Regulovatelný zdroj napětí
Zdravím, chtěl bych poprosit o radu.
Máme jako ročníkovou práci udělat Regulovatelný zdroj napětí 3-20V DC, 1,5A s IO LM317, jenže jsme to neprobírali.
Tak bych se chtěl zeptat, jestli nevíte, jaké zapojení by bylo nejlepší a hlavně jaký k tomu vybrat potenciometr.
Hledal jsem přes google a pořád hledám, jenže nemůžu vůbec nic najít..
Žádám pouze o radu, o žádné odpovědi typu "je to tak primitivní" a pod.
Předem děkuji.
Najdi si k tomu regulátoru datasheet. Bývá v něm doporučené zapojení.
Nelze probrat všechny obvody, od toho jsou datasheety.
Edit:
lm317.pdf
kapitola 8.2
Tohle je úplně všude. Trafo, usměrnění, filtrace, IO a k tomu nějaký výkonový tranzistor. Problém je ten odběr při nízkém výstupním napětí, ta ztráta na tranzistoru je celkem bruntální. Jde to omezit třeba přepínáním vinutí na sekundáru trafa.
Záleží na tom, jestli to má být použitelné, nebo jen funkční. Ročníková práce obvykle stačí jen to druhý.
Ono to jde do hajzlu všude. Nedávno jsem viděl bakalářskou práci Stavba sluchátkového zesilovače, největší část toho díla tvořil popis lakování desky kalafunou, rozpuštěnou v etanolu.
O supeň posunutý, to měl dělat na tu ročníkovku. Asi je podstatná forma, nikoliv obsah.
To si robis prdel, ze nemozes nic najst! Vsak len ked zadas do googlu "LM317" najdes kvadrilion odkazov, a pozri si aj obrazky. Krom toho v datasheete najdes vsetko potrebne.
ten regulátor do mřížky nic nebere = na výstupu uvažuješ pouhý napěťový dělič. to je možná učivo z fyziky ze základní školy.
3volty - omezíš dorazovým odporem. plný poťák na výstupu by reguloval až k 1.25V, čili mimo zadání.
Tento dotaz ani nemusel vzniknout, kdyby jsi nebyl líný prase a použil hlavu a gůgl ! Hlavně mi tu netvrď, že důvod tvé zabedněnosti je v tom, že jste to ve škole neprobírali nebo dokonce, že jsi na oboru, kde se to neprobírá ! Také jsem ve škole neprobíral multimetr s obvodem ES51966 a přesto jsem si ho zvlánul postavit.
Tak tedy k dotazu :
Tohleto si pročti : lm317.pdf - hned na první stránce máš aplikační zapojení s tímto obvodem. Dále se dočteš, co ty jednotlivý rezistory dělají s výstupním napětím a proudem. Na straně 13 je pak zapojení, které hledáš - prostě to zapojíš tak jak je to na schématu. A jestli mi řekneš něco ve stylu "nebyla by náhodou fotka zapojení, ve schématech se nevyznám", tak už opravdu vypěním a budu nehorázně sprostý !
Jinak tady : http://hobbyelektro.eu/zdroje-menice_zdroj-s-lm317 .php na to kámoš dělal i plošňák (je to jen katalogové zapojení hozené na desku).
Potenciometr koupíš lineární, lepší je víceotáčkový (teď si nejsem jistej, jestli se víceotáčkový dělaj logaritmický), o hodnotě, které je ve schématu.
Pokud to takto nechápeš, změň školu !
Viceotackovy poty jsou drahy a pro tuhle aplikaci mi to prijde zbytecny. Spis pouzit dva potiky, jeden velkej a druhej rekneme 1/10 jeho hodnoty pro jemnou regulaci.
Co v datasheetu pochopitelne neni, je vstup: Trafo, usmernovac, filtracni kapacita a - primlouvam se za nej vsema 10-nejakej zoodlnujici filtr. Vona LM317 nereguluje zase tak rychle, aby smazla 50kHz bordel od cinskyho smejdozroje ve stejny dvouzasuvce. Comon mode tlumivka, separatni tlumivky do privodu, kapacitama vsemoznych hodnot nesetrit. A par nF na vystup by taky nebylo uplne marny.
Nezapomenout na patricne dimenzovany chlazeni!
Opravdu ? http://www.ebay.com/itm/1PCS-3590S-2-502L-5K-Ohm-P recision-Rotary-Wirewound-Potentiometer-Pot-10-Tur n-/191892905119?hash=item2cadb55c9f
Jinak souhlas, je to možná zbytečný, ovšem zdroj má jít nastavit přesně.
Dá se tam doplnit spousta ochran, filtrů rušení a další "blbostí" (blbosti to nejdou, ale tazatel zjevně ani zdaleka netuší, jak takový filtr funguje a jak ho spočítat).
