Volba tranzistoru

No nedá mi, abych na to, co čtu nezareagoval...
Tak zajedno, je pravda, že dělat detektor kovů tímto způsobem je nesmysl. S tím souhlasím.
ALE, na druhou stranu, tvrzení, například že: "" SS prud do civky je nezmysel, stejne tak je nezmysel ze vznika nejake napatie pri pohybe nejakeho kovu. Nevznika""
Je nesmysl taky. Také takové věci, že by měl použít komparátor a podobně.

Tedy, pokud se vytvoří nějakým způsobem magnetické pole a je jedno, jestli permanentním magnetem, nebo cívkou a pokud dojde k vzájemnému pohybu blízkého kovového předmětu, zcela jistě vznikne změna magnetického toku. Dokonce i v případě nemagnetického kovového materiálu. Pokud dojde ke změně mag. toku, vznikne v druhé cívce indukované napětí.
Nemluvím zde o jeho velikosti, ale bude. A i napětí řádu mikrovoltů, lze zesílit i pomocí běžných tranzistorů. A není třeba žádný komparátor, na jmenovaný účel stačí několika stupňový tranzistorový stejnosměrný zesilovač, nebo oper. zesilovač.
A bipolární tranzistor nezesiluje napětí, ale proud. Tedy při správném nastavení pracovního bodu, i nepatrné napětí, může vyvolat dostatečný proud bází a vybuzení pro další stupeń. A pro daný účel, co tazatel chce, by to vyvolalo třeba bliknutí LED při pohybu cívkami. Takže zcela nemožné to není.

Ale pro tazatele: V jednom však pánové pravdu mají a to, že dělat detektor kovů tímto způsobem není dobré. Sice by to teoreticky fungovat mohlo, ale citlivost bude velmi malá a závislá na rychlosti pohybu, ne na přiblížení. Pokud bys ale přesto chtěl s tímto laborovat, ať ti rádce v důchodu nakreslí dvoutranzistorový stejnosměrně vázaný zesilovač. Tranzistor mě z hlavy nenapadá, jen si vzpomínám, třeba tesla kc 509, měly zesil. činitel až 900, což je dost. Ale podobné, jsou řady "BC" Hledej v katalogu pod údajem třeba H21E. Čím větší číslo, tím větší "citlivost". Ale stejně to bude naprd, protože ti to zahltí jakékoliv pole, vyvolané rozvodnými sítěmi a podobné vlivy.
Ale pokud by jsi chtěl opravdu zkonstruovat funkční detektor, raději hledej na netu, nějaké funkční provedení s oscilátorem. Nehledal jsem, ale asi bude možno najít kupu zapojení.

A jen pro zajímavost. Kdysi jsem vyráběl předzesilovač pro FM rádio. Nevhodným zapojením se mi povedlo, že zesilovač se rozkmital. Vzniklý signál šel zachytit na malém tranzistoráku. Zesilovač reagoval změnou frekvence na přiblížení šroubováku i na vzdálenost 20cm. Taky detektor kovů..

Trochu to rozvediem ptz evidentne nestaci par slovami: Napaja tu cievku cim? Ma tam presny prudovy zdroj? Ak ne a drbne to len na baterku tak 1.problem: zozere to baterku za 5minut, 2 problem: akakolvek zmena napatia baterky (trebars preto lebo zopne nejaky vystupny clen napr. tu ziarovku) vytvori silnu zmenu mag.toku cievky a zas ma detekciu cohosi t.j. rozkmita sa to samo, alebo vytvori si to falosnu detekciu samo, aj bez kovu :) A za tretie ak vytvorim nemenne mag. pole, tak nevznikaju nikde ziadne prudy. Ani v minci bludive prudy ani nikde nic. To je to co mylne vela ludi predpoklada ze sa z nemenneho pola cosi indukuje, z mnemenneho pola sa neindukuje nikde nic. Prud 0.00000000000000000000000000000000000000uA vsade. Ak posuvam niekde nejaku mincu tak ked ta minca nahodou sa dostane z bodu A do bodu B s inou mag. intenzitou, tak sa v tej minci mozu vytvorit male virive prudy ktore posobia silou na mincu proti tomu pohybu z A do B. Ci su tieto velmi male prudy detekovatelne vnutri silneho pola vytvaraneho tou jeho cievkou je dost silne nedefinovatelne, ja by som povedal ze to efekt nema ziaden, a skor bude detekovat vsetky zmeny napatia z jeho obvodu (napajania primarnej cievky), jak nejaky kov. Tolko moj nazor, nech si to prebere kto chce jak chce.

