými revize již nelze provádět, ale pro základní informaci stačí.(Nejsem revizák, ale měřák mám taky).

Měl jsem podobný případ.Zkrátím to- při dotyku uzměné pračky a zároveň futer dostala dcera el.ránu(brnění).Zjistil jsem že futrakterá byla přišroubovaná dlouhým šroubem, tak šroub porušil izolaci drátu ve zdi a proto dostávala el.ránu (brnění).Zkrátíl jsem šroub zalil silikonem a vše je v pořádku.

No, hlavne ze je vse v poradku

Pokud to bylo v koupelně, nejsou futra pospojený s kolíkem zásuvky a ostatními vodivými předměty, protože jinak by dcera nedostala el.ránu, ale zmíněný systém pospojení by vyrovnal všechny "POTENCIÁLY", tedy všechny rozdíly napětí a možná i vyhodil pojistky (není podmínkou, ale bezpečnost je i přesto zaručena).
P.S.: Jak jednoduché: kus drátu za pár korun a správné provedení-tedy průběžné protažení všemi svorkami, a bezpečnost zvýšená mnohonásobně

čtu si tady v diskuzi a musím reagovat na poznámku jak zapojit proudový chránič (FI) v síti TN-C. jde to s použítím speciálního FI který je zabudován přímo do zásuvky jako koncový prvek na zdi. existují i zástrčky na přívodní kabel k pračce, které fungují jako FI. za chvíli jdu spát a nechce se mi už vyhledávat odkazy na netu, ale ve velkoobchodech elektro je dodají.
ještě k dotazu paní alice29, může jít i o indukci tu ale musí funkční ochraný vodič (v pračce i domovním rozvodu) spolehlivě odvést. takže co nejdřív elektrikáře a zatím prát u sousedů

Ok je to sice porát do kola, ale jinak to nejde takže velkým a tučným písmem: DLE NORMY SE V PROSTORÁCH KOUPELNY SMÍ ZAPOJIT POUZE JEDNA ZÁSUVKA PRO SPOTŘEBIČ, KTERÁ JE VEDENA PŘES PROUDOVÝ CHRÁNIČ UMÍSTĚNÝ V ROZVODNÉ SKŘÍŇI! KOUPELNOVÉ ROZVODY SE DĚLÍ DO ČTYŘ ZÓN:
ZÓNA 0: ZDE NESMÍ BÝT ŽÁDNY EL.SPOTŘEBIČ
ZÓNA 1: ZDE SMÍ BÝTI POUZE SPOTŘEBIČ NA OHŘEV VODY, KTERÝ JE PŘIPOJEN POMOCÍ KABELU VEDOUCÍHO PŘÍMO DO ROZVÁDĚČE
ZÓNA 2: ZDE SMĚJÍ BÝT ROZVODNÉ KRABIČKY TEDY KU
ZÓNA 3: ZDE MŮŽE BÝTI ZAPOJNA JEDNA ZÁSUVKA VEDENA PŘES PROUDOVÝ CHRÁNIČ (FI) A JEDNA ZÁSUVKA PRO HOLICÍ STOJKY,FÉNY ATD. KTERÁ JE PŘIPOJENA PŘES TZV. ODDĚLOVACÍ TRANZFORMÁTOR S POMĚREM VINUTÍ 1:1 A SAMOZŘEJMĚ SVÍTIDLO
doufám že jste to konečně pochopily

No, POCHOPILY to snad všechny elektrikářky, které mají tušení, že místnost se sprchou, nebo vanou si tvůrci norem jaksi pomyslně rozdělili do nějakých zón a netřeba se kvůli tomu na diskutující číliti, ale úvodní dotaz zněl zcela jinak .
- Ještě prosím malou poznámku k proudovému chrániči, pro zásuvky předepsanému: Uvědomme si, že se jedná o dosti složité zařízení, které obsahuje elektromechanické systémy a proto je možné u něho předpokládat i jistou možnost nespolehlivosti. Proto proudový chránič není všespasitelný a je "jen" zvýšením již existující základní ochrany a dalším posílením bezpečnosti (nejen) před úrazem.

