Jak dojde k tomu, že pračka tzv."kope"???

Nepotřebuješ žádný proudový chránič ani nic jiného.
Pračka asi není dobře uzemněná.
V první řadě bych zkontroloval jestli zemnicí drát co vede ze šňůry je pořádně připojený k pračce, potom jestli není povolený v zástrčce ani v zásuvce ve zdi.
Nejspíš bude někde povolený šroub nebo ulomený zemnící káblík.
Já používám jednoduchou zkoušku: Vezmu zkoušečku, píchnu jí do fáze zásuvky, doutnavka se rozsvítí. Pak se druhou rukou chytnu toho co má být uzemněné, a doutnavka se musí rozsvítit o hodně víc. Pokud svítí pořád stejně, tak je to špatně uzemněné.
A co je dobře uzemněné to tě nikdy kopnout nemůže, ať se stane cokoliv. Protože dřív vypadne jistič.

...a co když je pračka dobře uzeměná a špatně je vana? Nebo co když je vyhřátý nulák na přívodu do domu? Tam, kde není rozdíl napětí, tam je bezpečno, ne tam, kde je uzeměno. Zeměkoule je mizerný vodič a člověku stačí ke smrti - no? Jaký tak asi proud, luboš555i . A porovnej to s proudem jističe...

Luboši napíšu to tak abys to chápal: pokud nemáš proudový chránič a dotkneš se fáze, tak se jistič bude jen koukat na to jak se tam hezky smažíš a neudělá nic protože jím zkrátka více než těch 10A neprotéká a tudíž necítí potřebu vybavit.
Za to Fi to je jiný kafe ten jakmile se dotkneš fáze okamžitě vybaví (proto jsou hodnoty Fi 30mA,100mA atd.) protože pracuje na principu 1.Kirhofova zákona tedy proud který do Fi přiteče musí také pryč, dokonce je na to i vzoreček I1=I2
Rád bych ti popsal celkovou funkci Fi, ale obávám se že bys tomu asi stejně moc nerozuměl

Tohle chápu, ale právě proto si myslím že ten proudový chránič je zbytečný.
Proč bych se proboha měl dotýkat fáze???
Pokud je vnější plechový kryt spotřebiče dobře uzemněný, tak právě NIKDY nemůže dojít k tomu, že bych se té fáze dotknul. Když začne spotřebič probíjet, tak ta fáze bude tím plechovým obalem spotřebiče odtékat do země a tím pádem to nebude fáze ale nulák. A až to probíjení bude větší než hodnota jističe, tak jistič vypadne. A do té doby se bude smažit nanajvýš spotřebič, ale ne já:)

Snad jedině kdybych strkal hřebík do zásuvky nebo se dotknul holých drátů nebo se fénoval ve vaně a podobné příklady. Ale to by snad dělal jedině mentálně postižený.
Anebo při opravování spotřebiče pod proudem, a to zase každý dělá na vlastní riziko.
Nebo mi řekni, kdy může nastat případ, že se člověk dotkne dřív fáze než obalu spotřebiče?

Typický případ: Nastane zkrat fáze na kostru spotřebiče, který je pouze uzeměný a během 0,01sec je na kostře 230V. Toto napětí je svedeno uzeměním do zeměkoule, kde dál pokračuje do zemniče u 200m vzdáleného sloupu přípojky, potom již po drátu do trafa. Potom začne stoupat proud a tím napětí pomalu klesá až do doby, kdy proud dosáhne vypnutí zkratové spouště jističe (řádově stovky Ampér). To se stane v nejlepším případě tak asi za 0,5sec, ale může to trvat i v řádu desítek minut, protože odpor uzemění neumožní průchod zkratového proudu a jistič tu poruchu vyhodnotí jen jako přetížení. Celou tuto dobu ale protéká (může protékat) tělem zasažené osoby proud, protože tělo je lepší vodič, než zeměkoule, který je smrtelný už za 0,1sec.
Jak vidíš, s mentálním postižením to nemá mnoho společného. A proudový chránič? Zachrání Ti zvídavé děcko, jež se rozhodne prozkoumat zásuvku hřebíkem, a to celé bratru za tisícovku .

