Proud ve zdroji a princip zásuvky na 230V

Ad 3) to je ochraný vodič. Připojuje se ke kostře přístroje a slouží k okamžitému odpojení napětí (vyhození jističe) v případě, že by se napětí dostalo na kovové neživé části (kryt).

Ad 2), ano, teoreticky můžeš ze zásuvky vytáhnout, co ti dovolí jistič. Zásuvky jsou ovšem většinou dimenzované na 10A a tomu by měl být přizpůsoben i jejich jistič.

Ad 1) maximální proud je silně závislý na baterce. Pokud ovšem použiješ kvalitná články (Duracell, Energizer), tak to napětí bude držet docela dlouho a tu 1,5A ti to bude chvíli i držet. A baterka se bude sakra hřát. Pak v podstatě okamžitě umře.

3) aha takze pokud by proud zacal z dratu faze tect do pristroje a z nej do dratu nulaku a navic by jeste kvuli nejake chybě v tesneni chtel tect i do obalu pristroje a pres nej do cloveka, ktery by se pristroje pak dotknul tak diky spojeni obalu pristroje s uzemnenim (drat vede asi do zeme?) potece proud z obalu pristroje do zeme pres ten uzemnivaci drat (namisto aby tekl do cloveka ktery by mel mezi obalem pristroje a zemi vyssi odpor nez ma obal-zem pres drat).

Kvuli temer nulovemu odporu mezi fazi a uzemnenim (narozdil od odporu mezi fazi a nulakem kde zapojeny spotrebic nejaky odpor klade) dojde ke skratu protoze takovym obvodem potece moc velky proud a pojistka obvod odpoji.

Chapu spravne ? Je cela uvaha v poradku?

Ano, úvaha je v pořádku.

fricku ty zadne vysvetlovani nepotrebujes, ty to chapes.
Jinak samozrejme se to da i zkomplikovat jako vsechno, a tech duvodu proc tri vodice je tak spousta.

Jeste by me zajimalo... pojistky hlidaji max proud ktery smi obvodem protekat nebo výkon/prikon ? Asi proud, ze?

Plati ze cim vyssí prikon ma spotrebic (pr. varna konev), tim ma mensi odpor?

Da se zjednodusit, ze plati tento vzorecek?
P=U.I
(je to sice pro DC proud, ale pokud mi jde o ziskani maximalnich hodnot zda se vyhodi/nevyhodi pojistka, tak by se dal pouzit ne?)

Plati proto, ze napr varna konev s prikonem 1500W musi mit odpor 230^2/1500 ohmu? Jinak receno, zmerim-li multimetrem odpor mezi vidlicema na kabelu od spotrebice (odpojeneho) mohu snadno dopocitat priblizny prikon sotrebice a maximalni proud ktery jim bude po zapojeni prochazet?

Všude platí Ohmův zákon. 1500W znamená proud 6,5A (1500/230=6,52A). Proud 6,5A a 230V dává cca 35 ohm. Máš tam chybku. Ale správně píšeš, že přibližný, protože odpor topné spirály se s teplotou mění. Výrazné je to zejména u žárovek. Automobilová žárovka má za studena mnohem menší odpor, než když svítí.
EDIT: máš to dobře, blbě jsem to četl já

Diky. dost mi to pomohlo. Nekdo psal ze vysvetlovani nepotrebuju, ale potrebuju ! Jsem v tom dost amater a kazdou uvahu si potrebuju overit. To ze si nekde prectu vzorecek neznamena automaticky ze ho budu umet i spravne aplikovat. Prave ty vztahy jsou velmi dulezity a jsem rad za vase odpovedi. Uzemneni jsem treba az do ted nechapal. Myslel jsem ze nulak i uzemneni jsou propojene.

S tema žárovka jsem prave narazil na problem ze mi multimetr ukazoval u zarovky na 60W odpor jen 40 ohmu. Takze by musela mit podle vzorecku prikon okolo 1500w Doufam ze je to tim nezahratim.

