Co meria bytovy elektromer

3,42W je světelný výkon, 6,33VA je příkon, elektroměr samozřejmě měří příkon spotřebičů.

Což je samozřejmě pitomost Elektroměr měří příkon, to ano, ale takzvaný činný příkon, tedy ten využitelný.
Udávaný proud a voltampérový příkon je dán tím, že LED žárovkou prochází tzv. jalový proud. Jalový proud je dán tím,
že konstrukce žárovky má určitý účiník a tím je dáno, že obvodem protéká "nevyužitelný" proud.
Tento nevyužitý (protože je fázově posunutý) elektroměr neměří. Měří jen využitý proud, tak zvaně činný.
Se světelným výkonem však tyto údaje nemají nic společného, jedná se o elektrické hodnoty.
Tedy udávaný příkon 3,42W je skutečný činný příkon, měřený elektroměrem.
6,33 VA je příkon zdánlivý, z něj elektroměr ukáže jen jeho činnou část.

Takze pre mna ako zakznika, je uplne jedno s akou ucinnostou praciuje dana ziarovka . . . ked bude jedna 3W a 5 VA, a druha 3W a 30VA pre mna ako zakaznika co sa tyka zaplatenej spotreby je uplne jedno ktoru si vyberiem . . . Ano?

V podstatě ano, i když i jalový proud je stále proud a musí se s ním počítat, třeba z hlediska dimenzování vodičů.
Ale v případě LED žárovky to není podstatné, ani se nebudou příliš lišit.
Ale pozor, neplést účiník s účinností.
Účiník vyjadřuje, kolik proudu je činného, a kolik jalového. (Značí se cos fí). Výkon AC proudu je tedy U x I x cos fí.
Účinnost znamená, kolik příkonu se skutečně přemění na žádanou energii.
Tedy pokud třeba má žárovka příkon 10W a vytvoří světlo o výkonu 5W, má účinnost 50%. Abychom tedy mohli určit účinnost
žárovky musíme změřit její skutečný světelný výkon.

mne sa jedna v podstate o jedine . . . su rozny vyrocovia LED, a v snahe usetrit, aby clovek v konecnom dosledku nezaplatil este viac . . .

napr. ak mam niekde 15W ziarovku (povedzme povala ako orientacne svetlo) a dam tam LED (vid priklad hodnot hore) tak ked bude mat spotrebu (realnu meratelnu elektromerok) 3W tak fajn, ale ak by to malo byt skoro tych 7W, tak je to stale lepsie, ale uz to tak fajn nevyzera

co sa tyka ucinnosti, je mi jasne ze zase co sa tyka vyrobcov, jedn amoze mat 3W so svetelnym tokom 200 lm, druha 3W s 300 lm . . . to je zase o niecom inom . . . to si viem ustrazit aj sam . . . jednoduchym porovnanim, resp prepoctom lm/1W

7W LED maju dnes svetelny tok okolo //edit:500-800lm a to je ekvivalent 40-60W ziarovky. Ked chces nahradit 15W ziarovku tak ti staci uplne 3W LED ale moderna (300lm) a nie tie stare hodvadiny s 40timi neucinnymi starymi LEDkami. Ta sice zere tiez len 3W ale ma 3x nizsi svetelny tok.
Elektromer mera skutocne Watty (cinny vykon), u 3W LED mera 3W, u 15W ziarovky mera 15W

To bych chtěl vidět, kde bereš jalový proud a pomalu 50%, když se jedná o spínaný zdroj (tj. dá se říct SS proud bez jakéhokoli fázového posunu) a ještě ke všemu kompenzovaný.
W - výkon
VA - příkon

Rozdíl je nevyužitá energie, podíl je účinnost (u žárovky např. cca 8% tj. u 60VA je to 4,8W světelného výkonu). Elektroměr samozřejmě "točí" 60VA.

chlapi, ze sa vam do ho miesam, neviem, trochu by som s abal spojenia LED ziarovka a spinany zdroj . . . videl som to sice len na obrazku, ale moc elektroniky tam neolo, skoro ziadna, vyzeralo to tak, ze cely zdroj pozostava hlavne z velkeho kondenzatora . . .

To neřeš, dražší verze mají spínané zdroje, měniče, zpětnovazební řízení proudu atd. Levnější verze mají jen usměrňovač a předřadný odpor. Jde o to, že tak jako tak je LED vázána s SS proudem, kde prostě žádný fázový posuv není. Na LED není co kompenzovat.

asi si poziciam ten merak co sa dava medzi zasuvku a spotrebic . . . ale to su vsetko elektronicke, ci to bude merat tak ako mechanicky elektromer . . .

meraky z tesca a podobne smejdy meraju hovadiny. Domovy elektromer meria presne cinny vykon. 3W LED ziarovka fakt zere 3W a to mera elektromer.