Dobře, nastane zkrat, a chceš mi říct že ten proud jde jenom zemí? Co sem viděl tak stejně ve všech zásuvkách je zemnicí kolík propojený natvrdo s nulákem, a i když ne tak je to propojené ve skříni s jističema (to mi řekli i elektrikáři když mi dělali revizi), teď bydlím ve starším domě kde ještě natom nešetřili a do každé zásuvky vedou 3 dráty, ale stejně jsou spojené zemnicí kolík a nulák.
V nových panelácích už vedou do každé zásuvky rovnou jen 2 dráty.
Tak není jedno kterým drátem ten proud odchází?
Tak zkoumat zásuvku hřebíkem snad ani to děcko nebude...
Takže stejně když je spotřebič "uzemněný", je vlastně kostra spojená s nulákem a to napětí nuláku je na ní pořád, i když spotřebič neprobíjí. Stejně tak na lustrech, ještě nikdy sem neviděl že by do lustru (pokud nemá dvojvypínač) vedlo víc drátů než dva.

Zabijte ho někdo PROSÍM!
Dva kabely v zásuvce je stará síť TN-C, která se v nových instalacích NESMÍ používat. Abys mohl mít zapojený Fi MUSÍŠ mít siť TN-S, protože do Fi se zapojuje Fáze (L) a pracovní vodič (N). PROSÍM PROSÍM UŽ TO POCHOP

To je zajímavý. To chceš říct že přes 1 jistič vedou 2 vodiče současně? Já sem viděl už hodně jističů, ale každý měl jen 2 šrouby na připojení drátů (vstup a výstup). Nevím jestli některý z nich byl ten Fi , tak to asi být nemohl...
Dneska se používají takové divné bílé jističe, to neznám, ale normální jistič si představuju takhle:
jistic-1-01bakelit.jpg

TOHLE UŽ NIKDY NEDĚLEJ TO NENÍ JISTIČ, TOHLE JE......... FUJ

Tohle je jistič s Fi:

prosímtě jsi asi snaživý kutil asi otom i přemýšlíš, ale tak nějak jednostraně. máme tady informaci,že pračka kope, nevíme jaké je dotykové napětí. může být docela malé, ale... něco je špatně kdyby bylo uzemnění v pořádku tak tam to dotykový napětí není. ano zemnění je důležítá a taky základní ochrana, ale jako vše se může i toto rozbít i proto jsou velmi důležité i doplnkové způsoby ochrany jako je třeba proudový chránič. ten funguje (jak rád vysvětluju pochybovačům) na principu hlídání úniku ze systému.
představ si že jsi na záchodě vše co z tebe vyjde (fáze) skončí v míse (nulák),je vše ok. ale jak něco ztoho skončí na zemi nebo v kalhotách tak je to problém, a tady zapracuje (v případě elektriky) fíčko. pokud se posereš na ulici je to zkrat a na to je jistič, v tomto případě trenky.
spolehnout se jen na zemnění je blbost každej drát může zoxidovat,upadnout, nebo jej jenom někdo kdo se vtom už vrtal zapomněl znovu připojit a pak chvála bohu za fíčko.
je toho víc viděl sem už dost podobných kutilů a všichni jednou narazily nechtěj být stejně arogantní jako oni voda tě jen namočí vítr ofoukne ale elektřina umí víc

:D
JJ proto taky když dovezu se sběrnýho dvora spotřebič, a třeba ho ani nekontroluju jakou má závadu než ho zapojím (mám rád adrenalín:) tak vždycky prvně zkontroluju jestli je dobře uzemněnej.
Když pračka probíjí, tak jednoduše zkontroluju všechny místa kde je napojené zemění, a téměř na 100 % jsem si jistej že narazí nato, že je někde přerušené.

Ale zajímalo by mně, jak by se ten proudový chránič zapojil v bytě, kde do všech zásuvek vedou jen 2 dráty? Což je ve všech panelácích pokud vím.

Taky bych řekl, že s tím proudovým chráničem by bylo plno otravování. Kvůli každé blbosti by vypadával. Třeba teď používám starý infrazářič, kde ta spirála se na kraji dotýká plechu, nechce se mi to zatím spravovat, takže topí asi jen čtyři pětiny té spirály. Proud prochází kostrou a nic se neděje. Kdybych použil ten proudový chránič, tak nejspíš ho budu muset furt nahazovat?

