Proud ve zdroji a princip zásuvky na 230V
Zdravim, na elektro jsem amater, mohl by mi nekdo vysvetlit (pls. ale opravdu vysvetlit, tj. nic typu najdi si to, jsi lama, atd.. to mi nic neda)
1) jaký proud mohu ziskat z baterie, je nejaka norma napr. pro AA baterie nebo je kazda jina? Je aspon nejake minimum pro AA baterii? Kde takovy udaj zjistim (na obale neni)?
pr. Co kdyz pripojim k 1.5V baterii spotrebic s odporem 1ohm? Bude jím procházet proud 1.5A ? Asi tezko ze?
2) Podobna otazka smeruje ke zdroji stridaveho proudu. Zasuvky jsou na 230V, proud z nich muzu ziskat libovolne vysoký? Max hranici Omezuje toliko pojistka (cca. na 16A)?
3) Posledni otazku mam na samotnou konstrukci zasuvky. Proc 3 draty? Pokud vim tak
Jeden je faze - ten je pod proudem.
Druhy slouzi jen k tomu aby se mohl obvod uzavrít (tj. neni pod proudem) a teprve po pripojeni spotrebice zacne proud tect z toho prvniho dratu pres spotrebic do druheho dratu (asi se mu rika nulak).
K cemu ale slouzi ten treti drat - uzenneni? K uzavreni obvodu prece staci draty dva...
Diky 
jeste k tomu principu zasuvky... kam vlastne vede ten nulák ? Zem (zemák nebo jak mu rikate P-E? Zemák se mi libi víc
) vede pravdepodobne do zeme jako bleskosvod... ale kam vede nulak? Take do zeme ? pokud ano, proc neni jednoduse spojen s uzemnovacim dratem?
Principu ochany uzemnenim by se vlastne dalo docílit i zak ze by se drat vedouci z obalu pristroje zapojil do nulaku misto do zeme?
Tak já nejsem elektrikář (jsem autoelektrikář), ale obal přístroje je připojen na kolík zásuvky a ochranným vodičem přes přepěťovou ochranu uzemněn. Nulák je přes jistič podle mne rovněž uzemněn a spojen s místní trafostanicí, protože je to uzel - střed všech tří fází.
V zásuvce je ve fázi 50x za sekundu až +325V a 50x za sekundu až -325V. Takže teče střídavě mezi fází a nulákem a zpět.
Tam a zpět ? Mozna trochu hloupe zjisteni, ale nikdy jsem o tom vlastne nepřemýšlel. Vzdy jsem si hral jen s dc a smer proudu si urcoval jak se mi to zrovna hodilo. Kdyz je zaporna hodnota napětí tak vlastne proud potece opacnym smerem
Takze pro predstavu... v ac proudu ke mne jede z elektrarny proud a za cca 1/50s zase popojede zpět jako kdybych pumpoval vodu gumovym zvonem, energie vznika vzdy temi jednotlivymi narazy.
je tak?
Skoro. Akorat po 1/100s pujde opacne, po 1/50 uz zase stejne. A spis nez o energii bych hovoril o praci, ale to sou detaily.
A právě proto blikají klasické zářivky nebo výbojky 100x za sekundu.
A proto se nesmí zářivky používat u točících se strojů, jako jsou třeba soustruhy, kde by mohlo docházet k stroboskopickýmu efektu, což vytváří riziko vjemu stojícího obrobku, i když se točí.
Nebo se musi pouzit vicero zarivek na vicero fazich, protoze faze jsou mezi sebou posunuty a pak furt nektera sviti. Jen pro uplnost.
jen pro zajimavost... je mozne pro predstavu vypocitat o jaky kus (metrů) se posune proud (naboj/energie) ve vodici pri te 1/100s ?
Kdyz budu znat prumer vodice 2mm^2 a rychlost pohybu elektronu asi nejaka je...? Je vubec mozne to nejak spocitat?
Asi cim vetsi bude prochazejici proud tim o vetsi kus se posune cela ta masa elektronu v urcitem case... Nebo si to predstavuju spatne? Porad v tom stridavem proudu vidim to pumpovani vody gumovym (zachodovym) zvonem
tak třeba délka vlny 50Hz/s frekvence sítě je 6000km
To jo. Ale co se tyce samotnyho pohybu 1ho elektronu, tak ten se vodicem(!) pohybuje velmi, velmi pomalu. Co si tak pamatuju nejakej, pokud slo o stejnosmernej proud kolem 1A a kilometrovej drat, tak to trvalo nekolik let nez to dany elektron statisticky probehnul.
