napojení kamen na komín
Dobrý den! Prosím radu, nejlíp od kominíka. Objednal jsem si krbová kamna i s odkouřením a jak teď studuji na internetu jak se správně napojují kamna na komín, udělal jsem chybu v objednávce. Do komínu mám vysekat díru a zazdít tam "zděř", taková trubka, do které se pak bude strkat odkouření. To jsem si nastudoval ještě než jsem kamna objednal. Teď jsem ale narazil na celkem správnou poznámku, že pokud mám cihlový komín, měl bych mít dvouplášťovou zděř. Teď to chápu, protože tu větší trubku těsně obezdím, do té menší (vnitřní) pak budu strkat odkouření a ta vzduchová mezera mezi tím mi bude absorbovat roztažnost kouřovodu během topení. Už se stalo, přišla mi "zděř" jednoduchá (jednoplášťová), co mi doporučujete:
1. nechat to tak a zazdít tu jednoplášťovou (roztažnost není tak velká)
2. koupit novou dvouplašťovou zděř
3. co kdybych obalil tu jednoplášťovou zděř nehořlavou tkaninou a zazdil to s ní. Ta tkanina by mi pak absorbovala tu roztažnost roury během topení a těsnit by to mělo 100%.
Děkuji moc za názory
Možná ještě podstatná informace, ty kamna mají psaný výkon 6,4kW
Mám krb a jednoduchou zděř do cihlového komína bez problémů, cca 200mm.
Kyncl.Z každého dřeva uniká pára,ukládá se do cihel ,,dříve,čí později ..problém...do nerezu ..nikdy !
Asi by se dnes řešilo jinak, ale zatím 40let OK. Mimochodem, ten komín je široký - bezúdžbový. Ne, že by se to tak mělo dělat, ale spíš, že to není kritické.
Díky, to jsi mě potěšil.
Krbová kamna do cihlokomína..špatně...vyvložkovat..ideal nerez..Nezapomeň před obezděním ..pořádně vypálit !
Jako co bych měl před obezděním vypálit a proč?
Někteří je částečně obezdívají ..vypálit vždy..prvních pár rozpálení ..smrdí ,,vypalují se ..pak je klid.
Dobře, rozhodnuto, dám na rady "Kyncl". Jestli jsem tě totiž dobře pochopil, jde ti o životnost komínu, vlivem působení par, z mokrého dřeva. Toho bych se ale nebál. Ve vlastním zájmu nechci, aby mi v obývaku smrdělo z mokrého dřeva, tak budu topit pouze pokud možno suchým dřevem, nebo dřevěnými briketami. Co my jsme v kotli ve sklepě 50let spálili někdy i hodně vlhkého dřeva, mokrého uhlí (bohužel, vytopilo nám sklep a topit bylo třeba) a ten kotel měl 24kW (tam se přes zimu ládovalo jak do lokomotívy) a komín drží a jak koukám zrcátkem opravdu jak nový. Navíc ty kamna půjdou úplně do nového nikdy nepoužitého průduchu, takže pokud opravdu myslíš na tu životnost komínu, tak toho se nebojím (měl by vydržet min. taky 50 let, spíše si myslím aspoň jednou tolik)! Každopádně díky za názor!
Jo a ještě píšeš "Někteří částečně obezdívají". Co to znamená částečně obezdít? S tím vypálením, to vím, dodavatel mi psal, že pár dnů mi budou smrdět i samotná kamna než se vypálí. To je vpořádku, s tím počítám
Postavíš krbokamna na místo,a vedle nich s odstupem,! postavíš zídku z přiznaných ..holých hezkých starých cihel ..za mne..hezký !
Dnes jsem napojil, zatopil, neuvěřitelné teplo z pár polínku dřeva no a tu zděř, jsem opravdu dal napevno, snad to vydrží
děkuji všem, mám v obýváku druhou TV, do které se opravdu dívám častěji, ale asi to pomine, ale každopádně super kup
No jak jsme se tu sešli všichni jako odborníci (mimo mě). Já jsem myslel, že tam spálim i kartony a letáky, které jinak musím nosit k popelnicím. No a jak čtu návod, tak tam přímo zakazují spalování novinového papíru a kartonu. No a asi mají pravdu, protože jsem nejdřív zatopil dřevem, vše Ok, pak jsem hazel i ty kartony a novinový papír a opravdu mi to očoudilo sklo. Je to opravdu tím?
