To je sice pravda. Hluboká orba se na polích (dříve) dělala vždy a na zahrádce byl rýč základním nástrojem.
Ale ne každý si může domů pořídit traktor s příslušenstvím a navíc na třeba čtyři záhony na zeleninu se to asi těžko vyplatí.
Na klasické rytí rýčem nemá každý chuť a navíc zrytá zemina má velké hroudy, do kterých se dá těžko něco sít.
Je nutné dále zeminu zpracovat, hroudy rozbít a hrabičkami srovnat. Kdybych to měl klasicky dělat, tak si produkty raději koupím.
Po rotavátoru je záhon jako peřina a jen po mírném uhlazení lze přímo sít. Hloubka zpracování 15 až 20cm stačí bohatě.
Ředkvičkám, nebo salátu je zcela jedno, jestli byla půda zryta čtvrt metru pod nimi.
I zemědělci dnes klasickou hlubokou orbu dělají málokdy. Na polích vidím, že ořou způsobem, kterému se říkalo podmítka.
Použijí jen mělkou orbu, uvláčí a sejí třeba obilí.
Oba způsoby mají své výhody a nevýhody, ale neznamená to, že rotavátor nelze použít.
S bráchou máme políčko, kde já si pěstuju svůj tabák a brácha trochu brambor, burák pro králíky a trochu zeleniny.
I když máme traktor domácí výroby i pluh, ořeme až po cca třech sezonách a jinak upravíme jen motorovým rotavátorem.
A funguje to. Řádky na brambory se v tom dělaly ručně, ale brácha zkonstruoval řádkovač - proorávač na brambory, kde pohonnou
jednotkou je ten rotavátor. letos se poprvé vyzkouší v praxi. Zkušebně ale fungoval.