Kultivátor / rotavátor místo rytí?

Rytí jako takové je jen část přípravy půdy.
Je potřeba srovnat - zjemnit vlastní rytí. Pokud zapravuješ kompost nebo hnůj musíš ho rozházet a pak se v něm pohybovat a rýt.
S kultivátorem je příprava rychlejší, méně namáhavá a myslím i kvalitnější.
Za kultivátorem je bez dalších větších úprav půda připravená pro setí nebo výsadbu.
Pokud jsi trochu kutilsky založený lze vymyslet i další využití. Jako třeba radlice na sníh - poté co jsem ji dokončil tak u nás v zimě kloudně nechumelilo :) . Nebo mezikus pro připojení vleku za os. automobil.

Hodně záleží na půdě. Já mám kus zahrady na těžkém slínu a je to makačka i když předtím zryju. Bez rytí leda traktorem.

dnes moderná veda, odborné znalosti poľnohospodárov uprednostňujú šetrné spracovanie pôdy výhradne iba povrchovým kyprením, aby sa nenarušil pôdny profil spolu s živnou mikroflórou, baktériami, hubami apod. diferencované podľa jednotlivých vrstiev pôdy. Teda hĺbka povrchového spracovania bohaté stačí cca 8cm.

Sovietske metódy rozorávaním celín predsadenou predradličkou, následne radlicami s hĺbkou orby 80cm, sa dnes využívajú sporadicky, ak sa zakladá úplne nová roľa s vytiahnutím spodnej, sterilnej pôdy, ktoré je spojené so zaoraním burín, travín, koreňov samonáletových drevín a semien hlboko pod povrch, napríklad určená na sadbu grulí (brambor).

Nevýhoda rotavátorov, kultivátorov je, že si medzi nožmi v prípade iba jedného zásahu rozvláčiš, rozoseješ samonáletové semená burín, nasekáš, rozoseješ živé korienky "naděláš řísky" trvácnych burín (drchnička, kuračka, pýr, traviny, semená portulaky) po celom pozemku podobne, ako sejacím zariadením.

Preto je výhodné rotavátorom zopakovať úkon z jari aspoň 3x po sebe s plytkým, povrchovým obracaním vrchného profilu (stačí do 5cm) s odstupom siedmich dní, aby sa uchytené, nechcené naklíčené buriny, korienky v pôde otriasli, znemožnilo ich ďalšie uchytenie a rast. (Ak nechceš používať chémiu s total herbicídnym účinkom aplikovaný na zelené olistenie, prípade travex s absolútnou likvidáciou živého, semien, koreňov, ba i stromov na obdobie min.šesť rokov).

Semená burín majú klíčivosť do 25 rokov ak sú vynesené z hlbšieho pôdneho profilu (z hibernácie) na príhodnú hĺbku klíčivosti kde je dostatok tepla z denného osvitu, vzduchu a vlahy. Netreba podceňovať geneticky vrodenú "inteligenciu" zakódovanú v DNA rastlín s ich prispôsobivosťou a okamžitými reakciami k vhodnému prostrediu na prežitie.

Těch 8 cm je IMHO málo. Už vidím, jaká mrkev a petržel to v takto upravené půdě vyroste.

Píšem o vhodnej pôde určenej k výsadbe záhradných plodín či už dopestovaných zo semena koreňovej zeleniny, hľuzí alebo priesad.

Každý z tunajších ťulpasov, neznalých mudrcov pomerov, by najradšej obracal ťažkým rýľom na jeseň pôdu do hĺbky 30cm z dôvodu, aby zemina premrzla, obrátila sa naruby. Čiže ľudové povery, kecy JPP.

Zásadná chyba, omyl tupcov.

Osobne výhradne pôdny profil mulčujem, ideálne povrchovo nastlaná sterilná pšeničná slama (kompost) do ktorej sadím priesady.

Bordel až na jar rotavárotom zaoriem.

Žížaly, vtáci, hmyz spolu s podhubím je nutné nechať pracovať, žiť si svojim prirodzeným životom.
--------------------------------------
Koreňovú zeleninu: Predpripravím pôdu rotavátorom 3x obrátením pôdy na jar, do ktorej zapravím cca 1kg vo vriacej vode rozpustený Hypermanagan (KMnO4) na 100m2, polejem nakvaseným pekárskym droždím,

Na grule (brambory) je tu okrem morenia naklíčenej sadby hypermangánom, vynikajúci bakteriálny smrad z dielne Maďarov, zaoraný spolu s horčicou, vikou do pôdy na jeseň a tesne pred sadbou: NovaFerm VIVA.