Jen takova uvaha. Pokud jsem u zarovky meril spravne a opravdu ma odpor jen 40 ohmu za studena... znamenalo by to ze kdybych naraz rozsvitil cca. 4 takove zaroveky zapojene paralerne tak vyhodim pojistky? (tj. 230/10=23A)

pojistky nevyhodíš! Protože jakmile začne proud protékat žárovkou, ta vpodstatě skokově zvětší oteplením odpor a proud ihned klesne na hodnotu 60/260=? ( W/U=I)..ten děj je tak rychlý, že pojistka ani jistič nestačí zareagovat.

jeste k tomu principu zasuvky... kam vlastne vede ten nulák ? Zem (zemák nebo jak mu rikate P-E? Zemák se mi libi víc ) vede pravdepodobne do zeme jako bleskosvod... ale kam vede nulak? Take do zeme ? pokud ano, proc neni jednoduse spojen s uzemnovacim dratem?

Principu ochany uzemnenim by se vlastne dalo docílit i zak ze by se drat vedouci z obalu pristroje zapojil do nulaku misto do zeme?

Tak já nejsem elektrikář (jsem autoelektrikář), ale obal přístroje je připojen na kolík zásuvky a ochranným vodičem přes přepěťovou ochranu uzemněn. Nulák je přes jistič podle mne rovněž uzemněn a spojen s místní trafostanicí, protože je to uzel - střed všech tří fází.

V zásuvce je ve fázi 50x za sekundu až +325V a 50x za sekundu až -325V. Takže teče střídavě mezi fází a nulákem a zpět.

Tam a zpět ? Mozna trochu hloupe zjisteni, ale nikdy jsem o tom vlastne nepřemýšlel. Vzdy jsem si hral jen s dc a smer proudu si urcoval jak se mi to zrovna hodilo. Kdyz je zaporna hodnota napětí tak vlastne proud potece opacnym smerem

Takze pro predstavu... v ac proudu ke mne jede z elektrarny proud a za cca 1/50s zase popojede zpět jako kdybych pumpoval vodu gumovym zvonem, energie vznika vzdy temi jednotlivymi narazy.

je tak?

Skoro. Akorat po 1/100s pujde opacne, po 1/50 uz zase stejne. A spis nez o energii bych hovoril o praci, ale to sou detaily.

A právě proto blikají klasické zářivky nebo výbojky 100x za sekundu.

A proto se nesmí zářivky používat u točících se strojů, jako jsou třeba soustruhy, kde by mohlo docházet k stroboskopickýmu efektu, což vytváří riziko vjemu stojícího obrobku, i když se točí.

Nebo se musi pouzit vicero zarivek na vicero fazich, protoze faze jsou mezi sebou posunuty a pak furt nektera sviti. Jen pro uplnost.

jen pro zajimavost... je mozne pro predstavu vypocitat o jaky kus (metrů) se posune proud (naboj/energie) ve vodici pri te 1/100s ?
Kdyz budu znat prumer vodice 2mm^2 a rychlost pohybu elektronu asi nejaka je...? Je vubec mozne to nejak spocitat?

Asi cim vetsi bude prochazejici proud tim o vetsi kus se posune cela ta masa elektronu v urcitem case... Nebo si to predstavuju spatne? Porad v tom stridavem proudu vidim to pumpovani vody gumovym (zachodovym) zvonem

tak třeba délka vlny 50Hz/s frekvence sítě je 6000km

To jo. Ale co se tyce samotnyho pohybu 1ho elektronu, tak ten se vodicem(!) pohybuje velmi, velmi pomalu. Co si tak pamatuju nejakej, pokud slo o stejnosmernej proud kolem 1A a kilometrovej drat, tak to trvalo nekolik let nez to dany elektron statisticky probehnul.

Něco ti poradím, koukni se na dokument "Zázraky budoucnosti - Šílená elektřina" nebo je tam ještě v názvu Nicola Tesla, určitě to najdeš třeba na uložto. Odkaz sem dávat nebudu. Byl to právě Tesla, kdo přišel na střídavý proud a je to tam docela zajímavě popsáno, krom tedy dalších jiných srand co právě Tesla vymyslel. Sic je dokument poměrně "jednoduchý" (pro laickou veřejnost by to asi jinak stravitelné nebylo), ale i tak je to zajímavé a poučné.

