kapková závlaha - jaké čerpadlo

A co tak kapat samospádem z nádrže nad studnou? Pak si můžeš spínat hladinou v nádrži/sudu.

nj, jenže paní domu o nejaké nadrzi co by jí hyzdila zahradu za domem moc slyšet nechce.

Tohle chce opravdu nádrž a samospád

Google: hadicové dávkovací čerpadlo

https://forum.tzb-info.cz/149050-obehove-cerpadlo-nestandardni-pouziti

Prostuduj si typ té kapkové záhlahy, jestli je beztlaková na samospád nebo tlaková, tu bys musel napojit k nějaké domácí vodárně s tlakovou nádrží. Nemůžeš dusit to ponorné čerpadlo malým odběrem na výstupu. Já mám kapkovou závlahu napojenou na 200 litrové sudy přímo u záhonu a za foliákem. Průsaková hadice se mi moc neosvědčila, skoro všechna voda mizí na prvních metrech.

Rajčiny polievať vo voľnej prírode je číry nezmysel lebo koreňový bal dosahuje v plnom raste do 4bm hĺbky v podzemí. Pôda je pre rajčiny dostatočne vlhká prirodzenými zrážkami prípadne vzlínaním vody zo spodných vrstiev.

Rajčiny práveže potrebujú teplú, vzdušnú pôdu zásobenú tlejúcim, vyzretým kompostom.

S paprikami je to obdobné, tie si žiadajú poliať max. raz za sedem dní aj ak sú vo skleníku alebo pod fóliou v pôde s klasickou kapilárnou eleváciou dosahujúc vzlínaním vody zo spodných vrstiev pôdy.

Na kvapôčkovú závlahu je ideálna obstáta, teplá voda zohriata v nádrži na povrchu, cez deň na slnku na 25°C, aby rastliny netrpeli teplotným šokom pri studničnej, 14°C ľadovej vode. Lebo sa rast načisto zastaví.

Ak chceš dosiahnuť vysoké výnosy, skorú úrodu konzumnej zrelosti plodov, v polievaní to určite nebude. Na to ber jed v prípade rajčín.

Moja objektívna rada k pestovaniu tejto plodovej zeleniny:

Zasaď priesady rajčín hlboko, celou stvoľou po zmrzlíkoch vyslovene do čistých lisovaných balíkov pšeničnej slamy získané po žatve. Balíky slamy si zakopeš na jeseň do pôdy, mierne navrstvíš na slamu pôdu, stačí 3cm pôdy na povrch slamy, hrobľa so zasypanou slamou pôdou môže byť cca 20cm nad povrchom (po lete si zotletá slama sadne), najprv ale preleješ slamu fest vodou, aby durch nasiakla. Počas zimy začala slama do jari mierne v pôde tlieť, prerastať sterilným podhubím, namnožili sa v pšeničnej slame ušľachtilé baktérie.

Rajčiny budeš v lete a k jeseni oberať rebríkom ak sú kolíkové, no a chuť s ich vyfarbením bude božsky lahodná, kór u holandských, konzumných semien rajčín.

Určite v slame nacpaté priesady nebudeš nútený počas celého roka polievať, ani ak bude najsuchšie leto za storočné obdobie priemeru, to ti garantujem. Tlejúca slama obsahuje dostatok vlahy, je teplá, vzdušná, sterilná, prirodzene zbavená patogénov.

Pšeničná slama je vyslovene antibakteriálna, pre rajčiny, papriky hotové antibiotikum, pohodový raj s dostatkom humusu, tepla na koreňoch a výživných látok z tlecích procesov. (okrem fosforu, ten je nutný dodať pre slad a zrelosť plodov prípadne pre fertilitu peľu). Slama je velice vhodná aj pre koreňovú zeleninu, ale až druhým rokom po zapravení do pôdy aspoň v hrúbke 15cm, na ktorú sa navozí pôvodná ornica, zemina. Mrkva si bude radostne spievať ak jej spodok zakorenenia, špic koreňa, bude v ľahkej slame. Zber na jeseň ako malina, ako víno, dvomi prstami vyrveš čistý, rovný, 40cm dlhý koreň mrkvy z pôdy.