Záverom:
5kg (strapec hrozna brambor na vyrvanej vňati) z jedného kopca, tj. 1x1bm2 chutných švábok, ktoré nemajú svojou chuťou, farbou, uskladnením, konkurenciu na trhu.

Ono to má svá úskalí.Podzimní hluboké rytí má své opodstatnění.Likvidace plevelů a pod.Na druhou stranu zase člověk dostane do horních vrstev semena starých plevelů a je to takový koloběh.Já kulivátorem zpracovávám půdu po rytí až na jaře.Půda se provzdušní a zapravím některá hnojiva.Potom pozemek srovnám,dle potřeby uválcuji.Nečekám že se půda slehne no a potom už jenom sázím a seji.Pravda je ta že proti normálnímu kypření je to podstatně rychlejší.Pokud ale je omezený prostor například obrubníky tak se člověk stejně nadře.V této cenové hladině nejsou rotavátory vybaveny zpětným chodem a tak holt musí stačit síla co se manipulace týče.Daleko lepší je s tím práce na otevřeným pozemku.Pokud máte zahrádku jako dlaň tak možná budete zklamán jak se nadřete.Ale jinak na zpracování a prokypření půdy to nemá konkurenci.

Ani ne tak semena starších plevelů, plevel je prostě všude. Ale existují půdní bakterie. A sice aerobní, které potřebují kyslík a anerobní, žijící hluboko a jím kyslík škodí. Půdní bakterie jsou potřeba pro zdárný vývoj rostlin. Hlubokou orbou nebo rytím s obracením půdy, se aerobní bakterie vymění s anerobními a výsledkem je pochcípání všech. Déle pak trvá, než se mikrofauna znova rozbují. Proto se při hluboké orbě nyní nedoporučuje zeminu obracet, jen kypřit kultivátory.

Rytí nahrazuje orba a ne rotavátor. Pozemek je nutné nejdříve zorat a až pak přejet rotavátorem. Pokud je to pozemek, který je několik let používán tak pak stačí i rotavátor. Při orání či rytí obracíte půdu a plevele so dostávají dospodu. Při práci s rotavátorem na zapleveleném pozemku si plevel jen rozmnožíte. Pokud budete mít rotavátor se spalovacím motorem tak i ten něco váží a práce s ním také není lehká. Jsou také elektrické rotavátory ale těmi nezpracujete půdu do hloubky 20 cm ale pouze něco kolem 10 cm a mají menší šířku záběru.

Díky všem za odpovědi.

Možná jsem mohl pár věcí popsat líp. Zahrada není zatravněná, jsou na ní záhony na pěstování kde čeho. Velká je pro jednoho člověka dost, ryje po chvilkách a trvá to týdny.

Proto jsem se ptal na kultivátor, ovšem "ruční", nedá se tam jet traktorem s pluhem.

Podle vašich odpovědí to vypadá, že se rytí nedá vyhnout; to je fakt problém: pomalá práce a bolavý tělo.

Každopádně díky za postřehy.

Orbu můžeš zvládnout s něčím takovým - https://www.vari.cz/o-nas/aktuality-novinky/orba-v-zahradkarske-kolonii/art:41537/

Díkec, ovšem... ta cena je příliš. Ale i tak děkuju.

Tak se zkus poohlídnout v bazarech po nějakým starším kousku...

Já už na rytí nemám čas ani sílu. Takže rotavátorem zjara, někdy i na podzim. Obdělávané záhony nejsou zamořené plevely tak, aby to vadilo. Mám elektrický z Lidlu a teru vari. Vari je pro mne infarktový stroj, na malé záhony je nevhodný. S elektrickou motyčkou stačí zastavit a couvat a krásně se zahrabe. Znamená to taky muldy lehké zeminy a hodně načechrání, ale to pak pohrabu a ušlapu se šlapáky. Dá se s tím zahrabat i králičí podestýlka, kydáme často, takže to je dost slamnaté a ty nože to podrtí a zahrabou.
Tady je stejně takové sucho, že by hroudy nerozmrzly.