LM317 by měla mít funkční tepelnou ochranu (mě zatím vždy fungovala), takže chlazení může trochu podcenit, určitě to nebude trápit dvě hodiny na max. proud ...
Shrnutí - ať to tazatel zapojí podle datašitu, ono to fungovat bude, použitelné to nebude, ale jako ročníkovka dostačující.
Taky se mi zdá, že to komplikujete a aplikujete do návrhu životní zkušenosti. On jen potřebuje splnit zadání, tj. zapojit podle datašitu bude stačit. Zda má být součástí i trafo, usměrňovač a filtrace, tak to ví jen on.
Očividně jsme nedodali kompletní podrobný návod k montáži, takže jakoukoliv další komunikaci vzdal. Holt, co nedodala škola, těžko může suplovat poradna. Pokud dělá ročníkovou práci a neumí nic navíc, než probraný učivo, tak jeho další kariéra bude u montážního pásu. Co jsme měli dělat my, když nebyl internet a google?
Bezradný studente, píšeš v množném čísle že máte jako ročníkovou práci... to tedy děláte hromadně celá třída nebo skupinka stejnou úlohu? Co je to za školu, učňák, učňák s maturitou nebo průmyslovka, aby bylo z čeho usuzovat, jakou úroveň má práce mít.
Asi začnete úvahou nad parametry napájecího zdroje, příkonem ze síťového trafa do stabilizátoru, určením minimálního potřebného stejnosměrného napětí do stabilizátoru, z toho odvodíte a písemně ve zprávě zdůvodníte jaké bude potřebné střídavé napětí ze sekundáru transformátoru a pak vyberete z nabídky výrobců vhodný typ. Ještě můžete uvést diskuzi, zda použít klasický transformátor na EI plechách nebo toriodiní.
Pak asi budete určovat vhodný typ usměrňovače, zda čtyři diody zapojené do můstku, nebo už usměrňovací blok. Dále vhodný a potřebný filtrační kondenzátor, nejen jeho kapacitu, ale i provozní napětí, typ, provedení, zda bude na plošném spoji, nebo přišroubovaný k chasis zdroje, atd. Nezapomenete na jištění, typ pojistky, hodnotu, pojistkové poudro, vypínač, a hlavně také na skutečné provedení, někdo by to zapájel obyčejnými dráty, někdo použije lanka s fastony na desku i na usměrňovací blok, atd..
A to je teprve zdroj. Pak také budete uvažovat chladič, což není plácnutí jen tak od oka, ale zdůvodníte jeho velikost, tvar, najdete si koeficienty různých chladičů a uvidíte, to co bylo v odkazované konstrukci je jenom maličké prdítko, které by velký rozptyl tepla při minimálním nastaveném výstupním napětí a maximálním nebo i zkratovém proudu nic neuchladilo.
Podívejte se na skutečné konstrukce, jak takový zdroj vypadá. Pokud nejste na učňáku, tak asi nemáte k dispozici dílnu s nářadím a materiálem, pak by pro vás bylo výhodné použít krabici třeba ze zdroje PC i se síťovou zásuvkou a pár dírami a možná by vám jen stačilo vyvrtat nebo vyřezat pár děr.
Navíc byste mohl jako ročníkovou práci osvědčit své dovednosti tím, že použijete třeba i hotový čínský modul pro měření napětí a proudu, nebo sami použijete třeba i ručkové měřidlo alespoň jako orientační.
Klidně se ptejte dál, je tu poradna, rádců je tu dost. A hlavně používejte vlastní hlavu a pokud budete chtít, pochlubte se pak výsledkem.
Bezradný studente, když dostanete přímou odpověď na otázku jaký k tomu vybrat potenciometr, nic se nenaučíte.
Předně hodnota: budete ji počítat z poměru napětí na děliči odpor-potenciometr, kde odpor mezi řídicím vstupem ADJ a výstupem je výrobcem doporučená hodnota, kterou najdete v katalogovém listu, což je 240 ohmů, na kterém je referenční pevné napětí 1,25 V (opět viz katalogový list). Výpočet napětí na celém děliči jistě ze školy umíte, tím vypočítáte vhodnou hodnotu potenciometru, ale protože se přesná vámi vypočítaná hodnota asi nevyrábí, asi zvolíte nejbližší vyráběhou vhodnou hodnotu.
Linerání nebo logaritmický? To vám dá sice rozum a logika, ale přeci jen, když je to ročníková práce můžete udělat pokus tak, že váš stabilizovaný zdroj zapojíte na nepájivém kontaktním poli, což je během pěti minut a použijete jak lineární, tak logaritmický potenciometr, budete měřit po stejných úhlech otočení (třeba na čtvrtinu, na polovinu, do tří čtvrtin otáčení potenciometru a pak naplno) a uděláte si graf závislosti výstupního napětí na úhlu otočení.