Domovy elektromer meria presne cinny vykon

Když už, tak měří činný příkon a ne výkon.

spinanej zdroj->problemy s EMC-> jebnem tam filtracni kapacitu na vstup->u tak slabyho zdroje vyrazna kapacitni slozka.
Nicmene je to pouze moje spekulace.

elektromer meria skutocny odber vo Wh. 3W ziarovka zere 3W a to mera elektromer. Miliampere ta nemusia zaujimat.

54 % / účinnosť žiarovky

NE. to co si vyratal neni ucinnost ale ucinnik. A to je tak sakrametsky rozdiel jak medzi motorka a banan. Ucinnik je uplne nepodstatna vec nijak sa v reali neprejavuje, pouziva sa to len pre niektore teoreticke vypocty (zataz vedeni napriklad)

Ucinnost ziarovky je pocet lumenov na watt. T.j. ako ucinne premiena energiu na svetlo (to ale v tych tovjich "udajoch" v dotaze neni)
VA ta vobec nemusia zaujimat, VA (Vrms * Irms) je len teoreticky vynasobeny nezmysel ktory nema ziaden fyzikalny vyznam a v realite takto vyratana "energia" proste neexistuje a ani ju elektromer nemera, ptz to v realite neexistuje.

NE. to co si vyratal neni ucinnost ale ucinnik.

A to víš jak? Z jeho podaných údajů je to tak, jak tu mektám od začátku. A ano, pokud je zde uvedený účinník a ne účinnost, tak je to tak jak tu povídaj ostatní . Problém je, že v tomto případě to může být oboje, protože účinnost LED je v tomto rozsahu také .

pretoze ked vydelis tie dve cisla (W/VA) tak presne vyjde 0.54 :) Ono uz ked niekto zacne vypisovat Urms Irms pri spotrebe tak uz sa mi stavaju vlasy na hlave :) A je jasne ze za tym este budu nasledovat nejake nezmysly ;)

pretoze ked vydelis tie dve cisla (W/VA) tak presne vyjde 0.54 :)

To při účinnosti taky (n=P'[VA]/P[W]), až na to, že účinník se častěji vyjadřuje jako cos"fí"=XX a ne v procentech. Procentuální vyjádření najdeš spíše u účinnosti. Ale dohadujem se to o ho...

Ucinnost nie je ziadne P'[VA]/P[W]. http://cs.wikipedia.org/wiki/Sv%C4%9Bteln%C3%A1_%C 3%BA%C4%8Dinnost (u ziarovky ta zaujima LEN tato ucinnost, ziadna ina)

Je tam uvedena hovadina to 0,54, neni to ucinnost, to cislo proste tam vobec byt nemalo. (a je to ucinnik, cos(neco) je cislo medzi 0 a 1 a to je cislo medzi 0% a 100%)

chlapi, ucinnost, ucinnik . . . pre mna slovne hracky.

Jednym slovom: zapaltim za elektriku za 3W, alebo za tych 6,6 ?

Za 3W. Uz som ti to pisal vyssie aspon 3x

Ucinnost nie je ziadne P'[VA]/P[W].

Je. Účinnost=výkon/příkon, jestli to chceš slovně. Ha, teď koukam, že to mam blbě , tak sorry. Je to n=P'[W]/P[VA]

u ziarovky ta zaujima LEN tato ucinnost, ziadna ina)

Možná tebe. A je úplně jedno, s čím operuješ. Jestli s lm/W nebo účinností jako takovou. I u světelného zdroje jde vyjádřit účinnost přeměny energie v %.

To co pises neni ucinnost ale ucinnik (power factor). To je uplne nieco ine jak ucinnost. Jak raketa a zemiaky.

P.S. aby si chapal tak to rozpisem radsej detailne: u ucinnosti musis vzdy rozlisovat co je vyuzita energia a co je stratova energia. Napr. u zdroja vyuzita je energia odoberana na vystupnych svorkach zdroja, dodana energia je energia dodana do vstupnych svoriek, ich pomer je ucinnost a ich rozdiel je teplo (to sa povazuje u zdroja za stratu). U ziarovky je vyziarena energia vo viditelnom spektre uzitocny "vykon", dodany vykon je dodany vykon (cinny), a ich pomer je ucinnost, a ich rozdiel je vyziarene teplo alebo vyziarena energia v neviditelnom spektre, co je u ziarovky povazovane za stratu. Ale napr. u varica je vyziarene teplo naopak uzitocna energia, ne strata. Ucinnost vzdy zavisi od toho co U DANEHO ZARIADENIA povazujem za uzitocnu energiu a co za vyplytvanu energiu vo forme tepla napriklad. Ale vsetky vypocty u ucinnosti su s cinnymi vykonmi a realnymi energiami, t.j. vo W alebo jouloch (ekvivalentne s Wh), a ne vo VA. Zdanlivy vykon (VA) pri pocitani ucinnosti zariadenia nikde nefiguruje ptz s ucinnostou nema absolutne nic spolocne.

ak sa to tyka mna, ja som to neratal, to som odpisal z netu, kde rozobrali jednu LEDku a merali . . .
J mam len 4 udaje k dispozicii: 230 V, 3W, 29mA, 210 lm . . . Polozka lm na (zatial) nezaujima, to si viem porovnat aj sam, jasne ze cim vyssia polozka lm/W tym lepsie . . . horsie je to s parametrami 3W a 29 mA . . . nejak mi pri 230V nehraju spolu . . .

