Kvasinky na výrobu bezinkového vína

Dříve se daly v drogerii koupit různé druhy kvasinek, tedy i portské. Ale již delší dobu se to nevyskytuje, jsou jen
vinné kvasinky, bez dalšího označení.
Sehnat by se to dalo snad jedině u vinařů.
Ale myslím si že na zakvašení bezinkového vína to nebude mít
žádný podstatný vliv.
Dělal jsem bezinkové víno s použitím běžných kvasinek
a bez problémů.
Osobně si myslím, že ani mezi běžnými kvasinkami a kvasinkami
podle různých druhů vín není žádný rozdíl, proto se to přestalo
dodávat. V podstatě i slivovici vyrábějí "vinné" kvasinky.

Ty troubo!!!Kdyby na vše existoval jeden druh kvasinek,tak by byl jeden druh vina.To by se třídilo vino jen podle použitého ovoce.Nebo si myslíš že je na světě tolik druhů hroznů jako je vín?Je vidět že o tom nic nevíš,tak nedávej rady.Tady je vyráběla Mykroprodukta Blatná a prěstala je vyrábět po revoluci z existenčních a ekonomických důvodů.Já jsem vína dělal tak vím o čem mluvím.Každy druh kvasinek totiž dokáže zpracovat odlišné množství cukru,což má za následek množství alkoholu a chut. ADIOS

Čau ty taky troubo... Kvasinky jsou bakterie zpracovávající cukry. Je jich samozřejmě velké množství a dělí se zejména na kvasinky způsobující alkoholové, mléčné nebo octové kvašení. Pro výrobu alkoholických nápojů se samozřejmě používají kvasinky alkoholové. Protože se používají zejména na výrobu vína, říká se jim také kvasinky vinné. Jak jsem už napsal, používají se třeba i na výrobu slivovice. Podle tvého názoru, by se tedy tyto kvasinky měly jmenovat slivovicové? Jak píšeš víno se nazývá podle druhu kvasinek. Nesmysl. Tedy podle tvého názoru vyrobím požitím portských kvasinek pravé portské z rybízu? Vína se nazývají zpravidla podle odrůdy vína a původu. To, že existují kvasinky nazvané podle druhů vín, je dáno tím, že byly vyšlechtěny ze kvasinek, vyskytujících se převážně na určité odrůdě vína. Ale mezi těmito kvasinkami jsou jen nepatrné rozdíly, jedná se jen spíš o kmen, jinak stejného druhu kvasinek, tedy kvasinek alkoholových. Právě proto, že není možné vyrobit víno nějakého druhu z nějaké jiné suroviny než z hroznů příslušné odrůdy pouze použitím druhu kvasinek, se od prodeje různých kvasinek pro domácí ovocné kvašení upustilo. Portské víno z rybízu použitím portských kvasinek neuděláme ani s boží pomocí. Pro domácí kvašení ovocných vín se vyšlechtil jeden druh kvasinek, takzvané hluboko prokvášející.
Pravé víno z hroznů se dělá z vylisované šťávy. Ovocné domácí víno zpravidla z různých druhů ovoce, někdy z vylisované šťávy, jindy z celých třeba jen pomačkaných plodů, jako třeba rybíz. Tyto hluboko prokvášející kvasinky mají lepší schopnost prokvasit ovoce i dovnitř plodů. Také mají lepší schopnost vykvasit obsah cukru do vyšší hladiny alkoholu, což je vhodné pro domácí výrobu ovocných desertních vín. Tedy třeba z jablek rulandské modré stejně neuděláme, tak je jedno jestli máme kvasinky tohoto názvu.

Ešte si zabudol na delenie sušených vinných kvasiniek na; chladnomilné - kvasia už od teploty 10°C a teplomilné, darí sa im po teplotu 35°C. Nad teplotu 40°C kapú, prípadne ak prežijú, potom hibernujú, kvas ustáva.

Marginálna poznámka:
Víno sa dá dorobiť napríklad z rafinovaného cukru rozmiešaného vo vode v prípade, ak máš po ruke dostatok sedimentu mokrých kvasníc podľa sorty, napríklad kvasinky ponechané z minulého roku po prvom stočení vykvaseného hroznového vína.

