Aky je rozdiel medzi casovym spinacom a spinacou zasuvkou?
Zdravim,
viete niekto vysvetlit aky je rozdiel medzi tymito dvoma pristrojmi? Oba sa zasunu do zasuvky a do nich sa zapoji spinany spotrebic napr. lampa ktora ma svietit ked nikto nieje doma v urcitych casovych intervaloch. Na pohlad su tieto pristroje rovnake, len na obale je tento rozdiel:
Spinanie fazovym vodicom ALEBO Spinanie nulovym vodicom.
Myslel som ze tie pristroje su rovnake - zapnu spotrebic pocas nastaveneho casoveho useku.
Bylo by užitečné dát sem link.
Tu su oba pristroje:
p47
p31
Dakujem
Vidím, že jedna spíná fázi a druhá nulák. Taky nevím proč, ale máš u toho dotazovnu....
Funkce bude stejná.
Rozdíl je pouze ve spínaném vodiči, jinak žádný. Ale pokud ji vsuneš do zásuvky, která má fázi vpravo (i tak může být) pak mají spínané vodiče obráceně. Funkčně obojí shodné, ale pro spotřebič by se měla vždy vypínat přednostně fáze.
""má fázi vpravo (i tak může být) ""
No, pravděpodobně by to být nemělo. Alespoň po několik školení padesátky, nám bylo tvrzeno, že dříve platilo "fáze vlevo" Potom po sjednocování norem s EU, to bylo na nějaký čas zrušeno, hlavně z důvodu německých zásuvek. Ale (nepamatuju si od kdy), bylo dohodnuto českými normotvůrci, vzhledem k tomu, že se u nás zachovalo používání zásuvek s ochranným kolíkem, že se způsob fáze vlevo opět vrací do praxe. Prý to upravuje nějaká česká národní směrnice, kterou jsem tedy já v ruce nikdy neměl. Přesto se ale tím řídím, snad ti školitelé mají dobré informace.
Jinak, k těm spínacím zásuvkám. Skutečný důvod jsem se nikde nedozvěděl, proč se dělají se spínaným nulákem. Ale domnívám se, proč k tomu tak je. Právě proto, že se u nás používají zásuvky s ochr. kolíkem, narozdíl třeba od německých zásuvek. Tyto spínané zásuvky nebyly zcela původně dělané pro český trh a byly třeba osazovány německou zásuvkou. Tam je to jedno, která zdířka je spínaná. Výrobce tedy určil jako spínanou pravou zdířku. Později se začaly zásuvky prodávat u nás a tedy osazovat našimi zásuvkami. A uvnitř to představovalo konstrukční změnu. (nevím zrovna jak u těhle mechanických, ale chtěl jsem přepojit digitální a bylo to dost obtížné, vstup a výstup měly společné části, předělávalo se to dost blbě). Tak změnu neudělali a prostě zapojili spínaný nulák. A zřejmě to vzniklo právě v době, kdy to normy umožňovaly, nerozlišovaly se strany zásuvky. A tyto přístroje jsou stále na trhu. Později, když se opět ustanovilo zapojování podle českého způsobu, výrobci konstrukci upravili pro český trh. A tak jsou na trhu obě verze.
Přesto zásuvka se spínaným nulákem normy neporušuje. Je to z důvodu jedné důležité zásady.
-- Jakýkoliv obvod, který je ovládaný, jakýmkoliv časovým, dálkovým, automatickým, soumrakovým, či jiným elektrickým, nebo elektronickým spínačem, je i ve vypnutém stavu, vždy považován, za obvod pod napětím. -- Z toho důvodu, je jedno, jakým způsobem, je v tomhle případu spotřebič vyřazen z provozu, jesli přerušením fáze, nebo pracovního nuláku. Za vypnutý se spotřebič v tomto případě považuje jen vytažením z této zásuvky. Proto nevadí, že je spínaný nulák. Má to svoji logiku.
Spínač může být vypnutý a mohl bych si myslet, že do toho můžu sahat. A automatický spínač může zapnout...
