Z nepochopitelných důvodů vypadává elektřina

Co to je za tiskárnu?
Co to je za jistič?

Tiskárna Brother DCP-7060D

Jistič 6A

Co to? Jistič 6A na zásuvkový okruh?!

Nejsem elektrikář, ale pokud vím, na světla se dává 10A a na zásuvky 16A.

Dřív se na světla dávalo míň, takže těch 6A je uvěřitelných, viděl jsem to mnohokrát.

U moderních rozvodů se už počítá s modernějšim vybavením než kdysi a tedy i s většími odběry.

Upřímně, ta elektrika by asi potřebovala celkovou generálku, než jen řešit jednu zásuvku.

Starý jistič může být unavený a nedrží. Kdoví, co to je za typ. Teď se myslím používá charakteristika B.

Ale je záhada, že ten 2 kW fén funguje...

To je situacia dnesna, ale aj dnes si mozem dat kludne na zasuvku 6, alebo aj 1A istic . . . dokonca aj na svetlo 16A, pokial dodrzim vsetky nalezitosti ako prierez vedenia a napr. vypinac na 16A (su aj take)

To všechno sice jo, ale 230x6 je 1380W. 2kW by to, byť po nějaké době, měli vyhodit. A protože fenovani chvíli trvá, tak je to divný.

... mělY vyhodit.
Hliníkové rozvody trpí kde čím. Smysl má zaměřit se takto. https://kutilska.poradna.net/questions/3133469-z-nepochopitelnych-duvodu-vypadava-elektrina#r3133471

Skutecne, kilohrady!

Jasně, jistič si můžeš dát jaký chceš. Ale existují nějaké normy a doporučení a nevím, jestli by tvoje řešení prošlo revizí.

Ved je tam napisane, ze ak dodrzim vsetky nalezitosti . . . napr na svetlo 16A dat nemozes, lebo bezne su vypinace len na 10A, ale daju sa zohnat aj na 16 . . . vyssi prud, vyssia cena

Hodnota jističe nemá primárně souvislost s ochranou spotřebičů, základní funkce jističe je zabránit poškození vedení ke spotřebiči…

Trochu mimo povodny problem, ale mozem dat zariadenie konstruovane na 10A na vedenie chranene 16A isticom? Konkretne ako som uviedol, vypinac na 10A ? Bezne som videl vypinac na ovladanie zasuvky. Podla mna v tomto pripade by aj vypinac mal byt v prevedeni na 16A, alebo predradit len 10A istic. Vypinac nieje sotrebic, ale podla mna patri v podstate do vedenia.
Alebo sa mylim? Dik.

Istič chráni len prvky pevnej inštalácie, t.j. len to čo je medzi ističom a zásuvkou. Ak máš teda v pevnej časti prívodu k zásuvke zaradený 10A vypínač, istič nesmie byť väčší ako 10A. Ale ten istý vypínač už môžeš použiť za zásuvkou aj keď je istená 16A ističom. Príklady: Strojček na holenie, depilátor, ventilátor atď. môžeš pripájať na akúkoľvek zásuvku 230V, aj keď ich vypínač je dimenzovaný povedzme na 2A.

Dobrý den,prvotně bych se podíval do zásuvky kde je tiskárna zapojena,můžou být uvolněny vodiče pod šroubky a vzniká přechodový odpor,tudíž zvýšený odběr,který již jistič neunese,vyhodnotí přetížení a rozepne.Přechodový odpor může vznikat i někde v další krabici odkud je veden přívod k dané zásuvce,prostě hledat,zkrat to nebude,to by to nešlo ani se samotným PC.

Dobrý den!
Prosím vysvětlete nám, jak může přechodovým odporem v elektrickém obvodu vzniknout zvýšený odběr! Že by novelizace Ohmova zákona. Rychle si to patentujte, než vás někdo předběhne.

Pozdě, už předběhnul.

Řada moderních zdrojů funguje na napětí "od Šumavy k Tatrám" (jako například 110-250V na vstupu) a dodává aktuálně požadovaný stejnosměrný výkon s rozumnou účinností (80% či víc) a rozumným účiníkem.

Transformátory na nízké frekvence jsou velké, tudíž neskladné a drahé. Takže se používají spínané zdroje, které napětí převedou na výrazně vyšší kmitočty, které trasformují pomocí výrazně menších a lacinějších transformátorů (ano elektronika je už tak laciná, že se to výrazně vyplatí). Takový zdroj pak poskytuje požadované napětí a proud a na vstupu si bere potřebný příkon (tedy nikoli proud) - pokud se sníží napájecí napřetí, zvýší se odebíraný proud a naopak (čili to rozhodně nemá charakter konstantního odporu, kde proud a napětí si jsou úměrné).