Toto je už jen takový EKO dotaz, jestli tam hodím karton z bomboniery nebo né, to už vám opravdu neslíbím
Jako, abych nebyl jako dobytek, plasty, uhlí určitě nééé, ale proč tam nehodit účty z pokladny, nebo karton z nové vrtačky, letáky, atd.
Zdravím
Co se týká těch papírů, není dobré je pálit, většina papírů o to víc kartony totiž dělají velké popelové "plaky" které pokryjí žhavé nebo rošt a zamezují hoření, při čištění nebo i příkládání to pak také může "létat všude", jinak ale co se eko týká tak samozřejmě papír (potištěný apod.) může obsahovat různé barvy a tím i chem. látky jež životu neprospívají...
Otevírám znova téma. Ani jsem nevěděl, že topení je tak složité. Kartony jsem vyřešil a nepálím, jelikož mi to často zaprasilo sklo, ale nedávno jsem neodolal, a jednu menší krabičku jsem tam hodil a nic. Ale né kartony půjdou na sběrný dvůr. Co mi ale není jasné. S kamnama jsem velice spokojen, hoří nádherně, nečoudí, ale občas mi "zasviní" to přední sklo, i když se snažím topit už jen ekologicky, ale mám vlhký sklep, takže to dřevo asi bude trošku vlhké i když ho koupím suché (na netu jsem četl, že v Německu je zakázano topit dřevo s vlhkostí nad 20%) To já asi budu mít víc.
Jde mi ale o to. Snažím se topit podle doporučení výrobce. Než zatopím, otevřu primární přisáváni (to dole) na maximum, komínovou klapku na maximum, sekundární vzduch uzavřu. Jak se to rozhoří a komín se vyhřeje (poznám to už i pohledem, že oheň jde přímo do kouřovodu, uzavřu primární přívod vzduchu, otevřu sekundární přívod a vše OK. Většinou sklo úplně čisté, ale jindy přesto očouzené. Sledoval jsem to jak v TV a občas se v těch kamnech začalo dít to, že se to moc rozhořelo a začal se dělat plak na skle a tehdy jsem si všimnul, že nevím co mi reguluje hoření, mohl jsem otevírat zavírat primár, sekundár, hořelo si to pořád podle sebe. Jde to spalování vůbec nějak rozumně regulovat a jak? Dnes to byla úplna katastrofa. Hoří to jak blázen ať pozavírám vše a sklo mám očouzené zase jak prase a topím pořád stejným dřevem, které je umístěno na stejné hromadě ve sklepě (možná trošku vlhké, ale naomak je suchučké, ale vím, že ve sklepě ta vlhkost je). To ještě musím dodat, že v kouřovodu jsem si udělal klapku sám, protože kamna ji nemají a do nich jsem zasahovat nechtěl, abych nepřišel o záruku.
Máte nějakou radu? Jinak není to velký problém!
Hoření také ovlivňuje atmosférický tlak (počasí). Dále nevím zda topíš stejným dřevem (druh - buk, dub atd.), každé dříví hoří jinak a i jinak nasává vlhkost. Dále hoření může ovlivňovat také například otevření okna nebo dveří do jiné místnosti (průvan). Pokud topíš smolnatým dřevem (jehličnany), tak to také může způsobovat smůla ve dřevě.
No jak jsem psal, je to nějaké prý tvrdé dřevo a koupil jsem ho jako suché (je to pravda, není to pravda, to nevím, nemám to jak změřit, ale v rukou se zdá suchoučké, i když mám vlhký sklep, kde to je uskladněné. Toto bych ale snad neřešil, protože to dřevo je na stejném místě asi 3 měsíce. A ze stejného místa ho beru každý den (neberu zásobu třeba na 3 dny, které by třeba v pokoji proschly). Optravdu pokaždé když zapaluji jdu do sklepa, naložím kyblík a ten tento den celý spálím. Takže já opravdu vezmu do pokoje jen tolik dříví, kolik většinou ten večer spálím a dělám to každý den. Takže si dovoluji tvrdit, že ta vlhkost mého sklepa se nemůže těmi změnami projevovat, taktéž, pokud bych koupil vlhké dřevo, dělalo by to problémy pořád. Mě ani nejde o to, proč mi to občas zasviní to sklo, spíše, jak mám regulovat to spalováni. Znova zopakuji. Neměl jsem co dělat, sednul jsem si ke kamnům jako k TV, dál jsem si pivko (ale opravdu jedno pivko, žádné opíjeni) a koukám, jak plamen chce ke sklu a ven a ono ho něco otočí (to je asi ten oplach skla) a paráda. Pak se něco zvrtlo, hodně se to rozhořelo a začalo i čoudit, tak jsem chtěl nějak snížit výkon a nic nepomáhalo (uzavřel / zavřel jsem primár, sekundár, komínova klapka) Nic nic nic postě si to hořelo svým životem. To mi je divné, na to se ptám, jak snížím ten výkon, když náhodou moc přiložím. Naštěstí to jsou jen 5kW kamna, tak to není kritické, jen by mě zajímaly nějaké "finty" pokud jsou. Jen znova podotknu, dnes to bylo extremně nejhorší, ale je venku extrémně velký vítr. takže možná tím!!!
