Není to úplně tak. Problém hliníku je creep, jinak řečeno, šroubky se musí každých pár let dotahovat, jinak narůstá přechodový odpor, roste teplota spoje, ten se zahřívá, creep se urychluje a tímto jest zavedena kladná zpětná vazba a krabička jednou vyhoří i při jinak dovoleném proudu. Tohle právě řeší ty WAGO (nebo jiné pružné svorky), případně u větších průřezů vodiče nalisované koncovky (to se používá pořád, pro silové kabely).

Koroze hliníku dotýkajícího se mědi je druhá věc, v suchu se jí nedaří a když se spojuje měď s hliníkem "přes železo" nebo přes podložky Cupal, je tento problém zažehnán. Ale dá se jí dobře zabránit i různými formami ochrany před vlhkostí, ať už různé izolace, nátěry, kompaudování (ten asfalt), vazelínové spojky nebo ta pasta namatlaná do svorkovnice.