Nepotřebuješ žádný proudový chránič ani nic jiného.
Pračka asi není dobře uzemněná.
V první řadě bych zkontroloval jestli zemnicí drát co vede ze šňůry je pořádně připojený k pračce, potom jestli není povolený v zástrčce ani v zásuvce ve zdi.
Nejspíš bude někde povolený šroub nebo ulomený zemnící káblík.
Já používám jednoduchou zkoušku: Vezmu zkoušečku, píchnu jí do fáze zásuvky, doutnavka se rozsvítí. Pak se druhou rukou chytnu toho co má být uzemněné, a doutnavka se musí rozsvítit o hodně víc. Pokud svítí pořád stejně, tak je to špatně uzemněné.
A co je dobře uzemněné to tě nikdy kopnout nemůže, ať se stane cokoliv. Protože dřív vypadne jistič.

PS: I když zase na druhou stranu, pokud se zároveň nechytneš něčeho uzemněného, tak tě to nezabije:) (ale bacha v koupelně to hrozí - je tam vana, vodovodní trubky atd.)
My sme jako malí kluci hráli i dobrou adrenalínovou hru - kdo si troufne se chytnout fáze a kdo se jí udrží nejdýl... a jen to pěkně brní, možná ti to trochu popálí prsty, ale nezabije. Mám to vyzkoušený. I sem tu soutěž jednou vyhrál :D

Ty asi nemáš ani ponětí o tom jak funguje jistič a Proudový chránič že?
Tak jako ty si to z internetu umí přečíst každý, ale ber na vědomí, že na internetu jsou i blbosti.

O proudovém chrániči jsem kdysi slyšel od elektrikáře, ale myslím že to je zbytečnost která na nic není potřeba. Protože já pořád zastávám názor, že když je všechno dobře uzemněné, tak se nemůže nic stát.
Nebo myslíš že jo?
Jak funguje jistič vím dobře, ten prostě vypadne když je proud větší než 15 A (nebo než ta hodnota co je na jističi). Čili při zkratu musí vypadnout vždycky.

Hochu, hochu , než se pustíš do již probíhající diskuse, zkus se seznámit s jejím průběhem. To, co jsi napsal, nemá s kvalifikovanou odpovědí mnoho společného - pro Tvoji informaci: 1)Existují i systémy, které vůbec nejsou uzeměné a přitom jsou bezpečné, 2)proudový chránič není zbytečnost, ale doplnění již existující základní ochrany, kterou posiluje a dělá tak zařízení ještě bezpečnějším, což v koupelně jistě oceníš, 3)jistič vypadne třeba až při desetinásobku přetížení tak rychle, aby Tě to nezranilo, jinak mu to trvá třeba i několik desítek minut... Zkrátka Tvoje rady hodnotím jako nekvalifikované a tedy k ničemu. Jdi a uč se, synu, moudrým býti .

mirektatra:
Máš pravdu, nejsem elektrikář, ale na elektrice sem si vždycky spravil všechno sám a nikdy mě nic nekoplo ani neprobíjelo. Já používám selský rozum a vždycky to fungovalo.
Říkáš:
jistič vypadne třeba až při desetinásobku přetížení tak rychle, aby Tě to nezranilo, jinak mu to trvá třeba i několik desítek minut...
Jenže pokud je vnější plechový kryt spotřebiče spojený se zemí, tak ten jistič může vypadnout za jak dlouho chce, a stejně to člověka nikdy nekopne. Nanejvýš se zničí ten spotřebič.
Nebo mi řekni jak by spotřebič mohl kopat, když bude uzemněný, i kdyby začal mít pomalu poruchu a začal probíjet? Proud bude odtékat pořád do země a na povrchu bude pořád nula.

