Baterie pro fotovoltaickou elektrarnu

Existuji vysokonapetove a nizkonapetove LiFePo4 baterie. Nizkonapetove jsou obvykle 48V.
Pylontech US2000C nebo US3000 jsou 48V baterie s kapacitou 2,4 nebo 3kWh s cenou kolem 30k.

Otazkou je, jak moc budes elektrinu na chate pouzivat. Pokud obcas (treba vikendy), pak by melo smysl jit do olovenych baterii - existuji bezudrzbove baterie optimalizovane pro fotovoltaiku s hlubsim vybijenim s cenami hluboko pod LiFePo4. Nevyhodou je moznost vybijeni do 30% DoD, idealne do 50% DoD a na nabiti potrebujes mnohem vic energie.

Olovo uz bych neresil. Kdyz clovek porovna pomery zivotnosti a pomery ceny, je to spatna investice.
Jinak ke kazdy baterii bude potreba stridac, ma-li to zivit neco jineho nez nejaky obvody maleho napeti - coz ale na chate nemusi byt blby napad.

Naopak, na jeho způsob použití jsou olověné akumulátory stále cenově nejlepší. Jsou i staniční/trakční akumulátory. Takové OPzS vydrží opravdu hodně, aspoň z vlastní zkušenosti, kdy 31 čl. baterie vydržela bez úhony na kapacitě opravdu hluboké vybití na 40 V. Stálo to týden práce (včetně improvizované kapacitní zkoušky v rámci dvou cyklů při oživování), stav po roce potvrdila kapacitní zkouška specializovanou firmou. Tohle by žádná Li-cokoliv nevydržela ani náhodou. Ano, olovo je méně účinné, ale nepotřebuje BMS, nepotřebuje opatrovat jak mimino, nabíjecí systém a vůbec řízení provozu akumulátoru je daleko jednodušší. Zaplavené mají dávno rekombinační zátky, které se blíží účinností až k VRLA, takže nepotřebuje extra nuceně větranou místnost a klidně mohou vydržet v provozu > 10 let.
Pochopitelně střídač na 230 V s čistou sinusovkou bych použil spíše než shánět spotřebiče na malé napětí.

Ja si stavim vlastni z 18650 clanku ze starych notebookovych baterii. Pokud mas moznost nekde sehnat vetsi mnozstvi starych laptopovych baterii, u kterych je slusna sance, ze maji pouzitelne clanky, tak je to asi nejlevnejsi reseni. BMS pouzivam obycejne cinske, bodova svarecka stoji do tisicovky (DH20) a cele to stavim do stare plechove krabice od munice, ktere stoji kolem petistovky.

Jen jsi zapomnel dodat, ze je to casove narocna cesta. Vsechny baterky musis zmerit (nabit, vybit, nabit) abys je mohl rozdelit fo kapacitne priblizne stejnych bloku, ktere pak budou v serii.

"Muzete to mit rychle, levne a dobre - vyberte dve moznosti" :)
Trva to dlouho, ale kdyz tomu venujes kazdej den deset minut, tak za zimu mas dost clanku na slusnou baterii. Vyplati se investovat do nejake slusnejsi nabijecky, ja mam LiitoKala Lii-500, ktera dela testovaci cyklus sama, takze tam vecer das ctyri baterky a rano mas otestovano, Zapises kapacity na jednotlive clanky fixou a das tam dalsi sadu. Navic se ta nabijecka da pouzit i na bezne NiMh a NiCd.
Ja mam teda v ramci urychleni procesu jeste separatni nabijecky s TP4056 (asi deset), takze pred testovanim nabiju clanky v nich, abych neplejtval casem na LiitoKale, a mam i "ozivovaci" nabijecku na clanky, ktere maji prilis nizke napeti, nez aby je nabijecka rozpoznala a nabila, ale to uz by bylo na delsi povidani.

Ja si s tim taky hral, takze vim, jaky je to proces. Vyteznost ze starych baterek tak 30%, clanky tak 1600mAh, kdyz se zadari. Pod 1300 rovnou vyhazovat. Pak ruzni vyrobci, takze se clanky chovaji jinak - Sanyo (ruzove) taky rovnou vyhazovat, protoze hreji jak blazen. A ted si vezmi, ze chces 48V baterii s nejakou rozumnou kapacitou pro domacnost, treba 8kWh. Budes potrebovat pres 1500 clanku takto otestovanych, to znamena, ze budes testovat min. 3x tolik clanku, to mi pri tvych 4 ks denne vychazi pres 5 let.
K tomu pri 30% vyteznosti a prumerne 6 clankove NB baterce je to asi 750 notebookovych baterek. A az to dodelas, tak rovnou muzes pokracovat, protoze ti budou odchazet jednotlive packy.

To uz radeji baterku z elektromobilu.

No, OP zminuje 2kWh, coz je jeste timhle zpusobem realizovatelne. Ja mam vetsi vyteznost, rekl bych pres padesat procent, ale musim se mrknou na to, kolik clanku jsem vyhodil (mam je porad jeste v pytli pod stolem v praci). Nejlepsi clanky maji kolem 2500, vetsinou se pohybuju mezi 1600-2100.
Sanyo cervene vetsinou za moc nestoji a prehrivaji se, ale mam i dobre, je to tak pul napul. Ruzovych moc nemam, takze nemuzu srovnavat.