Zapamataj si naveky: U striedaveho prudu (vsetko co sa strka do 230V zastrcky) ak sa zaoberas spotrebou vsimas si len udaj vo W. Ziadne A ani mA a ani ziadne V.

Uroboros -- nezlob se na mě, ale většinou tu píšeš nesmysly a tím mystifikuješ lidi. Jako výše: "W =výkon, VA = příkon"
Správně je W = výkon, ale také příkon. Rozdíl mezi W příkonu a W výkonu je účinnost.
VA = voltampér, = U x I u střídavého proudu ZDÁNLIVÝ VÝKON, bez započítání účiníku.
Jediný AC spotřebič, kde není nutno počítat s účiníkem je činný odpor, (žárovka, topení).
Že LED žárovka nemá fázový posuv, je další nesmysl. Levnější typy mají kapacitní předřadník, což má značný fázový posun.
I takové, které mají spínaný zdroj mají fázový posun, protože nabíjení vstupního kondenzátoru je silně nelineární a nabíjí
se jen "vrškem" sinusovky, tedy nemá původní sinusový průběh sítě, čímž opět vznikne posun.
Z toho také pramení rozdíl udávaného výkonu LED a udávaného VA výkonu vypočítaného z udávaného proudu.
Tedy ještě jednou: Elektroměr měří jen a pouze ČINNÝ příkon. To je příkon uvedený na spotřebiči.
Vypočítaný výkon, který se vypočítá z napětí sítě a proudu LED žárovkou je ZDÁNLIVÝ příkon (VA), a je to jen z hlediska spotřeby
jen jakási teoretická hodnota. Kdybychom znali cos fí ledky (bylo to na ni uvedeno), Tak bychom tím cos fí vynásobili vypočítaný
zdánlivý příkon a dostali se na skutečný činný výkon LED. Tedy VA x cos fí = příkon měřený elektroměrem.

Pro původního tazatele: Jednoduše shrnuto, pokud výrobce uvádí např, 3W, elektroměr bude počítat 3W. Na vypočítanou hodnotu
z proudu a napětí, neber ohled, jak napovídá odborný název této hodnoty je to ZDÁNLIVÝ příkon. Proto se také neznačí ve Wattech
ale ve voltampérech, aby se to s Watty nepletlo.

protože nabíjení vstupního kondenzátoru je silně nelineární a nabíjí
se jen "vrškem" sinusovky, tedy nemá původní sinusový průběh sítě, čímž opět vznikne posun.

nevznikne ziaden posun. Akonahle tam neni sinusovka tak neexistuje ziadne fi a ani cosinus fi. Existuje len jediny spravny vzorec na vykon a to je P = (integral(U*I dt))/T.
Ked mi neveris tak
https://cs.wikipedia.org/wiki/Elektrick%C3%BD_v%C3 %BDkon#V.C3.BDkon_u_st.C5.99.C3.ADdav.C3.A9ho_prou du

V případě sinusového průběhu lze tuto střední hodnotu vypočítat jako blabla = U*I*cos fi. To je len zjednduseny integral AK MAS sinusovky. Ak nemas sinusovku (akonahle tam je dioda tak nemas sinusovku) tak nemas ani ziadne fi a ani ziaden vzorec s cos fi, mas len komplikovany integral. Ja viem ze na skolach sa to uci blbo a nikto to nechape, nakopal by som pedagogov niekam.

Koniec fyzikalnej kulturnej vlozky
P.S> Samozrejme tie vykony si popisoval dobre, mera sa cinny (3W), jalovy sa nemera a nikoho nezaujima, ja len uz som alergicky na vsetky fi a "posuny" ked dnes sinusovka uz neni asi vobec nikde tak som len chcel poopravit to slovo "posun" ;)

Kdybychom znali cos fí ledky (bylo to na ni uvedeno), Tak bychom tím cos fí vynásobili vypočítaný
zdánlivý příkon a dostali se na skutečný činný výkon LED. Tedy VA x cos fí = příkon měřený elektroměrem.

Ty tu povídej něco o nesmyslech.

Co je na tom nezmysel? On myslel LED ako ziarovku, ne LED ako suciastku. LED ziarovka (to cele zariadenie) moze mat cos fi keby v tom boli obvody na power factor correction (//edit: alebo uplne by stacili nejake vstupne LC filtre) a robili by sinusovku u prudu.
Nezmysel si napisal ty na zaciatku, len si tym dotazovatela zbytocne zmiatol.

