okenní překlady

Pochopil jsem to správně, že chcete do stávající plné zdi vysekat ( vytvořit ) nové otvory pro okna ??
Jaká je tloušťka stávající zdi ? A z jakého materiálu, kolik zdiva zbude nad překladem a není to staré zdivo s drolící se omítkou, nesesype se to pokud to vybouráte .
Jinak dle mého názoru lze nahradit ocelové Íčko jakýmkoliv překladem . Betonovým ( litým )nebo cihlovým . Musíte však vždy zachovat přesah šířky otvoru pro okno a to minimálně 15 cm na každou stranu .

Pokud je tedy stávající zeď dostatečně široká, lze ji odbourávat postupně a vložit tam vždy překlad a poté co malta zatvrdne pokračovat na druhé straně . Je jedno zda budou překlady na výšku, či na plocho, jde jen o to kolik jich tam budete mít a jakou výšku potřebujete pro případnou shodu se spárou .
Ušetřit se dá i tak, že dáte např. ( nevím o jakou se jedná šířku ) 2 překlady a prostor mezi nimi vyplníte polystyrenem .

učil jsi se někdy statiku??? Je velký rozdíl, zda je překlad na plocho nebo na stojato. Nepleť si překlady a stropnice.. Tam je jiný způsob vyztužení, stačí použít vzorečky pro výpočty výztuže ze střední školy.

Nepletu si nic. O stropnicích jsi začal sám, tady se bavíme o překladech nad okno .

Nenapsal jsem, že plochý překlad dám na stojato a opačně. Pouze jsem napsal, že je jedno ( a to optavdu je ) zda použije překlad plochý či na stojáka. Jsou to běžné překlady k těmto účelům konstruované , takže si myslím, že poučování o statice je trochu mimo mísu. Proč by tedy byli vyráběny ploché překlady o délce 300 cm, kdyby na takový otvor nesplňovali nosnost ?? Pokud se dodrží přesah a je to překlad od výrobce určitého stavebního systému, není důvod se čehokoliv obávat .

Vím o čem píšu. Sám jsem měl v projektu stavby překlady nastojato. Po konzultaci s projektantem, jsem dal bez obav ploché .
Důvodem pro stojaté je bezesporu výška shodná s cihlou, takže odpadá dopočítávání a hlavně dozdívání do spáry, ale zase jsou daleko dražší, dělá to skoro 2x tolik. A nehledě na to, pokud uvážíme, že např. překlad Porotherm 23,8 (stojatý) je poze 7 cm široký, na cihlu 36.5 by jich bylo potřeba 5, pokud by se to neřešilo, jak jsem napsal výše s proložením polystyrénu a to je při dvojnásobné ceně nezanedbatelná položka.
Naproti tomu překlad 14,5 (plochý) jak již název napovídá 14,5 cm a rázem jsme na třech a ještě za poloviční cenu.
To jsou fakta.

1. nejsem muž
2. pokud mu projektant předepsal ocelový profil I, pak asi věděl proč. Pokud mu vedou stropnice na okno kolmo a ne podél, nemusel by to plochý překlad vydržet - viz. článek o kousek níž, který je citován z web. stránek Porothermu - tam nabízejí krom jiných i ploché překlady, ovšem s vysvětlením, kdy je možno je použít... musel by ještě udělat věnec.. což si neumím při dodatečném vysekávání oken představit..

Omlouvám se za to nerozlišení muž/žena, přehlédl jsem nick.

Bavíme se tady zatím opravdu jen na základě úvah. Nemáme dostatek informací o tloušťce ani o materiálu,ani o výšce zdi, kterou překlad nad sebou ponese, ale předpokládal jsem ,že otvory budou (ať již v přízemí či v patře) ve výšce klasických oken a za předpokladu, že je strop/podlaha svázán/a věncem .

Ideální by bylo foto, nebo alespoň upřesnění informací o co se vlastně jedná .

Překlad JISTROP je plochý - toho bych se bála. Okenní překlady se dávají na stojato, už kvůli vyztužení.
Našla jsem na netu:
Protože ploché překlady jsou velmi štíhlé prefabrikáty, nejsou nosné samy o sobě. Nosnými se stávají teprve ve spojení s nad nimi vyzděnou nebo vybetonovanou spolupůsobící nadezdívkou – tlakovou zónou. Takový překlad se nazývá překladem spřaženým.

Ploché překlady se mohou používat jen u převážně statického zatížení. Trámy, žebrové stropy apod. musí být v části nad překladem uloženy na nebo v betonovém ztužujícím věnci, aby došlo k rovnoměrnému rozdělení zatížení. Přímé zatížení plochého překladu osamělým břemenem je nepřípustné! Do nosného průřezu spřaženého překladu výšky h se nesmí započítat část stěnové konstrukce nad stropem, popř. nad ztužujícím věncem.

Budu se snažit uvést to na pravou míru. Pokud projektant navrhl ocelové překlady, pak měl jistě z hlediska statiky nezanedbatelné důvody. Nebudu se rozepisovat o tom, že to je dnes už překonaná a nedokonalá zkostnatělost, ale budiž. Chápu že je mnoho případů, kde se použití oc. překladů nevyhneme, ale je-li to jen trochu možné, snažíme se jim vyhnout a nahrazujeme je keramickými.
Pokud jde o nahrazení oceli keramickými překlady, pak souhlasím, ale zásadně stojaté - nosné překlady výšky 238/70mm ať už jsou Porotherm, Heluz/Jistrop, nebo jiné. Pak se mezi ně vkládá polystyren pro odstranění tepelného mostu. To je při řešení ocelovými nosníky nemožné a překlad bude prostydat. Pak už je jen malý krůček k vlhkosti a plísni.