Na 50l cukrového sirupu stačí napríklad priliať 5l živých, usadených kvasníc ponechaných po stočení vína v uzatvorenom demižóne v chladnej pivnici. Kvasinky, ak sú zdravé, vydržia uskladnené v tekutom stave v demižóne niekoľko rokov, spia, nesplesnivejú ani za prístupu vzduchu lebo nemajú potravu. Dokážu si v mokrom stave udržať naprosto sterilné prostredie, že ich nenapadnú plesne, birza, povlaky hniloby, apod. Iba ich stačí aktivovať potravou, sladeným sirupom s prídavkom mletých, minerálnych živných solí (draslík, horčík, sodík a ostatné stopové prvky). Ak je roztok (sediment) spiacich kvasiniek napríklad stočený po Rulandskom, potom po vykvasení sladkého sirupu (voda s cukrom) si poniektorí neznalci pochvaľujú takýto vyčírený produkt, ako lahodný, jemný mok kvalitného bieleho vína s bukétom po odrode Rulandského hrozna.

Dokonca sa mi viackrát stalo, že si takto vypančovaný kvas z minuloročných kvasiniek v podobe vyčíreného a filtrovaného "vína" chválili viac, ako originál vylisované a skvasené bobule hrozna. Co dodať?: Národ má sprznené chute, zožerú a vycecajú aj mrtvému z ucha a ešte sa pri tom múúúrdo tvária, ako špičkoví gurmáni. Stačí si okuknúť , ako s chuti žerú a mlaskajú "ako prasce v pažiti" ten plastový, papundeklový humus v Mekáči, však sa tie ich grc-hambáče a umelohmotné hranolky nedajú normálne žrať, je to podobné, ako piť krabicové víno z hypermarketu.

Synak, aj z hrozna sa dá robiť víno, ako sa u nás slengom vraví.

já bych to kvašení vyřešil kůrkou od chleba.vhoDťe ji k bezinkám, příroda s postará.

Příroda se postará, ale ne vždy tak jak potřebujeme.
Kůrky od chleba se dají vykvasit i na víno, nebo na kořalku.
Ale jako náhrada kvasinek, to je silně nejisté.
Zmíněné kůrky od chleba NEJSOU kvasinky. Kůrky jsou pouze
kontaminovány kvasinkami, které jsou všude kolem nás.
Ale jsou to kvasinky tzv. "divoké", tedy je to směs různých
kvasinek a bakterií, včetně kvasinek octových.
A octové kvasinky ve víně jistě nechceme.
Jde o to jaká náhoda zrovna zapracuje a jaké kvasinky na chlebu zrovna převažují. To už je lepší nechat ovoce zkvasit "na divoko"
kvasinkami, které jsou přímo na ovoci.
Právě proto, že je kvašení "na divoko" sázkou do loterie, proto se na zakvašení používá čistá kultura vinných kvasinek.
Při správném zakvašení kvasinkami, tyto převáží nad směsí divokých kvasinek a bakterií a víno je kvalitní.

Namnožení kvasinek: Do vypařené lahve nalijeme asi 3/4 lahve
převařené ovocné šťávy (moštu), nebo trochu vymačkané šťávy a trochu cukru. Cukru asi lžíci na litr stačí, ne více, aby se cukr nestal konzervantem. Necháme zchladnout asi na 30 st a nasypeme vinné sušené kvasinky. Když se v láhvi vytvoří "burčák", jsou kvasinky připravené k zakvašení vína.
Toto je vhodné připravit před sklizní ovoce, abychom měli zákvas připravený. Když kvasinky připravujeme až po sklizni, dříve nám ovoce zkvasí na "divoko".

Vinné kvasinky stačí nechať napučať, nevyrábaš chleba z kvásku.

Aby sa zabránilo neželaným "přiboudlinám" v kvase, tj. nechutné mliečne a octové prebujnenie, tak sa mierne mošt presíruje práškovým pyrosiričitanom. Jedna slabá moka lyžička na 50l.

Týmto sa zabijú slabé, neželané kvasinky a zostanú iba silné vínne baktérie s bukétom.

Tiež je namiesto síry možné použiť špetku kyseliny vínnej do moštu pred kvasením, ktorá má detto konzervačné účinky. Kombinácia síry a kyseliny vínnej nie je vhodná, vznikol by v mošte sírovodík - kúpele Smrdáky.

Hlavně pokud se ti podaří kvasinky obstarat nezapomeň šťávu nechat přejít varem. Bezinky jsou v syrovém stavu mírně jedovaté. Kdysi jsme z bezinek vyrobili víno, mělo nádhernou barvu, úžasně vonělo jen kdo se napil se následně pos.al. Netušili jsme proč, až asi po 25 letech jsem se o jedovatosti bezinek dočetl a pochopil.