Jéžišmarjá chlapi!!! Čím teda chcete vysvětlit ten rozdíl, mezi výrobcem udaným příkonem a příkonem vypočítaným z napětí
a proudu ledkou, když ne účiníkem?????
Nemluvíme zde o účinnosti, je v tomto případě jedno, jakou část příkonu ledka vyzáří světlem, nebo teplem. Prostě na ni je
nějaký výkon. Pokud výrobce udá nějaký výkon(příkon) a toto ukáže elektroměr a přitom výpočet vynásobením napětí proudem nám dá
jiný výsledek, jak je to možné? Je tam tedy ještě nějaká veličina, kterou musíme zohlednit. Jaká? Nějaká neznámá??
Žádná neznámá. Účiník.

Že nevzniká fázový posun? Trochu opakování: Připojíme li na napětí cívku, předbíhá napětí proud. Tedy nejdříve se na cívce
objeví napětí a po fázovém posunu následuje proud. To platí i při připojení na DC napětí. U DC to proběhne jen jednou. Při AC se
to neustále opakuje.
Druhý příklad je, připojíme li kondenzátor: Tam nejdříve naběhne proud (nabíjení) a potom po fáz. posunu naběhne napětí.
Tedy opačně než u cívky. Taktéž to platí i pro DC, kde jev proběhne jednou, u AC se neustále opakuje.

Tedy u kapacitního předřadníku je to zcela jasné, je to kondenzátor v obvodu.
Teď pro případ spínaného zdroje: Zcela na začátku je usměrňovač, za ním následuje hlavní filtrační kondenzátor.
Při připojení na napětí první půlvlna usměrněného proudu nabíjí kondenzátor. Podle zásady nejdříve proud nabíjí kapacitu, posléze
na kondenzátoru naběhne napětí. Jinak to nejde. Tedy nejdříve tekl proud, pak bylo napětí. Není to fázový posun??
V této jediné půlvlně se to chová jako připojení kondenzátoru na DC proud. (viz výše). Potom v sinusovce napájení dochází
k průchodu nulou, a v tom okamžiku je náboj kondenzátoru odčerpán částečně spotřebou měniče (od toho tam kondenzátor je).
Následně nabíhá další půlvlna z usměrňovače a musí doplnit odčerpaný náboj z kondenzátoru. Opět nejdříve proud a pak napětí,
opět fázový posun. Toto se opakuje každou půlvlnu. Není to stále fázový posun????

Mimochodem: Téměř čtyřicet let se živím elektrikou, mimo jiné opravuji svářecí invertory, tedy spínané zdroje.
To už bych sakra ty základy mohl vědět né?
Když teda nemám pravdu, proč je na té invertorové svářečce, která je spínaným zdrojem uveden cos fí???

Ještě dodatek: Když v příkladu s DC napětím píšu o fáz. posunu, myslím tím časový posun, který pak v případě AC je fázovým
posunem ve smyslu kmitočtu sítě.

Neni to fazovy posun ale deformacia sinusovky. To neni to same. Akonahle tam neni sinusovka tak neexistuje parameter fazovy posun. To je cele co som ti chcel napisat :)
Samozrejme ze ucinnik tam je a ratas ho ako P[W]/P[VA]. Problem je matematicke vyratanie toho P[W], ptz nemas fi tak musis ratat komplet integral (alebo to zmerat, co urobili ti co tam pisali tie hodnoty v tom dotaze). Len som ta chcel na to upozornit ze ak nemas sinusovky tak uz nepis slovo "fi" ani "posun" ptz u zdeformovaneho signalu neexistuje fi. Existuje ten zdeformovany signal.

P.S. alebo ser na to je to zbytocne akademicka debata :) Dotaz bol zodpovedany mera sa tych 3W

Alebo skusim to este inac vysvetlit ze preco mi vadi ked niekto u NEsinusovky operuje s fi:

Predsatv si ze mas zdroj pravouhleho signalu ktoreho napatie sa skokovo meni medzi +U a -U t.j. pravouhly signal (pre jednoduchost vypoctu). A odoberas z toho zdroja "pravouhly" prud +I resp. -I v druhej polperiode.

Urms = U u pravohleho signalu ktory sa meni medzi +U a -U (viz Root_mean_square)
Irms = I

Ked su vo faze (fi=0 stupnov) tak hura oddobraty vykon bol U*I lebo v prvej polperiode U*I a v druhej -U*-I=U*I takze furt U*I co sedi s U*I*cos(fi) ptz cos(0)=1.

Posuniem si prud o 90stupnov (stvrt periody) a hura odoberany vykon je 0 co sedi s U*I*cos(fi) ptz cos(90)=0.