Dik za tip.Mrknu na to.

Principu ochany uzemnenim by se vlastne dalo docílit i zak ze by se drat vedouci z obalu pristroje zapojil do nulaku misto do zeme?

Premyslej - co se stane, kdyz se pak nulak vlivem poruchy prerusi? Ano, zcela spravne, na kostre se instantne objevi sitove napeti. A to neni pozadovany efekt.

V principu správně, ale jemné doplnění:
3) u zmíněné zásuvky je lépe používat názvy "pracovní vodiče", to je fáze a nulák,které tvoří dva póly zdroje.
- Jeden z nich je uzeměn u zdroje (trafo...), nemá tedy proti zemi napětí a je laicky nazýván "nulákem".
- Druhý pól zdroje uzeměn není a má tedy proti zemi (i proti druhému pólu-nuláku) napětí a je nazýván jako "fáze". To jsou tedy pracovní vodiče. Na doplnění je třeba uvést, že ne ve všech soustavách rozvodů se používá spojení jednoho z pólů se zemí.
- Třetím vodičem v zásuvce, který je připojen na ochranný kolík, je "ochranný vodič". Ten je napojen na ochranný okruh a slouží k samočinnému odpojení od zdroje podle systému, který je použit.
Pro jednoduchost je možné popsat právě (lidově) "nulování",kdy je ochranný vodič spojen s "uzeměným pracovním vodičem" a se zemí, který je "v záloze a nezatížený", tedy připravený poskytnout ochranu. Dostane-li se na "kostru" spotřebiče "fáze", odvede dosud nezatížený "ochranný vodič" tento "poruchový proud" nejkratší cestou do druhého, uzeměného pólu zdroje. Tím jednak svým malým odporem zajistí okamžité snížení napětí na "kostře" spotřebiče a jednak poskytne poruchovému proudu možnost "zkratu" do druhého pólu zdroje. V takto uzavřeném obvodu nastane okamžité prudké zvýšení proudu, které je závislé na odporech ve vedení (složité, nezatěžovat hlavu).Proud tak stoupá, dokud nedojde k vypnutí nejbližšího jistícího prvku v obvodu, směrem ke zdroji (v případě hřebíku v pojistkách k přepálení drátů). Protože i tady platí Ohmův zákon, stoupá na porouchaném přístroji i napětí, proto musí být dobře spočítán celý obvod a stanoveno jištění, aby nedošlo k nebezpečnému zvýšení dřív, než vypne pojistka/jistič.
- Pokud je použit "proudový chránič", ten navíc porovnává proud v obou pracovních vodičích a pokud jejich odchylka přesáhne dovolenou mez, chránič obvod vypne. Tam potom působí ta ochrana, která je rychlejší - je to tedy obvod se "zvýšenou ochranou".
- "Doplňková ochrana" obvodu se používá třeba v koupelnách. Je to například "ochrana uvedením na stejný potenciál"(napětí) a je založena na tom, že silným vodičem propojíme všechny vodivé předměty v místnosti a spojíme s ochranným vodičem (dříve ochranné pospojení). Pokud dojde ke spojení "fáze" na kostru, je pomocí ochranného pospojení vyrovnáno "napětí" na všech dosažitelných "kostrách" v místnosti a není tedy pro osoby nebezpečné (podobně jako vlaštovka na drátě elektrického vedení).
- Je to tedy taková ochrana na ochraně, přes ochranu.Je to poměrně složité, ale ZCELA bezpečné, pokud někdo neudělá chybu v zapojení. Je to jedním z důvodů, proč elektřinu nechat elektrikářům.
Pokud jsi dočetl až sem, neztratil nit a neusnul, máš můj obdiv a můžeš jít rovnou do 3. ročníku učňáku na elektrikáře .

hmm, myslim ze zustanu u sveho remesla , na ucnaku bych mesel do prvaku

Ale diky za nabídku

1.

