srážení vlhkosti na bednění pod bitumenovou šindelí.

Zateplení jistě pomůže.Jaké máte stropy v současné době?

Pokud nebudeš podkroví využívat,tak by možná stačila dobře položená parozábrana.
JABRAKA

Půdní prostor není, nebo je jen velmi nedostatečně odvětraný, takže odvětrat, ale pořádně.

...odvětrání nahoře při pokládce šindele dávali.

Dodejte fotky. Zespoda, shora i celkový pohled na střechu.

souhlasim,nedostatecne odvetrana strecha.......

souhlasím s "sHpy00n,"
musíte dodat fotky, jinak je to spekulace. Vyfoťte hřeben střechy (z půdy) a detail kdy půda přechází k obvodové stěně.

a nebo položit dotaz zde, co poradí ostatní:
20360

p.Milane, sice jeto už rok, ale stejný problem s bitumenem na střeše.Letos vlétě taktéž výměna za eternit, ale na stodole ,takže žádné topení jen dva psi nocující
schodiště otevřené horní část stodoly obitá prkny ,fugi jako svińa až tam lítá sních
to bych chtěl vědět co na to na e k i s .jáse tam nmůžu dostat,vyhrožuje to.

polozit-dotaz

pomůže to?

no právě p.MILANE na tom ekis je popisováno na domě kde se topí ,ale můj problém je ve S T O D O L E ,přece nechcete říct že tam mám dát par.těs.To odpověd i pro Malý pepa Před tím kdy tam eternit nic nebylo.

ja odpovidal na puvodni dotaz a ne na Vas.

kocane, zkusíme znovu,
musíte napsat celý problém, co je na stropě střeše
vy máte na latích položen eternit a občas z něj kape, jak se potí?

tak ještě jednou,ten samý problém co tazatel,ale né na domě ale na stodole ´Děkuji
za odkaz na etics,už jsem tam poslal dotaz.NIKOMU NEDOPORUČUJI BITUMEL!jEDINĚ VLNITÝ. Uzavře to neprodyšně a při prvním poklesu teploty zrosí podbití.

Bit. šindele mají minimální tepelnou setrvačnost, rychle se ohřejou a rychle vychladnou, u obytných budov s nedostatečným odvětráním může docházet ke kondenzaci vhkosti z interiéru ale i odvětráné střechy si natáhnou vlhkost z exteriéru a opěr se objeví kondenzát, pokud ta střecha je řádně odvětraná ( samotné hřebenové větrání není žádné větrání, vzduch musí proudit od okapu k hřebenu, protože střecha musí ne jen větrat ale bit. šindel se musí v létě i chladit což větrání v hřebenu nic z toho nezaručuje )a pod šindelí je k tomu určený podklad ne typu pískovaná lepenka, tak vše zase odvětrá, pokud by přeci jen odkapávající kondenzát byl problém, tak mezi krokve natáhnout difůzně otevřenou ( kontaktní ) fólii ne difůzku typu igelit, tam se sice uvádí, že jsou to difůzní fólie ale zkutečnos je dost diskutabilní, pak by vše mělo fungovat k plné spokojenosti.

TO DRAGOUN tak že jezapotřebí udělat vlastně to samé jako pod taškama,odvětrávanou
mezeru? mám pochybnost, protože stodola je celá provětrávaná až dost, mezerama mezi
prkny ,Myslím si, že Milan má pravdu a toto pokrytí stčechy asfatovým šindelem je
tak dobrý akorát na krmelce,nevím jaká by měla být skladba pro tuto střechu aby se
tomuto jevu dalo zabránit.Šindel musí ležet na bednění a to je problém.jen nevím co
má být správně pod šindelem, izolační pás?

Jak již bylo řečeno, kondenzát se vytvoří na předmětech u nichž teplota vůči okolnímu prostředí klesne pod hranici rosného bodu, tzn., že se tomu v podstatě zabránit nedá, jakmile pod studený bednění foukne teplejší a tím pádem vlhčí vzduch, tak se to vysráží, prkna něco natáhnou do sebe podkladový pásy taky ale když je toho moc, tak to bude kapat akorát v odvětráváných prostorách jako je zřejmě i stodola to zase uschne, pokud ovšem to kape do něčeho co by se poškodilo, tak jedině natáhnout tu fólii, kontaktní má tu výhodu, že díky kónickým kapilárám i když se kondenzát udělá pod fólií, tak ji to vysaje na povrch, co se týče podladových pásů ty by se mohly rozdělit do dvou skupin na vyrovnávací vložky a hydroizolační pásy, u obou skupin se šindel oddělí od prkna a dýchá to pod ní což pokud se šindele položí jen na prkna nebo asfaltové pásy, tak to moc nedýchá a díky kondezu to dokáže pod tím plesnivět, mezi asi nejznámější a nejlevnější vyrovnávací vložky patří TIROS je ale nasákavý a tak se může pokládat u střech se spádem nad 20°, pod 40°bych nešel, z hydroizolačních např. od IKO Armoubase Pro ale je jich celá řada

děkuji , už nikdy více šindel

KOCANE,
mám podobný stav (ne problém) v hale, v určité době při teplotě kdy střecha je omrzlá, ale do stodoly, haly vnikne malinko teplejší vzduch ihned se na chladném povrchu srazí a kape a kape.....

to je naprosto normální

NO Milane pokud tam nemáš prkna NO PROBLEM,ale co my ,nám to shnije
a dčemorka. A co MCRAMPA?

Ja bych to resil zateplenim stropu a pokladkou parozabrany. Nemyslim si, ze zvisit odvetravani je v tomto pripade idealni, pokud nebude udelana dodatecna tepelna izolace stropu. Cim vetsi odvetravani, tim chladneji na pude a tim i vice protopite. Ale je to pouze muj nazor.

Pepo, nic ve zlém, ale takto ne!!!
Nad izolací musí být odvětrání VŽDY.

samozrejme. ale ja neizoluji strechu ale jenom strop a rikam, ze bych nevidel vyznam zvetsenim odvetravani pudy, protoze by tim pak byli vetsi uniky tepla z obytnich mistnosti, pokud se nezaizoluje strop. Predesla odpoved patri k puvodnimu dotazu.

ano, zní to logicky, že dojde k většímu úniku tepla, ale na stranu druhou, pokud bude provedena izolace stropu, tak vás nemusí ten únik tak dalece trápit, kondenzát se ve větší či menší míře objeví vždy a jde o to aby se co nejrychleji v celé ploše vysušil, nehledě, že šindele se musí ještě chladit, relativní teplo na půdě a nedostatečně odvětraná střecha vytváří dobré podmínky pro plísně a nemusí být ani vidět, u mnoho starších střech když sundáte krytinu tak mezi prkny a lepenkou, nebo přímo na lepence jsou stopy plísní a je to jen proto, že neodvětral kondenzát, dále teplá střecha v zimě může způsobit i dost robustní zatékání, tak bych se určitě odvětrání střechy nebránil a určitě udělal zateplení stropu, každopádně parotěsku pod izolaci, protože rosný bod se ze střechy přesune do izolace.