Lanovka - Je to možný!? :-)

To jako že plné vozíčky jedou dolů a nahoru jen prázdné? Bude-li vozíčků dostatečné množství a rozdíl váhy mezi plným a prázdným dostatečný, tak po překonání "prvotních potíží" (=nějak musíš dostat počáteční naložené vozíčky na kopec, než váha toho, co jede dolů, nebude větší než váha toho, co jede nahoru, tření pomíjím) to pojede dolů samo. Dokonce to může i vyrábět elektřinu.

S perpetuem mobile to nemá noc společného; když z okna budu vyhazovat flašky a ony samy doletí dolů, je to stejné :)

Něco podobného řešil Jára Cimrman s těžní klecí ve svém dole.

jj, hromadění horníků v dole má svou dlouhou a pohnutou historii

S perpetuem mobile to nemá noc společného; když z okna budu vyhazovat flašky a ony samy doletí dolů, je to stejné :)

Jo, ale ty flašky se k tomu oknu musí nějak dostat...

lanovka bude fungovat do té doby, dokud ti nedojdou vozíčky a materiál, který do ní budeš dávat. Pak budeš muset dovézt na kopec další, a tím dodržíš oba relevantní termodynamické zákony (zachování energie, entropie), tj. že do celkového systému (sestávajícího se z ve výšce uloženého materiálu) nakonec vložíš stejně energie jako jsi získal, plus "náklady" na převod energie (nedokonalost + entropie). Tedy vždy budeš energeticky v mínusu.

No, až takhle vědecky jsem na to nešel . Nepřesností mého dotazu je, že jednosměrně je míněna doprava materiálu, nikoliv konstrukce lanovky. Takže tímto upřesňuji dotaz, ale co praxe? O hromadění horníků, na které narazil známý a slavný, přesto opomíjený vynálezce, cestovatel, skladatel a univerzálně nadaný, největší, přestože nevelký, z Čechů, proslulý Jar(.)da Cimrman, jsem již zajisté slyšel ... Všichni popisujete teoreticky princip, ví ale někdo o praktickém využití takového zařízení? Fungovalo by to?

Nevidim nejmensi duvod proc by to nemelo fungovat. Ve svedsku takhle jezdi vlak - vozi zeleznou rudu k mori a kdyz se to zmerilo, tak skutecne vyrabi elektrinu - jizdou prazdnyho vlaku do nejakyho 1000m se spotrebuje min energie nez se pak rekuperacnim brzdenim vyrobi pri ceste do pristavu.

"vozíčky" klidně zanedbej, na principu to nic nemění. Pokud budeš mít "zdroj" závaží na jedné straně, bude to fungovat. Ale je to asi tak stejné perpetuum mobile jako klasický spalovací motor.

Klasické příklady použití, které poptáváš, jsou např. různé skluzavky materiálu, podobně fungují kabelové lanovky/tramvaje.

U nás je možný všechno....
Jasně, že to funguje, dokonce u nás v ČR, vozí vápenec. Není bez zajímavosti, že je výrobkem firmy, jež sídlila v mém rodišti a kde pracovali oba mí rodiče.
A víc neřeknu a odkaz nedám. Nedám!

Pfffffff, nemusíš dávat odkaz. Je to nejdelší lanovka střední Evropy, má skoro 8.5 kilometru, vyrobili jí v Transportě, startuje se motorem a pak už jede sama a dokonce vyrábí proud. Kdysi jsem měl kočku, co bydlela v domku nad nímž to jezdí, bléééééé!

Já bych si tipnul, že u takového zařízení bude dost velké tření a asi i jiné odpory. Třeba mne napadá, že na kladkách se bude ohýbat lano, asi bych nezanedbal i vliv větru.

Vliv větrů bych nepodceňoval, ale důsledným větráním a změnou jídelníčku lze dosáhnout snesitelných podmínek.Důrazně však varuji jejich zapalování, zvláště v pracovní době a naostro. Foukat na připákené ohanbí svačinářky by zaměstnavatel mohl mylně vyhodnotit jako harašení.

Jasne ze to mozny je, ale muselo by se to spocitat na konkretni podminky. Vypocet by zrejme snadny nebyl i kdyz je to v principu jen jednoduchy skladani sil. Problem je, ze to musi platit v kazdem okamziku, cili by se muselo pouzit neco z party "integral, derivace" nebo tak neco, uz si to moc nepamatuju, ze skoly jsem chvili pryc...
U kazdeho vozicku se jeho tiha (presneji vektor tihove sily) rozdeli na normalovou a pohybovou slozku (vsichni zname z fyziky,ze). No a pak jde jen o to, aby byl v kazdem momentu soucet vsech pohybovych slozek vozicku smerujicich smerem do cile vetsi nez soucet vsech pohybovych slozek vozicku smerujich zpet a vsech ztrat. POhybove slozky je potreba samozrejme pocitat se spravnym znamenkem, nebot ty co jedou dolu, ale jsou v casti pred kopcem nebo pred konecnou stanici, tak ty pusobi opacne, ale naopak vracejici se vozicky v techto castech pohybu pomahaji.Jak uz bylo zmineno, ztrat muze byt dost - ohyb lana, treni kladek, vitr, problem bude taky pruhyb lana atd.
Lanovka je, jak jsem pochopil, uvazovana jednosmerna, nicmene s vracenim prazdnych vozicku ne? Za tohoto predpokladu by samozrejme fungovala i ta Cimrmanova, tam byl jen problem, ze on chtel obousmernou, ale to je neco jinyho, ne?

