Vezmu to trochu ze siroka
Kyticky a stromecky rostou jako z vody, protoze proste z vody rostou. A taky vzduchu, teda z kyslicniku uhliciteho, co je v nem. Z vody si vezmou vodik, ze vzduchu uhlik a spoustu energie z atomove pece (ekologistum rikejte, ze ze slunicka, to jim zni lip, ale je to totez) a z toho si poskladaji spoustu slozitych molekul, prevazne uhlovodiku, s primesi vseho mozneho. Proto taky maji koreny, aby si to z te zeme vytahaly (jo, ruzne uhlovodiky taky, proto maji rady hnojeni). K tomu pouzivaji docela drsnou chemii a dokazou tak casem rozezrat i skalu. A taky maji mizni system, kterym ty vylouhovane veci ze zeme tahaji ve forme roztoku nahoru a naopak. Z te uzasne biochemicke driny udelaji veskere drevo a listi a podobne a protoze to jsou prevazne ruzne uhlovodiky, tak jim z H2O a CO2 zbyde spousta kysliku, ktery vypousteji do ovzdusi. (A zviratka a jini tvoreckove to dychaji, zreaguji s uhlikem na energii a zase vydechuji ten CO2, aby meli kyticky (a ekologisti) z ceho rust).

Ususene drevo ma v sobe sice jeste porad spoustu vody, ale taky tech kanalku na mizu obklopenych uhlovodiky (jejich vyroba sezrala strasnou spoustu energie).

Kdyz se drevo zapali, tak se kyslik ze vzduchu slouci s vodikem na vodu a uhlikem na kyslicnik uhlicity a zbude spousta energie, takze vznika znacne teplo, ktere rozbiji ty slozite uhlovodiky na jednodussi, ktere lip hori. Zvlaste pokud jsou diky horku v plynne podobe a volne se misi se vzduchem obsahujicim kyslik, bez ktereho by to horeni nefungovalo. (No a krome toho to (nejen v kamnech) pekne hreje na vsechny strany a dobra kamna to usmerni zadoucim smerem.)

Horky vzduch je lehci, nez studeny, tedy stoupa vzhuru a odspoda je nahrazovan studenym, i ty spalene (i nespalene) horke plyny (jo, maji peknych par set stupnu celsia, coz lze snadno demostrovat vlozenim zelezneho dratu, ktery to rozpali do ruda) jsou lehci nez studeny vzduch a stoupaji vzhuru. A to horko samozrejme pomaha menit slozite uhlovodiky na jednodussi a ty jsou v plynne podobe (drevoplyn), ktera zabira vic objemu nez puvodni slozite molekuly a tak se pod tlakem z toho dreva hrne vsema miznima kanalkama, prasklinama a vyhorelima mistama a venku se to radostne slucuje s kyslikem a dela to krasne plameny.

Kdyz jde vsechno dobre a tepla a kysliku je dost, tak to vesele proreaguje az na vodu a kyslicnik uhlicity a vyleti ven kominem. Cim vic kysliku jde dovnitr, tim radostneji to hori. V atmosfere (vzduchu) toho kysliku neni zas tak moc, tak se to da regulovat, kdyby bylo to drevo v cistem kysliku, tak vzplane jeste driv, nez o nej stihnete skrtnout pohledem. (A proto nikdy! Fakt nikdy! Nemazte ventily kyslikove lahve tuky, ci jinymi uhlovodiky. Fakt ne!)

No a samozrejme drobne kousky, jako treba vetvicky a trisky maji velky povrch, kde to muze horet, maly objem, takze se vnitrek prohreje (a degraduje) hned a tak chytnou snadno a hori nadsene. Velke spalky chytaji spatne, dokud to neni dost rozpalene okolo a protoze drevo je dobry izolant, tak se tolik neprohrejou do hloubky a to horeni je mohem mirnejsi a vydrzi dele. Piliny (a listy papiru) maji sice velkou plochu, ale protoze na sebe dolehaji velmi dobre, tak se tam vzduch (na rozdil od vetvicek a trisek) nedostane a tak jen ohori na povrchu a do hloubky to nejde, tam to jen postupne degraduje, ale zase to nema moc kudy unikat a tak toho drevoplynu neni dost na to, aby to udrzelo nejake velke plameny. Zavrena kniha ohori po povrchu, ale pokud neni v rozpalenych kamne (ci jine vyhni ohnive), tak bud neshori cela, nebo ji to trva vecnost. Navic papir obsahuje strasnou spoustu kridy ci jinych podobnych nespalitelnosti a zustava tak po nem spousta bileho popela, ktery ohen dale dusi.