Pokud má podobný zdroj na vstupu v sérii nějaké přechodové odpory, které mu snižují napětí, tak ten zdroj prostě snižuje vnitřní odpor a bere víc proudu (a furt poskytuje požadovaný výkon). Přechodové odpory se při zatížení zahřívají a zahříváním se ten odpor zvyšuje (nemluvě o další degradaci namáhaného spojení), takže na nich roste ztrátový výkon a tedy i ztrátové napětí. Pokud zbývající napětí stačí pro ten spínaný zdroj, tak ten odebírá pořád stejný příkon (podle výkonu z něj odebíraného např. tiskárnou - tedy normálně v idle málo, při tisknutí hodně - laserovky ten toner zažehlují horkem, čili se před tiskem musí nahřát na provozní teplotu).

A jističem pak protéká proud odpovídající součtu všech připojených výkonů (PC,tiskárna, přechodové odpory, ...) dělený napětím.

---

Toto samozřejmě neodpovídá ani na otázku proč to vypadne až po několika minutách tisku a ne dřív, ani na otázku, proč to nevyrazí ten 2kW fén.

(Teda u toho fénu se dá pochybovat o přesnosti údaje 2kW - ono to může být klidně i míň a marketingově zaokrouhleno. A jelikož v zásuvce je povoleno 230V +/- 10% tak tam může být i 253V a tomu by u 2kW fénu odpovídal proud 7.9A - a pokud to výrobce dimenzoval takto, a v zásuvce bude jen 207V (což je taky v toleranci) tak by fén bral jen asi 6.46A - to by ten jistič se skousnutými zuby ještě mohl udržet - a pokud by tam bylo kvuli přechodovým odporům a odporu na starém vedení pro chatu kdovíjak daleko ještě o pár voltů méně, tak se ten 2kW fén pohybuje někde okolo hrany správné funkce jističe)

---

A pokud je na stejné zásuvce nejen ta tiskárna, ale i PC a monitor (a cokoli dalšího), tak je docela možné, že to občas ty 2kW překročí

Podle příručky https://download.brother.com/welcome/doc002822/cv_dcp7060d_cze_busr_c.pdf (str 98) je Maximální příkon 1080W - čili 1kW takže na monitor a počítač zbývá také 1kW dohromady, když se to blbě sejde.

Dobrý den!
P.gilhad děkuji za vysvětlení a upřesnění, že a proč to vypíná jen při zapojení přístrojů se spínanými zdroji.

První věcí je regulace na konstantní (zadaný) výkon. Menší napětí znamená větší proud, ale to nebude ten hlavní problém, aby se tohle projevilo, muselo by se ze zásuvky (nebo jiného místa se zvýšeným odporem) už kouřit.
Druhým je inrush-current tedy proud, který teče po připnutí. A obecně startovací proud.
Veškerá elektronika dneska začíná diodovým usměrňovačem, za kterým následuje kondenzátor. A ta nabíjecí špička bohatě stačí na vyhození jističe 10A, natož 6A. K tomu tam jsou nějaké tlumicí prvky (nějaký NTC), aby se tak nestalo. Ale počítá se s tím jen jednou za dlouhou dobu. Pokud ale se proud přerušuje, nastává to často, jistič je navíc už na pokraji vyhození (co si budem namlouvat 6A jistič 2 kW nevydrží moc dlouho, je to skoro dvojnásobek, tak to bude tak řádově půlhodina), i když každé zpracovává jiná spoušť (ty špičky elektromagnetická a to přetížení tepelná).
Fén ten je v pohodě, tam je topná spirála, takže žádné připojovací efekty se nekonají, rozběh toho 10W motorku žádnou paseku neudělá.
V tiskárně je 2 kW pec na zapékání toneru, to je jako ten fén, ale k tomu je právě ta elektronika se svým in-rush proudem. Nejde o to, že by se zvětšil příkon, ale ten příkon se soustředí do kratší doby, kterou si už jistič nemusí nechat líbit (kolik tak může brát elektronika tiskárny, kromě embeeded počítače jsou v tom i nějaké motory).
Na tom neni co patentovat, i když na publikaci v něčem méně hodnotném by to vydalo (z TIE nebo TPEL by vás s tim vyhodili, ale třeba elektro nebo amatérské rádio by to mohlo vzít, teda pokud tam už něco takového nevyšlo).

Dobrý den! Přijměte omluvu, p.gilhad "staré škole" vysvětlil a upřesnil, že to vypíná jen při zapojení přístrojů se spínanými zdroji.

Dobrý den,nic se nestalo,já nejsem elektrikář,ale starý praktik,mám to párkráte za sebu,uvolněný zoxidovaný spoj,vzniká tam teplo,ani to nemusí být spínaný zdroj,tudíž se zvýší spotřeba,mám zjištěno,stačí ampérmetr,ohmmetr,pak padá jistič.Když řeším něco na co nemám,zavolám kamaráda revizáka,který je těchto věcí znalý a společnými silami rozřešíme.Jako příklad,třífázová cirkulárka na palivové dřevo,pila řeže,ale po chvíli se vypálí jedna pojistka na pile v krabici,dáte novou a zase.Pak hledáte,jeden zoxidovaný kolík na vidlici,očištěn a je po problému,byl tam zvýšený odběr.
Jsme na diskuzi kutilské,tudíž názory a zkušenosti se různí,rád se podělím o svoji zkušenost a z druhé strany zase přijmu poučení od druhých.