Clovek si mysli hura mozem ratat U*I*cos(fi) s pravouhlym signalom. Fakt? Posun si ten prud o 45 stupnov t.j. o osminu periody:
Myslis si ze hura vyratal si U*I*cos(45)=0.707*U*I
Ale skutocny vykon je U*I*0,5 (ucinnik je 0,5 a ne cos(fi)=0,707). Preto sa u nesinusovych signalov neoperuje so ziadnym cos(fi) ale rata sa integral.

(P.S. a teraz budes protiargumentovat ze si ten pravouhly signal rozlozis na nekonecne mnozstvo sinusoviek fourireroveho radu, a budes ratat nekonecne mnozstvo roznych fazovych posuvov a nekonecne mnozstvo kosinusov :) No potes, ten integral je jednoduchsi ;)

No už mě to moc nebaví, ale teda uznám, že jsem blbej a prdím na to. Ale když teda ten vstup spínanýho zdroje jen pokřiví
sinusovku a tedy nemůže mít fázový posun, PROČ renomovaný výrobce, jehož inženýři zdroj navrhli (svář. invertor),
PROČ na výrobním štítku uvádějí cos fí????? Jasně jsou blbí zrovna jako já
PROČ tedy, když vynecháme všechny teorie fázorů, integrálů, a zamotávání se do složitých teoretických vzorců,
PROČ tedy nekoresponduje naměřený výkon elektroměrem s výkonem který nám vyjde vynásobením proudu napětím.
Co je to tedy za veličinu, když to není způsobeno fázovým posunem proudu vůči napětí???

Není to tedy opravdu tím, že se přesně nekryje průběh proudu s průběhem napětí???
Proč se na školách učí, že jen a pouze ideálně činný odpor, tvořící zátěž střídavého proudu, tedy jen odpor, bez jakékoliv indukční, nebo kapacitní složky, má jen skutečný činný výkon PROČ??

Dobře, nebudeme tuto záhadnou veličinu nazývat FÁZOVÝM POSUNEM, ani nebudeme říkat COS FÍ. Ale stejně tam ta veličina bude, a bude vysvětlovat onen rozdíl mezi W a VA.
Nazývejme to jak chceme, ale je nevyvratitelný fakt, že vřadíme li někam do AC obvodu kondenzátor, nebo cívku, ať je to v jakémkoli zapojení, Třeba s činnými odpory, už nikdy nebude takový obvod (spotřebič) vykazovat pouze ČINNÝ výkon. Tedy vyjma případu, kdy kombinací cívky a kondenzátoru, přesně vzájemně vykompenzujeme.

Dobře, nenazývejme to fázovým posunem, ale nazvěme ten jev třeba "nekrytí se momentálního tvaru vstupního napětí, s momentálním tvarem vstupního proudu a jejich časová nesounáležitost"
Snad jedinou možností, jak to ještě dokázat, by bylo, dvoupaprskový synchronní osciloskop. Na jeden kanál přivést napětí a na druhý kanál signál proudové sondy. Jen v případě ideálního odporu se budou stopy v čase krýt.
Přidáme li cívku, průběhy se na časové ose rozejdou. Dobře, není to fázový posun, je to "časová nesounáležitost" ale výsledek bude stejný. Spolu s činným výkonem tam přibyde část jalového výkonu.
Ale kdo nechce věřit ať nevěří, rvát vlasy si k vůli tomu nebudu. Ať si kdo chce věří tomu, že ten rozpor, o který šlo na začátku, tedy nerovná se W a VA, je způsoben nějakou divnou silou, když ne posunem proudu vůči napětí.

Co je to tedy za veličinu, když to není způsobeno fázovým posunem proudu vůči napětí???

velicina sa vola ucinnik (po anglicky power factor) a nemusi byt sposobena fazovym posuvom, aj keby boli napatie a prud presne vo faze tak ucinnik moze byt mensi jak 1 (pri nesinusovych signaloch, tusim ze uplne staci aj len mierne zdeformovana sinusovka napr. ze jej urezes vrsok apod. Bude tam fazovy posun? ne. Bude ucinnik 1? ne. Ale cos(fi) je 1, blbe, co?)

PROČ na výrobním štítku uvádějí cos fí

pretoze tam maju asi na vstupe filtre a ta vec potom zere sinusovku prud. Alebo proste namiesto ucinnik napisali cos fi ptz je to internacionalnejsie, ale ak to nezere sinusovku tak je to nespravne oznacenie.