Ploché překlady šířky 115, 145, 175 se používají jen u otvorů do vnitřního, nenosného a výplňového zdiva. Nikdy ne na nosné, obvodové. To by byla prasárna a zedník by měl padáka, že by nestačil ani mrknout okem.

No potřebuji vybourat díru pro okno, na stávající půdě, šíře zdi je 30cm cihlová, projektant navrhl dva profili I 120x1700 za sebou. Todíž jeden překled vsadit zevnitř, po vytuhnutí zasadit druhý překlad zvenku. Ale rád bych ty Ička nahradil keramickým překladem 145x1750 (teda jestli platí že 145 je šířka pro zasazení do zdi) Nad překladem bude zbývat cca 40cm zdiva a na tom je položen střešní trám.

A strop nese jiná zeď? To je to o čem se tu bavíme.

zatím tam žádný strop není ( je to otevřené až do hřebene) strop by měl být řešen jen sádrokarton + vata (jen bude dělána malá nosná cestička, k vylejzáku ke komínu, po vazbě střechy), jinak strop nebude nosný.

teda jestli platí že 145 je šířka pro zasazení do zdi

Ano, to platí. Takže tady jsou dvě možnosti - 3x nosnej keramickej + izolant, nebo železo dle projektanta. Budu-li spekulovat že podkroví má být obytné, což vyplývá ze zatepleného podhledu, pak bych předpokládal, že bude štítová zeď také dostatečně zateplená. Pak bych nebyl proti užití I profilů. No ale jestli by měl štít zůstat nedej bože jen 30cm nezateplený, pak je obytné podkroví na vytápění sebevražda a keramický překlad s izolantem to už nevytrhne. Nerad bych pana projektanta předem zatracoval, ale kdyby to tak nechal, doporučil bych mu vrátit titul a ať jde dělat raději gynekologa.

no ono je to tak že, je obvodová zeď baráku 60cm, na půdě je 60cm jen do výšky cca 40cm a pak už je tloušťka zdi 30cm (jak jsem psal, po cca 2m metrch je vždy jakoby sloupek 45cm), takže před tu 30-ti cm zeď přijde přistavět příčka z 11.5 příčkovky, takže to bude ve finale 30cm (stavající zeď), vzduchová mezera a 11.5cm příčkovka (přichytáváné do stávajíci zdi) , aspoň tak je to v planech.

Jestli jste se s projektantem dohodli na tom, ze nebudete zateplovat, tak budiž. Se vzducoovou mezerou pořád lepší než šedesátka z obyčejnech. Počítejte ale že budete potřebovat ješte překlad 11,5cm.

ten překlad nad příčkovy jsem ani nezmiňoval, jelikož jsme se doposud jen bavili o stavající zdi 30cm cihla, tak jsem to nechtěl komplikovta

Já myslim že na jeden překlad přes okno to řešíte až dost.Většina stavebních firem,šetří a překlady nahradí ocelovým profilem "vinglem".A funguje to také.Naši předci při stavbě domů žádné propočty nepoužívali a domy stojí stovky let.Dnes se vše počítá a vymýšlí a schvaluje a typuje a akorát se z lidí tahaji peníze za spoustu papírování.A je to stejně k ničemu.Pochopím to u několikapatrového domu,ale u rodinného domku s jedním nebo dvěma patry?
Asi na některé z Vás zapůsobím jednodušším charakterem,ale teorie za praktickým poznetkem bude vždy pokulhávat.Protože to co se nakreslí v teple kanceláře,jde v realitě většinou zefektivnit a zjednoduššit.Vím o čem mluvím a to nejen ve stavebním odvětví.

No vono už dost v realitě zjednodušených a zefektivněných hyper-super taky spadlo. A zůstali tam lidi...

Moje řeč.
Myslím, že se to žene do extrémů. Rozhodně jsem pro, nehazardovat a vymýšlet blbosti, ale přehánět se to taky nemusí.

Takže abych to nějak ukončil, po konzultaci s lidma od porothermu jsme došli k závěru, že je to stejné jako sem dával obrazky sHpy00n ( o několik řádků výš ), prostě tři keramické překlady za sebou, takže tímto vám všem děkuji.

zásadní rozdíl mezi ocelovým a keramickým překladem je, že se keramický překlad nedá po usazení aktivovat (předepnout). takže čistě ze statického hlediska,pokud vytvářím překlad v již existujícím zdivu (zasekávám) je ocelový překlad lepší. uložím překlad do betonového lože, po vytvrdnutí vyklínuji uprostřed (předepnu)a poté dozdím., po vytvrdnutí a odstranění klínů má profil tendenci se vrátit zpět, čímž nedojde s situci, kdy se nadpraží sesune níž a zastaví se teprve až se nosník prověsí a "zabere" což keramický nosník tak trochu neumí

Sice zajímavé, přesto ale...

neumí,,,,, no a co? je to snad třeba?