
Volba tranzistoru
Dobrý den,
Sestavuji svépomocí detektor kovů. Pracuje na principu soustavy 2 cívek. Do vnější cívky přivádím proud z 9V baterie, ve vnitřní cívce se indukuje napětí. Potřebuji tranzistor, který by byl připojen na vnitřní cívku a v případě vzniku indukovaného napětí (jen desetiny voltu) tento tranzistor sepl obvod se žárovkou a druhou baterií.
Hledám tranzistor s co nejvyšší citlivostí (saturační napětí.- „Collector-Emitter saturation voltage“). V oblasti elektroniky jsem nováček, budu vděčný za jakoukoliv odpověď.
Děkuji
No nedá mi, abych na to, co čtu nezareagoval...
Tak zajedno, je pravda, že dělat detektor kovů tímto způsobem je nesmysl. S tím souhlasím.
ALE, na druhou stranu, tvrzení, například že: "" SS prud do civky je nezmysel, stejne tak je nezmysel ze vznika nejake napatie pri pohybe nejakeho kovu. Nevznika""
Je nesmysl taky. Také takové věci, že by měl použít komparátor a podobně.
Tedy, pokud se vytvoří nějakým způsobem magnetické pole a je jedno, jestli permanentním magnetem, nebo cívkou a pokud dojde k vzájemnému pohybu blízkého kovového předmětu, zcela jistě vznikne změna magnetického toku. Dokonce i v případě nemagnetického kovového materiálu. Pokud dojde ke změně mag. toku, vznikne v druhé cívce indukované napětí.
Nemluvím zde o jeho velikosti, ale bude. A i napětí řádu mikrovoltů, lze zesílit i pomocí běžných tranzistorů. A není třeba žádný komparátor, na jmenovaný účel stačí několika stupňový tranzistorový stejnosměrný zesilovač, nebo oper. zesilovač.
A bipolární tranzistor nezesiluje napětí, ale proud. Tedy při správném nastavení pracovního bodu, i nepatrné napětí, může vyvolat dostatečný proud bází a vybuzení pro další stupeń. A pro daný účel, co tazatel chce, by to vyvolalo třeba bliknutí LED při pohybu cívkami. Takže zcela nemožné to není.
Ale pro tazatele: V jednom však pánové pravdu mají a to, že dělat detektor kovů tímto způsobem není dobré. Sice by to teoreticky fungovat mohlo, ale citlivost bude velmi malá a závislá na rychlosti pohybu, ne na přiblížení. Pokud bys ale přesto chtěl s tímto laborovat, ať ti rádce v důchodu nakreslí dvoutranzistorový stejnosměrně vázaný zesilovač. Tranzistor mě z hlavy nenapadá, jen si vzpomínám, třeba tesla kc 509, měly zesil. činitel až 900, což je dost. Ale podobné, jsou řady "BC" Hledej v katalogu pod údajem třeba H21E. Čím větší číslo, tím větší "citlivost". Ale stejně to bude naprd, protože ti to zahltí jakékoliv pole, vyvolané rozvodnými sítěmi a podobné vlivy.
Ale pokud by jsi chtěl opravdu zkonstruovat funkční detektor, raději hledej na netu, nějaké funkční provedení s oscilátorem. Nehledal jsem, ale asi bude možno najít kupu zapojení.
A jen pro zajímavost. Kdysi jsem vyráběl předzesilovač pro FM rádio. Nevhodným zapojením se mi povedlo, že zesilovač se rozkmital. Vzniklý signál šel zachytit na malém tranzistoráku. Zesilovač reagoval změnou frekvence na přiblížení šroubováku i na vzdálenost 20cm. Taky detektor kovů..

Trochu to rozvediem ptz evidentne nestaci par slovami: Napaja tu cievku cim? Ma tam presny prudovy zdroj? Ak ne a drbne to len na baterku tak 1.problem: zozere to baterku za 5minut, 2 problem: akakolvek zmena napatia baterky (trebars preto lebo zopne nejaky vystupny clen napr. tu ziarovku) vytvori silnu zmenu mag.toku cievky a zas ma detekciu cohosi t.j. rozkmita sa to samo, alebo vytvori si to falosnu detekciu samo, aj bez kovu :) A za tretie ak vytvorim nemenne mag. pole, tak nevznikaju nikde ziadne prudy. Ani v minci bludive prudy ani nikde nic. To je to co mylne vela ludi predpoklada ze sa z nemenneho pola cosi indukuje, z mnemenneho pola sa neindukuje nikde nic. Prud 0.00000000000000000000000000000000000000uA vsade. Ak posuvam niekde nejaku mincu tak ked ta minca nahodou sa dostane z bodu A do bodu B s inou mag. intenzitou, tak sa v tej minci mozu vytvorit male virive prudy ktore posobia silou na mincu proti tomu pohybu z A do B. Ci su tieto velmi male prudy detekovatelne vnutri silneho pola vytvaraneho tou jeho cievkou je dost silne nedefinovatelne, ja by som povedal ze to efekt nema ziaden, a skor bude detekovat vsetky zmeny napatia z jeho obvodu (napajania primarnej cievky), jak nejaky kov. Tolko moj nazor, nech si to prebere kto chce jak chce.