(BTW> a nikto nepisal ze musi pouzit komparator, ale je to vyhodnejsie. Napr. kvoli vysokej vstupnej impedancii a minimu externych suciastok. P.S. a ked chce pouzit tranzistor tak moze pouzit akykolvek bipolarny, staci to spravne zapojit (2odpory - jeden ako spetna vazba, druhy seriovo na bazu. Napatove zosilenie = R1/R2, NEZAVISI od tranzistora. Dotaz na nejaky "najcitlivejsi" tranzistor je nezmysel. Ak ma tranzistor s nizkym zosilenim tak tam da dalsi, stejne bude musiet pouzit aspon 2 tranzistory ak chce spinat nieco vykonovejsie, aj keby mal ten prvy hFE 900 tak to stacit imho nebude na spinanie vykonoveho clena, musi tam dat 2. tranzistor).

MM.., přestaň teoretizovat, není nad praxi...

To je to co mylne vela ludi predpoklada ze sa z nemenneho pola cosi indukuje, z mnemenneho pola sa neindukuje nikde nic.

To tvůj předpoklad "nemenneho pola" je chybný, vždyť tazatel několikrát psal, že s těmi cívkami hýbal, tak jaké neměnné pole???

je potreba ješte chvilinku být trpelivý, nová fyzika je na ceste, hledá se magnetický monopól, prej se i nešel/nenašel, výklady jsou rúzne co to stím je,

jak pripadne bude, kdoví co z toho vyplyne

predpokládam že tak 2 000 let bude postačovat na vyrešení pokud to pújde stejným tempem jako s gravitací a rízenou jadernou fúzi,

naštestí ....

....

Ale on chce hladat kov, a ne hybat civkami. Ked bude hybat civkami, tak sa v tej ciovke nieco indukovat bude, ale co to ma spolocne s detektorom kovu, to fakt netusim. Su tam mozne nejake interakcie pri pohybe kovu (kvoli virivym prudom pocas pohybu), ale principialne na to ide blbo. Nech si urobi detektor na zaklade frekvencneho zmiesavania, schemu ma uz kdesi vyssie link, a ne taketo "vymysly".

Zdůrazňuji, že i já považuji takovou konstrukci za nesmysl.

Ale, "" To je to co mylne vela ludi predpoklada ze sa z nemenneho pola cosi indukuje, z mnemenneho pola sa neindukuje nikde nic. Prud 0.00000000000000000000000000000000000000uA vsade.""

V tom to právě je. Z neměnného mag. pole se skutečně nic neindukuje.
Ale, pokud vytvořím stálé magnetické pole, třeba permanentním magnetem, nebo cívkou buzenou konstantním proudem, tak se v cívce umístěné v tomto poli skutečně nic neindukuje.
Ale situace se změní, pokud dojde k pohybu fero, nebo i diamagnetického materiálu v tomto mag poli. V tom případě se již nejedná o neměnné mag. pole.
Tyto materiály vložené do tohoto pole, magn. tok změní. Pokud se pohybují, dojde ke změně mag. pole, v souladu s pohybem. Pokud se vzájemně mag.pole a vložený předmět pohybují, změny pole se projeví i v obvodu detekční cívky.
Vložený feromag. materiál magn. tok zesílí, diamag. materiál zeslabí.
Nejedná se o žádné vířivé proudy, ale o to, že feromagn. materiál koncentruje mag. siločáry a vytváří magn. obvod. Diamagnetický materiál působí opačně, brání průchodu magn. siločar. (vliv však není takový, jako u feromag. materiálu).
Tedy, pokud se v jinak stálém magnetickém poli začne pohybovat takový materiál, který je schopen pozměnit mag. pole, lze druhou cívkou změnu detekovat, protože změna mag. toku vyvolá indukci.
Principiálně se jedná o stejnou situaci, jako například když navineme cívku na tyčový magnet. Normálně nic neindukuje. Ale pokud budeme střídavě přikládat a oddalovat pomocný magn obvod (jádro), tak s v cívce začne indukovat napětí úměrné pohybu.
Asi tak..

