Co meria bytovy elektromer

Uroboros -- nezlob se na mě, ale většinou tu píšeš nesmysly a tím mystifikuješ lidi. Jako výše: "W =výkon, VA = příkon"
Správně je W = výkon, ale také příkon. Rozdíl mezi W příkonu a W výkonu je účinnost.
VA = voltampér, = U x I u střídavého proudu ZDÁNLIVÝ VÝKON, bez započítání účiníku.
Jediný AC spotřebič, kde není nutno počítat s účiníkem je činný odpor, (žárovka, topení).
Že LED žárovka nemá fázový posuv, je další nesmysl. Levnější typy mají kapacitní předřadník, což má značný fázový posun.
I takové, které mají spínaný zdroj mají fázový posun, protože nabíjení vstupního kondenzátoru je silně nelineární a nabíjí
se jen "vrškem" sinusovky, tedy nemá původní sinusový průběh sítě, čímž opět vznikne posun.
Z toho také pramení rozdíl udávaného výkonu LED a udávaného VA výkonu vypočítaného z udávaného proudu.
Tedy ještě jednou: Elektroměr měří jen a pouze ČINNÝ příkon. To je příkon uvedený na spotřebiči.
Vypočítaný výkon, který se vypočítá z napětí sítě a proudu LED žárovkou je ZDÁNLIVÝ příkon (VA), a je to jen z hlediska spotřeby
jen jakási teoretická hodnota. Kdybychom znali cos fí ledky (bylo to na ni uvedeno), Tak bychom tím cos fí vynásobili vypočítaný
zdánlivý příkon a dostali se na skutečný činný výkon LED. Tedy VA x cos fí = příkon měřený elektroměrem.

Pro původního tazatele: Jednoduše shrnuto, pokud výrobce uvádí např, 3W, elektroměr bude počítat 3W. Na vypočítanou hodnotu
z proudu a napětí, neber ohled, jak napovídá odborný název této hodnoty je to ZDÁNLIVÝ příkon. Proto se také neznačí ve Wattech
ale ve voltampérech, aby se to s Watty nepletlo.

Kdybychom znali cos fí ledky (bylo to na ni uvedeno), Tak bychom tím cos fí vynásobili vypočítaný
zdánlivý příkon a dostali se na skutečný činný výkon LED. Tedy VA x cos fí = příkon měřený elektroměrem.

Ty tu povídej něco o nesmyslech.

Jéžišmarjá chlapi!!! Čím teda chcete vysvětlit ten rozdíl, mezi výrobcem udaným příkonem a příkonem vypočítaným z napětí
a proudu ledkou, když ne účiníkem?????
Nemluvíme zde o účinnosti, je v tomto případě jedno, jakou část příkonu ledka vyzáří světlem, nebo teplem. Prostě na ni je
nějaký výkon. Pokud výrobce udá nějaký výkon(příkon) a toto ukáže elektroměr a přitom výpočet vynásobením napětí proudem nám dá
jiný výsledek, jak je to možné? Je tam tedy ještě nějaká veličina, kterou musíme zohlednit. Jaká? Nějaká neznámá??
Žádná neznámá. Účiník.

Že nevzniká fázový posun? Trochu opakování: Připojíme li na napětí cívku, předbíhá napětí proud. Tedy nejdříve se na cívce
objeví napětí a po fázovém posunu následuje proud. To platí i při připojení na DC napětí. U DC to proběhne jen jednou. Při AC se
to neustále opakuje.
Druhý příklad je, připojíme li kondenzátor: Tam nejdříve naběhne proud (nabíjení) a potom po fáz. posunu naběhne napětí.
Tedy opačně než u cívky. Taktéž to platí i pro DC, kde jev proběhne jednou, u AC se neustále opakuje.

Tedy u kapacitního předřadníku je to zcela jasné, je to kondenzátor v obvodu.
Teď pro případ spínaného zdroje: Zcela na začátku je usměrňovač, za ním následuje hlavní filtrační kondenzátor.
Při připojení na napětí první půlvlna usměrněného proudu nabíjí kondenzátor. Podle zásady nejdříve proud nabíjí kapacitu, posléze
na kondenzátoru naběhne napětí. Jinak to nejde. Tedy nejdříve tekl proud, pak bylo napětí. Není to fázový posun??
V této jediné půlvlně se to chová jako připojení kondenzátoru na DC proud. (viz výše). Potom v sinusovce napájení dochází
k průchodu nulou, a v tom okamžiku je náboj kondenzátoru odčerpán částečně spotřebou měniče (od toho tam kondenzátor je).
Následně nabíhá další půlvlna z usměrňovače a musí doplnit odčerpaný náboj z kondenzátoru. Opět nejdříve proud a pak napětí,
opět fázový posun. Toto se opakuje každou půlvlnu. Není to stále fázový posun????