Začnu od začátku . Správná kamna by měla být vzduchotěsná . To znamená , že ve dveřích je těsnící šnura . Když jsou studená kamna tak vemte proužek papíru a přivřete jej dvířkami . Neměl by jít vytáhnout - vyzkoušet po celém obvodu dvířek . Dále sklo . To je zatěsněné také šnurou . Zevnitř většinou pružnými plechy + šroubky je sklo přimáčknuto na šnuru ve dvířkách . Sklo se tedy nesmí hýbat . Dále pokuď máte popelník , je také zatěsněn šnurou a těsní .
Já mám už čtvrtá kamna a skončil jsem u klasického skandinávského systému ,, S,, topeniště (cigaretové odhořívání ) jako mají jotule f 602 nebo f 118 . Tam je dlouhá doba přikládky , jemná regulace a sekundární spalování a bezroštové topeniště . Mám tedy už pár let uplandy 27 a jsu spokojen jak želva.
Ještě doporučím magnetický teploměr https://www.ventilatornakamna.cz/produkt/magneticky-teplomet-na-krb-kamna/
Ten se dává cca 40cm na kouřovod nad kamna a dává dobré info kdy začít dusit kamna , aby naběhlo sekundární spalování dřevoplynu
No to jste mi moc nepomohl. Já jsem to i výše psal, jsem s nimi jinak maximálně spokojen, žáden smrad, výborné teplo, dobré spalování (žádné těsnění určitě nepotřebuji), ale už mám za ty 2 týdny více zkušeností. Jak jsem psal výše, opravdu spaluji správné dřevo (hlavně pořád stejné a občas jsou ty mrzutosti). Jde o to, že se mi třeba najednou rozhoří, nebo naopak začnou čoudit, tak se snažím zasáhnout ale ať dělám co dělám, nic nepomáhá. Pokud čoudí, čoudi nezávisle na tom, co dělám s primárním vzduchem, nebo sekundárním vzduchem, nebo klapkou v komíně. pokud nečoudí, ale hoří hodně, tak podobně, je jedno, jestli vše pozavírám, nebo pootvírám, hoří si svým tempem až do doby jak dohoří.
Znova jak říkám, není to až tak velký problém, kamna jsou maličká, počkám až to dohoří a přiložím až pak, ale asi to musí jít nějak seřídit a jen já nevím jak. Takže pokud máte nápad, sem s ním, pokud né, nechme to tak, už mám sprej na sklo a přikládat budu pomaličku!
Sklo by mělo mít oplach vzduchem . Nevím co máte za kamna tudíž zda to vubec mají . Nahoře nad sklem bývá většinou lišta co ten vzduch tlačí jakoby dolu po skle .
https://www.youtube.com/watch?v=dCc7FsJIV_o&t=22s
Zde je to vcelku na videu dobře natočeno . Nevím kde vám čoudí , zda máte zadehtované sklo nebo vám čoudí z komína ?
No asi jste mě nepochopil. Mám ten oplach a až jsem tomu nevěřil, že to může být. Ale jak jsem psal výše, opravdu plamen letí na dveře, pak ho něco zvedne (a to je asi ten oplach). Mě jde teď spíše o tu regulaci. Že ať se děje co se děje, já to nemám jak uregulovat. Plamen nemám možnost snížit ani v opačném případě podpořit. Možná bych ho podpořil foukáním, ale to si saze přenesu do obýváku. Omlouvám se, nejsem lenivý, ale posuňte se o řádek výš, tam jsem to popsal, ať se zase neopakuji
ale děkuji za reakci
Jak jsem psal . Záleží na těsnění . Stačí zavřít vzduch a oheň mě zhasne a jen doutná . Pokuď vám nejde regulovat , přisává falešný vzduch .