Ale tycovy magnet je uplne nieco ine jak pohyb nezmagnetizovaneho materialu.

K tej zmene pola - neviem jak presne menia jake materialy mag. pole, a nakolko je to detekovatelne. Ja by som stavil basu piva ze to takto nefunguje, ale teraz zhlavy neviem.
Je ale teda aj mozne, ze mu to bude detekovat absolutne cokolvek, nielen kov, t.j. zasa je to nezmysel. ;)

""Ale tycovy magnet je uplne nieco ine jak pohyb nezmagnetizovaneho materialu.""

Já nemyslel, že bude pohybovat tyč. magnetem, v blízkosti cívky.
Tedy, že tyč. perm magnet, vytváří neměnné pole. Na něm pevně navinutá cívka.
Cívka tak nevytváří napětí. Ale přiblížením f.magn. materiálu zlepšíme kvalitu mag obvodu. (feromagnetického, ne zmagnetovaného, například trafoplech). Feromagnetický materiál nahradí vzduch v magnetickém obvodu tím zesílí mag tok.
Oddálením materiálu opět mag tok zeslábne. Změny mag toku již vytvoří indukci v cívce. Rychlým pohybem fer. magn materiálu okolo takového magnetu s cívkou vytvoříme primitivní generátor.
F. mag materiál nemusí být kov. Stejně bude vytvářet reakci třeba elektricky nevodivý ferrit.

Feromagnetické materiály jsou zjednodušeně řečeno takové, ke kterým se přitahuje magnet, (železo, ferit, atd). Takové vložené do magn obvodu zesilují magnetický tok. Jsou mag. vodivé. (-- magn vodivé, dalo by se říci průchozí, je ale třeba dřevo, nebo vzduch, ale mnohem méně).
Naopak diamagnetické materiály jsou pro magnetické pole něco jako izolanty pro proud. Vložíme li takový materiál do mag pole, magnet. siločáry procházejí materiálem špatně, hůře, než třeba dřevem, sklem, vzduchem atd. Pokud bychom mag siločáry zobrazili, bylo by vidět, že takový materiál mají snahu obejít. Vložením takového materiálu se mag obvod zhorší, na horší hodnotu, než třeba vzduch. Diamag mat. je třeba měď a jiné barevné kovy.
Oba druhy materiálu vložením do jinak stálého mag pole vyvolají změnu mag toku, zvýšením nebo snížením. Po ustání pohybu, je sice magn pole jiné, ale opět stabilní. Detekovat například cívkou je možné pouze změnu, tedy pohyb.

To jsem si zase trochu pokecal... ale co, třeba to někoho zajímá.

To je pekne ale civka na magnete nebude detekovat zmenene silociary kdesi 10cm od nej u toho predmetu

P.S. inac tvrdis vlastne ze napr. nemagnetickou mincou (napr. 1cent medenou) alebo dokonca kuskom medeneho dratiku ovplyvnim strelku kompasu, lebo sa okolo mince cosi ohyba. Ja teda nemam kompas zrovna, ale zda sa mi to dost nepravdepodobne

Vás to chlapi ještě baví?
Tak já trochu přihodím... Tazatel už se tu asi raději neukáže, tak to bude opět jen spekulace, ale myslím že s velkou pravděpodobností ti můžu vyvrátit následující:

ptz nema preco vzniknut, kvoli tomu ze pohybujes nejakym kovom kdesi.

tazatel psal (a vlastně demonstroval, že je trochu popletený, protože si myslí, že aby detektor detekoval kovy, musí se s detektorem hýbat):

Jak pohyb přestane, tak se napětí zas klesne na nulu (s obyč. kupovaným detektorem se taky musí hýbat).