Něco ti poradím, koukni se na dokument "Zázraky budoucnosti - Šílená elektřina" nebo je tam ještě v názvu Nicola Tesla, určitě to najdeš třeba na uložto. Odkaz sem dávat nebudu. Byl to právě Tesla, kdo přišel na střídavý proud a je to tam docela zajímavě popsáno, krom tedy dalších jiných srand co právě Tesla vymyslel. Sic je dokument poměrně "jednoduchý" (pro laickou veřejnost by to asi jinak stravitelné nebylo), ale i tak je to zajímavé a poučné.
Dik za tip.Mrknu na to.
1.
Ten článek AA se dá s přijatelnou přesností představit jako kombinace ideálního zdroje (tj. "baterie", která je schopná dodat nekonečně velký proud) a odporu, kterému se říká vnitřní odpor (toho článku). U AA článků bývá vnitřní odpor o něco menší než 1 ohm, takže do zkratu dá alkalický článek AA běžně několik ampér. Když k takovému článku připojím spotřebič s odporem 1 ohm, musí se připočíst k vnitřnímu odporu článku, řekněme 0.5 ohmu, takže se to celkově bude chovat jako 1.5 ohmový odpor. Napětí na spotřebiči bude 1 volt a bude protékat 1 ampér, zbylého půl voltu se ztratí na tom vnitřním odporu článku.
2.
Je to stejné jako u toho článku AA, až na to, že síť je obecně velmi tvrdý zdroj (má velmi malý vnitřní odpor), takže formálně by se z domácí zásuvky dalo vytáhnout pár tisíc ampér. Ve skutečnosti daleko dříve "vyletí jistič", případně se utaví dráty v zásuvce nebo se kabel sám vybourá ze zdi
Nicméně i tak může zkratový proud na okamžik o hodně přesáhnout 100 A a třeba utavit šroubovák, kterým zásuvku neopatrně zkratujete.
3.
Ten je tam jen pro jistotu, kdyby se něco porouchalo. U spotřebičů se zapojuje na kostru, čili vodivé části na které by se ale normálně nikdy nemělo dostat napětí. Pokud se tam vinou závady přeci jenom dostane, ihned nastane zkrat a dále viz výše (vyletí jistič).
Nevyletí jistič, ale proudový chránič. To je zařízení, který hlídá průtoky proudu fází i nulákem. Nesmí být rozdílný. Jakmile půjde jeden z pracovních vodičů na zem, tak průtoky v proudovým chrániči budou rozdílný a ten vypne.
Jistič je pouze nadproudová ochrana, tedy vyhazuje jen v případě přetížení, obvykle je to právě zkrat mezi fází a nulou, nikoliv však zkrat mezi fází a zemí (na ten je ten proudový chránič, lidově zvanej fíčko).
No v pripade zkratu na zem to je soutez, co ma rychlejsi vybavovaci cas, a ficko asi vyhraje. Ale kdyby tam nebylo(starsi elektroinstalace), nebo tam byl Ackovej jistic(bezne se nevyskytuje) tak pujde jistic.
Tak nemusí jít na zem zrovna fáze, ale i ten nulák. Mockrát se mi stalo, že jsem něco doma montoval při vypnutým jističi a furt padalo fíčko, než mi došlo, že jsem nulákem brnknul o zemnící vodič
Už vím, montoval jsem zářivky pod kuchyňskou linku.
Jasně, já to zjednodušil
. Na oplátku dodám, že tohle platí pouze pokud je chránič instalován. Není to tak dlouho, co byl povinný jen v koupelnách (a ještě před tím ani tam ne), takže ve spoustě bytových instalací na řadě okruhů chybí. Občas ho lidi taky odpojí, protože některé zdroje třeba do PC mají tendenci ho pořád vyhazovat.
Tak jsem zas o neco chytrejsi
Diky lidi...
Na tehle poradne se mi libi ze se clovek neustale uci.... nove a nove informace, vzdy o krucek blize k pochopeni Vesmiru
směr proudu je jednou dán a to od + k- : takže určovat si ve stejnosměrném pkruhu směr proudupodle toho jak se mě to hodí není správně...
základy elektro : uvod.htm
Před lety se tak dělalo, rozvody se tahaly dvěma vodiči (jako fáze + nula), a ta nula se nejprve zapojila na zemnící kolík zásuvky a teprve potom na nulovou zdířku. Současné normy to už nepovolují.
současné normy musí umožnit pokračovat v *ochraně nulováním....*