Na kvapôčkovú závlahu je mať ideálne domácu vodáreň s malým výkonom s ezpanzkou, tlakovým spínačom pri nízkych zapínaích a vypínacích tlakoch, cca spodný, zapínací tlak 0,5bar. vrchný, vypínací 2bar. Lenže vodu prehnanú cez nádrž na povrchu, stačí do série nejaký tlakový, 200l sud natretý na čierno, aby sa voda na Slnku predohrala než ju zo suda natlačíš smerom do hadíc.

https://www.abcnaradie.sk/index.php?route=product/product&product_id=14849

Nudu neber ve všem úplně vážně. On toho vždycky musí napsat hodně, aby to vypadalo, jak tomu rozumí. Chtěl bych vidět, jak mu jeho papriky a rajčata ve stoletém sucho vytvoří koženy do 4 m hloubky, takže zalévat nemusí. A tepelný rozdíl mezi udávanými 14 a 25°C u kapkové závlahy nehrozí. Rada o zakopávání balíků slámy na podzim taky už teď moc nepomůže. Kdysi jsem takhle zkoušel pěstovat okurky, ale moc práce a celé se to propadalo a dosypávat zem na okurky moc nejde, na rajčata ano. Jenže ve slámě zase nebudou držet zaražené opěry pro tyčkové odrůdy. Já mám rajčata vysoká přes 2 metry i bez slámy, pak je už nahoře zkracuji. Jedinou radu má s tou vodárnou, to už jsem tu psal.

Asi hledat čerpadlo pod odkazem " čerpadlo pro kapénkovou závlahu".

To je tezka otazka - predpokladam, ze ideal je nekupovat nic a pouzit to, co je...
Takze - podle specifikace pouzityho cerpadla nema presahnout teplota cerpany vody 35°C. Budme pesimiste a ocekavejme,ze vsechna cerpana voda bude pouzita na chlazeni cerpadla a nic se nestrati do okolni vody. Teplota cerpane vody budiz 20°C.Prikon cerpadla je 0.8 kW. Pak podle kalkulacky zde: https://vytapeni.tzb-info.cz/tabulky-a-vypocty/97-vypocet-doby-ohrevu-teple-vody potrebujeme prutok 45l/h aby se cerpadlo uchladilo. Vypocet je vcelku konzervativni - takze: Tece skrz tu zavlahu 45l/h? Vic = OK. Priblizne = nejspis OK. Min = kouknout po cerpadle s mensim vykonem a cerpanym mnozstvim.
EDIT: standartni kapac gardena ma 2l/h, takze minimum je 23 kapacu. Ale protoze se radi ucpavaji, tak spis tak 40 kapacu. S prusakovou hadici zkusenosti nemam, tak neposlouzim.

Já si myslím, že zde jde o zcela jiný problém, než je chlazení čerpadla. Tohle a asi i jiná ponorná čerpadla nejsou vůbec chlazená
průtokem čerpané vody. Plastová skříň čerpadla je mimo vlastní motor a odvod tepla touto cestou je minimální.
Chlazení se děje ponorem, zde nerezového, pláště motoru v okolní vodě. To by mělo vliv snad jen při čerpání z velmi malého okolního objemu vody, který by se teoreticky ohřál celý. Ale to asi ve studni nenastane.
Problém bych viděl spíš v tom, že tohle čerpadlo dá až 30m výtlak. Nevím, jaká bude předpokládaná spotřeba vody tou závlahou, ale asi podstatně menší, než je schopno čerpadlo dát. To znamená, že bude čerpadlo velmi přiškrcené a také, jestli takový přetlak závlaha snese (s tím nemám zkušenosti).
Tedy se mi zdá použití tohoto čerpadla zcela nevhodné.
Když už by se mělo použít kalové čerpadlo (což bude nevhodné vždy), tak s co nejmenším výkonem a s maximálním výtlakem tak
osm až deset metrů, i méně. (ale s přihlédnutím k hloubce studny).
To by tak dalo přetlak podobný, jako při napájení závlahy gravitačním způsobem z nádrže.
Takové čerpadlo v podstatě může běžet i v režimu zastavení (nebo podstatnému snížení) odběru vody.
Voda v čerpadle pak jen běhá okolo a tlak je rovný max. výtlaku. V tom režimu není čerpadlo přetížené, naopak se výkonově odlehčí.
Čerpadlo má největší příkon, když čerpá max. množství vody. Při práci do tlaku se snižuje průtok a výkon klesá.
To by sice fungovalo, ale je to nevhodné z hlediska el. příkonu, na malé potřebné množství použít čerpadlo s možným velkým množstvím čerpané vody (předpokládám trvalý chod).
Mnohem lepší si myslím by bylo použít malou domácí vodárnu, kde se dá nastavit výstupní tlak a zároveň by sloužila i k jiným účelům.
Sice by pravidelně dočerpávala ale na to je stavěná. Čerpadlo by ale neběželo trvale.
Pokud se nejedná o čerpání z větší hloubky, možná by stálo za úvahu nějaké čerpadlo pro vodotrysky a podobně u zahradních jezírek.
Možná by se dalo vybrat podle potřebného výtlaku a množství vody. Ale jen vrtulkové, ne třeba membránové a podobně.
Při přiškrcení odběru by pracovalo v režimu, jako popsaném u kalovky. Ale výkony jsou malé a nevadil by trvalý chod.
Muselo by se ale zhodnotit jeho výtlak a z jaké hloubky by čerpalo. Výtlak nebývá velký.
Možný tip: https://www.rostlinna-akvaria.cz/jezirkova-cerpadla/invital-cerpadlo-eco-p-4800-4500-l-h-4m?gclid=EAIaIQobChMIuMbInPHF7gIVkQDmCh2oMQWEEAYYAiABEgKwf_D_BwE
Nebo výkonnější https://www.rostlinna-akvaria.cz/jezirkova-cerpadla/invital-cerpadlo-eco-p-8000-8000-l-h-5-6m