Další tvoje tvrzení:

Ak posuvam niekde nejaku mincu

tazatel nikde nepsal nic o žádných mincích, to je tvůj výmysl...

Sestavuji svépomocí detektor kovů

minca je snad tiez kov :) Mincu pisem preto aby som zdoraznil nezmagnetizovany material. Preco tu furt rypem ptz sa mi nezda ze to je takto vobec detekovatelne, ale je to fuk stejne nema zmysel vyrabat takto detektor kovov, nech si urobi frekvencny.

Ano, mince je také kov, ale tazatel píše jenom:

tak při přiblížení nějakýho kovu naměřím nějaký desetiny voltu

takže mohl klidně použít velký hřebík nebo kus pásoviny nebo cojávím. Tipuju, že určitě vzal kus pořádnýho železa, takže se z něj ve statickém elmagnetickém poli ss napájené cívky stal magnet a jeho pohybem se v druhé cívce indukoval proud. Co se ti na tom ještě pořád zdá k neuvěření?

Za prve to ze ta druha cievka je v omnoho silnejsom poli generovanom tou prvou cievkou, a za druhe to ze to bude ovplyvnovat aj nemagneticky material napr. med. Je mi to ale fakt jedno :)
(napisal som ze pustat SS prud do cievky je nezmysl, a vsetci sa na mna osopili, ale on to nezmysel fakt je. Na dany ucel. :)

ta druha cievka je v omnoho silnejsom poli generovanom tou prvou cievkou

ano ale právě proto, že ta první cívka je napájená ss proudem, vytváří statické magnetické pole a tak tu druhou cívku vůbec neovlivňuje (s výjimkou okamžiku zapnutí a vypnutí). Takže na daný účel pro zvolený princip funkce je ss napájení cívky správné řešení. Když odhlédneme od toho, že by to fakt zvládl i permanentní magnet.
Mimochodem na tomto principu fungují například kytarové snímače - na permanentním magnetu je namotaná civka, ocelové struny kmitají ve stacionárním magnetickém poli a tím indukují v cívce napětí, které po zesílení níčí ušní bubínky posluchačům.

Dobrý den pánové.
V každém případě vám všem děkuji za vaše příspěvky. Není pravda, že se už raději na připomínky nebudu reagovat a už se tu neukážu. Podněty i kritiku dokážu příjmout.
Ale pravda je taková, že při svých "pokusech a omylech" jsem zkoušel nejdříve měřit změny proudu přiváděného do jednoduché cívky. Při pohybu kovového magneticky vodivého předmětu nad cívkou jsem zaznamenal změnu proudu (pouze u mag. vodivých materiálů).
Potom jsem udělal vnitřní cívku, ve které se indukoval proud, a měřil jsem změny proudu na této vnitřní cívce. Voltmetr reagoval i při pohybu předmětu z nerezu, mědi, stříbra, zlata. Nešlo přitom o rychlé kmitání předmětu, stačil i nepatrný pohyb kovu.
Chtěl bych vám všem ještě jednou poděkovat. Jsem si jistý, že jsem si k realizaci projektu nevybral ten nejvhodnější způsob, ale je to pro mě spíše jen zábava a způsob, jak se zabavit a něco se naučit.

No sláva, díky že to ještě sleduješ a taky žes ty svoje pokusy upřesnil. Dál se bav a zkoumej, tak je to správně
Jenom si prosím udělej jasno v pojmech:

a měřil jsem změny proudu na této vnitřní cívce. Voltmetr reagoval i při pohybu předmětu

Voltmetrem jsi měřil změny napětí, změny proudu bys mohl měřit ampérmetrem...

Jasně, tohle chápu, myslel jsem multimetr. Sledovat tuto diskuzi je zajímavé a poučné, budu v tom pokračovat.

