zpevnění příjezdové cesty

Nejdříve bych se zamyslel, odkud se ta voda bere a kam má namířeno, jestli tam nejsou nějaké staré drenáže, které vodu odváděly a neúdržbou nebo těžkými auty se nepoškodily a ono se to nezačalo zamokřovat. Voda musí mít cestu, jinak se vytlačí jinde.

Štěrk bych vyměnil za makadam(cenově stejné jako štěrk).Ta geotextilie by se docela hodila,i když chápu,že 15-30kč za m2,na rolu to může vyjít docela draho.Ale třebas tady píšou http://www.levnestavebniny.cz/geotextilie/geotextil ie-guttatex/300-g-.606/ ,že po dohodě by to šlo odměřit(Prodej: po dohodě je možné i odměřit z role).Zkusil bych se v místě bydliště domluvit,jestli by to také nešlo.
Největší díry bych vyplnil kameny.
Vodě bych udělal drenáž(strouhu vyplněnou makadamem,nebo vložená drenážní hadice (velký děrovaný "husí krk")obalená zase makadamem)Strouhu/y vést napříč v cca nejnižším místě(tam kde se drží voda).Pokud je cesta situovaná z kopce tak odvodnění provést na více místech,aby v nejnižším místě se nesešlo tolik vody,že by to jedna strouha nestíhala.

-takto jsme zachránili cestu na chalupě.

No ale jestli je tam jíl tak přeji pevné nervy.

Děkuji všem za rychlou odpověď. Nemyslím, že by se tam objevilo víc vody než dřív, určitě ne z bývalých drenážek. Nevím přesně jaký je rozdíl mezi makadamem a štěrkem. Vycházela jsem z nabídky místních brněnských dopravních firem, které nabízí štěrk o různé zrnitosti, případně stavební či živičný recyklát. Makadam v ceníku neměli. Zkusím ještě někde sehnat menší množství geotextilie.
Moucha

Tak když už je zmínka o tom živičném recyklátu: měli jsme se sousedem stejný problém s rozbahněnou příjezdovou cestou. Nechali jsme navézt tatru štěrku, chvíli to byla paráda ale postupně se štěrk zatlačil do podkladu. Potom nedaleko frézovali silnici, tak jsme si nechali přivézt ten vyfrézovaný asfalt-živičný recyklát. Jenom jsme to rozprostřeli, párkrát přejeli autem, když na to zasvítilo slunce tak se to trochu ohřálo a samo spojilo. A máme zadarmo asfaltku-doporučuju, drží to skvěle a nevíme co je bláto.

Zajímavý nápad, zkusím navrhnout na chatě. Tam je 2 km blátivá příjezdová cesta lesem (bohužel, v lese to slunce asi moc neohřeje, počkáme na tropická vedra). Bláto patrně padá z nebe, neb se ho tam vyskytuje hojnost i když vládnou kolem staletá sucha. Cestu tento stát neudržuje, protože patří jinému okresu, než chaty a tak proč by někdo platil silnici, která vede do jiného okresu a naopak okres kam patří chaty nebude platit cizí pěšinu. Tak chataři si cestu musí spravovat vlastními silami, chtějí-li svými škodovkami projet a neurvat nějakou část vozidla. Mohu potvrdit, do rozbahněné cesty se toho vejde hodně. Zmizely tam haldy sutě, štěrku, škváry, staré tašky ze střech včetně trámů, staré hadry, staré kočky atd. Ty tuny materiálu musely zahučet až do pekla, protože kdyby platil zákon o zachování hmoty, cesta byla aspoň dva metry nad okolním terénem. Jediná možnost je udělat cestu dlážděnou, zámkodlážděnou, vybetonovanou či vyasfaltovanou s pořádným základem, který to zpevní, nedovolí nacucat vodou. Zde se osvědčilo vysypat na cestu menší oblázky (cca do průměru 2-3 cm) a rozhrnout do roviny. Relativně tam vydrží nejdéle, vždy na jaře se nechají nasypat v silné vrstvě a na podzim jsou ještě tu a tam vidět jednotlivé šutry.

v lese to slunce asi moc neohřeje, počkáme na tropická vedra

To se neboj, ono to drží hned po položení, to slunce tomu jenom pomůže. Je dobré to ale nějak zhutnit, udusat.

staré tašky ze střech včetně trámů, staré hadry, staré kočky atd

staré manželky atd.