Spočítal jsem si, že i s tlakovou nádobou nádrží bude díky úbytku tlaku čerpadlo neustále cyklovat, u tebe neustále běžet. To je spotřeba jako kráva. Na úrovni záhonů jsem to poháněl bazénovým čerpadélkem za 300,-(tuším 20W). A mnohem lépe mi vyhovuje natlačit 200l do sudu 2,5m vysoko a nechat to běžet samospádem. Čerpadélko používám při zavzdušnění hadice, když dojde voda. Ten sud stačí na dvě sady ála Lidl a o něco víc než den. Výhodou je, že rajčata mají tolik vody, že při běžném dešti nepraskají. Navíc se do sudu snadno nadávkuje hnojivo, já potřebuji přidávat rozpustný vápník. Papriky mají raději občas rozprášenou vodu, než kapku ke kořenům.
Část věcí jsem dokoupil na aliexpresu, je tam velký výběr i kategorii profi kapací hadice. A u profi nemám cenové srovnání, co stojí tady.
Průsaková hadice - rodiče to krmí tlakovou vodou a přetahují po různých řádcích. Mně se neosvědčila, na nízký tlak neprosakuje a rychle se zanáší, asi solemi, nebo řasami z dešťovky, nevím.

Zdravím.
Tento problém taky už nějakou dobu řeším. Zatím jen tedy sháním informace. Potřebuji kapkovou závlahu nebo malé postřikovače napojit na IBC kontejner, kde bude dešťová voda. Voda ze studny není moc vhodná kvůli teplotě.
Nějaká řešení už byla popisována v předchozích příspěvcích. Všechny ale mají nějaké nevýhody. Dusící se čerpadlo při malém odběru, nebo vysoko postavené nádrže, kvůli tlaku při samospádu, který se navíc bude měnit se snižující se hladinou vody v nádrži a tím k rozhození nastavené zavlažovací soustavy. Napadlo mě úplně jiné řešení. Použít nějaké klasické čerpadlo, ať už ponorné nebo nadzemní. Teď čistě teoreticky. Pokud bude dávat čerpadlo 30l/min a já potřebuji na závlahu jen třeba 15l/min. Co s tím. Napadlo mě, dát za čerpadlo "T" kus. Z jedné větve napájet zavlažování a do druhé větve dát ventil, kterým by se po nastavení vracela část "přebytečné" vody zpět do nádrže. Tím by se nepřetěžovalo čerpadlo ani trysky nebo kapkovače. Navíc by se voda v nádrži prokysličovala vracející se vodou ze zpátečky, což je dobré jak pro rostliny, tak proti kazení vody v nádrži. Je to jen teoretická úvaha, nevím, jak by se to chovalo vždy po zapnutí čerpadla, jestli zůstanou nastavené, tlakové podmínky a tím vracející se množství vody stejné.

Voda si vybere vždi cestu nejmenčího odporu. Takže ventil je dobrý nápad, uškrtí odbočku do sudu, a bude to ok. Podle mě dobrý nápad.