Já vím, že nebudu zcela přesný, ale pro pochopení principů musím příklady zjednodušit:
1- Uzemění nemůže proběhnout přímo v místě nebezpečného dotyku (prostě proto, že nevíme kde to bude, abychom přímo tam provedli uzemění) a tak se projeví úbytky "svedeného napětí" vlivem odporu uzemění a vlivem špatné vodivosti matičky Země.
2- člověku ke spolehlivému usmrcení postačí průchod proudu tělem o velikosti pod 1A. Lidské tělo tvoří převážně voda, která průchod proudu dosti usnadní a ve zlomku sekundy nastane svalová křeč a exitus. Nebezpečné napětí je tedy již nějakých 60V, které přes tělo "protlačí" onen nebezpečný proud
3- pokud jsi měl "uzeměním" na mysli ochranu "nulováním", nebo místní ochranné pospojení, tedy zvýšenou ochranu "uvedením na stejný potenciál", jedná se o zcela jiný způsob i princip ochrany. Nebudu se tedy opakovat a pokud chceš, přečti si to v komentech výše

Chápeš že pro to abys dostal ránu elektřinou je podstatné abys byl uzemněný, když nebudeš uzemněný můžeš si sahat na fázi jak chceš.
Příklad: proč se asi ptáčkové co sedají na distribuční vedení neusmaží??
Je to tak jednoduché, když není obvod uzavřený nemůžeš dostat ránu, jenže dokud si nekoupíš jetpack budeš stále uzeměný.
Můžeš si udělat takový experiment: kup si plochou baterii,malou žárovku a kousek drátku. Po té co omotáš drátky na oba póly baterie tak kladný pól omotej na závit žárovky a druhý nechej volně. Co pozoruješ? Ano žárovka nesvítí, ale proč.
Použijeme tedy onen selský rozum a dojdeme k závěru, že zřejmě nebude uzařený obvod. Zkus tedy přiložit druhý drátek (tedy záporný pól) na spodní kontakt. Nyní můžeme pozorovat, že žárovka svítí. Ale jak je to možné? Opět je to jednoduché, z kladného pólu baterie (+) jsme přivedly proud na závit žárovky, kde proud odvede svou práci a vrací se pomocí spodního kontaktu zpět na záporný pól baterie a tím je obvod uzavřen.

Omlouvám se prohodil jsem póly, žárovce je sice jedno kam přivedeme proud, ale správně by se měl připojovat na již zmíněný spodní kontakt, ale pro potřeby tohoto experimentu je to nepodstatné.

Tak to funguje i u vedení NN (tedy nízkého napětí 230V) Pokud se dotkneme fáze a nebudeme uzemněni, nebude tím pádem ani uzavřený obvod, ránu el. proudem tedy nedostaneme.
Ale jak jsem již psal, je jen málo situací ve kterých bychom nebyli uzeměni.

Přesně tak ... a já navážu: Pokud dostatečně přesně budeme měřit proud drátkem DO žárovky a ZE žárovky, musí být stejné. Pokud jsou jiné, znamená to, že proud někam uniká a máme oprávněnou obavu, že přes Tebe. No, a přesně tak pracuje proudový chránič, který proud měří, vyhodnotí jako nebezpečí, vypne zdroj a zachrání Ti život, pokud se to neděje u plochý baterky, ale v síti 230V, třeba u vrtačky, která sice nemá vodivý kryt, ale zmokla Ti.
Furt si myslíš, že chránič je zbytečnej?

...a co když je pračka dobře uzeměná a špatně je vana? Nebo co když je vyhřátý nulák na přívodu do domu? Tam, kde není rozdíl napětí, tam je bezpečno, ne tam, kde je uzeměno. Zeměkoule je mizerný vodič a člověku stačí ke smrti - no? Jaký tak asi proud, luboš555i . A porovnej to s proudem jističe...

Luboši napíšu to tak abys to chápal: pokud nemáš proudový chránič a dotkneš se fáze, tak se jistič bude jen koukat na to jak se tam hezky smažíš a neudělá nic protože jím zkrátka více než těch 10A neprotéká a tudíž necítí potřebu vybavit.
Za to Fi to je jiný kafe ten jakmile se dotkneš fáze okamžitě vybaví (proto jsou hodnoty Fi 30mA,100mA atd.) protože pracuje na principu 1.Kirhofova zákona tedy proud který do Fi přiteče musí také pryč, dokonce je na to i vzoreček I1=I2
Rád bych ti popsal celkovou funkci Fi, ale obávám se že bys tomu asi stejně moc nerozuměl

