Generátor elektriny - je možné použitie normálneho elektromotora?

Asi nejjednodussi by byl stejnosmerny motor a k nemu nejaky stridac, ktery by z toho pak udelal pozadovane stridave napeti.
Pripojit k tvemu kolu motor a cekat, ze ti z toho rovnou poleze 230V a hlavne 50Hz je nerealne

Posílám odkaz,je tam toho spousta,zatím jsem nic nerealizoval,potok nemám,vítr v polabí moc nefouká.Jinak mám solární elektrárnu,ale přes zimu dává málo.

https://www.youtube.com/results?search_query=altern%C3%A1tor+230v

vďaka za tip, sú tam dosť zaujímavé veci!

alternator z auta+menic-alebo pouzit agregat z el.centraly.

Presne nad takým riešením som uvažoval aj ja. Dá sa kúpiť elektrocentrála za nejakých 200 eur. Takže len vymontovať motor a ten zvyšok nejako napojiť na to koleso. Akurát tie otáčky sa budú dať ťažko regulovať.
Ale to riešenie je asi najpriechodnejšie, aj keď drahšie, ako použiť starší elektromotor. Som si myslel, že by ten elektromotor snáď fungoval, ale netuším, ako.

Akýkoľvek vlastný zdroj elektriny, či už je to vodný mlyn, turbína, veterná ružica, solárne články a pod. ťa vyjde drahšie ako elektrická prípojka z verejnej siete. Black-out je menšia hrozba, ako možnosť poruchy na tvojom, vlastnými rukami urobenom generátore elektrického prúdu. Bojíš sa snáď Aničkinho hoaxu?:
https://www.cas.sk/cl/1002901/2598257/slovenka-anka-siri-zo-svojej-kuchyne-spravy-o-celosvetom-vypadku-elektriny-policia-uz-musela-zakrocit
A teraz k jednotlivým zdrojom:
Vodné koleso: Niekoľko otáčok za minútu musíš sprevodovať na cca menovité otáčky motora, tj. na niekoľko tisíc za minútu. Povedzme, že viac ako 1500ot/min ak použiješ najbežnejší trojfázový štvorpólový asynchrónny motor, resp. cca 2000 až 5000 ot/min pri použití alternátora z automobilu. Indukčný motor v roli generátora je asi najjednoduchšie riešenie, ale musíš ho mať trvale pripojený k sieti 3x400V a zároveň ho musíš roztáčať na vyššie, ako synchrónne otáčky (záporný sklz cca 3 až 4 percentá). Už len tá predstava bolí.
Vodná turbína: Tá bude mať priaznivejšie otáčky, ale musíš vytvoriť dostatočne vysoký rozdiel hladín (mlynári to volali "náhon"). A bez prevodovky do rýchla sa tiež nezaobídeš.
Veterná ružica: Podobne ako vodná turbína.
Fotovoltaika: Nič neriešiš, všetko kúpiš. Návratnosť investície je však veľmi dlhá. Ak si už teraz na dôchodku, tak do smrti sa ti to nezaplatí.
Slnečné panely na ohrev vody: Asi najrozumnejšia investícia, panely môžu prispievať ku kúreniu, alebo napájať prívod do bojlera.
Nejdem sa už rozpisovať k legalizácii týchto zdrojov, to si nájdi na internete. Je to však vo väčšine prípadov oveľa ťažšia úloha, ako vyrobiť samotný zdroj.

http://mve.energetika.cz/ tam je všechno, byť dneska bych to řešil víc elektronicky. Ovšem legislativně je to prakticky neřešitelný, opravdu malé vodní elektrárny dnes realizovat nejdou. Kvůli požadavku na zůstatkový průtok.

Tak vodní elektrárna vodu nevypije, však poteče voda dál. Spíš aby byl nějaký výkon, větší jak žárovičku z baterky, musela by se postavit opravdu dost vysoká hráz a to asi nikdo nepovolí.

Co se výkonu týče, je to jednoduchý: výkon P [kilowatty] = 0,00981 × průtok Q [ltr./sec.] × spád H [metry] × účinnost [%]. Jak říkám, na tom odkazu je úplně všechno, je tam návod jak změřit průtok několika metodami, jsou tam tabulky pro návrhy vodních kol i jednodušších turbín.
Problém je, že ekologové ve spolupráci s vodáky prosadili minimální zůstatkové průtoky na jezech, tedy nemůže všechna voda téct do elektrárny, část ji musí téct přes jez a původním korytem. No na řece je to dost rozumný požadavek z mnoha důvodů, ale v tý vyhlášce se vůbec nepočítá s malým potůčkem, kterým nic nemigruje a srnka se může jít napít o 100m výš a úplně minimální zůstatkový průtok je stanoven na 130l/s, což tyhle potoky mají jednou za 50 let při velký povodni.
Ovšem na Slovensku to může být jinak, tohle je česká vyhláška.