Dobře, chápu, já mám kamna Nordica Junior. Ale to těsnění jsem kontrolaval už po nákupu, kvůli reklamace. je úplně stejné, po celém obvodu, znova jsem tam zašel, tak za těch asi 14 dnů je to opravdu jak nové. V konstrukci těch kamen to asi nebude. Spíše se prosím podívejte na ty mé první příspěvky. Bohužel mi odpovídate až na to co mě moc nezajímá. spíše bych chtěl odpověď na ten můj základní dotaz Jak upravit výkon hoření, pokud to vůbec možné je. Mě se to stalo párkrát a hoření nereagovalo na žádnou klapku
Děkuji moc i za tyto návrhy
Výkon reguluji vzduchem a podle toho hoří dřevo . Hodně drobného dřeva - velký oheň a tedy výkon. Dva velké špalky dají dlouhý a pomalý oheň na nízký výkon .
Znova. Pokuď máte vše zavřené a stejně to hoří , tak tam jde vzduch jinudy.
Aha, to mě nenapadlo. Budu sledovat, ale asi je to opravdu ten případ, protože mě ty klapky vůbec neposlouchaji. Přitom si ale opravdu nestěžiji na učinnost, opravdu s pár dřevek dají hodně tepla. Nesmrdí jen mě naučte topit
děkuji moc
Vezmu to trochu ze siroka
Kyticky a stromecky rostou jako z vody, protoze proste z vody rostou. A taky vzduchu, teda z kyslicniku uhliciteho, co je v nem. Z vody si vezmou vodik, ze vzduchu uhlik a spoustu energie z atomove pece (ekologistum rikejte, ze ze slunicka, to jim zni lip, ale je to totez) a z toho si poskladaji spoustu slozitych molekul, prevazne uhlovodiku, s primesi vseho mozneho. Proto taky maji koreny, aby si to z te zeme vytahaly (jo, ruzne uhlovodiky taky, proto maji rady hnojeni). K tomu pouzivaji docela drsnou chemii a dokazou tak casem rozezrat i skalu. A taky maji mizni system, kterym ty vylouhovane veci ze zeme tahaji ve forme roztoku nahoru a naopak. Z te uzasne biochemicke driny udelaji veskere drevo a listi a podobne a protoze to jsou prevazne ruzne uhlovodiky, tak jim z H2O a CO2 zbyde spousta kysliku, ktery vypousteji do ovzdusi. (A zviratka a jini tvoreckove to dychaji, zreaguji s uhlikem na energii a zase vydechuji ten CO2, aby meli kyticky (a ekologisti) z ceho rust).
Ususene drevo ma v sobe sice jeste porad spoustu vody, ale taky tech kanalku na mizu obklopenych uhlovodiky (jejich vyroba sezrala strasnou spoustu energie).
Kdyz se drevo zapali, tak se kyslik ze vzduchu slouci s vodikem na vodu a uhlikem na kyslicnik uhlicity a zbude spousta energie, takze vznika znacne teplo, ktere rozbiji ty slozite uhlovodiky na jednodussi, ktere lip hori. Zvlaste pokud jsou diky horku v plynne podobe a volne se misi se vzduchem obsahujicim kyslik, bez ktereho by to horeni nefungovalo. (No a krome toho to (nejen v kamnech) pekne hreje na vsechny strany a dobra kamna to usmerni zadoucim smerem.)
Horky vzduch je lehci, nez studeny, tedy stoupa vzhuru a odspoda je nahrazovan studenym, i ty spalene (i nespalene) horke plyny (jo, maji peknych par set stupnu celsia, coz lze snadno demostrovat vlozenim zelezneho dratu, ktery to rozpali do ruda) jsou lehci nez studeny vzduch a stoupaji vzhuru. A to horko samozrejme pomaha menit slozite uhlovodiky na jednodussi a ty jsou v plynne podobe (drevoplyn), ktera zabira vic objemu nez puvodni slozite molekuly a tak se pod tlakem z toho dreva hrne vsema miznima kanalkama, prasklinama a vyhorelima mistama a venku se to radostne slucuje s kyslikem a dela to krasne plameny.