Tohle chápu, ale právě proto si myslím že ten proudový chránič je zbytečný.
Proč bych se proboha měl dotýkat fáze???
Pokud je vnější plechový kryt spotřebiče dobře uzemněný, tak právě NIKDY nemůže dojít k tomu, že bych se té fáze dotknul. Když začne spotřebič probíjet, tak ta fáze bude tím plechovým obalem spotřebiče odtékat do země a tím pádem to nebude fáze ale nulák. A až to probíjení bude větší než hodnota jističe, tak jistič vypadne. A do té doby se bude smažit nanajvýš spotřebič, ale ne já:)

Snad jedině kdybych strkal hřebík do zásuvky nebo se dotknul holých drátů nebo se fénoval ve vaně a podobné příklady. Ale to by snad dělal jedině mentálně postižený.
Anebo při opravování spotřebiče pod proudem, a to zase každý dělá na vlastní riziko.
Nebo mi řekni, kdy může nastat případ, že se člověk dotkne dřív fáze než obalu spotřebiče?

Typický případ: Nastane zkrat fáze na kostru spotřebiče, který je pouze uzeměný a během 0,01sec je na kostře 230V. Toto napětí je svedeno uzeměním do zeměkoule, kde dál pokračuje do zemniče u 200m vzdáleného sloupu přípojky, potom již po drátu do trafa. Potom začne stoupat proud a tím napětí pomalu klesá až do doby, kdy proud dosáhne vypnutí zkratové spouště jističe (řádově stovky Ampér). To se stane v nejlepším případě tak asi za 0,5sec, ale může to trvat i v řádu desítek minut, protože odpor uzemění neumožní průchod zkratového proudu a jistič tu poruchu vyhodnotí jen jako přetížení. Celou tuto dobu ale protéká (může protékat) tělem zasažené osoby proud, protože tělo je lepší vodič, než zeměkoule, který je smrtelný už za 0,1sec.
Jak vidíš, s mentálním postižením to nemá mnoho společného. A proudový chránič? Zachrání Ti zvídavé děcko, jež se rozhodne prozkoumat zásuvku hřebíkem, a to celé bratru za tisícovku .

Dobře, nastane zkrat, a chceš mi říct že ten proud jde jenom zemí? Co sem viděl tak stejně ve všech zásuvkách je zemnicí kolík propojený natvrdo s nulákem, a i když ne tak je to propojené ve skříni s jističema (to mi řekli i elektrikáři když mi dělali revizi), teď bydlím ve starším domě kde ještě natom nešetřili a do každé zásuvky vedou 3 dráty, ale stejně jsou spojené zemnicí kolík a nulák.
V nových panelácích už vedou do každé zásuvky rovnou jen 2 dráty.
Tak není jedno kterým drátem ten proud odchází?
Tak zkoumat zásuvku hřebíkem snad ani to děcko nebude...
Takže stejně když je spotřebič "uzemněný", je vlastně kostra spojená s nulákem a to napětí nuláku je na ní pořád, i když spotřebič neprobíjí. Stejně tak na lustrech, ještě nikdy sem neviděl že by do lustru (pokud nemá dvojvypínač) vedlo víc drátů než dva.

Zabijte ho někdo PROSÍM!
Dva kabely v zásuvce je stará síť TN-C, která se v nových instalacích NESMÍ používat. Abys mohl mít zapojený Fi MUSÍŠ mít siť TN-S, protože do Fi se zapojuje Fáze (L) a pracovní vodič (N). PROSÍM PROSÍM UŽ TO POCHOP

Wolve, někteří to obtížně chápou i po tříletém intenzívním vyučování odborného učiliště a Ty to chceš po laikovi "dálkovým studiem kutilské poradny" ? Nekamenuj ho (prozatím)

To je zajímavý. To chceš říct že přes 1 jistič vedou 2 vodiče současně? Já sem viděl už hodně jističů, ale každý měl jen 2 šrouby na připojení drátů (vstup a výstup). Nevím jestli některý z nich byl ten Fi , tak to asi být nemohl...
Dneska se používají takové divné bílé jističe, to neznám, ale normální jistič si představuju takhle:
jistic-1-01bakelit.jpg