Zcela zásadně se mýlíš v tom, že musí být fáze vlevo. To nikdy žádná norma nepředepisovala a je to jenom úzus. Rozdvojka, která fázi přehazuje je toho důkazem a je zcela v souladu s normou!
Nechci se přít, ale naše stará ČSN, obdoba nynější ČSN 332130 ed.x (jestli měla toto číslo si už nepamatuji), někdy do sedumdesátých let toto opravdu nařizovala. Až někdy od let osumdesátých pak byla, do výše uvedené ČSN, vložena stávající formulace. Ale přesný termín už si nepamatuji.
Co se týče nějaké naší národní směrnice o tom, že fáze musí být v zásuvce vlevo, jsem zatím nikde nic takového nezjistil a nevím o tom.
Ale přiznám se, že již cca 10 let padesátku neabsolvuji, ani neškolím. Ale i já jsem vždy doporučoval, všem elektrikářům, zachovávat jednoznačně naši "zvyklost" fáze vlevo.
V článku 46N6.5 v ČSN 33 2000-46 se zatím ale stále doporučuje pouze v jednotném provedení (v objektu, areálu a pod.).
Pokud ovšem fáze není zapojena na levou stranu, mnoho měřicích revizních přístrojů (pokud nepoužívají volné vodiče se samostatnými měřícími koncovkami, ale zásuvkovou vidlici) nezměří smyčkový odpor (impedanci smyčky), popř. vybavovací proud chrániče a přístroje hlásí špatně zapojenou zásuvku. (Já měl, pro tyto případy, vždy oboje možnosti-kabely).
A i z tohoto důvodu se doporučuje zachovávat pravidlo fáze vlevo.
Jinak je rovněž běžné, že přívodní kabely "flexo" 1+N+PE, s vidlicí 230V, s ochranným kolíkem, pro elektrické spotřebiče dovážené ze zahraničí, mají na pravý kolík zapojen vodič barvy fázové (černý/hnědý) a na levý kolík vodič barvy nulové-střední (modrý). Na což při této příležitosti rovněž upozorňuji. A s normami to, v nynější době, z výše uvedených důvodů, zřejmě rovněž není v rozporu.
A u některých spotřebičů se již, v mnoha případech, instalují vypinače (spinače) dvoupólové, vypínající oba vodiče.
U pevně připojených spotřebičů je však nutno vždy dodržovat zásadu, že vypinač (spinač) musí vypínat přednostně vodič fázový, případně fázový i střední ("pracovní nulu").
Ale pro naše podmínky a zapojování, co se týče těch zásuvek a vidlic, jak v instalacích, tak i u spotřebičů, osobně vždy doporučuji fáze vlevo, střední vpravo a rovněž tak příslušné barvy, při zapojování samostatně montovaných vidlic na kabel.
Toť pro případné "bastlíře" neodborníky.
Pokud se nevipiná faze tak u spotrebice s odrusovacim filtrem na vstupu je to docela nebezpečný .
Není to vůbec nebezpečné. Buďto má spotřebič dvojvidlici a dvojitou izolaci, takže se na nulák člověk nedostane, anebo má kryt spojen s ochraným kolíkem.
Pokud pres zasuvku ktera vypina N zapojis pracku( aby šla v dobe n tarifu) tak to nebezpecny je .
Proč je to nebezpečný?
Napsal jsem nebezpecny,ono spis jde o nebezpecnejsi.Pokud to bude pres PCH tak ne ale jinak protoze na vstupu je filtr jehoz stred je zapojen na PE tak se na ném muze objevit napeti,v horsim pripade muze dojit i k zahoreni.
Už k tomu bylo napsáno dost, přesto se k tomu ještě vrátím.
Ať je v časovači spínaný pracovní nulák, nebo fáze, na funkci zařízení to nemá vliv.