Mimochodem: Téměř čtyřicet let se živím elektrikou, mimo jiné opravuji svářecí invertory, tedy spínané zdroje.
To už bych sakra ty základy mohl vědět né?
Když teda nemám pravdu, proč je na té invertorové svářečce, která je spínaným zdrojem uveden cos fí???

Ještě dodatek: Když v příkladu s DC napětím píšu o fáz. posunu, myslím tím časový posun, který pak v případě AC je fázovým
posunem ve smyslu kmitočtu sítě.

Alebo skusim to este inac vysvetlit ze preco mi vadi ked niekto u NEsinusovky operuje s fi:

Predsatv si ze mas zdroj pravouhleho signalu ktoreho napatie sa skokovo meni medzi +U a -U t.j. pravouhly signal (pre jednoduchost vypoctu). A odoberas z toho zdroja "pravouhly" prud +I resp. -I v druhej polperiode.

Urms = U u pravohleho signalu ktory sa meni medzi +U a -U (viz Root_mean_square)
Irms = I

Ked su vo faze (fi=0 stupnov) tak hura oddobraty vykon bol U*I lebo v prvej polperiode U*I a v druhej -U*-I=U*I takze furt U*I co sedi s U*I*cos(fi) ptz cos(0)=1.

Posuniem si prud o 90stupnov (stvrt periody) a hura odoberany vykon je 0 co sedi s U*I*cos(fi) ptz cos(90)=0.

Clovek si mysli hura mozem ratat U*I*cos(fi) s pravouhlym signalom. Fakt? Posun si ten prud o 45 stupnov t.j. o osminu periody:
Myslis si ze hura vyratal si U*I*cos(45)=0.707*U*I
Ale skutocny vykon je U*I*0,5 (ucinnik je 0,5 a ne cos(fi)=0,707). Preto sa u nesinusovych signalov neoperuje so ziadnym cos(fi) ale rata sa integral.

(P.S. a teraz budes protiargumentovat ze si ten pravouhly signal rozlozis na nekonecne mnozstvo sinusoviek fourireroveho radu, a budes ratat nekonecne mnozstvo roznych fazovych posuvov a nekonecne mnozstvo kosinusov :) No potes, ten integral je jednoduchsi ;)

No už mě to moc nebaví, ale teda uznám, že jsem blbej a prdím na to. Ale když teda ten vstup spínanýho zdroje jen pokřiví
sinusovku a tedy nemůže mít fázový posun, PROČ renomovaný výrobce, jehož inženýři zdroj navrhli (svář. invertor),
PROČ na výrobním štítku uvádějí cos fí????? Jasně jsou blbí zrovna jako já
PROČ tedy, když vynecháme všechny teorie fázorů, integrálů, a zamotávání se do složitých teoretických vzorců,
PROČ tedy nekoresponduje naměřený výkon elektroměrem s výkonem který nám vyjde vynásobením proudu napětím.
Co je to tedy za veličinu, když to není způsobeno fázovým posunem proudu vůči napětí???

Není to tedy opravdu tím, že se přesně nekryje průběh proudu s průběhem napětí???
Proč se na školách učí, že jen a pouze ideálně činný odpor, tvořící zátěž střídavého proudu, tedy jen odpor, bez jakékoliv indukční, nebo kapacitní složky, má jen skutečný činný výkon PROČ??

Dobře, nebudeme tuto záhadnou veličinu nazývat FÁZOVÝM POSUNEM, ani nebudeme říkat COS FÍ. Ale stejně tam ta veličina bude, a bude vysvětlovat onen rozdíl mezi W a VA.
Nazývejme to jak chceme, ale je nevyvratitelný fakt, že vřadíme li někam do AC obvodu kondenzátor, nebo cívku, ať je to v jakémkoli zapojení, Třeba s činnými odpory, už nikdy nebude takový obvod (spotřebič) vykazovat pouze ČINNÝ výkon. Tedy vyjma případu, kdy kombinací cívky a kondenzátoru, přesně vzájemně vykompenzujeme.