Makadam -hrubší štěpiny kamene -vhodný právě na cesty.

Může být od jemného(skoro jako štěrk)až po hrubý.
Viz zde: http://www.ballastsverige.se/VARA-PRODUKTER/Bergskr ossprodukter/Makadam/

Kde se dá sehnat štěrk,tak blízko bude i makadam.
sortiment.htm

Tak se diskuse docela pěkně rozběhla a mám radost jak se mi všichni snaží pomoct.
Na živičný recyklát jsem také myslela. Jen si nejsem jistá, jestli ten vyfrézovaný asfalt je totéž jako nabízený recyklát. Neviděla jsem ho. Nabízí tři velikosti zrna. ceniky.php
S tím ztrácením se materiálu v bahně mohu jen vřele souhlasit. Právě proto jsem to chtěla zkusit s geotextilií jako podkladem. Škoda, že s tím nemá někdo z čtenářů zkušenosti.
Makadam má asi trochu jinou strukturu, tvar zrna jako štěrk, jestli jsem to dobře pochopila. V těch švédských textech jsem si moc nepočetla.
Díky, Moucha

jen jsem nahledl ke svedum a protoze pouzivaji zjevne odlisnou terminologii, citim nutnost uvedeni na pravou miru. vsiml jsem si, ze svedove maji vsechny frakce kameniva pojmenovane jako makadam. to u nas neplati a pod oznacenim Makadam se rozumi jen jedina frakce - drcene kamenivo 63-125mm, tedy ta nejvetsi.

pro vas bych pouziti makadamu nedoporucoval. je veliky a pouziva jako podkladni vrstva pod silnice. pro vas by postacil sterk 32-63mm jako spodni vrstva ulozena na geotextilii a jako kryci vrstva zivicny recyklat, nebo drcene kamenivo frakce 0-63mm (jednomletka).

samotne provedeni by melo vypadat takto: odtezit stavajici komunikaci o 40-45cm s pricnym sklonem 3% do drenazni ryhy 40x40cm vyhloubene podelne s komunikaci. vyhloubeny zarez vcetne drenazni ryhy pricne vylozit pasy geotextilie s presahy 1m. do drenazni ryhy vlozit perforovane PVC drenazni potrubi a obsypat drcenym kamenivem 16-32. dale nasypat, urovnat a zhutnit vrstvu 30-35cm kameniva frakce 32-63. prez toto kamenivo nyni pretahnout volne konce presahu geotextilie a provest vrsek komunikace. v pripade recyklatu vrstvu 10cm, nebo 15cm pri pouziti jednomletky 0-63 a opet dukladne zhutnit.

geotextilie je pouzita pro odseparovani kameniva od spodni nekonzistentni vrstvy - blata a drenaz protoze je nutne odstranit hlavne pricinu spatneho stavu kdyz uz se napravuje dusledek.
CINK

Můžeš mi říct,jak se to slučuje s:

Dům se snažíme trochu opravovat, jak nám to důchodcovské příjmy dovolují.

Víš kolik by to stálo?
Jednodušší je makadam(ano hrubej a "ostrej"-při tlaku se to totiž skládá jak Lego a nepustí) zarytej do arabely.Ďoury vyházený kamenem.Drenáž samozřejmost.

ale mne neslo aby se to slucovalo. ja DOPORUCUJI reseni ktere je sice znacne nakladne, ale IMHO predpokladam ze i na velmi dlouhou dobu zcela definitivni. radoby rady "vyhrabte douru, vysypejte ji sutrem, pocukrujte to frezovanym asfaltem a za mesic to zopakujte zasejc o kus dal.. a dal.." mi jdou proti srsti. pak radeji mlcim , nemam-li k tematu co rict, aby to za neco stalo.
co navrhuju je sice dost drahe, ale nikdo neni tak bohatej, aby si mohl kupovat levny veci.