Typ: buď koupíte ten nejlevnější, který se vám během krátké doby rozpadne, zvláště pokud ho jen tak zapájíte nožičkami do plošného spoje a potenciometr necháte viklat jen tak bez opory, nebo si připlatíte a koupíte nějaký bytelnější, nemusí to být zrovna ten nejdražší, ale něco rozumného.
Pokud máte ve škole nějaký simulační program, třeba Tina nebo Multisim apod, budete moci provést simulaci a vaše pokusy a výsledky také vložit do závěrečné zprávy. Stejně tak, jako váš vlastní návrh rozmístění součástek, návrh plošného spoje a také závěrečné měření a zhodnocení.
Bylo by zajímavé vědět, co vás tedy ve škole učí, když jak píšete, jste tuto látku nebrali? Asi brali ale ne konkrétné toto zapojení, zde asi máte prokázat, že jste schopní pracovat samostatně vlastní hlavou.
Co se "inspirovat" tady:
http://www.ame.cz/Stavebnice-J-20-Regulovany-zdroj -_d4385207_10699.aspx
Dá se k tomu stáhnout i dokumentace.
http://www.jabel.com.pl/files/instrukcje/J-020.pdf
Spokojen?
To je jak keby vas ucili ze jak sa jazdi na koni. Povedz im ze je rok 2017. Dnes sa pouzivaju DC menice, aby na tom nemusel byt chladic jak pol baraku, a aby zelenych neporazilo.
... BTW: u napatovych vetiev s velmi malym odberom a pri napajani zo siete (nie na baterky) sa pouzivaju aj dnes este linearne stabilizatory, alebo ak sa moc setri, takze ok uc sa aj to, ale nejaky vseobecny zdroj by som uz takto nerobil.
MM máte pravdu, ale školství škobrtá někde pozadu za skutečnou úrovní současné techniky. Školství stále hledá něco, co by se dalo vyrobit jako ukázka technické zdatnosti, i když se dá za pár euro koupit maličký lehoučký DC-DC konvertor za cenu nižší než by byl chladič ke klasickému stabilizátoru, například http://dexhal.cz/step-down-snizuje/189-3a-step-up- zvysuje-dcdc-menic-napeti-35-18v_el-vc-dw-13.html? gclid=CNKnqabgv9ECFQ6NGwodossCbg nebo dokonce i s voltmetrem a celé umění je najít si v katalogu podle parametrů ten správný vhodný typ, například http://arduino-shop.cz/arduino/1332-lm2596-buck-st ep-down-napajeci-modul-dc-4-0-40-1-3-37v-led-voltm etr-1466288945.html?gclid=CKe7wpjev9ECFVAQ0wodit0P cg ale na to ještě školství není připravené.
Nehledě na to, že v odborných školách se plošné spoje na cvičné práce koupí hotové jako stavebnice, mladí pokusníci je umí rychle nakreslit lihovou fixovkou, progresivnější používají tisk na lesklý papír a nažehlování na desku a ještě progresivnější používají osvitovou jednotku vlastní výroby, ale to učitelé neocení. Jim jde o to, aby žáci odevzdali protokol s předepsanou hlavičkou a předepsaným rámečkem, schématem podle normy a dalšími předepsanými náležitostmi. Samozřejmě jsou i moderní školy, například škola tazatele, kde alespoň používají LM317 a ne zenerku s tranzistorem.
na 30 let starém švábu nic moderního není.
poučné je to pro případ, kdy má splnit rozsah výstupního napětí 20V, zátěž 1.5A a pak tu někdo žasne nad tím, že je to třeba i chladit. no a co, vždyť je to "ročníková práce". ať si spočítá tepelnou ztrátu lineárního stabilizátoru, ať si vydělí přípustným oteplením, jaký tepelný odpor chladiče pro to potřebuje a jak takový profil (třeba v katalogu gme) reálně vypadá.
nebo ten fantastický dotaz na odpor poťáku: min.zatěžovací proud LM317 podle katalogu zná, tím má určený max.odpor výstupního děliče. do excelu si zadá pár sousedních hodnot z řady e12, ten mu vyplivne poťák na Umax. o nějakých omezeních=dorazech na 3V už tu někdo psal, ano poměry odporů jsou učivo základní školy.
fak chcete za líné tupé děcko dělat celý domácí úkol?
A v tom IO vlastně ta "zenerka" a "transistor" je, že? Ono na tom "zaostalém" zapojení je jasně vidět princip proporcionálního regulátoru.
Spínaný regulátor jde, kupodivu, udělat i z toho LM 317. Stejně jako z LM 317 udělat zdroj proudu, nebo regulovanou zátěž.
Tady nejde o to, jestli je to moderní výrobek, či ne, ale o princip navržení, sestavení, oživení a změření výrobku a je jedno, co to bude. Tedy použití znalostí a dovedností studenta. Koupit DC měnič umí kdejaká trubka, ale má ze něj být elektronik, nikoliv jen lepič modulů z číny.