TOHLE UŽ NIKDY NEDĚLEJ TO NENÍ JISTIČ, TOHLE JE......... FUJ

Tohle je jistič s Fi:

prosímtě jsi asi snaživý kutil asi otom i přemýšlíš, ale tak nějak jednostraně. máme tady informaci,že pračka kope, nevíme jaké je dotykové napětí. může být docela malé, ale... něco je špatně kdyby bylo uzemnění v pořádku tak tam to dotykový napětí není. ano zemnění je důležítá a taky základní ochrana, ale jako vše se může i toto rozbít i proto jsou velmi důležité i doplnkové způsoby ochrany jako je třeba proudový chránič. ten funguje (jak rád vysvětluju pochybovačům) na principu hlídání úniku ze systému.
představ si že jsi na záchodě vše co z tebe vyjde (fáze) skončí v míse (nulák),je vše ok. ale jak něco ztoho skončí na zemi nebo v kalhotách tak je to problém, a tady zapracuje (v případě elektriky) fíčko. pokud se posereš na ulici je to zkrat a na to je jistič, v tomto případě trenky.
spolehnout se jen na zemnění je blbost každej drát může zoxidovat,upadnout, nebo jej jenom někdo kdo se vtom už vrtal zapomněl znovu připojit a pak chvála bohu za fíčko.
je toho víc viděl sem už dost podobných kutilů a všichni jednou narazily nechtěj být stejně arogantní jako oni voda tě jen namočí vítr ofoukne ale elektřina umí víc

:D
JJ proto taky když dovezu se sběrnýho dvora spotřebič, a třeba ho ani nekontroluju jakou má závadu než ho zapojím (mám rád adrenalín:) tak vždycky prvně zkontroluju jestli je dobře uzemněnej.
Když pračka probíjí, tak jednoduše zkontroluju všechny místa kde je napojené zemění, a téměř na 100 % jsem si jistej že narazí nato, že je někde přerušené.

Ale zajímalo by mně, jak by se ten proudový chránič zapojil v bytě, kde do všech zásuvek vedou jen 2 dráty? Což je ve všech panelácích pokud vím.

Taky bych řekl, že s tím proudovým chráničem by bylo plno otravování. Kvůli každé blbosti by vypadával. Třeba teď používám starý infrazářič, kde ta spirála se na kraji dotýká plechu, nechce se mi to zatím spravovat, takže topí asi jen čtyři pětiny té spirály. Proud prochází kostrou a nic se neděje. Kdybych použil ten proudový chránič, tak nejspíš ho budu muset furt nahazovat?

Už jsem Tě upozornil na rozdíl mezi "uzeměním" a "nulováním"? Myslím, že ano. To, co popisuješ je ochrana nulováním, ale nazýváš ji "uzemění", což je úplně jiný princip. Protože v koupelně ani to nulování není dostatečně bezpečné, protože mokrej člověk je citlivější a mokrý kachlíky jsou taky vodivý, je tam předepsaná ochrana "uvedením na stejný potenciál, neboli "pospojení" všeho, co jen připomíná vodivý předmět. Tak se uvede na stejný "potenciál" (tedy napětí)všechno, co je v dosahu a celé se to spojí s nulákem a zemí současně. Když potom uhoří nulák na sloupě a přes ostatní spotřebiče se na všechny kostry spotřebičů, trubky topení... dostane fáze, je tím "pospojením" napětí vyrovnáno a kde není rozdíl napětí, není ani elektrický úraz. No jukni na obrázek dole

jj díky už asi chápu ten rozdíl. Pak ale nechápu proč se vůbec používá to samostatné uzemnění, když nulování je jednodušší (stačí 2 dráty do zásuvky) a asi i spolehlivější? (nejde to přes špatně vodivou zem). Nebo spojení nulování a uzemnění dohromady, což by mělo být nejspolehlivější, a potom do zásuvky můžou vést taky jen 2 dráty a to připojení nuláku k zemi může být až společně pro dům, je to tak?
Já už jsem viděl zásuvky v různých bytech, ale nikde sem neviděl, že by do zásuvek vedly 3 samostatné dráty. Nebo když už vedly tak byly stejně spojené v krabici s jističi.