(BTW> a nikto nepisal ze musi pouzit komparator, ale je to vyhodnejsie. Napr. kvoli vysokej vstupnej impedancii a minimu externych suciastok. P.S. a ked chce pouzit tranzistor tak moze pouzit akykolvek bipolarny, staci to spravne zapojit (2odpory - jeden ako spetna vazba, druhy seriovo na bazu. Napatove zosilenie = R1/R2, NEZAVISI od tranzistora. Dotaz na nejaky "najcitlivejsi" tranzistor je nezmysel. Ak ma tranzistor s nizkym zosilenim tak tam da dalsi, stejne bude musiet pouzit aspon 2 tranzistory ak chce spinat nieco vykonovejsie, aj keby mal ten prvy hFE 900 tak to stacit imho nebude na spinanie vykonoveho clena, musi tam dat 2. tranzistor).
Zdůrazňuji, že i já považuji takovou konstrukci za nesmysl.
Ale, "" To je to co mylne vela ludi predpoklada ze sa z nemenneho pola cosi indukuje, z mnemenneho pola sa neindukuje nikde nic. Prud 0.00000000000000000000000000000000000000uA vsade.""
V tom to právě je. Z neměnného mag. pole se skutečně nic neindukuje.

Ale, pokud vytvořím stálé magnetické pole, třeba permanentním magnetem, nebo cívkou buzenou konstantním proudem, tak se v cívce umístěné v tomto poli skutečně nic neindukuje.
Ale situace se změní, pokud dojde k pohybu fero, nebo i diamagnetického materiálu v tomto mag poli. V tom případě se již nejedná o neměnné mag. pole.
Tyto materiály vložené do tohoto pole, magn. tok změní. Pokud se pohybují, dojde ke změně mag. pole, v souladu s pohybem. Pokud se vzájemně mag.pole a vložený předmět pohybují, změny pole se projeví i v obvodu detekční cívky.
Vložený feromag. materiál magn. tok zesílí, diamag. materiál zeslabí.
Nejedná se o žádné vířivé proudy, ale o to, že feromagn. materiál koncentruje mag. siločáry a vytváří magn. obvod. Diamagnetický materiál působí opačně, brání průchodu magn. siločar. (vliv však není takový, jako u feromag. materiálu).
Tedy, pokud se v jinak stálém magnetickém poli začne pohybovat takový materiál, který je schopen pozměnit mag. pole, lze druhou cívkou změnu detekovat, protože změna mag. toku vyvolá indukci.
Principiálně se jedná o stejnou situaci, jako například když navineme cívku na tyčový magnet. Normálně nic neindukuje. Ale pokud budeme střídavě přikládat a oddalovat pomocný magn obvod (jádro), tak s v cívce začne indukovat napětí úměrné pohybu.
Asi tak..
Ale tycovy magnet je uplne nieco ine jak pohyb nezmagnetizovaneho materialu.
K tej zmene pola - neviem jak presne menia jake materialy mag. pole, a nakolko je to detekovatelne. Ja by som stavil basu piva ze to takto nefunguje, ale teraz zhlavy neviem.
Je ale teda aj mozne, ze mu to bude detekovat absolutne cokolvek, nielen kov, t.j. zasa je to nezmysel. ;)
""Ale tycovy magnet je uplne nieco ine jak pohyb nezmagnetizovaneho materialu.""
Já nemyslel, že bude pohybovat tyč. magnetem, v blízkosti cívky.
Tedy, že tyč. perm magnet, vytváří neměnné pole. Na něm pevně navinutá cívka.
Cívka tak nevytváří napětí. Ale přiblížením f.magn. materiálu zlepšíme kvalitu mag obvodu. (feromagnetického, ne zmagnetovaného, například trafoplech). Feromagnetický materiál nahradí vzduch v magnetickém obvodu tím zesílí mag tok.