na drenazi se v zasade shodneme, muzeme slevit z geotextilie, s tim ze by se ji obalila alespon drenazni roura, ale za ostatnim si stojim.

makadam se pri tlaku sam nesklada jako lego. to je docela mylne tvrzeni. spise dochazi k tomu, ze se vlivem periodicky razoviteho tlaku olamuji ostre hrany a kamenivo se do sebe proklada, cimz ale vznikaji na povrchu drobne prohlubne, ktere vozidla dale prohlubuji, az jsou z toho vytluky jako vysite. jasne ze ted uz jsem trochu jinde. toto se tyka frekventovanych komunikaci, ale takto to zkratka funguje. proto se musi kazda vrstva poradne, ale fakt poradne uvalet a pred kazdou dalsi vrstvou provadet staticka zkouska unosnosti. i tak ale makadam pro nas pripad radeji vylucuji. aby mel smylplne pouziti, musel by byt ve vrstve min. 50cm a vice.

Také jsem si říkala, to, co už druzí napsali za mne. Že by to byla opravdu vozovka jak se patří a vydržela by. I ten cestář, co roztloukal kamení na silnici do Prášil by z ní měl radost. Syn, který občas jezdí s náklaďákem po Evropě podotkl, že by byla lepší než některá okreska. A v Rumunsku by si o takové cestě mohl nechat leda zdát. Jen mi chybí ti sponzoři. Už mám koupenou geotextilii a drenážku. Chystám se jít obhlédnout recykláty, abych se pro některý rozhodla, nebo je úplně zavrhla a vzala štěrk.

Tak jsem si obhlédla asfaltový recyklát na deponii v pískovně Černovice a rozhodla se pro zrnění tuším 1,2-3,2cm. A najednou jsem si uvědomila, že kousek od cesty máme my i soused studnu. Tak na asfalt zapomenu. Leda, že by mne někdo přesvědčil, že nebude vadit pitné vodě. Přípojku městské vody totiž nemáme.

A víš, odkud název makadam pochází? Jestli ne, tak čti.

jj. soucas vyuky predmetu stavebni hmoty v 1. rocniku strednich stavebnich skol. alespon za mych mladych let.

Na thermoservis bych se vys.. je to banda podrazaku a zlodějů.

Opět se po delší době někdo ozval. Já využívám příležitosti a ptám se, jestli někdo neví, zda v ochranném pásmu vodního zdroje může být asfaltová vozovka. K tomu mě vedla tato úvaha: Zbytky asfaltových střešních pásů se mají likvidovat jako nebezpečný odpad. Čím je nebezpečný? Asi se z něho můžou do půdy vyluhovat škodliviny. A pokud se vyluhují z lepenky, nevyluhují se z asfaltové vozovky?
Díky.

Prosím o radu!!!!
Máme kolem domu cca 200m po cele ploše,příjezd k domu a garáži udusany štěrk a po prudkym dešti se to vali na komunikaci a k sousedum na dlažbu,kvuli obrovske ploše nepřipada v uvahu dlažba finance nedovoli a potřebujeme zabranit při přivalovych deštich naplaveninam a netušim jak,pokud by jsme dali nejake drenažky či kanal tak to se okamžite zanese. napadlo me vylit na vjezd asfalt a udelat ho do stracena zhruba 5-8 metru ale nevim jestli ty zbyvajici kaminky nevlezou přes asfalt opet na komunikaci a co udelat pred ten asfalt jak pišu vyš drenašku dalo by se to?

co se valí...
kamínky či voda?

Pokud je možnost napojení na nejlépe dešťovou kanalizaci, dejte do vjezdu žlab který bude svedený do šachty s kalištěm. Šachta se pak napojí na kanalizaci. Zachytávací žlab musí být široký alespoň 250 mm. Jak se použije úzký, koupený drain žlábek, příval ho snadno přeletí a vyplavíte sousedy stejně. Dvěstěpadesátka a více sebere všechnu vodu pokud to nebude opravdu extrém, splaveniny se usadí v kališti a do kanalizace odtéká už jen voda. Kaliště se vyčistí, nachytané splaveniny rozhodí zpátky na komunikaci nebo kamkoli jinam a jste připraveni na další příval.