Proud ve zdroji a princip zásuvky na 230V

jeste k tomu principu zasuvky... kam vlastne vede ten nulák ? Zem (zemák nebo jak mu rikate P-E? Zemák se mi libi víc ) vede pravdepodobne do zeme jako bleskosvod... ale kam vede nulak? Take do zeme ? pokud ano, proc neni jednoduse spojen s uzemnovacim dratem?

Principu ochany uzemnenim by se vlastne dalo docílit i zak ze by se drat vedouci z obalu pristroje zapojil do nulaku misto do zeme?

Tak já nejsem elektrikář (jsem autoelektrikář), ale obal přístroje je připojen na kolík zásuvky a ochranným vodičem přes přepěťovou ochranu uzemněn. Nulák je přes jistič podle mne rovněž uzemněn a spojen s místní trafostanicí, protože je to uzel - střed všech tří fází.

V zásuvce je ve fázi 50x za sekundu až +325V a 50x za sekundu až -325V. Takže teče střídavě mezi fází a nulákem a zpět.

Tam a zpět ? Mozna trochu hloupe zjisteni, ale nikdy jsem o tom vlastne nepřemýšlel. Vzdy jsem si hral jen s dc a smer proudu si urcoval jak se mi to zrovna hodilo. Kdyz je zaporna hodnota napětí tak vlastne proud potece opacnym smerem

Takze pro predstavu... v ac proudu ke mne jede z elektrarny proud a za cca 1/50s zase popojede zpět jako kdybych pumpoval vodu gumovym zvonem, energie vznika vzdy temi jednotlivymi narazy.

je tak?

Skoro. Akorat po 1/100s pujde opacne, po 1/50 uz zase stejne. A spis nez o energii bych hovoril o praci, ale to sou detaily.

A právě proto blikají klasické zářivky nebo výbojky 100x za sekundu.

A proto se nesmí zářivky používat u točících se strojů, jako jsou třeba soustruhy, kde by mohlo docházet k stroboskopickýmu efektu, což vytváří riziko vjemu stojícího obrobku, i když se točí.

Nebo se musi pouzit vicero zarivek na vicero fazich, protoze faze jsou mezi sebou posunuty a pak furt nektera sviti. Jen pro uplnost.

jen pro zajimavost... je mozne pro predstavu vypocitat o jaky kus (metrů) se posune proud (naboj/energie) ve vodici pri te 1/100s ?
Kdyz budu znat prumer vodice 2mm^2 a rychlost pohybu elektronu asi nejaka je...? Je vubec mozne to nejak spocitat?

Asi cim vetsi bude prochazejici proud tim o vetsi kus se posune cela ta masa elektronu v urcitem case... Nebo si to predstavuju spatne? Porad v tom stridavem proudu vidim to pumpovani vody gumovym (zachodovym) zvonem

tak třeba délka vlny 50Hz/s frekvence sítě je 6000km

To jo. Ale co se tyce samotnyho pohybu 1ho elektronu, tak ten se vodicem(!) pohybuje velmi, velmi pomalu. Co si tak pamatuju nejakej, pokud slo o stejnosmernej proud kolem 1A a kilometrovej drat, tak to trvalo nekolik let nez to dany elektron statisticky probehnul.

Něco ti poradím, koukni se na dokument "Zázraky budoucnosti - Šílená elektřina" nebo je tam ještě v názvu Nicola Tesla, určitě to najdeš třeba na uložto. Odkaz sem dávat nebudu. Byl to právě Tesla, kdo přišel na střídavý proud a je to tam docela zajímavě popsáno, krom tedy dalších jiných srand co právě Tesla vymyslel. Sic je dokument poměrně "jednoduchý" (pro laickou veřejnost by to asi jinak stravitelné nebylo), ale i tak je to zajímavé a poučné.

Dik za tip.Mrknu na to.

Principu ochany uzemnenim by se vlastne dalo docílit i zak ze by se drat vedouci z obalu pristroje zapojil do nulaku misto do zeme?