Dva dráty, (odborně síť TNC) mají nevýhodu v tom, že "ochrannou funkci" má drát (vodič), který je "při práci" zatěžován proudem spotřebiče a v okamžiku poruchy mu nastane "práce" s ochranou. v třívodičovém provedení (TNS) je "ochranný" drát při normální funkci nezatížený, on, ani jeho svorky se neohřívají a neopotřebovává se tento obvod až do doby poruchy. Pak je "odpočatý, čerstvý" a bez chyb, vzniklých používáním, připraven spolehlivě chránit. Uvědom si, že k poruše dochází ve zlomku sekundy, která je pro člověka smrtelná. Není "čas" na nárůst proudu, aby vypnul jistič - všechno musí proběhnout "teď hned". Člověk je v tomto směru velmi zranitelný a ještě víc třeba zvířata - třeba kráva, kůň, jsou ještě citlivější a proto se ve stájích dává do podlahy husté kovové sítě a celé objekty se musí zvlášť dobře zemnit a nulovat, aby to nebylo nebezpečné (vždyť tam stojí a leží prakticky ve zvlášť vodivé, byť i páchnoucí, tekutině.
A že jsi viděl převážně dvouvodičové provedení je tím, kde se pohybuješ. Již poměrně dlouho se dělá pouze třívodičové ...

aha tak už to chápu. No já sem ty dvouvodičové vedení viděl i v nových panelácích, a ty se stavěly až někdy do 80. let.
A vadí tohle něčemu? U některých spotřebičů, které mají na povrchu plech a chtěl jsem je uzemnit pro jistotu, a měl sem jen dvoužílovou šňůru, tak sem to udělal tak, jelikož u ploché vidlice nikdy člověk neví který kontakt půjde do fáze a který do nuláku, tak sem tam nechal dvojžílovou šňůru, ale dal sem na ni koncovku se zemnící zdířkou (aby nešla zapojit obráceně), a v té zástrčce sem pro jistotu propojil nulák se zemnícím kolíkem. Pokud by náhodou měla zásuvka zapojené obráceně zdířky, tak to hned vyhodí jistič a zásuvka se spraví a nic se nestane. Spotřebiče tak fungují bez problému a jsou chráněné nulováním. (stejně to jde ze zásuvky tím samým drátem).
Stalo by se pak něco, kdyby se takový spotřebič zapojil v jiném domě, kde je ten 3 vodičový rozvod?

Tak tohle je celý blbě Takhle se to dělat nesmí a je to velmi nebezpečný - udělej si obrázek tak, jako jsem Ti ho namaloval já a přidej si do něho roztrojku, která fázi a nulu "obrací". Vyjde Ti, že jsi mohl přivést fázi přímo na kostru. Chránit něco tak, že chybnou manipulací přepálím pojistku, to je nepřípustné, protože nikdy nevíš, co se během doby, než se pojistka přepálí, stane s napětím na kostře (může být volný kolík v zásuvce, nebo nulák na sloupě a Ty tam pouštíš fázi a nazdařbůh předpokládáš, že to snad někde něco vyhodí . Uvědom si, že tam v okamžiku zkratu teče proud třeba 1000A a pokud (porouchaný) jistič nevypadne, jištěný to je až "v Tušimicích", kde to vyrazí topičovi lopatu z ruky.Vodiče i svorky stavěné na proud 16A mají najednou na starosti 100x tolik, tak se silně ohřívají, až se přepálí, pokud se jistič nevypne rychle. A celou tu dobu trvá nebezpečný stav - na kostře je životu nebezpečné napětí (!). Elektrikařina je o jistotě bezpečnosti, ne o nepodloženém předpokladu, že všechno dopadne dobře . Předpokládáme vždycky ten nejhorší scénář, protože cena za chybu je příliš vysoká.

Nojo máš pravdu, teď sem měřil jednu roztrojku a opravdu tu fázi a nulák převrací. A to je v pořádku? Já sem vždycky myslel že fáze musí být vždycky vlevo.
Tak kdyby byl přerušený nulák někde ve vedení nebo drát v zásuvce, tak to pak bude napětí na kostře u všeho, co je chráněné nulováním ne?
No ještě sem neviděl, že by při zkratu jistič nevypadnul. Je jich přece několik za sebou.