Kdyz jde vsechno dobre a tepla a kysliku je dost, tak to vesele proreaguje az na vodu a kyslicnik uhlicity a vyleti ven kominem. Cim vic kysliku jde dovnitr, tim radostneji to hori. V atmosfere (vzduchu) toho kysliku neni zas tak moc, tak se to da regulovat, kdyby bylo to drevo v cistem kysliku, tak vzplane jeste driv, nez o nej stihnete skrtnout pohledem. (A proto nikdy! Fakt nikdy! Nemazte ventily kyslikove lahve tuky, ci jinymi uhlovodiky. Fakt ne!)
No a samozrejme drobne kousky, jako treba vetvicky a trisky maji velky povrch, kde to muze horet, maly objem, takze se vnitrek prohreje (a degraduje) hned a tak chytnou snadno a hori nadsene. Velke spalky chytaji spatne, dokud to neni dost rozpalene okolo a protoze drevo je dobry izolant, tak se tolik neprohrejou do hloubky a to horeni je mohem mirnejsi a vydrzi dele. Piliny (a listy papiru) maji sice velkou plochu, ale protoze na sebe dolehaji velmi dobre, tak se tam vzduch (na rozdil od vetvicek a trisek) nedostane a tak jen ohori na povrchu a do hloubky to nejde, tam to jen postupne degraduje, ale zase to nema moc kudy unikat a tak toho drevoplynu neni dost na to, aby to udrzelo nejake velke plameny. Zavrena kniha ohori po povrchu, ale pokud neni v rozpalenych kamne (ci jine vyhni ohnive), tak bud neshori cela, nebo ji to trva vecnost. Navic papir obsahuje strasnou spoustu kridy ci jinych podobnych nespalitelnosti a zustava tak po nem spousta bileho popela, ktery ohen dale dusi.
Kdyz vsechno dobre nejde, je zima a malo kysliku, tak dochazi k nedokonalemu spalovani a cmoudi to, protoze je tam spusta uhliku a uhlovodiku, na ktere se kyslik nedostane a tudiz se nespali. Kdyz se k tomu navic priplete neco fakt studeneho, jako treba sklo z druhe strany chlazene vzduchem (pozor nesahat, furt to relativne studene muze mit stovky stupnu - sklo, podobne jako ocel se tavi nekde od 1.500 C vys), tak na tom muzou ty nespalene uhlovodiky kondenzovat ve forme hnusneho mazutu, nebo aspon sazi - a diky chlazeni uz neshori a hyzdi.
Mimochodem, kdyz zatapim v kamnech, tak mi to ty zaruvzdorne cihly uvnitr (na zacatku studene jak mistnost) zacerni vzdy a kdyz se to rozhori, tak se ohrejou (rozpali) natolik, ze co na nich uvizlo vesele shori a jsou zase hezky svetle sede - taky zabava to pozorovat
No ale k cemu smeruju - proste k horeni ten kyslik potreba proste je a kdyz kyslik neni, tak se nehori, nanejvis tam zhave uhliky horkem degradujou drevo, dokud jim nedojde energie - a zase naopak, pokud to hori, tak tam proste je kysliku dost a kyslik se tam dostane jen ze vzduchu a pokud jdou plameny nahoru ku kominu, tak ten vzduch tam proste musi lezt nekudy jinudy. Jina moznost proste neni.
Takze je otazka, kudy tam leze.
Napriklad moje kamna maji v zadni stene nekolik direk, kterymi se tam ten vzduch fouka pro zlepseni spalovani asi tak nekde uprostred komory a je to krasne videt, kdyz jsou plameny pod tim a z te steny vylozene tryskaji ohnive jazyky jak se tam dostava dalsi kyslik k horeni. Coz je sice privod vzduchu, ale k plapolani ve spodni casti by urcite nestacil.
Mnoha kamna maji kolem sebe jednak ruzne konstrukce, aby si clovek nesahnul na rozpalene, ale vzduch z mistnosti okolo proudil a ohrival se, aniz by vlezl dovnitr, ovsem mnoha kamna maji i pruduchy (at uz schvalne, ci chybou ci opotrebenim, kudy nejaky ten vzduch leze dovnitr (casto predehraty pro zlepseni horeni, nebo smerovany, aby delal izolacni vrstvu ofukovanim skla zevnitr a plameny (a dehet) se tak k tomu sklu nedostaly).
Kamna samozrejme maji nejaky objem, ktery obsahuje krome dreva i vzduch, takze ani uplne uzavreni neznamena okamzite zhasnuti plamenu, nicmene by melo vyrazne omezit proudeni a tudiz by ty plameny mely viditelne poklesnout po celkem kratke chvilce (minuty nejsou kratka chvilka). Takze to reaguje vyrazne pomaleji nez sporak, ale reagovat by to rozhodne melo.