Čistě teoreticky - co to napájet ze sudu a a v něm mít napouštědlo že záchoda? Tlak +- konstantní, čerpadlo pulzující.

Čerpadlu to nepomůže, s každým poklesem hladiny se bude dopouštět. V pračkách byly elmag ventily na 230, tak jedině něco dodělat.

Z IBC jsem zaléval předloni. Je na ztraceném bednění, takže žádný velký rozdíl. Ale fungovalo to s tím bazénovým čerpadlem a téměř stejně bez něj. Nemá cenu řešit rozmezí vycmrdané vody kvůli 50 cm hladiny, když větší rozdíl udělá počasí. Bílé IBC se ale zanáší řasami, které projdou i pěnovým filtrem u čerpadélka. A pak se musí čistit kapátka. S teplotou si moc hlavu nelámu, tím kapáním není žádný šok.
U rajčat stejně mám uříznutou láhev na zalévání. Většinou kvůli začátku, když jsou rostliny malé, musel bych kapání nějak omezovat. A když jsem na dovolené, tak záskok neobtěžuju napouštěním sudu, prostě to vezmou konví.

nevíte náhodou jak funguje průsaková hadice na povrchu to je jasný , ale v zemi ? Když kvůli tlaku na hadici v zemi kolem hadice třeba 10 cm nad hadicí ta voda ani neproleze nebo se mílím .
Potom se chci zeptat jak ji čistíte aby další rok prosakovala a to je hlavní
problém !!!
Někde jsem četl ocet , a přípravek na vodní kámen , ale nalít to do hadice , nebo do sudu , ale to by toho muselo být i když hadici stočím tak zabírá dost místa ABY BYLA CELÁ PONOŘENÁ V ROSTOKU . Ona hadice venku prosakuje je to vidět , ale pod zemí moc nechce po 1 roku provozu i když je jako netknutá dobrá vzhledově i ta drahá 800-900/15m . Zdá se mi , že se zanese blátíčkem a neprosakuje nebo málo
Já mám Güde GDT 901. v 1000 l nádobě který jsou spojený do serie 3x.3000 litrů vody z okapu ( když neprší dodám vodu do nádob ze studně) . Časový spínač 3x za den sepne jen na chvíli třeba 2 min jen doplnit a na tlakovat vodu do hadic 100m , pak to teče samospádem přes zavlazovaci-pocitac z lídlu https://www.lidl.cz/p/parkside-zavlazovaci-pocitac/p100344906 který si čas nastavím jak potřebuji , jinak by okolo 2-3 dnů bylo po vodě. 15 M PRŮSAKY mám na půl přeřízli na jednom konci zaslepený a druhá strana je napojena na rozdělovník , z důvodů tlaku vody nebot na hadici 15 m tak na konci by toho samospádem moc neteklo proto raději kratší hadice a víc na rozdělovník zapojit .Můžete mi napsat radši sem zkušenosti s čištěním snad to nevyhazujete !
zavody@seznam.cz

Co jsem měla zahrabané v záhonu po měsíci vůbec nefungovalo. Postupně jsem to odstěhovala máti, ta to krmí tlakovou vodou ze studny a časem to přestává propouštět vodu. Je to vyrobené z recyklátu, 15m stojí podle prodejce 215CZK. Takže nemám problém to po pěti letech vyhodit.
Možná je to delší doba, ale před přesunem to nějakou dobu leželo v kategorii odloženo, nevyhozeno.

To co popisuji na samospád jsou klasické kapkovače.

ano máte pravdu v té zemi to nechce fungovat i když píší že je to do země 10-15 cm , zdá se mi jako kdyby se na hadici udělalo bahýnko které vodu nepustí. , pak asi zaschne . Kolem okurky jdou dvě hadice tlak 1-2 barů ( na 80m se 4 bar. vytratí ) a žádný zázrak .Možná kdyby to teklo stále samovolně a pomalu tak možná by se to hadice čistila lepší , ale u mne to nechávám na spínači 10min zapnutý a od okurek , paprik atd, k rozdělovníku vody mi jde kolem nich dvě hadice a ne 1x 15-30 m to na konci už moc nefunguje i když to má tlak . ted zkouším jiný hadice takový https://www.hornbach.cz/p/prusakova-zavlazovaci-hadice-ty9315-delka-15-m/6741237/ nemáte někdo s tím zkušenosti zdali jsou lepší než https://www.alza.cz/hobby/gardena-prusakovy-zavlazovac-d5348323.htm