Už jsem Tě upozornil na rozdíl mezi "uzeměním" a "nulováním"? Myslím, že ano. To, co popisuješ je ochrana nulováním, ale nazýváš ji "uzemění", což je úplně jiný princip. Protože v koupelně ani to nulování není dostatečně bezpečné, protože mokrej člověk je citlivější a mokrý kachlíky jsou taky vodivý, je tam předepsaná ochrana "uvedením na stejný potenciál, neboli "pospojení" všeho, co jen připomíná vodivý předmět. Tak se uvede na stejný "potenciál" (tedy napětí)všechno, co je v dosahu a celé se to spojí s nulákem a zemí současně. Když potom uhoří nulák na sloupě a přes ostatní spotřebiče se na všechny kostry spotřebičů, trubky topení... dostane fáze, je tím "pospojením" napětí vyrovnáno a kde není rozdíl napětí, není ani elektrický úraz. No jukni na obrázek dole

jj díky už asi chápu ten rozdíl. Pak ale nechápu proč se vůbec používá to samostatné uzemnění, když nulování je jednodušší (stačí 2 dráty do zásuvky) a asi i spolehlivější? (nejde to přes špatně vodivou zem). Nebo spojení nulování a uzemnění dohromady, což by mělo být nejspolehlivější, a potom do zásuvky můžou vést taky jen 2 dráty a to připojení nuláku k zemi může být až společně pro dům, je to tak?
Já už jsem viděl zásuvky v různých bytech, ale nikde sem neviděl, že by do zásuvek vedly 3 samostatné dráty. Nebo když už vedly tak byly stejně spojené v krabici s jističi.

Dva dráty, (odborně síť TNC) mají nevýhodu v tom, že "ochrannou funkci" má drát (vodič), který je "při práci" zatěžován proudem spotřebiče a v okamžiku poruchy mu nastane "práce" s ochranou. v třívodičovém provedení (TNS) je "ochranný" drát při normální funkci nezatížený, on, ani jeho svorky se neohřívají a neopotřebovává se tento obvod až do doby poruchy. Pak je "odpočatý, čerstvý" a bez chyb, vzniklých používáním, připraven spolehlivě chránit. Uvědom si, že k poruše dochází ve zlomku sekundy, která je pro člověka smrtelná. Není "čas" na nárůst proudu, aby vypnul jistič - všechno musí proběhnout "teď hned". Člověk je v tomto směru velmi zranitelný a ještě víc třeba zvířata - třeba kráva, kůň, jsou ještě citlivější a proto se ve stájích dává do podlahy husté kovové sítě a celé objekty se musí zvlášť dobře zemnit a nulovat, aby to nebylo nebezpečné (vždyť tam stojí a leží prakticky ve zvlášť vodivé, byť i páchnoucí, tekutině.
A že jsi viděl převážně dvouvodičové provedení je tím, kde se pohybuješ. Již poměrně dlouho se dělá pouze třívodičové ...

aha tak už to chápu. No já sem ty dvouvodičové vedení viděl i v nových panelácích, a ty se stavěly až někdy do 80. let.
A vadí tohle něčemu? U některých spotřebičů, které mají na povrchu plech a chtěl jsem je uzemnit pro jistotu, a měl sem jen dvoužílovou šňůru, tak sem to udělal tak, jelikož u ploché vidlice nikdy člověk neví který kontakt půjde do fáze a který do nuláku, tak sem tam nechal dvojžílovou šňůru, ale dal sem na ni koncovku se zemnící zdířkou (aby nešla zapojit obráceně), a v té zástrčce sem pro jistotu propojil nulák se zemnícím kolíkem. Pokud by náhodou měla zásuvka zapojené obráceně zdířky, tak to hned vyhodí jistič a zásuvka se spraví a nic se nestane. Spotřebiče tak fungují bez problému a jsou chráněné nulováním. (stejně to jde ze zásuvky tím samým drátem).
Stalo by se pak něco, kdyby se takový spotřebič zapojil v jiném domě, kde je ten 3 vodičový rozvod?

Tak tohle je celý blbě Takhle se to dělat nesmí a je to velmi nebezpečný - udělej si obrázek tak, jako jsem Ti ho namaloval já a přidej si do něho roztrojku, která fázi a nulu "obrací". Vyjde Ti, že jsi mohl přivést fázi přímo na kostru. Chránit něco tak, že chybnou manipulací přepálím pojistku, to je nepřípustné, protože nikdy nevíš, co se během doby, než se pojistka přepálí, stane s napětím na kostře (může být volný kolík v zásuvce, nebo nulák na sloupě a Ty tam pouštíš fázi a nazdařbůh předpokládáš, že to snad někde něco vyhodí . Uvědom si, že tam v okamžiku zkratu teče proud třeba 1000A a pokud (porouchaný) jistič nevypadne, jištěný to je až "v Tušimicích", kde to vyrazí topičovi lopatu z ruky.Vodiče i svorky stavěné na proud 16A mají najednou na starosti 100x tolik, tak se silně ohřívají, až se přepálí, pokud se jistič nevypne rychle. A celou tu dobu trvá nebezpečný stav - na kostře je životu nebezpečné napětí (!). Elektrikařina je o jistotě bezpečnosti, ne o nepodloženém předpokladu, že všechno dopadne dobře . Předpokládáme vždycky ten nejhorší scénář, protože cena za chybu je příliš vysoká.