Pokud teda otevrete nahore zaklopku do komina a dole pruduchy a vesele to hori a pak dole ty pruduchy uplne uzavrete a ono to hori skoro stejne furt a vytrvale, tak tam nutne mate neco, kudy tam ten vzduch leze v mnozstvi srovnatelnem s temi pruduchy. (Proste chemie a fyzika, no ...) Vetsinou kamna nejdou utesnit zcela (protoze nedokonale spalovani = CO kyslicnik uhelnaty, ktery se vesele vaze v krvi na hemoglobin, ktery pak nevaze (a po tele nerozvazi) kyslik a spoustu lidi takto uz zadusil https://cs.wikipedia.org/wiki/Oxid_uhelnat%C3%BD#%C3%9A%C4%8Dinky_na_%C5%BEiv%C3%A9_organismy ), protoze riziko otravy je velke a vyrobcum mrtvi zakaznici moc neprospivaji. Ale silne zredukovat by to jit melo a pokud ne, tak je mozne, ze je nekde neco uvolneneho a toho vzduchu tam pousti zbytecne moc.
Mozna maji i vase kamna (moje maji dovedne ukrytou vzadu a v navodu je popsana) nejakou packu ci soupatko, ktery se toto da nastavit dle druhu paliva a vy tam nemate nastavene drevo, ale treba uhli (at uz z vyroby, nebo se neco pohnulo pri instalaci) a stacilo by ji nastavit spravne. Ale taky ji mit nemusi, zalezi na typu.
Mozna by se dalo pouzit pirko, chmiri, jemny papirek ci tak neco a oblejzat s tim kamna tak dlouho, dokud se neukaze, kudy tam ten vzduch leze a pak (za studena!!) zkontrolovat, zda tam neni neco vypadnuteho ci povoleneho.
Mozna by se dalo vysledovat zrakem skrz okynko, odkud tam ten vzduch fouka, kdyz je vsechno zavrene (a az kamna vychladnou, tak to tom omest a osahat, zda ta neni neco vypadnuteho, ci uvolneneho, co by tam poustelo toho vzduchu zbytecne moc.)
---
S tim zanasenim okynka muze taky souviset proudeni vzduchu - sikovna kamna to maji nastavene tak, aby se plameny toho okynka nedotykaly - coz vam tam zjevne take vetsinou funguje, ale ne vzdy - problem muze byt v tom, ze nekde je ucpany privod vzduchu, at uz trvale (dukladne vymest studena kamna, pripadne i profouknout nejakeym vetrakem/fenem/vysavacem/ ... nebo ze nejaky odklanec vakla, a nebo tam proste date toho dreva naraz moc a pod blbym uhlem, takze to ten trivod docasne zastini, nebo to hodri i moc blizko te steny a dostane to plameny do stoupaveho proudu k tomu okenku.
Me tohle dela, kdyz tam hodim polinko tak, ze se dole opira o zadni stenu a nahore o stenu predni pod tim sklem. Pak kour a plameny stoupaji primo popredni stene a tom skle (a deehet kondenzuje na studenem)
Obecne se to chce "naucit topit" tak, jak to vasim kamnum vyhovuje. Ja ze zacatku udelam vpredu a uprostred dole zaklad z trisek, a dozadu/uprostred nahoru zam mensi a stredni polinka, pak to zapalim, ono se to rozplapola a rozehreje a udela hromadu uhliku na rostu a teprve az to poradne hori a ma to ten zhavy zaklad, tak tam horem prilozim ta velka polena, co hori pomaleji a dele a ta mi vytopi pokoj - proste jsem zjistil, ze nedokazu ta kamna nalozit tak, aby tam byla ta velka polena od zacatku a nezacoudilo mi to sklo a horelo to tak, jak si predstavuju, ze to fakt musim nejdriv roztopit drobnym drivim a to velke prilozit az potom. Proste to beru jako vlastnost tech kamen a funguji mi skvele, zacnou hrat brzo, pak tam dam ta velke polena a hrejou dlouho, ale nehicujou neprimerene moc. (Jo a kdyz potrebuju spalit kosti z kureci hnaty, tak je tam hodim zabalene v papiru az kdyz ta velka polena tak z pulky shorela, to uz je uvnitr fakt jak v peci, papir blafne, co je na kostich shori bez cmoudu a smradu, protoze tam dole na uhlikach v proudu vzduch z dolnich pruduchu je prez tisicovku urcite a kysliku dost, a ty kosti taky shori na bily popel, ktery se v prstech rozpada jemnym stiskem - takze v popelaku uz nemam zadne vetsi kusy, co by sitkem neprolezly. Ale chce to az kdyz jsou ta kamna prohrata a hori v nich ty velke kusy. Ostatne ona ta moje kamna proste fakt chteji vytahnout aspon na chvili na ten plny vykon, jinak neprohori spravne. Neda se v nich udelat jen tak mrnavy ohynek na par plaminku aniz by nakonec zbyly cerne=nespalene kousky dreva. Kdyz se prohrejou, tak i velke a mokre spalky v nich nakonec shori na jemny bily popel. Cerny popel je spatne = cosi nestihlo prohoret dokonale.)