Kolo nutne nemusi mit nahon a vodu shora, existuji i kola pohanena spodem. V tom pripade bys tok vody nijak neomezoval.
Kolo by muselo byt dostatecne velje, aby to melo smysl - vaha a setrvacnost, dostatecna sila pri zprevodovani do rychla...

Lopatniky mají ale mizernou účinnost, 30% max. Když kolo, tak buď na horní vodu nebo alespoň na střední, tam se dostaneme i na 80%.

Ja vim, ale je to reseni, jak nemenit tok.
Pak jen zalezi na tom, jak velky ten potok je.

Nemysliteľné. Pusti "túžbu" po energii z prírodných zdrojov z hlavy.

Musíš mať povolenie na takúto drobnú stavbulienčičku, hať, koleso, rúru napojenú na turbínu ak si v svahu na cudzom majetku, t.j. súhlas povodia s technickým nákresom. To už nie je lopatkový mlyn postavený predpubertálnymi chlapcami na potoku.

Zisti si na ústredí SHMU prietoky (v m3) podľa povodia malebného potôčika nielen ročné, ale desať i storočné a tisícročné. (Jeden flajster desiatky rokov v šuflíku uložených hotových prietokov hydrometeorológmi na f;A4, ťa vyjde otcu materi cca na sumu 150€).

Kto bude čistiť celoročne naplaveniny, haluze, lístie, pníky ba i podpníky ak nebudeš pred mlynským kolesom, turbínou či iným hnacím agregátom prácne budovať železné ohrablá, sitá. Aj tie sa musia čščtiť.

Kto bude celoročne sledovať, ošetrovať klzné ložiská na hriadeli.

Výroba elektrickej energie musí spĺňať bezpečnostné predpisy, jedná sa o verejne prístupný pozemok v rozhraní min.tri metre ochranného pásma potoka z každej strany toku.

Na stabilný striedavý prúd získaný z potoka zabudni, ten nezvládne ani frekvenčný menič. Tebe stačí kostolná svieca v dlhých zimných večeroch, prípadne pohodlné posedenie vo vysedenom ďulíčku zamatového kresla pri plápolajúcom domácom kozube.

Na osvit žiarovky, sledovanie TV, chladničky, rádia, ti stačí malý domáci generátor s plynulou sínusoidou 230V / 50Hz a k nemu ako bonus 20l bandaska s PHM s lacným, voňavým benzínom. Však spotreba PHM je minimálna, tuším 4.5l na osem hodín rapotania prťavého, kufríkového generátora. No a ak spaľovací motor generátora preonáčiš na propán_bután (LPG), budeš fičať roky na jednu tlakovú, 20l bombu s tekutým plynom určený do šporhelta.

Hustýýýý.

Tady je inspirace pro budoucnost.

Ano je to možné a překvapivě jednoduché. Stačí točit víc, než by se točil motor sám a bude elektriku dodávat. Pokud se bavíme o asynchoňáku, tak ten potřebuje jalový výkon (na "nabuzení"). Při paralelním chodu se sítí to neni problém, jalový výkon dodá síť, která se zároveň postará o správné napětí (provozují se tak běžně větrné elektrárny). Při ostrovním provozu se musí přidat kondenzátory, které kroě toho právě také určují, jaké bude výstupní napětí.
A jak už bylo řečeno, neni možné trumfnout ceny toho, co k nám vede po drátech (to je velkovýroba, kde se uplatňují úspory z rozsahu). Na jedné konferenci, kde jsem před léty byl, se v solární sekci shodlo více lidí na nákladech 1€/kWh (minimálně 3 příspěvky, zejména z pobaltských zemí, kde nejsou moc ochotni brát elektriku od ruska a navíc to mají všude strašně daleko). Lotyši to měli jako nutnost (byly to nějaké samoty (4 baráky a pak v okruhu 50 km nic a podobně), kam by přivedení elektriky vyšlo daleko dráž), český člověk to měl jako koníčka na chalupě a takovou cenu také odhadoval v reakci na ty předešlé příspěvky. Nevím, jak je to s vodou nebo větrem, asi to bude dost záviset na tom, kolik si toho udělá člověk sám a zadarmo (solární panel si člověk doma neubastlí ani nezachrání ze šrotu, vodní kolo a generátor, to je jiná situace).

Ono se to resi tak, ze se vypne voda, vodni kolo ci turbina se roztoci motorem a pak se pusti voda a ta to dotoci na nadsynchroni otacky a a voila, dodavame energii a mame nafazovano. Je potreba hlidat, ze neodpadne sit a pokud by k tomu doslo, odpojit generator, aby tam negenroval neco fuj a neco nechciplo na prepeti/blbou frekvenci, ale v zasade je to hrozne jednoduchy - po ty elektricky strance.