...Já sem vždycky myslel že fáze musí být vždycky vlevo...

Tak tohle platí (platilo) jen u pevných rozvodů (zásuvka ve zdi). Dál už musela pokračovat třívodičová šňůra (pokud se nejednalo o připojení spotřebiče co měl na sobě dva čtverečky). Tak ta rozdvojka, pokud všechno bylo podle platných norem ničemu nevadila - i když jsem slyšel o spotřebičích co na přehození krajního a středního vodiče jsou háklivé, ne že by zabíjely, ale nefungují.

Je to v pořádku, pokud je vše uděláno tak, jak to má být - tedy vše, co se strká do zásuvky a má kovový kryt, vše je připojeno třížilově Pak je kostra vždy nulována a je pak jedno, na které straně je fáze (její poloha je pouze doporučená).
Že při zkratu jistič nevypadl vůbec, to jsem viděl párkrát, ale znovu si uvědom, že jde o to, aby vypadl dostatečně rychle - v řádu milisekund, tedy dřív, než vůbec nastane nebezpečí pro vše živé v okolí. A to, že jich při zkratu vypadne i několik za sebou, bývá známkou dobrého odporu celého vedení mezi poruchou a zdrojem, tedy nejbližším transformátorem a s tím jsi se už asi setkal, ne? Jistič má DVA systémy pro vypnutí: Při přetížení obvodu zpravidla vypadne pouze nejbližší jistič - tedy zafunguje jeho systém pro ochranu před přetížením, který je navržen tak, aby reflektoval postupné ohřívání vedení nadproudem. Zato při zkratu funguje tzv. ZKRATOVÁ SPOUŠŤ, která vypne co nejrychleji, ale k tomu potřebuje značnou sílu, tedy i (ten již mnohokrát zmíněný) velký proud. No a ten nastane JEDINĚ, pokud má celé vedení od poruchy ke zdroji a zpět, malý "celkový" odpor (odborníci tomu říkají "impedance", ale to už je pro Tebe zbytečně složité).
- Hele, abych z Tebe "udělal" elektrikáře, na to nemám dost znalostí, ani pro to není určená tahle "laická poradna". Postuduj si něco málo v učebnicích pro učňovské školy elektrotechnické - není to drahý a je to k tomu určený čtivo. Ubezpečuju Tě, že nebudeš první, a snad ani poslední

Hodnota jističe udává kolik spotřebiču na něj lze zapojit.
např.:
16A jistič se klasicky používá pro zásuvkové obvody
6A jistič pro světelné obvody
nebo 25A jistič pro dílnu ve které se předpokládá zapojení třífázového spotřebiče (motor, fréza,soustruh atd.)

Pak se ještě dělí podle charakteristiky tedy koklikanásobek proudu může jističem protéct
např.: 5ti násobek,10ti násobek a až 20ti násobek proudu

Jo tohle i vím, mně kolikrát jistič vypadl i když praskla žárovka a to asi ani žádný zkrat nenastal.
No vidíš, a to už jsem našel spoustu spotřebičů (mám jich hodně ze šrotu), které byly celé na povrchu kovové a měly jen dvoužílovou šňůru a zemění vůbec žádné. Třeba starší plechové vysavače ETA. U nich jsem měnil šňůry za trojžílové aby vůbec byly něják chráněné. A až do té doby než sem je našel ve šrotu, tak je jejich minulí majitelé používali jen s dvojžílovou šňůrou úplně bez zemění (teda nulování):D

Proto taky když jsem koupil byt tak sem ve všech zásuvkách utahoval šrouby a měnil zásuvky s vykotlaným zemnícím kolíkem, a minulí majitelé to tak klidně používali...

Myslím, že luboš555 je buď trochu momentálně zaostalej, nebo si prostě
dělá p-del.

Setkávám se s lidmi, kteří neuvěřitelné názory myslí smrtelně vážně. A div se, nebo ne, věřím, že pokud jim to dokážu vysvětlit, třeba někoho zachráním od vozíku a jinýho od basy