Premyslej - co se stane, kdyz se pak nulak vlivem poruchy prerusi? Ano, zcela spravne, na kostre se instantne objevi sitove napeti. A to neni pozadovany efekt.

V principu správně, ale jemné doplnění:
3) u zmíněné zásuvky je lépe používat názvy "pracovní vodiče", to je fáze a nulák,které tvoří dva póly zdroje.
- Jeden z nich je uzeměn u zdroje (trafo...), nemá tedy proti zemi napětí a je laicky nazýván "nulákem".
- Druhý pól zdroje uzeměn není a má tedy proti zemi (i proti druhému pólu-nuláku) napětí a je nazýván jako "fáze". To jsou tedy pracovní vodiče. Na doplnění je třeba uvést, že ne ve všech soustavách rozvodů se používá spojení jednoho z pólů se zemí.
- Třetím vodičem v zásuvce, který je připojen na ochranný kolík, je "ochranný vodič". Ten je napojen na ochranný okruh a slouží k samočinnému odpojení od zdroje podle systému, který je použit.
Pro jednoduchost je možné popsat právě (lidově) "nulování",kdy je ochranný vodič spojen s "uzeměným pracovním vodičem" a se zemí, který je "v záloze a nezatížený", tedy připravený poskytnout ochranu. Dostane-li se na "kostru" spotřebiče "fáze", odvede dosud nezatížený "ochranný vodič" tento "poruchový proud" nejkratší cestou do druhého, uzeměného pólu zdroje. Tím jednak svým malým odporem zajistí okamžité snížení napětí na "kostře" spotřebiče a jednak poskytne poruchovému proudu možnost "zkratu" do druhého pólu zdroje. V takto uzavřeném obvodu nastane okamžité prudké zvýšení proudu, které je závislé na odporech ve vedení (složité, nezatěžovat hlavu).Proud tak stoupá, dokud nedojde k vypnutí nejbližšího jistícího prvku v obvodu, směrem ke zdroji (v případě hřebíku v pojistkách k přepálení drátů). Protože i tady platí Ohmův zákon, stoupá na porouchaném přístroji i napětí, proto musí být dobře spočítán celý obvod a stanoveno jištění, aby nedošlo k nebezpečnému zvýšení dřív, než vypne pojistka/jistič.
- Pokud je použit "proudový chránič", ten navíc porovnává proud v obou pracovních vodičích a pokud jejich odchylka přesáhne dovolenou mez, chránič obvod vypne. Tam potom působí ta ochrana, která je rychlejší - je to tedy obvod se "zvýšenou ochranou".
- "Doplňková ochrana" obvodu se používá třeba v koupelnách. Je to například "ochrana uvedením na stejný potenciál"(napětí) a je založena na tom, že silným vodičem propojíme všechny vodivé předměty v místnosti a spojíme s ochranným vodičem (dříve ochranné pospojení). Pokud dojde ke spojení "fáze" na kostru, je pomocí ochranného pospojení vyrovnáno "napětí" na všech dosažitelných "kostrách" v místnosti a není tedy pro osoby nebezpečné (podobně jako vlaštovka na drátě elektrického vedení).
- Je to tedy taková ochrana na ochraně, přes ochranu.Je to poměrně složité, ale ZCELA bezpečné, pokud někdo neudělá chybu v zapojení. Je to jedním z důvodů, proč elektřinu nechat elektrikářům.
Pokud jsi dočetl až sem, neztratil nit a neusnul, máš můj obdiv a můžeš jít rovnou do 3. ročníku učňáku na elektrikáře .

hmm, myslim ze zustanu u sveho remesla , na ucnaku bych mesel do prvaku

Ale diky za nabídku

1.

