Spojení hliníkových vodičů

Jak jsou ty dráty silné? Jinak WAGO a kontaktní pasta je standardní řešení, pro tenké dráty (do 16 mm^2) tu sotva vymyslíme něco lepšího.

Teď bych kecal, ale počítám něco okolo 2-2.5mm v průměru. Ptám se především také proto, že jsem se dnes setkal s názory, že wago svorka v případě kontaktu s alu může vyhořet. Ale nemám s tím osobní zkušenosti. Děkuji za radu.

Vyhořet může ale ta pasta by tomu měla zabránit. Mj. chrání před elektrochemickou korozí, že se tam nedostane vlhkost. Pružinová WAGO svorka zase kompenzuje creep (tečení) hliníku a deformaci způsobenou rozdílnou teplotní roztažností, čímž se riziko vyhoření zase snižuje. Dobře udělaný spoj bude prakticky úplně bezpečný, pro tyhle dráty je to úplně ok, jen nepoužij příliš velké svorky (se silnou pružinou) aby ten drát časem neuštíply.

Teď jsem z toho trochu zmaten. Jednak je to standardní řešení, které však může vyhořet bez použití pasty. Řekněme, že pastu použiji. Je toto řešení bráno z hlediska bezpečnosti jako akceptovatelné? Přeci jen budou vodiče zazděné a řešit za dva měsíce proč mi ve zdi vyhořela svorka nechci.

Děkuji,
Honza

Spojení dvou hliníkových vodičů wago svorkou s použitím pasty je zcela OK. Předpokládám, že svorka bude umístěna do standardní nehořlavé podomítkové krabičky a nebude zazděná "na dobytek" přímo omítkou.
Alternativně místo waga s pastou lze použít i obyčejnou šroubovací čokoládku, ale "starý typ" s plíšky pod šroubky. Pro dočasnou spolehlivou opravu, než bude komplet rekonstrukce, to zcela vyhoví.

Pokusil jsem se v žertovné nadsázce napsat, že bez pasty to může třeba za dvacet let vyhořet (už jsem viděl krabičky s hliníkovými dráty dělané "po staru", které byly celé zčernalé teplem a neměly daleko k požáru). S pastou bych se toho vůbec nebál.

Spoj hliny po vmačknutí skrutky do Al kábla je chránený pod touto styčnou plochou pred koróziu, teda sa hliník v spoji nerozpadá.

Na hliníkové spojenia musia byť špeciálne spoje. Napríklad meď s hliníkom v svorke je čistá smŕrrrť. Ideálna svorka by bola zase len a len celohliníková prípadne chrom-vanadiové, tuzexové, americké, kapitaľistické, západné protisociaľistické antikoro.

To, či si videl je chyba preťažtovania kabeláže vysokým odberom prúdu, na ktorý nie sú hlinené vodiče stavané, prípade sú situované vo vlhkom priestore v nevhodných krabiciach.

V bežnom domácom, celoročne okurovanom interiéri s bežnou vlhkosťou, Al pod krabicami nekoroduje. Aj po dvadsiatich rokoch je odbužírkovaný kábel lesklý.

Lenže v tom čase, za obdobia "zľatých komunistov", sa robila čistá partizánčina, čo sa ukradlo, čo sa vykšeftovalo za flašku.

Preto dole píšem, ako sa dá horúcim, roztopeým asfaltom dokonale ochrániť takýto odbužírkovaný Al spoj, aby vydržal takmer večne.

Není to úplně tak. Problém hliníku je creep, jinak řečeno, šroubky se musí každých pár let dotahovat, jinak narůstá přechodový odpor, roste teplota spoje, ten se zahřívá, creep se urychluje a tímto jest zavedena kladná zpětná vazba a krabička jednou vyhoří i při jinak dovoleném proudu. Tohle právě řeší ty WAGO (nebo jiné pružné svorky), případně u větších průřezů vodiče nalisované koncovky (to se používá pořád, pro silové kabely).

Koroze hliníku dotýkajícího se mědi je druhá věc, v suchu se jí nedaří a když se spojuje měď s hliníkem "přes železo" nebo přes podložky Cupal, je tento problém zažehnán. Ale dá se jí dobře zabránit i různými formami ochrany před vlhkostí, ať už různé izolace, nátěry, kompaudování (ten asfalt), vazelínové spojky nebo ta pasta namatlaná do svorkovnice.