Dobře, nenazývejme to fázovým posunem, ale nazvěme ten jev třeba "nekrytí se momentálního tvaru vstupního napětí, s momentálním tvarem vstupního proudu a jejich časová nesounáležitost"
Snad jedinou možností, jak to ještě dokázat, by bylo, dvoupaprskový synchronní osciloskop. Na jeden kanál přivést napětí a na druhý kanál signál proudové sondy. Jen v případě ideálního odporu se budou stopy v čase krýt.
Přidáme li cívku, průběhy se na časové ose rozejdou. Dobře, není to fázový posun, je to "časová nesounáležitost" ale výsledek bude stejný. Spolu s činným výkonem tam přibyde část jalového výkonu.
Ale kdo nechce věřit ať nevěří, rvát vlasy si k vůli tomu nebudu. Ať si kdo chce věří tomu, že ten rozpor, o který šlo na začátku, tedy nerovná se W a VA, je způsoben nějakou divnou silou, když ne posunem proudu vůči napětí.

Co je to tedy za veličinu, když to není způsobeno fázovým posunem proudu vůči napětí???

velicina sa vola ucinnik (po anglicky power factor) a nemusi byt sposobena fazovym posuvom, aj keby boli napatie a prud presne vo faze tak ucinnik moze byt mensi jak 1 (pri nesinusovych signaloch, tusim ze uplne staci aj len mierne zdeformovana sinusovka napr. ze jej urezes vrsok apod. Bude tam fazovy posun? ne. Bude ucinnik 1? ne. Ale cos(fi) je 1, blbe, co?)

PROČ na výrobním štítku uvádějí cos fí

pretoze tam maju asi na vstupe filtre a ta vec potom zere sinusovku prud. Alebo proste namiesto ucinnik napisali cos fi ptz je to internacionalnejsie, ale ak to nezere sinusovku tak je to nespravne oznacenie.

Přidáme li cívku, průběhy se na časové ose rozejdou. Dobře, není to fázový posun

Cievka NEdeformuje sinusovku takze to je len fazovy posun. Cievka vytvara fazovy posun a mozes si potom ratat cos(fi). Stejne tak kondenzator. Uci sa to predsa uz na sterdenj. Ale ak si tam das do obvodu akykolvek polovodic, tak si s ratanim nejakeho fi skoncil (ptz uz s nim nic nevyratas. Mohol by si si vymyslet nejake vymyslene fi tak aby vysledok (ucinnik) vysiel spravne, ale to fi v realite neexistuje t.j. taka hodnoty fi je potom k nicomu)

Abych demonstroval že chápu o čem píšeš, dám příklad: --rozvodná síť -- spotřebič činí fázový triakový regulátor, zatížený ideálním odporem. Triak spíná na vrcholu sinusovky. Zobrazíme li tedy na časovou osu průběh napájecího napětí, a současně průběh proudu obvodem, zjistíme že do vrcholu sinusovky je napětí, ale není proud, od vrcholu, kde sepne triak je již napětí i proud. Ano, průběh proudu od vrcholu sinusovky k nule, je naprosto ve fázi. Ale tento jev se nenazývá účiník. Tady je řeč o "deformačním výkonu" a souvisejícich věcech. Ale není to účiník tak jak je chápán v rozvodných sítích. --" Bude ucinnik 1? ne. Ale cos(fi) je 1, blbe, co?)" Ano blbé. Není možné aby účiník nebyl 1 a současně cos fí byl 1. Protože cos fí = účiník (!). Je to naprosto stejné jako když napíšeš že jsi muž, nebo napíšeš že jsi chlap. Obojí je v podstatě stejné. Účiník se značí cos fí a vyjádřuje PRÁVĚ fázový posun. Nemůže mít tedy dva rozdílné významy a veličiny. Jak to ještě dokázat.... Vikipedie "účiník" ""Účiník je kosinus vzájemného fázového posuvu mezi proudem a napětím elektrického obvodu" A hotovo. To je definice účiníku. Nic jiného než fázový posun mezi napětím a proudem, nemůžeme nazývat ÚČINÍKEM.

http://cs.wikipedia.org/wiki/%C3%9A%C4%8Din%C3%ADk

Když už jsem se obrátil na Vikipedii, tak tedy to co máš asi na mysli, tam se píše též o "deformačním výkonu", při zkreslení sinusovky nelineárními prvky. Ale to není v pravém smyslu účiník jako takový. Zde (Vikipedie) se to nazývá "opravdovým účiníkem" značí
cos fí ekv. a vyjadřuje něco jako součet skutečného účiníku s deformačními vlivy. Ale to už není ÚČINÍK jak se s ním počítá v rozvodných sítích.
Znovu definice "Účiník je kosinus vzájemného fázového posuvu mezi proudem a napětím elektrického obvodu" Nemůžeme tedy míchat jablka a hrušky. Účiníkem nemůžeme nazývat jiný jev než fázový posun. I když se třeba tak jeví.

