Bezradný studente, když dostanete přímou odpověď na otázku jaký k tomu vybrat potenciometr, nic se nenaučíte.

Předně hodnota: budete ji počítat z poměru napětí na děliči odpor-potenciometr, kde odpor mezi řídicím vstupem ADJ a výstupem je výrobcem doporučená hodnota, kterou najdete v katalogovém listu, což je 240 ohmů, na kterém je referenční pevné napětí 1,25 V (opět viz katalogový list). Výpočet napětí na celém děliči jistě ze školy umíte, tím vypočítáte vhodnou hodnotu potenciometru, ale protože se přesná vámi vypočítaná hodnota asi nevyrábí, asi zvolíte nejbližší vyráběhou vhodnou hodnotu.

Linerání nebo logaritmický? To vám dá sice rozum a logika, ale přeci jen, když je to ročníková práce můžete udělat pokus tak, že váš stabilizovaný zdroj zapojíte na nepájivém kontaktním poli, což je během pěti minut a použijete jak lineární, tak logaritmický potenciometr, budete měřit po stejných úhlech otočení (třeba na čtvrtinu, na polovinu, do tří čtvrtin otáčení potenciometru a pak naplno) a uděláte si graf závislosti výstupního napětí na úhlu otočení.

Typ: buď koupíte ten nejlevnější, který se vám během krátké doby rozpadne, zvláště pokud ho jen tak zapájíte nožičkami do plošného spoje a potenciometr necháte viklat jen tak bez opory, nebo si připlatíte a koupíte nějaký bytelnější, nemusí to být zrovna ten nejdražší, ale něco rozumného.

Pokud máte ve škole nějaký simulační program, třeba Tina nebo Multisim apod, budete moci provést simulaci a vaše pokusy a výsledky také vložit do závěrečné zprávy. Stejně tak, jako váš vlastní návrh rozmístění součástek, návrh plošného spoje a také závěrečné měření a zhodnocení.

Bylo by zajímavé vědět, co vás tedy ve škole učí, když jak píšete, jste tuto látku nebrali? Asi brali ale ne konkrétné toto zapojení, zde asi máte prokázat, že jste schopní pracovat samostatně vlastní hlavou.