Přidáme li cívku, průběhy se na časové ose rozejdou. Dobře, není to fázový posun

Cievka NEdeformuje sinusovku takze to je len fazovy posun. Cievka vytvara fazovy posun a mozes si potom ratat cos(fi). Stejne tak kondenzator. Uci sa to predsa uz na sterdenj. Ale ak si tam das do obvodu akykolvek polovodic, tak si s ratanim nejakeho fi skoncil (ptz uz s nim nic nevyratas. Mohol by si si vymyslet nejake vymyslene fi tak aby vysledok (ucinnik) vysiel spravne, ale to fi v realite neexistuje t.j. taka hodnoty fi je potom k nicomu)

Abych demonstroval že chápu o čem píšeš, dám příklad: --rozvodná síť -- spotřebič činí fázový triakový regulátor, zatížený ideálním odporem. Triak spíná na vrcholu sinusovky. Zobrazíme li tedy na časovou osu průběh napájecího napětí, a současně průběh proudu obvodem, zjistíme že do vrcholu sinusovky je napětí, ale není proud, od vrcholu, kde sepne triak je již napětí i proud. Ano, průběh proudu od vrcholu sinusovky k nule, je naprosto ve fázi. Ale tento jev se nenazývá účiník. Tady je řeč o "deformačním výkonu" a souvisejícich věcech. Ale není to účiník tak jak je chápán v rozvodných sítích. --" Bude ucinnik 1? ne. Ale cos(fi) je 1, blbe, co?)" Ano blbé. Není možné aby účiník nebyl 1 a současně cos fí byl 1. Protože cos fí = účiník (!). Je to naprosto stejné jako když napíšeš že jsi muž, nebo napíšeš že jsi chlap. Obojí je v podstatě stejné. Účiník se značí cos fí a vyjádřuje PRÁVĚ fázový posun. Nemůže mít tedy dva rozdílné významy a veličiny. Jak to ještě dokázat.... Vikipedie "účiník" ""Účiník je kosinus vzájemného fázového posuvu mezi proudem a napětím elektrického obvodu" A hotovo. To je definice účiníku. Nic jiného než fázový posun mezi napětím a proudem, nemůžeme nazývat ÚČINÍKEM.

http://cs.wikipedia.org/wiki/%C3%9A%C4%8Din%C3%ADk

Když už jsem se obrátil na Vikipedii, tak tedy to co máš asi na mysli, tam se píše též o "deformačním výkonu", při zkreslení sinusovky nelineárními prvky. Ale to není v pravém smyslu účiník jako takový. Zde (Vikipedie) se to nazývá "opravdovým účiníkem" značí
cos fí ekv. a vyjadřuje něco jako součet skutečného účiníku s deformačními vlivy. Ale to už není ÚČINÍK jak se s ním počítá v rozvodných sítích.
Znovu definice "Účiník je kosinus vzájemného fázového posuvu mezi proudem a napětím elektrického obvodu" Nemůžeme tedy míchat jablka a hrušky. Účiníkem nemůžeme nazývat jiný jev než fázový posun. I když se třeba tak jeví.

Vrátím se na začátek. O co šlo v původním dotazu. Vysvětlit rozdíl mezi naměřenými hodnotami U x I a udávaným výkonem. Proto jsem napsal, že rozdíl je způsoben účiníkem a pokusil vysvětlit. V praxi totiž neexistuje spotřebič (síťový), který by vykazoval opravdu jen ideální činný odpor. Ani topná spirála, protože je spirála. Každý síťový spotřebič má nějaký účiník, třeba jen zanedbatelný.
Pokud se v obvodu spotřebiče vyskytne jakákoliv indukčnost nebo kapacita, vzniká účiník, tedy fázový posun. A o tom to je.

Ale všechna čest, s Tebou se dá diskutovat na celkem úrovni. Ale Uroboros (pardon), co slovo to perla, až jsem se poprskal kafem hned při prvním příspěvku. A pak mi napíše: "ty mi tu povídej něco o nesmyslech" Už sdělení že W je výkon VA příkon je více než úsměvné. Nebo né???

až jsem se poprskal kafem

Nauč se pít a moc se tím nechlub
Jinak přijímám, že jsem napsal pár blbostí (resp. jednu od které se odvíjel zbytek), už prostě blbnu, je to už pár let co jsem dělal naposled nějak rozumněji "silovku" (vlastně vždy jen ve škole...) a prostě to z hlavy mizí , ovšem ty sám si tu napsal taky dost blbostí či spíše nepřesností. Já už se věnuji z el. prakticky jen automatizaci a občas nějakým převodníků. Tohle mi už z hlavy prostě oděšlo. Jinak díky MM. aspoň jsem si to zase vše poskládal do souvislostí.

sdělení že W je výkon VA příkon

Jenže tak to v tomto případě prostě je a s tím nic nenaděláš... 3,5 nebo kolik je činný výkon (mimochodem pro původního tazatele, který z nás musí mít hroznou prdel, je to to, co opravu ukáže elektroměr, jak už od začátku tvrdili kolegové), 6 je zdánlivý příkon.

OK v pohodě. Pokud jsem se dopustil nějakých nepřesností (ale ne vyloženě blbostí, to jsem si dal pozor), tak z toho důvodu, že jsem se snažil problematiku vysvětlit polopaticky, tak aby tomu trochu rozuměl i laik.
Pokud budu jen uvádět strohé fyzikální vzorce, plné řeckých písmen, a matematické vztahy, nebude tomu rozumět ani vzdělaný elektrotechnik, pokud se zrovna tímto nezabývá. Proto se snažím to navést do stravitelné podoby, čímž je možné že nějaká nepodstatná nepřesnost vznikne. Ale na principu a pochopení základní funkce to nic nemění.