Kdyz vsechno dobre nejde, je zima a malo kysliku, tak dochazi k nedokonalemu spalovani a cmoudi to, protoze je tam spusta uhliku a uhlovodiku, na ktere se kyslik nedostane a tudiz se nespali. Kdyz se k tomu navic priplete neco fakt studeneho, jako treba sklo z druhe strany chlazene vzduchem (pozor nesahat, furt to relativne studene muze mit stovky stupnu - sklo, podobne jako ocel se tavi nekde od 1.500 C vys), tak na tom muzou ty nespalene uhlovodiky kondenzovat ve forme hnusneho mazutu, nebo aspon sazi - a diky chlazeni uz neshori a hyzdi.

Mimochodem, kdyz zatapim v kamnech, tak mi to ty zaruvzdorne cihly uvnitr (na zacatku studene jak mistnost) zacerni vzdy a kdyz se to rozhori, tak se ohrejou (rozpali) natolik, ze co na nich uvizlo vesele shori a jsou zase hezky svetle sede - taky zabava to pozorovat

No ale k cemu smeruju - proste k horeni ten kyslik potreba proste je a kdyz kyslik neni, tak se nehori, nanejvis tam zhave uhliky horkem degradujou drevo, dokud jim nedojde energie - a zase naopak, pokud to hori, tak tam proste je kysliku dost a kyslik se tam dostane jen ze vzduchu a pokud jdou plameny nahoru ku kominu, tak ten vzduch tam proste musi lezt nekudy jinudy. Jina moznost proste neni.

Takze je otazka, kudy tam leze.

Napriklad moje kamna maji v zadni stene nekolik direk, kterymi se tam ten vzduch fouka pro zlepseni spalovani asi tak nekde uprostred komory a je to krasne videt, kdyz jsou plameny pod tim a z te steny vylozene tryskaji ohnive jazyky jak se tam dostava dalsi kyslik k horeni. Coz je sice privod vzduchu, ale k plapolani ve spodni casti by urcite nestacil.

Mnoha kamna maji kolem sebe jednak ruzne konstrukce, aby si clovek nesahnul na rozpalene, ale vzduch z mistnosti okolo proudil a ohrival se, aniz by vlezl dovnitr, ovsem mnoha kamna maji i pruduchy (at uz schvalne, ci chybou ci opotrebenim, kudy nejaky ten vzduch leze dovnitr (casto predehraty pro zlepseni horeni, nebo smerovany, aby delal izolacni vrstvu ofukovanim skla zevnitr a plameny (a dehet) se tak k tomu sklu nedostaly).

Kamna samozrejme maji nejaky objem, ktery obsahuje krome dreva i vzduch, takze ani uplne uzavreni neznamena okamzite zhasnuti plamenu, nicmene by melo vyrazne omezit proudeni a tudiz by ty plameny mely viditelne poklesnout po celkem kratke chvilce (minuty nejsou kratka chvilka). Takze to reaguje vyrazne pomaleji nez sporak, ale reagovat by to rozhodne melo.

Pokud teda otevrete nahore zaklopku do komina a dole pruduchy a vesele to hori a pak dole ty pruduchy uplne uzavrete a ono to hori skoro stejne furt a vytrvale, tak tam nutne mate neco, kudy tam ten vzduch leze v mnozstvi srovnatelnem s temi pruduchy. (Proste chemie a fyzika, no ...) Vetsinou kamna nejdou utesnit zcela (protoze nedokonale spalovani = CO kyslicnik uhelnaty, ktery se vesele vaze v krvi na hemoglobin, ktery pak nevaze (a po tele nerozvazi) kyslik a spoustu lidi takto uz zadusil https://cs.wikipedia.org/wiki/Oxid_uhelnat%C3%BD#%C3%9A%C4%8Dinky_na_%C5%BEiv%C3%A9_organismy ), protoze riziko otravy je velke a vyrobcum mrtvi zakaznici moc neprospivaji. Ale silne zredukovat by to jit melo a pokud ne, tak je mozne, ze je nekde neco uvolneneho a toho vzduchu tam pousti zbytecne moc.

Mozna maji i vase kamna (moje maji dovedne ukrytou vzadu a v navodu je popsana) nejakou packu ci soupatko, ktery se toto da nastavit dle druhu paliva a vy tam nemate nastavene drevo, ale treba uhli (at uz z vyroby, nebo se neco pohnulo pri instalaci) a stacilo by ji nastavit spravne. Ale taky ji mit nemusi, zalezi na typu.

Mozna by se dalo pouzit pirko, chmiri, jemny papirek ci tak neco a oblejzat s tim kamna tak dlouho, dokud se neukaze, kudy tam ten vzduch leze a pak (za studena!!) zkontrolovat, zda tam neni neco vypadnuteho ci povoleneho.

Mozna by se dalo vysledovat zrakem skrz okynko, odkud tam ten vzduch fouka, kdyz je vsechno zavrene (a az kamna vychladnou, tak to tom omest a osahat, zda ta neni neco vypadnuteho, ci uvolneneho, co by tam poustelo toho vzduchu zbytecne moc.)

---