kotel opop H425 špatně hoří - je to palivem?

Těch důvodů proč ,může být více . Kdo instaloval ten kotel ? Co zjistil při uvedení do provozu ? A to ,proč to nehoří ,jak si přeješ by měli zjistit ..kominík a mistr kamnářský .Mimo jiné,dám li velmi dobré podmínky ke spalování shoří i to ,co běžně dělá problém. Délka komína,jeho čistota,přívod vzduchu k topidlu etc.jsou podmínkou .

To bude asi nějaká desátá emisní třída. Nulové emise.

Tak jsem kouknul do manuálu toho zázraku,je to doladěná H 418 nakloněná zadní deska,aby dlouhý plamen nemohl k výhřevné lamele.
Vlastním dodnes H41 ,zkušenost mám i se slabším H418.
V 41 jsem topil desítky let,základem je drobnější uhlí,musí se sesypat od přední šikminy pod první lamelu a odhořívat.Topil jsem většinou drobným ořechem,nejlepší byl však ledvický,to kotlik bublal na osmdesát celý den,klapka škvíru na sirku.
Jak uvádím,když je uhlí větší a neprojde tou mezerou pod lamelu tak to hoří mizerně.
Jinak doporučuji odzkoušet podtlak z komína,jestli někde nepřisává falešný vzduch.Základem tahu všech kamen a kotlů je dokonalé utěsnění kouřovodů.Veškerá topidla pracují na stejném principu,jen tyto novinky mají pár udělátek pro výplach mozků lidu a přidané čísílko k původní ceně dříve dobře funkčního kotle.Ve vašem případě je to pětka,H41 stál 4600 kč a věřím,že pracuje při kvalitním uhlí a dobrém spalování naprosto stejně.
.

Palivem to může být, jelikož každé uhlí má trochu jiné parametry. Být tebou tak bych zkusil vyndat ty šamotové desky co jsou hned u ohniště na obou stranách. Já mám zatím Dakona 3. třídu, ale jelikož ho mám již víc jak 10 let tak jsem na jaře koupil OPOP a mám ho rozdělaný na dílně budu tam navařovat větší potrubí na samotíž. Po prohlédnutí kotle jsem se rozhodl, že ty šamoty okolo ohniště vyndám a nahoru dám litinové tály. Šamot tam v podstatě působí jako tepelná izolace, co drží teplo. Na sporáku na uhlí v kuchyni taky nemáš šamot na varné plotně ale litinové tály. Těm co by mi chtěli vysvětlovat jak to dělám blbě jen opakuji, že pevnými palivy topím od svých deseti let, táhne mi na 70 a děda byl topičem v parním mlýně a strejda na parní lokomotivě.