Ten článek AA se dá s přijatelnou přesností představit jako kombinace ideálního zdroje (tj. "baterie", která je schopná dodat nekonečně velký proud) a odporu, kterému se říká vnitřní odpor (toho článku). U AA článků bývá vnitřní odpor o něco menší než 1 ohm, takže do zkratu dá alkalický článek AA běžně několik ampér. Když k takovému článku připojím spotřebič s odporem 1 ohm, musí se připočíst k vnitřnímu odporu článku, řekněme 0.5 ohmu, takže se to celkově bude chovat jako 1.5 ohmový odpor. Napětí na spotřebiči bude 1 volt a bude protékat 1 ampér, zbylého půl voltu se ztratí na tom vnitřním odporu článku.

2.

Je to stejné jako u toho článku AA, až na to, že síť je obecně velmi tvrdý zdroj (má velmi malý vnitřní odpor), takže formálně by se z domácí zásuvky dalo vytáhnout pár tisíc ampér. Ve skutečnosti daleko dříve "vyletí jistič", případně se utaví dráty v zásuvce nebo se kabel sám vybourá ze zdi Nicméně i tak může zkratový proud na okamžik o hodně přesáhnout 100 A a třeba utavit šroubovák, kterým zásuvku neopatrně zkratujete.

3.

Ten je tam jen pro jistotu, kdyby se něco porouchalo. U spotřebičů se zapojuje na kostru, čili vodivé části na které by se ale normálně nikdy nemělo dostat napětí. Pokud se tam vinou závady přeci jenom dostane, ihned nastane zkrat a dále viz výše (vyletí jistič).

3.

Ten je tam jen pro jistotu, kdyby se něco porouchalo. U spotřebičů se zapojuje na kostru, čili vodivé části na které by se ale normálně nikdy nemělo dostat napětí. Pokud se tam vinou závady přeci jenom dostane, ihned nastane zkrat a dále viz výše (vyletí jistič).

Nevyletí jistič, ale proudový chránič. To je zařízení, který hlídá průtoky proudu fází i nulákem. Nesmí být rozdílný. Jakmile půjde jeden z pracovních vodičů na zem, tak průtoky v proudovým chrániči budou rozdílný a ten vypne.
Jistič je pouze nadproudová ochrana, tedy vyhazuje jen v případě přetížení, obvykle je to právě zkrat mezi fází a nulou, nikoliv však zkrat mezi fází a zemí (na ten je ten proudový chránič, lidově zvanej fíčko).

No v pripade zkratu na zem to je soutez, co ma rychlejsi vybavovaci cas, a ficko asi vyhraje. Ale kdyby tam nebylo(starsi elektroinstalace), nebo tam byl Ackovej jistic(bezne se nevyskytuje) tak pujde jistic.

Tak nemusí jít na zem zrovna fáze, ale i ten nulák. Mockrát se mi stalo, že jsem něco doma montoval při vypnutým jističi a furt padalo fíčko, než mi došlo, že jsem nulákem brnknul o zemnící vodič Už vím, montoval jsem zářivky pod kuchyňskou linku.

Jasně, já to zjednodušil . Na oplátku dodám, že tohle platí pouze pokud je chránič instalován. Není to tak dlouho, co byl povinný jen v koupelnách (a ještě před tím ani tam ne), takže ve spoustě bytových instalací na řadě okruhů chybí. Občas ho lidi taky odpojí, protože některé zdroje třeba do PC mají tendenci ho pořád vyhazovat.

Tak jsem zas o neco chytrejsi
Diky lidi...

Na tehle poradne se mi libi ze se clovek neustale uci.... nove a nove informace, vzdy o krucek blize k pochopeni Vesmiru

směr proudu je jednou dán a to od + k- : takže určovat si ve stejnosměrném pkruhu směr proudupodle toho jak se mě to hodí není správně...
základy elektro : uvod.htm

jeste k tomu principu zasuvky... ale kam vede nulak? ....proc neni jednoduse spojen s uzemnovacim dratem?

Před lety se tak dělalo, rozvody se tahaly dvěma vodiči (jako fáze + nula), a ta nula se nejprve zapojila na zemnící kolík zásuvky a teprve potom na nulovou zdířku. Současné normy to už nepovolují.

současné normy musí umožnit pokračovat v *ochraně nulováním....*