Ostatne spatne spalovani - pokud je nad plameny cerny dym, tak taky neco neprohorelo dobre a komin se zanasi sazema a saze maji dost uhliku na to, aby eventualne mohly nekdy chytnout a dost drobny povrch na to, aby pak chytly expolozivne a "bouchly" a napachaly skodu. (Teda, musi jich na to byt dost, cili dlouhodobe zanaseny komin a taky na to potrebujou dost tepla, cili po sezone jen tak cmoudeni udelat fajrak s plameny hluboko do komina ... takze lepsi je topit spravne a obcas pozvat kominika na protazeni komina). Ne nadarmo se rika, kdyz nekdo se nastve, vypeni a vybouchne, ze "mu bouchly saze" - ja to nastesti znam jen z vypraveni, jak se pak vyklizela a malovala kuchyn a kamna stavela znova ... a o vlastni zkusenost nestojim - ale pry to fakt chce na tom "dlouhodobe zapracovat", jakoze v radu mesicu az let soustavne ...
(Varoval jsem, ze to vezmu ze siroka, ale je dobre tak nejak vedet co a hlavne proc clovek dela, pouze nasledovat par, byt i dobrych, rad ci postrehu nemusi byt vzdy ta prava cesta https://cs.wikipedia.org/wiki/Cargo_kult )
Děkuji a široký exkurz. Né všemu jsem rozuměl a pochopil, ale pár tipů jste mi dal. S tím nastavením na druhy paliva to u mne asi nebude, v návodu jsem nic nenašel a žádné "hejblatko tam nemám". Mám tam ale jak píšete vzadu nějakou díru (evidentně z výroby, né že by to bylo mechanicky proražené) a opravdu při hoření mi v techto míste jakoby plamen přichází. S tím očouzeným sklem asi máte pravdu, že bude záležet na uložení těch polínek. To vyzkouším, děkuji za tip, ale to čouzení bych už asi ani neřešil, to opravdu musím nějak vychytat pokus omyl, protože většinou mi plameny opravdu jakoby odbíhají od toho skla. Mě jde spíše o to, že nejde snížit ten výkon. Psal jsem už i prodejci, jestli si mám koupit kouřovod s klapkou, abych mohl snížit výkon, on to kategoricky odmítl, že pokud to nemají kamna, není to třeba. Takže jsem po těch zkušenostech si tu klapku v kouřovodu udělal sám a pořád mám problém snížit výkon. Ale asi máte pravdu, možná na změnu moc spěchám, možna to chce pozavírat a chvíli počkat. Jak píšete, není to sporák.
Jinak k tomu roztápění, já mám zase dobrou zkušenost, že naložím plná kamna hrubými poleny, nahoru dám Pepo podpalovač a pár drobných klacíku a zapálím. Ono se to hezky rozhoří a odhořívá odzhora, takže není nijak extremně velký výkon a já 2 hod. nemusím přikládat. Pak jak to prohoří a jsou už jen uhlíky, tak samozřejmě už musím přiklátad jen pár polínek a častěji, abych neměl moc velký výkon. To očouzení není spůsobeno tím mým zátopem zhora, protože občas se mi to sice stane už při zátopu, ale stává se to i po prohoření, během normálního přikládáni (prostě kouknu, celá hromada prohořela, přiložím pár polínek a kouknu později a už je flek na skle). Už jsem ale našel dobrý prostředek na sklo, úmýt ho už není problém, jako první den, kdy jsem to drhnul práškem na praní a přípravkem na nádobí. Spíš mi jde o to, že nejde nějak snížit výkon, ale jak jsem psal výše, možná opravdu musím na reakci chvíli počkat.