Také jsem kdysi používal ten kotlík H41, ale pak už Dakony U18. Což jsou všechno kotle odhořívající. To jsme topili rovněž uhlím, většinou ořech. Za "Rusáků", kteří u nás měli posádku, občas brikety- německá "vajíčka", který oni u nás kradli v kasárnách a poměrně levně prodávali. Na tom Dakonu jsem měl ubastlenu automatiku (klapka a ventilátor na uzavřených dvířkách popelníku a řízeno prostorovým termostatem a sínacími hiodinami).
Pak se mi podařilo, kolem roku 87, společně s naším podnikem, zajistit a realizovat, i pro obec, plynovou stanici na ZP a rozvod plynu. Tak jsem do toho Dakona sehnal poslední kus adaptéru na ZP a ten pak provozoval cca 15 let. To byla paráda. A dodnes jej máme takto instalovaný, provozuschopný, pouze odstavený z provozu.
No a pak tedy, když jsme předali náš RD dceři se zetěm, tak ten že bude topit dřevem (jeho rodina vlastní les a on je "pyroman", musí vidět oheň v kotli ). Takže posledních cca 17 let už provozujeme Viadrus (prohořívací litiňák na dřevo), osazený rovněž do systému společně s původním Dakonem.
No a v systému mám dodnes i ještě funkční elektrokotel 12 kW, realizovaný osobně samodomo, do samotížné stoupačky, při osobně samodomo nově rekonstruovaném ústředním topení, v letech 86. Takže zkušeností rovněž "do aleluja".
Ty šamotové cihly do topeniště jsou vkládány, dle teorie a výrobců, za účelem dokonalejšího spalování kouřových plynů, čímž mají zajistit jejich dokonalejší spalování a menší emise. Mají toho dosahovat tím, že se šamot nažhaví a plyny na nich dokonaleji odhořívají. To, že jsou pak problémy s intenzivnějším usazováním popílku, čímž pak s horším tahem a nutností častého čistění, to jim nijak nevadí, to pak vadí spíše až uživateli. Takže pak hodně uživatelů, pokud kotel s tímto "ekologickým vylepšením" instalují a snaží se provozovat, nakonec ty cihly stejně vymlátí. Ale hlavně že má kotel potřebný "emisní štítek" pro povolenou třídu emisí, pro případnou kontrolu. Toť opět zkušenosti z mého okolí.
Vzhledem k tomu, že i náš stávající Viadrus je starší a nemá potřebnou "třídu", tak už zeť koupil nějaký nový kotel, který tedy vyhovuje, ale zátím jej má někde uložen a ještě jsem jej ještě neviděl. A ánžto už není termín výměny aktuelní, tak frčíme stále na tom původním (nesmrtelném) litinovém Viadrusu. A
Jinak typuji, u tazatele, že jde za prvé určitě o kvalitu uhlí (viz hodně popela), nevhodná velikost a špatný tah (viz neshoří-nespálené zbytky paliva). A ty "šamoty" na tom mají rovněž určitě svůj velký podíl.

Podle mne nejspíš kvalita a velikost paliva. Zkuste sehnat od nějakého známého kvalitní ořech (který má dotyčný odzkoušen) a zkuste topit jím. Pokud by nedošlo ke zkvalitnění spalování a dostatečnému hoření a ohřevu vody v systému a pokud to dřívější Dakon dokázal, zkontrolovat kvalitu spalinových cest. Kotel múže být náročnější na lepší tah, vzhledem k "ekologickým úpravám" v ohništi a spalinovém prostoru.

Jen k doplnění,od lonského ledna,souběžně se zdražováním uhlí,stoupá v bílinském uhlí podíl hlušiny a tedy i popela.Ta jílová příměs navíc zůstává ve formě valounků,takže místo roštování musím při KAŽDÉM přikládání ty kusy odstranit,mám kamna,mají hustší rošt než kotly.V současné době mám cca o 30% více popela než předloni.
To je typické chování českých podnikatelů,tedy zlodějů,kteří za vyšší cenu prodávají HORŠÍ uhlí.
Hlavně mi nikdo nepište bláboly o reklamaci,loni jsem byl šťastný,že jsem nějaké uhlí vůbec do zimy sehnal!

Uhlí se těží z různých míst a před milióny let vznikalo z různých rostlin a za různých podmínek. Jen na osvětlení, je také rozdíl pokud topíš bukem či topolem. Další věcí je jak jim funguje separace. Když jsem před léty kupoval uhlí, tak jsem se vždy ptal šachťáků jak kvalitní uhlí těží a dle toho jsem časově nakupoval. Před rokem 1990 jsem dělal podnikového energetika a měl na starost několik kotelen (na uhlí, zemní plyn, svítiplyn, elektorkotelnu a LTO, mazut ředitel vyměnil za LTO). Na konci měsíce nám šachta vracela peníze dle kvality dodaného uhlí, jelikož z každého dne se odebíral vzorek a ten šel do laboratoře. Uhlí mělo mít určitou deklarovanou výhřevnost a když ji nesplňovalo tak nám přišlo finanční vyrovnání. Nyní již léta kupuji brikety z NSR a je tam také občas rozdíl ve výhřevnosti.

zlodějů,kteří za vyšší cenu prodávají HORŠÍ uhlí.