Vrátím se na začátek. O co šlo v původním dotazu. Vysvětlit rozdíl mezi naměřenými hodnotami U x I a udávaným výkonem. Proto jsem napsal, že rozdíl je způsoben účiníkem a pokusil vysvětlit. V praxi totiž neexistuje spotřebič (síťový), který by vykazoval opravdu jen ideální činný odpor. Ani topná spirála, protože je spirála. Každý síťový spotřebič má nějaký účiník, třeba jen zanedbatelný.
Pokud se v obvodu spotřebiče vyskytne jakákoliv indukčnost nebo kapacita, vzniká účiník, tedy fázový posun. A o tom to je.

Ale všechna čest, s Tebou se dá diskutovat na celkem úrovni. Ale Uroboros (pardon), co slovo to perla, až jsem se poprskal kafem hned při prvním příspěvku. A pak mi napíše: "ty mi tu povídej něco o nesmyslech" Už sdělení že W je výkon VA příkon je více než úsměvné. Nebo né???

Inac je mozne ze v ceskom/slovenskom jazyku sa to oznacuje trochu blbo (ja moc v ceskom/slovenskom jazyku nekomunikujem tak mozu vznikat nedorozumenia). Pisem tu cely cas o velicine "opravdový účiník", pretoze som reagoval na to ked si pisal o diode. Akonahle zacnes pisat o diode a kondenzatore za nou, tak nemozes predsa pisat o fi a nejakom fazovom posune ktory tam vobec neni.

Ked dioda tak ne "fazovy posun" ale deformacia signalu alebo pohlad z inej strany (z tej fourierovej) - pridava k priebehu prudu vyssie harmonicke zlozky.

Tak jsem si přečetl znovu celou diskusi což mi zabralo dost času. Ale ani v jediném Tvém příspěvku nebyla jediná zmínka, že píšeš o
"opravdovém účiníku". Celou dobu se píše pouze o "účiníku" (pover factor).
Až já jsem Ti připoměl, že o čem píšeš je ten tzv. "opravdový účiník" (cos fí ekv.). Ten sčítá "normální" účiník s deformačními vlivy.

Nikdy jsem nepsal o fázovém posunu na diodě, ale na kondenzátoru za ní.
Pokud v celém vláknu doplníš ve svých příspěvcích ke slovu účiník slovo "opravdový", nebo k výrazu cos fí doplníš ekv., tak teprve budeš mít ve všem pravdu.
Ale já jsem "opravdový účiník cos fí ekv." nepopisoval. Popisoval jsem jen "obyčejný" účiník, který opravdu vzniká fázovým posuvem.
Přečti si celé vlákno a pak napiš že nemám pravdu
Jen malá ukázka: "" Bude ucinnik 1? ne. Ale cos(fi) je 1, blbe, co?)""
Kdyby jsi napsal: "bude opravdový účiník 1? ne. Ale cos fí je 1" , tak by to bylo správně.
Nebo jinak napsáno: "bude cos fí ekv. 1? ne. Ale cos fí je 1.

ty

čímž opět vznikne posun

ja

nevznikne ziaden posun

inac povedane prud bol nula a od momentu U pred diodou > U za diodou+0.8 narazovo stupne prud na teoreticke nekonecno. A potom o par ms zas na nulu. Kde tam je posun? Posun coho? Nicoho. Jaky ma vyznam v tomto pripade brat do uvahy nejaky posun?

oprava - prud nestupne na nekonecno, uz mi sibe :D
Proste nema vyznam vobec spominat nejake posuny vtomto pripade, su voci skutocnemu ucinniku irelevantne.

No, jsem přesvědčen, že po pečlivém prostudování všech vašich příspěvků je tazateli snad už konečně jasné, že "bytový elektromer meria" "silovou elektrickou energii", která se nám objeví na vyúčtování od ČEZu. A o to nejspíš především tazateli šlo, páni profesoři