Klapkou v kourovodu zamezite odvodu zplodin horeni kominem (s rizikem, ze to bude horet furt, nedokonale spalovani a ty zplodiny si najdou cestu k vam do pokoje a to nechcete, nejen kvuli pripadnemu coudu, co je videt a citit a je neprijemny, ale hlavne kvuli CO, co videt ani citit neni, ale zabiji), to IMHO neni dobra cesta.
Vazne bych spis resil ten privod vzduchu. (Nebo zpusob topeni, ale pokud vam funguje, tak v nem nevidim problem, ostatne mam vyzkouseno, ze ruzna kamna chteji ruzne postupy)
Jestli je tam privod vzadu, co se stane, pokud ho taky omezite (a nemusi to byt ani uplne ucpani, ale proste tam oprit/zavesit kus rovneho plechu - pokud to bude pak regulovatelne, tak prima, pokud to bude tropit nezdobu, tak ho pohrabacem sundate hned )
A taky kamna maji proste nejaky minimalni vykon, pri kterem jeste funguji dobre - pokud je mistnost mala a kamna maji dobrou ucinnost, muze ten minimlni rozumny vykon byt i proste prilis velky, pak bud v prubehu trochu vyvetrat, nebo topit prerusovane ... ale ten minimalni rozumny vykon vetsinou byva plus minus furt stejny u danych kamen a paliva, pokud vam to vyrazne kolisa, ze to nekdy snadno ridit jde a nekdy naprosto ne, tak to spis bude neco jineho. (Ale rozhodne si tu regulaci vyzkousejte, kdyz to bude horet "normalne a bezproblemove" at vidite, zda to jde regulovat aspon nekdy a jak rychle to reaguje. Pripadne co to udela, pokud otevrete dvirka dole u popelniku, cili tam date skutecne velky prisun - pokud to velmi rychle vzroste nad pricetnou mez, tak fakt mate ta kamna predimenzovana, pokud se to jen rozhori o poznani vic, ale furt tak nejak stylem, jako kdyz tomu pridate vzduch dolni klapkou, jen trochu vic, tak ta kamna jsou asi dimenzovana rozumne)
Jo jo děkuji, budu zkoušet. Není to velký problém, naopak jsem byl mile překvapen, kolik tepla to dá a jak hezky to hoří. Chápu, že pokud je sklo po 3 dnech topení naprosto čisté a jindy po 1 dni má obrovské fleky, není to problém kamen, ale topiče. Pár rad a inspirací jste mi dal, budu zkoušet a na ten výkon se asi taky vyprdnu. Prostě jak místnost přetopím, nechám uhasit, popela tam nezůstane téměř nic, má to otočný rošt, tak zakvidlám a ten zbytek spadne do popelníku, popel z ohniště vlastně nevybírám vůbec, jen občas vysypu popelník. Pokud se místnost ochladí, znova zatopím, to až takový problém není.
Každopádně děkuji za inspiraci
No kamaráde, asi to máš vymakané! Je pravda, že jsem měl hranolky o něco delší (nečekal jsem, že se mi rozteče kotel ve sklepě) a asi je to očouzení skla dáno tím, jestli ten hranolek posadím od zadu do předu nebo opačně (jestli mi rozumíš). Prostě jsem pochopil, že vše co může čoudit, musí čoudit čím jak nejdále od skla. Teď jsem provedl další pokus a OK
Děkuji moc za rady a inspirace
Náhodně jsem si ještě přečet o těch problémech se zakouřením skla. Osobní zkušenost u krbové vložky (vlastní konstrukce a výroby).
1. Pokud v kamnech zatopíš (roztopíš) sušším dřevem a drobnějším, dosáhneš většího jednorázového výkonu a začouzené sklo se plameny samo očistí.
2. Někdy pomůže pokud se sníží těsnění ve spodní části dvířek pod sklem. Kamna tudy přisávají sice vzduch (hůře se omezí výkon), ale tenhle vzduch "oplachuje" sklo a nedochází k tak rychlému a intenzivnímu očouzení skla.
3. Osobně tenhle problém celkem neřeším a pokud se chci "kochat" plamenem, tak si eventuálně začouzené sklo očistím, před zátopem, prostředkem na očouzená krbová skla, případně na čistění pečící trouby a sporáku. Je jich na trhu víc, ve stříkací sprejové flašce a pak několika novinama očistím.