Ten článek AA se dá s přijatelnou přesností představit jako kombinace ideálního zdroje (tj. "baterie", která je schopná dodat nekonečně velký proud) a odporu, kterému se říká vnitřní odpor (toho článku). U AA článků bývá vnitřní odpor o něco menší než 1 ohm, takže do zkratu dá alkalický článek AA běžně několik ampér. Když k takovému článku připojím spotřebič s odporem 1 ohm, musí se připočíst k vnitřnímu odporu článku, řekněme 0.5 ohmu, takže se to celkově bude chovat jako 1.5 ohmový odpor. Napětí na spotřebiči bude 1 volt a bude protékat 1 ampér, zbylého půl voltu se ztratí na tom vnitřním odporu článku.

2.

Je to stejné jako u toho článku AA, až na to, že síť je obecně velmi tvrdý zdroj (má velmi malý vnitřní odpor), takže formálně by se z domácí zásuvky dalo vytáhnout pár tisíc ampér. Ve skutečnosti daleko dříve "vyletí jistič", případně se utaví dráty v zásuvce nebo se kabel sám vybourá ze zdi Nicméně i tak může zkratový proud na okamžik o hodně přesáhnout 100 A a třeba utavit šroubovák, kterým zásuvku neopatrně zkratujete.

3.

Ten je tam jen pro jistotu, kdyby se něco porouchalo. U spotřebičů se zapojuje na kostru, čili vodivé části na které by se ale normálně nikdy nemělo dostat napětí. Pokud se tam vinou závady přeci jenom dostane, ihned nastane zkrat a dále viz výše (vyletí jistič).

3.

Ten je tam jen pro jistotu, kdyby se něco porouchalo. U spotřebičů se zapojuje na kostru, čili vodivé části na které by se ale normálně nikdy nemělo dostat napětí. Pokud se tam vinou závady přeci jenom dostane, ihned nastane zkrat a dále viz výše (vyletí jistič).

Nevyletí jistič, ale proudový chránič. To je zařízení, který hlídá průtoky proudu fází i nulákem. Nesmí být rozdílný. Jakmile půjde jeden z pracovních vodičů na zem, tak průtoky v proudovým chrániči budou rozdílný a ten vypne.
Jistič je pouze nadproudová ochrana, tedy vyhazuje jen v případě přetížení, obvykle je to právě zkrat mezi fází a nulou, nikoliv však zkrat mezi fází a zemí (na ten je ten proudový chránič, lidově zvanej fíčko).

No v pripade zkratu na zem to je soutez, co ma rychlejsi vybavovaci cas, a ficko asi vyhraje. Ale kdyby tam nebylo(starsi elektroinstalace), nebo tam byl Ackovej jistic(bezne se nevyskytuje) tak pujde jistic.

Tak nemusí jít na zem zrovna fáze, ale i ten nulák. Mockrát se mi stalo, že jsem něco doma montoval při vypnutým jističi a furt padalo fíčko, než mi došlo, že jsem nulákem brnknul o zemnící vodič Už vím, montoval jsem zářivky pod kuchyňskou linku.

Jasně, já to zjednodušil . Na oplátku dodám, že tohle platí pouze pokud je chránič instalován. Není to tak dlouho, co byl povinný jen v koupelnách (a ještě před tím ani tam ne), takže ve spoustě bytových instalací na řadě okruhů chybí. Občas ho lidi taky odpojí, protože některé zdroje třeba do PC mají tendenci ho pořád vyhazovat.

Tak jsem zas o neco chytrejsi
Diky lidi...

Na tehle poradne se mi libi ze se clovek neustale uci.... nove a nove informace, vzdy o krucek blize k pochopeni Vesmiru

směr proudu je jednou dán a to od + k- : takže určovat si ve stejnosměrném pkruhu směr proudupodle toho jak se mě to hodí není správně...
základy elektro : uvod.htm

jeste k tomu principu zasuvky... ale kam vede nulak? ....proc neni jednoduse spojen s uzemnovacim dratem?

Před lety se tak dělalo, rozvody se tahaly dvěma vodiči (jako fáze + nula), a ta nula se nejprve zapojila na zemnící kolík zásuvky a teprve potom na nulovou zdířku. Současné normy to už nepovolují.

současné normy musí umožnit pokračovat v *ochraně nulováním....*