tak jednosměrná lanovka je ekvivalent libovolné skluzavky nebo spojených nádob. Ale to předpokládám nebyla podstata dotazu, neboť to je přece "jasné" (alias brutálně primitivní )

v podstatě řešíš systém, kde práci bude vykonávat gravitační zrychlení, tj. proměnnými budou váha materiálu v poměru k hmotě mobilní části lanovky, výškové převýšení a jeho gradient. Samo to fungovat bude, ale elektřinu z toho ve větším měřítku určitě nedostaneš.

Fungovat to bude a i tu elektřinu z toho nejspíš dostane.
Je to podobné jako když dáš hadičku do nádrže (v autě), aby jsi z ní dostal benzín do jiné nádoby.
Benzín musí téct nahoru a potom delší trasou dolů...
Nejsem odborník, abych tady popsal tuto záležitost odborně, děkuji za pochopení

...nebo spojených nádob

Jenže problém je tření, které je u kapalin řádově menší. Žárovku to rozsvítí, ale napájet s tím město určitě ne. A to jsi ještě nezapočetl práci potřebnou k naložení vozíčků.

Já tomu věřím,
je to jakoby vlaková souprava o 50 vagónech (vč. lokomotivy) jela přes kopec a zastavila ve chvíli, kde za horizontem bude 8 vagónů a před kopcem 42 a nezabrzdila. Dle mě to větší množství vagónů stáhne to menší dolů.

Co se týče detailů....
Lanovka má dejme tomu 80 nádob (háků pro zachycení) celkem
40 prázdných jede nahoru
40 plných jede dolů
možná 2 nádoby jsou dole i nahoře plněny a naopak
Samo od sebe to nepojede. Počet nádob dolů i nahoru je shodný (1:1)
Ale po naložení nádob do té části, kde je více plných nádob za kopcem a pod úrovní nakládky se může lanovka pohybovat sama...
Tření asi nebude tak tragické oproti tomu, jak bylo malé u lanovky, kde selhala snad (nevím co bylo příčinou) převodovka a lanovka s asi 20 lidmi jela zpětně jak Fitipaldi bez jištění!

Existovali, nevím zda ješte existují, jsou prevádzkované, vagónky/lanovky po kolejích, na vyhlídku.

Vagónky byli dva, propojené lanem, vagónky meli nádrž na vodu.
Nádrž u vagónku v horní stanici se naplnila vodou.
Sjelo to dolú a vytáhlo to zároveň vagónek z dolní stanice.
Vypustila se voda .... atd .....

Přátelé, kamarádi ! Myslím, že je čas na resumé k této anketě. Samozřejmně měli pravdu všichni ti, kteří věřili a tvrdili, že všechno je pravda (65%). Tato lanovka skutečně pracuje jako "spádová" nejenom v teoretických představách a modelech (jak hlasovalo 13%), ale vozí vápenec z lomu do vápenky v podkrkonošských Kunčicích, nedaleko Vrchlabí. Mnozí z Vás možná podjížděli její, výklopnými vozíčky zatíženou, trasu na cestě z Vrchlabí do Trutnova, nebo Hostinného. Je držitelkou několika "nej", jako nejdelší nákladní v evropě (cca 8,5 km), snad jediná, která svým provozem významně nadlepšuje spotřebu elektřiny v kamenolomu vybaveném např. elektrickým bagrem ... Bližší info je k vidění na stránkách KVK Kunčice, v sekci "společnost", odrážce "lanová dráha", kde jsou nejenom její fotky, ale i technické parametry.
Lanovku postavila cca v r.1963 chrudimská Transporta tak, že nosné lano je nepohyblivé (1m váží cca 10kg) a pohyblivá je lanová smyčka, která táhne vozíky, přichycené svěrným systémem každý samostatně, takže je možné jak volit jejich vzdálenost podle potřeby přepravy, tak je třeba odstavit z přepravy všechny. Elektromotor, který do překonání rovnováhy lanovku táhne, začne po převážení zatížené strany lanovku brzdit tak, že dodává do sítě elektrický proud (motor má příkon/výkon 130 kW). Parametry významně ovlivňuje teplota vzduchu, se kterou se mění tření v převodech, ložiskách a lanech v rolnách tak, že v mrazech není možné lanovku provozovat, jako samotížnou, ale v létě je významným zdrojem úspor spotřeby elektřiny. Kdo měl, stejně, jako já, možnost zařízení vidět, neuniklo mu množství technických detailů, které přes svoji jednoduchost snadno řeší to, co dnes složitě a tedy poruchově, řeší dnešní konstruktéři. Na příklad při nakládce se vozíky odpojí z tažného lana a výhybkou sjedou samospádem z nosného lana na kolejnice, kde se vypočítanou vzdáleností a protistoupáním zpomalí a najedou do mírného klesání, kde čekají "ve frontě" na automatické naložení. Nepůsobí na ně elektronicky řízená brzda, ale "protisvah", nepojíždí k nakládce pomocným pohonem, ale samospádem... A mnoho dalších "vychytávek". Takovéhle věci by měly být podporovány státem, jako technická památka, protože ukazuje důmyslnost našich předků i některých současníků, od kterých se můžeme mnohému naučit.
Z uvedeného tedy vyplývá, že 22% z Vás, kteří ten nápad považovali za nesmysl, se hluboce mýlilo, za což se není nutno nikterak stydět, protože ten systém je skutečně ojedinělý.