Oddálením materiálu opět mag tok zeslábne. Změny mag toku již vytvoří indukci v cívce. Rychlým pohybem fer. magn materiálu okolo takového magnetu s cívkou vytvoříme primitivní generátor.
F. mag materiál nemusí být kov. Stejně bude vytvářet reakci třeba elektricky nevodivý ferrit.
Feromagnetické materiály jsou zjednodušeně řečeno takové, ke kterým se přitahuje magnet, (železo, ferit, atd). Takové vložené do magn obvodu zesilují magnetický tok. Jsou mag. vodivé. (-- magn vodivé, dalo by se říci průchozí, je ale třeba dřevo, nebo vzduch, ale mnohem méně).
Naopak diamagnetické materiály jsou pro magnetické pole něco jako izolanty pro proud. Vložíme li takový materiál do mag pole, magnet. siločáry procházejí materiálem špatně, hůře, než třeba dřevem, sklem, vzduchem atd. Pokud bychom mag siločáry zobrazili, bylo by vidět, že takový materiál mají snahu obejít. Vložením takového materiálu se mag obvod zhorší, na horší hodnotu, než třeba vzduch. Diamag mat. je třeba měď a jiné barevné kovy.
Oba druhy materiálu vložením do jinak stálého mag pole vyvolají změnu mag toku, zvýšením nebo snížením. Po ustání pohybu, je sice magn pole jiné, ale opět stabilní. Detekovat například cívkou je možné pouze změnu, tedy pohyb.
To jsem si zase trochu pokecal... ale co, třeba to někoho zajímá.


To je pekne ale civka na magnete nebude detekovat zmenene silociary kdesi 10cm od nej u toho predmetu
P.S. inac tvrdis vlastne ze napr. nemagnetickou mincou (napr. 1cent medenou) alebo dokonca kuskom medeneho dratiku ovplyvnim strelku kompasu, lebo sa okolo mince cosi ohyba. Ja teda nemam kompas zrovna, ale zda sa mi to dost nepravdepodobne
Už toho nechám, ale ještě doplním. Jak jsem psal o diamagnetických materiálech, že se chovají jako "magnetické izolanty"
Již v předchozím příspěvku jsem se zmínil, že vliv na výsledné pole není tak výrazný jako u feromagnetických materiálů.
Ve skutečnosti, vložíme li například měď do magnetického pole, bude uvnitř mědi skutečně probíhat slabší magn tok, než v jiném materiálu, třeba vzduchu, nebo dokonce ve feromagn materiálu. Ale ve srovnání s feromag. materiálem je vliv téměř z vnějšku zanedbatelný. Fyzikálně to ale význam má.
Materiálů s různými magnetickými vlastnostmi je více, než jmenované fero a dia materiály. To už je trochu věda.
Nezkoušel jsem to, ale také si nemyslím, že bych měděnou mincí ovlivnil střelku kompasu. V oblasti velmi slabých polí se to možná neprojeví.
Ale možná větším, hmotným kusem mědi by to snad možné bylo.
Ale ani já nejsem vědcem v oboru magnetismu. To co tady prezentuju, jsou jen zbytky školního učiva, zbytek už se z hlavy vysublimoval.

Ale JoDik ma pravdu gytarovy snimac funguje tiez tak ze tam je cievka natocena rovno na magnete, to su mi veci, asi ta struna ovplyvni cele to pole komplet az po ten magnet, pravdepodobne sa meni len intenzita, ne smer, preto strelka kompasu sa neovplyvni. Ja neviem tiez zhlavy, toto su uz specialne veci (komplikovana fyzika)
Gytarovy snimac je záležitosť mierne specifická, struny sú z vysoko legovaných ocelí a tieto ocele majú tendeciu "podržať" magnetizmus, v priemysle je to občas nežiadúca vlastnosť a obrobky z týchto ocelí sa dôsledne odmagnetizovávajú. Takže u gytarového snímača kmitá "magnet" voči cievke
....
Funguje i bronzovými strunami, tedy diamagnetickými. Změna magnetického toku vyvolává vždy změnu elektrického proudu. Nezáleží na tom, jakým způsobem ho měníme.
Jestli je ocel legovaná, neříká nic o jejích magnetických vlastnostech.
- neviem o bronzových strunách teda ich požití na elektrických gytarách ale nie som gytarista, netvrdím áno alebo nie, neviem
- legovaná ocel obvykle značí zvýšený obsah chromu, čo vždy znamená výrazné magnetické vlastnosti
....