Používáte s rotavátorem u terry to přední kolečko, nebo patří jen k plečce?

Zrovna minulý víkend v pořadu Polopatě ukazovali a popisovali použití kultivátora místo rytí. dá se to zhlédnout na ČT pomoci červeného tlačítka

Díky, právě jsem se na to koukal a vizuálně to vypadá, že kultivátor tohoto typu nahradí rytí; přitom z rad přítomných plyne, že ne-e.

Nedovedu si představit, že bych na latifundie šel jen z rotavátorem.
Opravdu se tam nedá dostat malotraktorem?

No, jednak je zahrádka oplocená a druhak tam okolo plotu není místo na nějaký otáčení a couvání techniky a třeťak nikdo v okolí malej traktor nemá.

Pokud je půda slehlá, neudržovaná, tak to malý rotavátor nevezme. Ale "záhonová" udržovaná a lehčí, tak to i elektrický rotavátor zvládne.
Nevidím problém, proč by to nešlo. Sám to používám, ale se spalovacím motorem.
Rozdíl je v tom, že při rytí se půda obrátí, ale rotavátorem prostě "rozmixuje". Problém, jak už zde bylo uvedeno, pokud zem obsahuje vegetativně se množící plevel, tak se nasekáním rozmnoží.
Když jsem dělal s elektrickým, tak když do hutnější půdy nechtěl jít, bylo lepší ho táhnout a couvat. Od spodu se lépe zakusuje.
Následně je vhodné půdu trochu zhutnit, pokud není nějaký válec, tak trochu uplácat lopatou.
To proto, že je hlína příliš nakypřená a nesaje od spodu vlhkost a rychle povrchově zasychá. I tak je potřeba mělce zaseté, nebo zasázené
plodiny častěji zalévat, než se kapilární sáknutí obnoví.
Ale ani to není zcela snadná práce. Stroj se s obsluhou dost pere a chce ujet. Takže držet se musí docela fest.
Ale přece jen je to lepší a rychlejší než práce s rýčem. Tu jsem zavrhnul dost rychle.

Rytí půdy rotavátorem neuděláte. Můžete to poskákat čímkoliv, ale rytí, nebo orba je něco jiného, nežli načechrání a srovnání zeminy.

To je sice pravda. Hluboká orba se na polích (dříve) dělala vždy a na zahrádce byl rýč základním nástrojem.
Ale ne každý si může domů pořídit traktor s příslušenstvím a navíc na třeba čtyři záhony na zeleninu se to asi těžko vyplatí.
Na klasické rytí rýčem nemá každý chuť a navíc zrytá zemina má velké hroudy, do kterých se dá těžko něco sít.
Je nutné dále zeminu zpracovat, hroudy rozbít a hrabičkami srovnat. Kdybych to měl klasicky dělat, tak si produkty raději koupím.
Po rotavátoru je záhon jako peřina a jen po mírném uhlazení lze přímo sít. Hloubka zpracování 15 až 20cm stačí bohatě.
Ředkvičkám, nebo salátu je zcela jedno, jestli byla půda zryta čtvrt metru pod nimi.
I zemědělci dnes klasickou hlubokou orbu dělají málokdy. Na polích vidím, že ořou způsobem, kterému se říkalo podmítka.
Použijí jen mělkou orbu, uvláčí a sejí třeba obilí.
Oba způsoby mají své výhody a nevýhody, ale neznamená to, že rotavátor nelze použít.
S bráchou máme políčko, kde já si pěstuju svůj tabák a brácha trochu brambor, burák pro králíky a trochu zeleniny.
I když máme traktor domácí výroby i pluh, ořeme až po cca třech sezonách a jinak upravíme jen motorovým rotavátorem.
A funguje to. Řádky na brambory se v tom dělaly ručně, ale brácha zkonstruoval řádkovač - proorávač na brambory, kde pohonnou
jednotkou je ten rotavátor. letos se poprvé vyzkouší v praxi. Zkušebně ale fungoval.

Dneska jsem dělal 2 hodiny plácek na slepičím dvorku, abych to zasel, než přijde slibovaný déšť. Ten mixér to promíchá do 20 cm na jemnou půdu jak je potřeba a víc neřeším. Koneckonců orba s obracením je nedávný vynález, předtím se rozrušovala půda háky a branami.