Nojo máš pravdu, teď sem měřil jednu roztrojku a opravdu tu fázi a nulák převrací. A to je v pořádku? Já sem vždycky myslel že fáze musí být vždycky vlevo.
Tak kdyby byl přerušený nulák někde ve vedení nebo drát v zásuvce, tak to pak bude napětí na kostře u všeho, co je chráněné nulováním ne?
No ještě sem neviděl, že by při zkratu jistič nevypadnul. Je jich přece několik za sebou.

...Já sem vždycky myslel že fáze musí být vždycky vlevo...

Tak tohle platí (platilo) jen u pevných rozvodů (zásuvka ve zdi). Dál už musela pokračovat třívodičová šňůra (pokud se nejednalo o připojení spotřebiče co měl na sobě dva čtverečky). Tak ta rozdvojka, pokud všechno bylo podle platných norem ničemu nevadila - i když jsem slyšel o spotřebičích co na přehození krajního a středního vodiče jsou háklivé, ne že by zabíjely, ale nefungují.

Je to v pořádku, pokud je vše uděláno tak, jak to má být - tedy vše, co se strká do zásuvky a má kovový kryt, vše je připojeno třížilově Pak je kostra vždy nulována a je pak jedno, na které straně je fáze (její poloha je pouze doporučená).
Že při zkratu jistič nevypadl vůbec, to jsem viděl párkrát, ale znovu si uvědom, že jde o to, aby vypadl dostatečně rychle - v řádu milisekund, tedy dřív, než vůbec nastane nebezpečí pro vše živé v okolí. A to, že jich při zkratu vypadne i několik za sebou, bývá známkou dobrého odporu celého vedení mezi poruchou a zdrojem, tedy nejbližším transformátorem a s tím jsi se už asi setkal, ne? Jistič má DVA systémy pro vypnutí: Při přetížení obvodu zpravidla vypadne pouze nejbližší jistič - tedy zafunguje jeho systém pro ochranu před přetížením, který je navržen tak, aby reflektoval postupné ohřívání vedení nadproudem. Zato při zkratu funguje tzv. ZKRATOVÁ SPOUŠŤ, která vypne co nejrychleji, ale k tomu potřebuje značnou sílu, tedy i (ten již mnohokrát zmíněný) velký proud. No a ten nastane JEDINĚ, pokud má celé vedení od poruchy ke zdroji a zpět, malý "celkový" odpor (odborníci tomu říkají "impedance", ale to už je pro Tebe zbytečně složité).
- Hele, abych z Tebe "udělal" elektrikáře, na to nemám dost znalostí, ani pro to není určená tahle "laická poradna". Postuduj si něco málo v učebnicích pro učňovské školy elektrotechnické - není to drahý a je to k tomu určený čtivo. Ubezpečuju Tě, že nebudeš první, a snad ani poslední

Hodnota jističe udává kolik spotřebiču na něj lze zapojit.
např.:
16A jistič se klasicky používá pro zásuvkové obvody
6A jistič pro světelné obvody
nebo 25A jistič pro dílnu ve které se předpokládá zapojení třífázového spotřebiče (motor, fréza,soustruh atd.)

Pak se ještě dělí podle charakteristiky tedy koklikanásobek proudu může jističem protéct
např.: 5ti násobek,10ti násobek a až 20ti násobek proudu

Jo tohle i vím, mně kolikrát jistič vypadl i když praskla žárovka a to asi ani žádný zkrat nenastal.
No vidíš, a to už jsem našel spoustu spotřebičů (mám jich hodně ze šrotu), které byly celé na povrchu kovové a měly jen dvoužílovou šňůru a zemění vůbec žádné. Třeba starší plechové vysavače ETA. U nich jsem měnil šňůry za trojžílové aby vůbec byly něják chráněné. A až do té doby než sem je našel ve šrotu, tak je jejich minulí majitelé používali jen s dvojžílovou šňůrou úplně bez zemění (teda nulování):D

Proto taky když jsem koupil byt tak sem ve všech zásuvkách utahoval šrouby a měnil zásuvky s vykotlaným zemnícím kolíkem, a minulí majitelé to tak klidně používali...

Myslím, že luboš555 je buď trochu momentálně zaostalej, nebo si prostě
dělá p-del.

Setkávám se s lidmi, kteří neuvěřitelné názory myslí smrtelně vážně. A div se, nebo ne, věřím, že pokud jim to dokážu vysvětlit, třeba někoho zachráním od vozíku a jinýho od basy