Tedy vypadá to že Ti to " W je výkon VA příkon" asi z hlavy nevymažu "Jenže tak to v tomto případě prostě je a s tím nic nenaděláš."
Jenže to tak není. Protože správné vyjádření je: W je výkon, VA je zdánlivý výkon. Když už mluvíme o příkonu, příkon se také značí W.
Nikoli VA.
Pro úplnost: Fyzika nerozlišuje mezi příkonem a výkonem. Už z toho důvodu má stejnou jednotku. Vždy platí vztah zdroj - spotřebič.
Uvažuje se tak, že zdroj produkuje výkon, který se ve spotřebiči mění na jiný druh. Například elektrická energie se mění na pohybovou.
Vždy musí platit, že energie dodaná zdrojem = energie přeměněná spotřebičem na jinou.
Nezáleží na tom jestli je energie vydaná spotřebičem pro člověka užitečná či nikoliv. Například do elektromotoru vstupuje výkon 100W.
Z toho jde na výkon na hřídeli třeba 80W. Zbylých 20W se promění v teplo. Ale nemůžeme říci, že motor má výkon 80W.
Musíme říci, že motor má výkon 100W. Fyziku nezajímá přání člověka, aby to co dodám také vyšlo v podobě jaké chceme.
Proto příkon, tedy energie která do spotřebiče jde = výkon který ze spotřebiče odchází, tedy součet všech výkonů. Tedy točivý moment, teplo vlivem odporu, vítr větrákem chlazení. Tedy výkon vždy = příkon.
Výraz "příkon" ve fyzice nemá opodstatnění, ale lidé ho vymysleli právě proto, že spotřebič ne vždy přemění dodanou energii na to,
co si přejeme. Tedy motor hřeje a tím oddělí část dodaného výkonu na něco co si nepřejeme. Tedy proto aby bylo možno nějak vyjádřit to,
co z dodané energie využijeme na žádaný prospěch a co nevyužijeme, byl výkon rozdělen na příkon, tedy dodanou energii a výkon, v tomto případě myšlený jako výkon který právě potřebujeme. Výkon který tvoří rozdíl mezi dodaným výkonem a námi využitým nazýváme ztráty.
Ale z fyzikálního hlediska to ztráty nejsou. Dodaná energie se ve spotřebiči přeměnila na soubor jiných energií, které se v součtu rovnají dodané energii.
Tedy člověk, aby byl schopen posoudit jaký spotřebič se mu podařilo vyrobit a jakou část z dodaného výkonu dokáže přeměnit na výkon který si přeje a jakou část na výkon který si nepřeje, vymyslel vyjádření účinnost. Od toho také rozdělil výkon a příkon.
Ale z fyzikálního hlediska to nemá význam. Fyzikálně vstupní výkon (tedy příkon) = soubor všech vycházejících výkonů.
Pokud tedy rozlišujeme mezi výkonem a příkonem, jedná se o věc spíše ekonomickou, než fyzikální.

Sakra to jsme se tady pěkně zakecali. Ale není špatné si občas protrénovat mozek na věcech, na který člověk nemyslí každej den.
Tak doufám že jsem tím nikoho moc nena... víte co.

Tedy vypadá to že Ti to " W je výkon VA příkon" asi z hlavy nevymažu "Jenže tak to v tomto případě prostě je a s tím nic nenaděláš."
Jenže to tak není. Protože správné vyjádření je: W je výkon, VA je zdánlivý výkon. Když už mluvíme o příkonu, příkon se také značí W.
Nikoli VA.

No, neznačí, bavíme se o jednotkách. Značí se P. Nám vždy cpali P[W] je výkon (stroje), P[VA] je příkon resp. holý násobek U a I co do stroje teče (tedy zdánlivý). Člověk prost blbne a zapíná, zvláště, když něco nepoužívá. Nejhorší je, že zapomíná jen části a vytrácejí se mu souvislosti.
Fyzika je jasná, zákon zachování energie prostě platit musí, tam pojem příkon fakt nemá opodstatnění.

Uznávám, je to jedna z drobných nepřesností. Správně mělo být "W je jednotkou výkonu, VA jednotkou zdánlivého výkonu" ve snaze ty litanie zkrátit jsem "jednotku" vypustil

Zero budes si furt pisat svoje. Ok ser na to ver comu chces.

P.S. Ta tej ceskej wikipedii mas jasne napisane Užívá se jen pro harmonické průběhy. harmonicke znamena sinusovka.
Ze na ceaskej wikipedii nechapu ze ucinnik je aj u neharmonickych priebehov a ze to neni ziden kosinus je dost zalostne. Pozri si anglicky power factor (staci ti u teoho ceskeho ucinniku kliknut na English)

Definition and calculation

The power factor is defined as: P/S
blablabla

In the case of a perfectly sinusoidal waveform, blablabla cos(fi)

A ano Uroboros tresol riadnu kravinu hned na zaciatku.