Ked to reaguje na kovy tak ok, uz som pisal vyssie jak to mozes zosilit. Ak mas v sufliku akykolvek NPN tranzistor (nejaky nevykonovy s vyssim hFE je lepsi) tak si zapoj emitor na zem (- pol zdroja), z plusu zdroja daj napr. nejaku LED seriovo s odporom ca. 330-470 ohm na kolektor tranzistora, a z toho kolektora este pojde odporovy delic napr. 100k a 10k seriovo na zem. A detekcnu cievku zapojis jednu stranu do stredu tohoto odporoveho delica a druhu stranu na bazu tranzistora. V neutralnom stave (na cievke je 0V) sa ustali napatie kolektora tak, aby na tom delici 100:10 bolo 0.6V, takze na kolektore bude ca. 6V t.j. LED bude svietit slabo, a ked sa bude indukovat na cievke napatie tak LED bude svietit bud silnejsie alebo slabsie v zavislosti od polarity indukovaneho napatia. Zosilenie tam bude 10 (lebo 100k/10k). Namiesto toho 10k si mozes dat trimer, a znizit ho na hodnotu pri ktorej LED bude takmer zhasnuta, a zacne reagovat pri malej zmene napatia (bude to potom reagovat len na jednu polaritu napatia). Bude potom aj zosilenie vyssie, zavisi to cele aj od napatia zdroja. Zosilenie 10-20 je relativne malo ale moze to na zaciatok stacit. ked chces vyssie tak mozes si potom este pridat dodatocne dalsi odpor napr. 100k z plusu zdroja do stredu toho odporoveho delica, tym dosiahnes 2x vyssie napatove zosilenie (ak spetnovazebny odpor z kolektora je tiez 100k). Pre dosiahnutie max. zosilenia ten spetnovazebny odpor z kolektora uplne vypustit, ale potom musis nastavit sam tym trimrom presne napatie toho delica na nejakych 0.55V ked zacne otvarat ten tranzistor, a bude to silne zavisle na napati zdroja. Cele je to limitovane aj vlastnostami toho tranzistora (zavislost napatia bazy na prude bazou), ale malo by ti to stacit aj takto.
Lepsie je pouzit OZ (alebo komparator co je takmer to same), ptz je to interne urobene tak aby to reagovalo na velmi male zmeny napatia s vysokym zosilenim (kludne to ma zosilenie aj stotisic alebo milion), interne su v OZ viac tranzistorov napr. v zapojeni so spolocnym emitorom, preto je mozne dosahovat lepsie vysledky jak s jednym tranzistorom. Zapornou spetnou vazbou si aj u OZ mozes regulovat zosilenie, budes si tam musiet spetnovazobnymi odpormi nastavit aby to reagovalo tak jak chces.

... alebo sa da pouzit aj viac tranzistorov napr. za sebou, v roznych sposoboch zapojeni, tak sa daju vytvarat rozne spravania, napr. ak na miesto tej LED das PNP tranzistor (prechod E-B, E na plus zdroja), a LED das s odporom 470ohm medzi kolektor PNP a zem, tak to bude spinat to LED naplno uz pri dost malych zmenach napatia cievky, t.j. dosiahnes velmi vysoke zosilenie. Este medzi E a B toho PNP je dobre dat dalsi odpor, tym sa da nastavit kedy presne PNP zopne.

P.S. a kde ma tranzistor E,B,C zistis tak ze zadas jeho oznacenie do google :)

Díky, jak v tom nějak pokročím, tak dám vědět. Nebude to hned, času je málo, člověk se nemůže věnovat jen zábavě.

Najjednoduchsie je toto, neser sa zbytocne s tranzistormi. Staci akykolvek OZ, idealne s vystupom s otvorenym kolektorom ale je to jedno.