Děkuji všem za účast v diskusi i hlasování a přeji příjemné prázdniny

Někde nahoře nejprve Kurt a posléze i já jsme tuto lanovku naznačovali tak, aby na to ostatní nepřišli. Však pod ní skoro denně jezdím . Bohužel, asi za tři až pět let bude v Černém dole vápenec vyčerpán a dle nařízení Krnapu musí lanovka být demontována a odevzdána do šrotu. Tím skončí tento technický unikát...

//edit: http://www.lanove-drahy.cz/fotogalerie/nld_kuncice foto.htm

to je sice hezké, ale ta lanovka elektřinu nevyrábí.

1. 130kW je prd, o kterém nemá smysl moc přemýšlet, je to odběr jedné administrativní budovy.
2. jaksi jsi "opomněl" započítat energie potřebné na nakládku a vykládku

Z toho plyne: lanovka za určitých okolností MŮŽE fungovat samospádem a energii samozřejmě nevyrábí, ale za všech okolností SPOTŘEBOVÁVÁ, v některých případech je však energetická bilance zlepšena rekuperací. A z toho plyne, že správná odpověď je, že tvůj anketní dotaz (odmyslím-li si jeho relativní nesmyslnost) má za správnou odpověď jen jedinou správnou odpověď, a to "NESMYSL"

Prudér!

čertoviny jsou schovány v detailech

Vůbec nic jsi nepochopil, Ivánku , chtělo by se říci s klasikem:
1) Je-li 130 kW výkonu prd, potom není výrobnou elektřiny ani většina malých vodních elektráren = nesmysl. Výroba elektřiny je i dynamo z kola, nebo fotovoltaický článek o nekonečně malém výkonu, protože se tam elektřina prostě vyrábí.
2) Závidím některým lidem jejich schopnost, dosáhnout nedostupných informací, jako je třeba stanovení a započítání výkonu, potřebného k nakládání lanovky, do její energetické bilance. V odpovědi je jasně řečeno, že výkonem lanovky je nadlepšována bilance celého lomu. Navíc v otázce neznělo porovnání celkové energetické bilance, ale schopnost vyrábět elektřinu bržděním rychlosti samospádové lanovky, tedy vahou přepravovaného materiálu . Mimochodem, nakládka rovněž probíhá samospádem, i proto je nakládací stanice daleko pod vrcholem, aby se kamenivo skluzem dopravilo z drtiče do vozíků.

Čtu, že je nutné některým osvětlit, že jedním z cílů ankety, bylo poukázat na samu existenci takového zařízení, jeho důftipná řešení a v neposlední řadě i pobavit toho, kdo se bavit chce.
P.S.: Nikdo nikoho nenutí krčit čelo a ramena třeba nad křížovkami. Jsou také dobrovolné .

Přesně tak. Cimrmanovské "hromadění horníků" je nahraženo hromaděním vápence v Kunčicích (kdyby se zpracovaný neodvážel k prodeji, budou Kunčice jím zavaleny řádně). Nahoru jedou prázdné vozejky, dolů nacpané z lomu. Jak prosté. Jen škoda, že tento unikát bude do pár let muset být odstraněn. Pokaždé když lanovku podjíždím, má můj obdiv.

Hmm,to mne s..e, ale je fakt, že v KVK tím kvalitním vápencem šetří a dělají z něho jen dost kvalitní a speciální výrobky (sanační omítky, lepidla a co já vím ještě). Ve skrytu duše chovám naději (neboť ta snad prý umírá poslední), že zvedne-li se ekonomika, nebo se alespoň sníží rozkrádání a prohospodařování státu, mohly by být takovéhle přístroje prohlášeny technickými památkami a za cenu nějaké podpory od státu, zachovány pro budoucí generace. Přecijenom - prodat takový unikát do čínského šrotu, aby to přetavili na předměty s životností prvního použití, to je dost černá noční můra...

Vápence je tam dost. Netřeba šetřit. Jenže: Do hloubky moc těžit nejde, je to drahé. Do stran je ho tam spousta, ale Krnapáci a ekoteroristi to nepovolej. Až se povolené množství vytěží, je nařízení celou lanovku demontovat.

Smutné...

Ale jest-li to není navíc lobi nějaké společnosti!!!