To bylo i za soudruhů.
Jeden rok jsem vyndaval víc popela než nasypal uhlí. Hořelo to mizerně a výhřevnos nahouby.

V recenzích na kotle opop na heureka bylo popsáno, které úpravy přiblíží kotel k Dakonu. Byl tam nějaký problém s přepážkou a čistícím otvorem. Byla to tedy ještě řada 41, ale ty věci souvusí s emisní třídou, takže ten zprasek bude i v 42. Kotel je citlivý na tah a musí mít přiklopené víko, kvůli předehřevu primárního vzduchu.

Kejki píše o podobnosti s dakonem.
Tam bývala na dně díra pro vysypání bordelu při čistění kotle a když se tam špatně vrátilo víčko, tak to hořelo velice blbě neb falešný vzduch.

Vím, že už uběhly skoro dva roky. Nicméně k tomu špatnému hoření u výše zmíněného kotle. Pokud má tazatel zavřená dvířka a naplno otevřený otvor primárního vzduchu tak ten kotel opravdu špatně hoří. Jde to odstranit vyvrtáním otvorů o průměru 30-35mm na obou okrajích dvířek oproti čtvercovým otvorům na pozinkovaném plechu z vnitřní strany dvířek. Samozřejmostí je v těchto místech odstranění vnitřní izolace. Přivírání řeším otočným plechovým kroužkem v kterém je vyvrtaný otvor o stejném průměru. Z tohoto kotle jsem odstranil všechen šamot a nahradil litinovými tály. Jsou ve spodní části obou stran ohniště a slabý plátek litiny na vrchní přepážce kde je svár. Řešil jsem to s kolegou, který léta vyráběl kotle na dřevní štěpku o výkonech 200 - 400 kW. Ten mě řekl, že jde o to nějak chránit místa kde dochází k dotyku plamene se svárem, jelikož žádný svár není ideální a nachází se v něm spousta pórů. Litinové tály jsem dal i místo horních šamotů a jelikož tam vznikla vzduchová mezera tak na víku se dá udržet ruka, což se nedá říci o přikládacích dvířkách kde jsem si musel udělat jiné madlo tepelně odizolované od plechu dvířek.

Pokud by měl člověk vše co koupí předělávat, tak je asi někde chyba. Každý výrobek by měl být před uvedením do výroby řádně otestovaný. Dalším ukazatelem jsou pak recenze. Dát ale za něco „ranec peněz“ a pak to předělávat je nesmysl, proto je dobře vše před nákupem uvážit.

To máš pravdu, ale každý se snaží přizpůsobit výrobek pro svoje využití. Výrobce zase musí dodržovat bezpečnostní předpisy. Krásným příkladem jsou například štípačky, kdy pokud budeš dodržovat a užívat štípačku tak jak píše výrobce tak naštípeš pár polínek za hodinu. U sekaček trávy kde tě nutí držet neustále madlo a nemůžeš si ani utřít pot z čela je to obdobné. Už před rokem 1990 byla na dílně největší "stávka" striktní dodržování všech předpisů a nyní je to stejné. U toho kotle jde o splnění nějakých podmínek za co nejnižší cenu a všem je jedno, že budeš muset šamoty pořád měnit. Někde jsem na internetu našel dokonce poznámku od maníka, který si pro tento kotel vyrábí šamotové cihly sám v domácích podmínkách. Osobně se domnívám ohledně toho primárního přístupu vzduchu, že ve zkušebně mají perfektní komín, nemají dvě kolena před sopouchem atd. Nicméně když to nehořelo, tak jsem vzal do ruky šupleru a změřil obsah otvorů z vnější a vnitřní strany dvířek a byl tam rozdíl asi 15 %. Primární vzduch tak jde jen do středu ohniště a ke kraji ne. Tak to jde řešit u kamen kde je úzké ohniště a ne u kotle kde potřebuješ mít oheň po celé šířce topeniště, proto jsem vyvrtal na krajích dva otvory a kotel šlape jak má.