Na testovani mam ve skutecnosti tri LiitoKaly a zvladnu s prednabijenim dva cykly denne. Navic clanky bodovane po dvou vetsinou nechavam po dvou, nerozebiram je. Co si vzpominam, mel jsem prubezne v nejake fazi testovani asi tricet clanku soucasne (refresh - nabijeni - testovani - druhe nabijeni), takze to netrvalo tak dlouho. 2kWh bych za zimu urcite poskladal.
Ale je fakt, ze pokud nemas zdroj levnych baterii, tak bych 8kWh asi takhle neposkladal.

Momentalne mam tri takhle poskladane baterie, dve mensi (odhadem tak 600Wh) a jednu vetsi (pres 1kWh). Z tech mensich je jedna starsi, proslo pres ni asi ctvrt MWh (podle solarni nabijecky) a pres zimu ji rozeberu, protoze mam pocit, ze uz slabne. Ale ma narok, byla skladana z vicemene odpadnich clanku jako experiment. Ty dalsi dve jsou nove (nejvetsi jsem poskladal predevcirem) a do provozu pujdou na jare.

Pres zimu taky konecne postavim diyBMS a dalsi baterii, zkusim se dostat nekam ke dvema kWh :)

Abych dokoncil myslenku - takhle vypada muj testovaci proces:
fkP9lAI
Zleva: LiitoKala-300, tri LiitoKala-500, osm samostatnych nabijecek, ozivovacka a jeste jedna Lii-500. Fotka zachycuje stav vcera, takze po ctyrech dnech testovani.
Clanky na hromadach vpravo nahore jsou otestovane, pouzitelne jsou ty tri nejvetsi hromady - modre a sede jsou 1700+, dalsi hromada je 2000+ a ta prevazne ruzova je 2500+.
Z padesati baterii je asi ctvrtina k nicemu (vytekle, nerozebiratelne, NiMh), asi tak dvacet clanku je nepouzitelnych (kapacita pod 1000, prehrivaji se nebo jsou mechanicky poskozene), a asi dvacet maji kapacitu 1000-1500, takze se daji pouzit na neco jineho, treba do svitilen, veci na solarni pohon, "pomocne" baterky (pro cerpadlo) apod.
Jeste nemam dotestovano, ale odhaduju, ze zatim mam asi 120 dobrych clanku (1500+) a aspon dvacet pouzitelnych. Takze v prumeru asi 2,5 dobreho clanku na jednu notebookovou baterii, a jeden dobrej clanek me prisel na padesat centu (dvanact korun).

EDIT: pochopitelne jeste budu testovat, jak drzi napeti rekneme po dvou mesicich. Z minule varky, kde bylo asi dveste clanku, jich asi patnact kleslo na +/- 3.7V a dalsich patnact niz (pod tri). Ty ovsem lezely (kvuli me lenosti) asi dva roky :)

Ahoj. Předloni jsem v Číně (na Aliexpress) nakoupil pro jednofázový kombinovaný střídač 5KW (v poloostrovním zapojení) - 32Ks LiFePo4 100Ah (dvojce článků paralelně a pak vše do série pro 48V) od Liitokala (nominální výsledek 51,2V 200Ah, úložiště tedy cca 10KW) + BMS s bluetooth (provozní proud 125A, špičkový tuším kolem 400A) + aktivní balancer max 10A + propojky (v sériovém zapojení jsem je zdvojoval, takže jich bylo v originálním balení málo). Vše za cca 35.000Kč. Zbouchal jsem bednu ze sádrokartonu (nevodivá, nehořlavá) a tam vše uložil. Doprava sice trvala 2 měsíce (začínalo mi už "lepit") a dnes to bude o cosi dražší, ale zboží došlo, a s cenami LiFePo4 v ČR je to stále nesrovnatelná cena (stejně je drtivá většina článků prodávajících se u nás z Číny. Tady ti z nich poskládají kompletní akumulátor, vytvoří tím z toho "vlastní" výrobek a přidají si stovky % navrch). I kdyby vydrželi méně, než píše výrobce (> 5000 cyklů při max. vybíjení na 20%). Počítám, že dřív sejdou věkem, než počtem cyklů. Za ty prachy.. Zatím jsem s nimi velmi spokojen. Šlapou jak hodinky. Později jsem zjistil, že aktivní balancér není potřeba. Hodil se hlavně na začátku pro srovnání článků, než jsem je začal spojovat do paralelních dvojic. Balancování 200mA za provozu, které umí mé BMS, zatím v pohodě postačuje. Ale pokud ti stačí menší kapacita, nebo koupíš 16ks článků s kapacitou která ti stačí, není potřeba články zdvojovat. Já to tak vybral jen kvůli ceně. 32 ks 100Ah bylo levnější než 16 ks 200Ah.

K čemu jsou tedy dotace? Jde pouze o přelévání státních peněz. Myslíte si, že dotace vám sníží cenu? Jde pouze o nenápadný klam. Bez dotace a s nějakými elektrikářskými znalostmi, pokud si uděláte čas "co koupit" a bude vám to mít kdo zapojit, vytvoříte FVE mnohem levněji bez dotace, než od "specializované firmy" s dotací. Tzn dotace které (možná) získáte, sežere firma, která vám dělá FVE. Chce někdo více FVE, nebo chce jen někdo nenápadně rýžovat? Viz třeba cena baterií LiFePo4..