V kludovom stave je vstup + o nieco vyssie napatie jak -, takze na vystupe je high, LED nesvieti. Ked sa ti tam naindukuje napatie tak ze - bude vyssi jak +, tak na vystupe bude low, a LED zacne svietit. Zosilenie je maximalne (milion :) t.j. bude to reagovat vpodstate digitalne (nesvieti-svieti). Rozhodovacia uroven sa da doladit tym 100 ohmovym trimrom, pri 100 ohmoch je to nastavene na jednu 200-tinu napajacieho napatia (100/20k), pri napajacom napati 9V to je 0,045V

P.S. ked budes mat napajanie 9V tak k LED daj radsej odpor 470ohm, ptz bezne LED su tusim max. 20mA, s 330ohm by to bolo uz 27mA (9V/330ohm). Cim vyssie napajacie napatie tym vyssi tam daj odpor.

Nechtělo by to nějak frekvenčně zablokovat? Bude to asi chytat různé frekvence z okolí, zejména při velké citlivosti.
Nebo třeba z toho bude mít detektor využívající kmitočtu blízké rozhlasové
stanice.

je to vsetko "zablokovane", 10k na tlmenie staci a cievka je 0ohm :)

P.S. ale ano mas pravdu, drbol by som tam napr. 100n kondik o zem, na ten vstup OZ na ktory ide cievka, a seriovo napr. 1k odpor ako utlmovy clen, asi na stranu tej cievky.
Ten vstup co je u delica moze zablokovat tiez.

... a ked tam bude kondik rovno na vstupe OZ tak to tiez neni dobre (riziko HF parazitnych oscilacii kvoli C na baze) takze by som dal este dalsi seriovy odpor (staci aj 100ohm apod) aj medzi kondik a vstup toho OZ :)

Možná ještě 100n na napájení co nejblíže pouzdru.
Místo OZ bych raději použil LM 311, komparátory lépe zvládají „otevřenou“ smyčku.

Už toho nechám, ale ještě doplním. Jak jsem psal o diamagnetických materiálech, že se chovají jako "magnetické izolanty"
Již v předchozím příspěvku jsem se zmínil, že vliv na výsledné pole není tak výrazný jako u feromagnetických materiálů.
Ve skutečnosti, vložíme li například měď do magnetického pole, bude uvnitř mědi skutečně probíhat slabší magn tok, než v jiném materiálu, třeba vzduchu, nebo dokonce ve feromagn materiálu. Ale ve srovnání s feromag. materiálem je vliv téměř z vnějšku zanedbatelný. Fyzikálně to ale význam má.
Materiálů s různými magnetickými vlastnostmi je více, než jmenované fero a dia materiály. To už je trochu věda.
Nezkoušel jsem to, ale také si nemyslím, že bych měděnou mincí ovlivnil střelku kompasu. V oblasti velmi slabých polí se to možná neprojeví.
Ale možná větším, hmotným kusem mědi by to snad možné bylo.

Ale ani já nejsem vědcem v oboru magnetismu. To co tady prezentuju, jsou jen zbytky školního učiva, zbytek už se z hlavy vysublimoval.

Ale JoDik ma pravdu gytarovy snimac funguje tiez tak ze tam je cievka natocena rovno na magnete, to su mi veci, asi ta struna ovplyvni cele to pole komplet az po ten magnet, pravdepodobne sa meni len intenzita, ne smer, preto strelka kompasu sa neovplyvni. Ja neviem tiez zhlavy, toto su uz specialne veci (komplikovana fyzika)

Gytarovy snimac je záležitosť mierne specifická, struny sú z vysoko legovaných ocelí a tieto ocele majú tendeciu "podržať" magnetizmus, v priemysle je to občas nežiadúca vlastnosť a obrobky z týchto ocelí sa dôsledne odmagnetizovávajú. Takže u gytarového snímača kmitá "magnet" voči cievke

....

Funguje i bronzovými strunami, tedy diamagnetickými. Změna magnetického toku vyvolává vždy změnu elektrického proudu. Nezáleží na tom, jakým způsobem ho měníme.
Jestli je ocel legovaná, neříká nic o jejích magnetických vlastnostech.

- neviem o bronzových strunách teda ich požití na elektrických gytarách ale nie som gytarista, netvrdím áno alebo nie, neviem

- legovaná ocel obvykle značí zvýšený obsah chromu, čo vždy znamená výrazné magnetické vlastnosti

....