V zásadě to nemá vliv ani na bezpečnost spotřebiče. Ve spotřebiči je izolovaný celý obvod, jak přívodní fáze, tak pracovní nulák, celý obvod je krytý izolací a kryty. Po vypnutí pr. nuly sice zůstává celý obvod pod napětím, ale je na pracovní napětí stavěný, takže to nevadí. Z hlediska obsluhy je celý obvod chráněný uzemněnými kryty a nepřístupný. Pokud laik odstraní kryty, hazarduje sám, odborník ví co dělá.
Co se týče vstupního odrušovacího filtru například pračky, setkal jsem se s tím, že bývá odrušovací filtr ještě před hlavním vypínačem, takže stále pod napětím, je li zástrčka připojena do zásuvky.
Při obvyklém zapojení odrušovacího kondenzátoru, fáze-kapacita-PE-kapacita-N, by teoreticky mohlo dojít k tomu, že odpojením N by se mírně zvýšil kapacitní proud přes kapacitu fáze do PE.
V případě použití proudového chrániče, by tento proud protékal chybovým obvodem. Ale bude tak malý že nezpůsobí vybavení chrániče. Pouze v případě, že by se sešlo více takto zapojených spotřebičů, mohlo by dojít k sečtení těchto proudů a vybavení chrániče.
((je fakt, když jsem se poprvé setkal s tím spínáním nuláku, tak jsem si řekl, co je to za bo...l a snažil se to přepojit, zvyk je železná košile. Ale teď už jsem si zvykl a neřeším to. ))
Máš pravdu ,předsedo?
No, jak jsem napsal, ani já jsem nikdy neviděl přímo normu, která by to striktně nařizovala.
Bral jsem to podle toho, že vždy při školení to bylo připomínáno. Říkal to i školitel, revizák nejvyšší třídy a který se pravidelně zůčastňoval skupin odborníků, řešících normy. Na těchto akcích se prý dohodlo znovuzavedení této zvyklosti.
Ale možná nám to bylo nepřesně interpretováno. Zřejmě zůstalo u významného doporučení, ale do samotné normy se to nedostalo. Tam zůstala i možnost obráceného zapojení. Ale na všech obrázcích, znázorňujícch zapojení je nakresleno zapojení s fází vlevo a ochr. kon. nahoru.
Pravdou je, že z hlediska funkce i ochrany je to rovnocenné, ale i tak bych se raději přikláněl k tomu, aby se to dodržovalo, už z důvodu jednotnosti. A zejména v dožívajících ale stále častých sítích TN.C, to znamená lepší pochopení správného zapojení zásuvky a jednotnost provedení snažší zapamatování a snažší kontrolu zapojení.
V (dávnej) minulosti to norma striktne prikazovala. Potom to povolila, ale len pre pohyblivé prívody (dôvod - jednoduchšia konštrukcia zásuvkových rozbočiek). Teraz je situácia taká, aká je - nikto to poriadne nevie, ale každý to zapája s fázou naľavo. Takto totiž nič nepokazí.
Spinana zasuvka je jasna a časovy spinač ma izolovany kontakt ktery muze spinat cokoliv.
V tomto případě ale o izolovaný kontakt nejde.
Prave mi odpisal vyrobca. Jedina veta - zariadenie co spina tu fazu je vraj bezpecnejsie.
Myslím, že sami neví co prodávají.
Mam moznost ten tovar vratit a vymenit za ten co ma spinanu fazu. Ma to ale nejaky vyznam? Potrebujem to len na spinanie lampy pocas nepritomnosti na dome.
Pokud máš zásuvky zapojeny "po našom" (fáze vlevo) a prodejce je ochotný, tak vyměň.
Vracet to nemá žádný smysl. Lampa je spotřebič s dvojitou izolací, kde se nemůžeš ničeho stejně dotknout. Ledaž je kovová, ale v tom případě by měla mít zástrčku s kolíkem a pak je to zase jedno. Když ji připojíš přes rozdvojku, tak ze spínané fáze uděláš spínaný nulák, ale to je opravdu úplně jedno. Nikdy žádný problém nevznikne.
no to je nyní a za rok s tím budeš spínat něco jiného a problém je na světě