Nejsem elektrikář, ale někdy před 40 lety jsem se bavil se starým elektrikářem a ten povídal, že když se za jeho mládí (před II. světovou válkou) začal používat jako vodič hliník, tak se každé očko zabrušovalo (aby tam byla ploška) a musela se pod hlavičku šroubu dávat podložka.

Hlina v suchom interiéri nekoroduje do tej miery, aby sa časom absolútne rozsypala na biely práčok so stratou kontaktov. Ideálne je spojenie pod stálym tlakom pružiny na kontakty.

Dokonalé ošetrenie odbúžírkovaných káblov a spojov pred vlhkosťou sa dá docieliť jedine pod horúcovzdušnou, 2kW 230V/50Hz pištoľou, nahriatím spojov spolu s nahriatím malého množstva asfaltu v kovovej nádobe a následne jemným maliarskym štetcom horúci asfalt naniesť na obnažený metal hliníka ako aj spojku, aby pod teplom prúdiaceho vzduchu z pištole asfalt dokonale zatiekol do spojky čím sa vytvorí po zaschnutí vriaceho asfaltu dokonalá, stabilná, nepriedyšná ochrana, film pred vlhkosťou. Takýto spoj môže stáť nainštalovaný roky v 99,9% vlhkosti, večne orosený pod kondenzom vodných pár, slabých kyselín, ba priam namočený vo vode. (Len prípadná rozborka tohoto miesta bude problém, inštalatér by sa zasvinil, jedine odcvaknúť kabeláž a nadstaviť nové koncovky).

Velice dobré skúsenosti mám so stuženou, transparentnou silikónovou vazelínou určenú na elektrické kontakty:
https://www.hartes.sk/obchod/mastersil-silikonova-vazelina-50ml-30900601/

Je vodeodolná, vododpudivá, nepodlieha rozkladu, neničí, neleptá gumu ani PVC materiály, nekoroduje, je číra, bez chuti, zápachu, potravinársky nezávadná, dala by sa konzumovať natretá na chlebíček bez ujmy na zdraví. Vhodná na mazanie veškerých vodovodných zvrškov, kartuší pákových batérií, závitov na vodné filtre, elektrické kontakty, elektrické spoje apod.

Ono taky hodně záleží na to, k čemu ty vodiče vedou, co napájejí a tedy jaké bude zatížení toho spoje. Pokud jde o přívod pro nějaké světlo, případně ke spinači pro světlo, zatížení je minimální a pravděpodobnost "vyhřátí" a vyhoření spoje jej rovněž minimální. Ovšem pokud by šlo o zásuvku, případně o počátek i světelného okruhu s větším zatížením, pak je situace podstatně jiná. Třeba pro zásuvkový okruh jištěný 16 A jištěním (jističem, u starší instalace třeba ještě i pojistkou), může tímto spojem téct poměrně vysoký proud a nebezpečí poruchy spoje se dá daleko více předpokládat. Jinak, řešení i podle mne, by bylo spíše dobré tou starší "lamačkou" (bakelitová s přítlačným plíškem). Ale i na Wago s pastou by neměla být problém. No a každopádně v krabičce pod omítkou, třeba i jenom v nízké "panelovce" s víčkem. Předpokládám, že jde o klasickou zděnou stěnu a omítnutou (ne obloženou dřevem). Pokud by šlo o "estetiku", tedy že by "móóóc" vadilo kdyby byla vidět, tak ji přetáhnout minimální vrstvou akrylového (malbou přetíratelného tmelu), ale předem si někde dobře poznamenat (souřadnicemi), kde je umístěna, pro případ, že by přece jenom došlo k poškození spoje. Ale opět zdůrazňuji, velmi podstatné je, jakým proudem a jak často bude spoj zatěžován.

Moc Vám všem děkuji. Myslím, že jsem si udělal představu, jak by takový spoj měl vypadat. Spojím to dočasně čokoládou staršího typu. Někdy v červenci pak nastane samotná kompletní rekonstrukce el.

Ještě tedy jednou děkuji a téma označuji za vyřešené