Inac co sa tyka toho ucinnika (power factor) u nesinusovych priebehov je dost tazke ti tu dokazovat ze aj signaly vo faze mozu mat ucinnik mensi jak 1 (ak tvar signalu U a I nie je stejny) pretoze by som tu musel upravovat komplikovane integraly a to sa tu proste neda v prispevku a ani sa mi to nechce to su komplikovane vypocty na hodiny roboty. Bud mi veris alebo nie Mne je to jedno

P.S. tato diskusia uz nema nic spolocne s povodnym dotazom, na ten si samozrejme reagoval spravne a ano realne ta ziarovka odobera tych 3,neco W, ziadnych 6W nic neodobera a ani sa nikde nemera.
Ja som ti chcel len poopravit vyraz "fazovy posun na diode" ptz to je fyzikalne nezmyselny vyraz (zbytok si pisal vpodstate spravne), ale nepredpokladal som ze to tu budem muset este aj dokazovat integralmi, fakt sa mi nechce

Inac je mozne ze v ceskom/slovenskom jazyku sa to oznacuje trochu blbo (ja moc v ceskom/slovenskom jazyku nekomunikujem tak mozu vznikat nedorozumenia). Pisem tu cely cas o velicine "opravdový účiník", pretoze som reagoval na to ked si pisal o diode. Akonahle zacnes pisat o diode a kondenzatore za nou, tak nemozes predsa pisat o fi a nejakom fazovom posune ktory tam vobec neni.

Ked dioda tak ne "fazovy posun" ale deformacia signalu alebo pohlad z inej strany (z tej fourierovej) - pridava k priebehu prudu vyssie harmonicke zlozky.

Tak jsem si přečetl znovu celou diskusi což mi zabralo dost času. Ale ani v jediném Tvém příspěvku nebyla jediná zmínka, že píšeš o
"opravdovém účiníku". Celou dobu se píše pouze o "účiníku" (pover factor).
Až já jsem Ti připoměl, že o čem píšeš je ten tzv. "opravdový účiník" (cos fí ekv.). Ten sčítá "normální" účiník s deformačními vlivy.

Nikdy jsem nepsal o fázovém posunu na diodě, ale na kondenzátoru za ní.
Pokud v celém vláknu doplníš ve svých příspěvcích ke slovu účiník slovo "opravdový", nebo k výrazu cos fí doplníš ekv., tak teprve budeš mít ve všem pravdu.
Ale já jsem "opravdový účiník cos fí ekv." nepopisoval. Popisoval jsem jen "obyčejný" účiník, který opravdu vzniká fázovým posuvem.
Přečti si celé vlákno a pak napiš že nemám pravdu
Jen malá ukázka: "" Bude ucinnik 1? ne. Ale cos(fi) je 1, blbe, co?)""
Kdyby jsi napsal: "bude opravdový účiník 1? ne. Ale cos fí je 1" , tak by to bylo správně.
Nebo jinak napsáno: "bude cos fí ekv. 1? ne. Ale cos fí je 1.

Ked napisem power factor tak je jasne o com pisem, je to medzinarodne slovo. Ked povies nemcovi ucinnik tak na teba bude cumet jak na blondinu ktora kupuje tuzkove baterky vo viedni Ked mu povies power factor tak vie ze myslim P/S.
Ok sorry nepoznam presne ceske vyrazy ale mne neslo o vyrazy, islo mi len o to ze ak tam uz mas diodu tak mozes zabudnut na nejake fazove posuny na kondenzatore ptz za prve za diodou neni prud sinusovka takze akekolvek ratanie skutocneho ucinniku je nutne bud ratat integralom alebo urobit meranim skutocnym wattmetrom. Fazovy posun je v tom pripade stejne uzitocna velicina jak momentalny mesacny svit Je to nezmysel. Len o to mi islo na to upozornit.

ty

čímž opět vznikne posun

ja

nevznikne ziaden posun

inac povedane prud bol nula a od momentu U pred diodou > U za diodou+0.8 narazovo stupne prud na teoreticke nekonecno. A potom o par ms zas na nulu. Kde tam je posun? Posun coho? Nicoho. Jaky ma vyznam v tomto pripade brat do uvahy nejaky posun?

oprava - prud nestupne na nekonecno, uz mi sibe :D
Proste nema vyznam vobec spominat nejake posuny vtomto pripade, su voci skutocnemu ucinniku irelevantne.

No, jsem přesvědčen, že po pečlivém prostudování všech vašich příspěvků je tazateli snad už konečně jasné, že "bytový elektromer meria" "silovou elektrickou energii", která se nám objeví na vyúčtování od ČEZu. A o to nejspíš především tazateli šlo, páni profesoři