Ano, ale přechodový odpor vodiče / zoxidovaný spoj/ se jinak projeví u čistě odporové zátěže, jinak se projeví u spínaných zdrojů a u indukční zátěže, např. u třífázového motoru přerušení jedné fáze "rozhodí" zatížení zbylých fází, případně se změní proudové zatížení N vodiče. Nic není jednoduché, jak to vypadá na první pohled.

tazatel nemá doma třífázový motor, fak bych sem netahal nesouvisející krámy.

odporovou zátěží je ten fén. ovšem jestli má nějakou regulaci, místo sinusovky odebírá deformované čtvrtsinusovky s většími proudovými špičkami.
spínané zdroje v zátěži mají téměř cos fí 1. ale zase když vstupní usměrňovač pracuje do velkého kondenzátoru, propuští přes diody jen úzké proudové špičky s mnohem vyšší amplitudou a taky s vyššími harmonickými.
když tazatel mluví o tiskárně, možná má laserovku se zapékací pecí, která si chvíli taky pár set wattů sosne a její odběr může mít stejné nectnosti.

jistič má uvnitř vybavovací cívku - ta může být z těch výkonných harmonických docela rozdrážděná a vypne už dřív, než odpovídá normálním podmínkám při 50hz.

já měl původně za to, že se mezi různými zásuvkami v místnosti s mizerně dotaženým hliníkem může vytvořit rozdíl potenciálů, který by mu mohl přemosťovat zdroj v pc - usb kabel - zdroj v tiskárně.
ale teď mi připadá pravděpodobnější, že si to způsobují samy ty poměrně výkonné spínané zdroje -> proto bych navrhoval vyměnit bytový jistič za typ od jiného výrobce. předpokládám, že nejde o hlavní jistič.

Cívka vybavuje při cca 10x jmenovitý proud a slouží jako zkratova ochrana. Přetížení vybavuje bimetal a tomu neharmonický průběh vadit nebude, to je odpor.
Šel bych primárně po nedotažených šroubech a nepružících kontaktech. Sekundárně bych vyměnil ten jistič, je levný a ten co tam je bude mít nejlepší léta za sebou. Pak už jenom měřit a měřit.

Nejdřív bych fázovkou zjistil, jestli mají všechny dotyčné zásuvky fázi na stejné straně a jestli je zapojený ochranný kolík.

Vadné zapojenie miestneho šaltra, zásuvky. Nejaký skrat, zohnutá vidlica, rozmrdané plechy, uvoľnený drát či iné sofistikované veci medzi nebom a zemou o ktorých ani samotný renomovaný výrobca homologovaných zásuviek nemá šajn.

Tlačiareň nemá takmer žiaden odber ani ak by si tlačil hodnotné dielo: Trvalé hodnoty od Viliama Plevzu v najvyššej kvalite dpi na leštený, kriedový papier s prípadnou ilustráciou, logicky vo farbe. Jedine, že by napájanie tlačiarne zo zdroja 230V/50Hz robilo skrat v prehužvanom dráte od hlodavého škrečka, králika, myši či nemej tváre člena domácnosti v podobe roztomilého šteňaťa čokla, tu kabel, tam kabel.

Tlačiareň nemá takmer žiaden odber

Tak proto její výrobce deklaruje maximální příkon 1080W.

Ty tvoje pitomé žvásty o trvalých hodnotách na křídovám papíře si strč někam, stejně jako ostatní pitomé pruzení a ničím nepodložené kecy.

Tlačiareň má deklarovaný príkon 1kW: Main Gáát, fičí ešte na žhaviacich elektrónkach s lejzrom pražiac na flajstro f;A4 smrtiace, mierové papršleky-X až na Mesiac v podobe písma vypáleného do tamojšieho prachu s názvom PAX.

Jak bys snad mohl vědět, tak laserovky fičí na zapékání toneru horkem.
Troska je sci-fi, toho do techniky nepleť.

když tu tiskárnu připojíš do stejné prodlužovačky jako pc, vypadává to taky?

Fén 2kW to prý utáhne

Tiskárna má 1kW, kolik má počítač a monitor (a vše další v té zásuvce) jako maxima?

---

U tiskárny je podle příručky https://download.brother.com/welcome/doc002822/cv_dcp7060d_cze_busr_c.pdf (str 98) Maximální příkon 1080W - čili 1kW
Takže na monitor a počítač a vše ostatní zbývá také 1kW dohromady, když se to blbě sejde.

Ty 2 kW fénu mohou být klidně čínské kilowatty, které jsou menší :D