Správný tlak expanzky a soustavy (topení)

Jedno patro nebo dvě?

Jedno patro (přízemí + patro)

Tak ta první varianta byla správná.

A je normální, že tlak o tolik vzroste? Kotel je nastaven asi na půlku, takže neohřívá na maximum.
Mám vodu dopustit zpátky na 1 bar za studena nebo to mám nechat?
Díky

https://forum.tzb-info.cz/132818-spravny-postup-natlakovani-expanzni-nadoby

Odpověď na mojí otázku jsem se tam nedozvěděl. Tlak tam prý vždy býval za studena kolem 0,9 baru a po zahřátí stoupnul na 1 bar. Takže stoupnul jen o kousek.

Teď je tlak za studena cca 0,7 baru a po zahřátí 1 až 1,1 baru. Tlak v expanzce jsem měřil a je tam 0,8 baru.

Teď mi jde o to, jestli to tak mám enchat (topení topí a vše se zdá v pořádku) nebo mám dopustit vodu za studena na 1 bar, s tím, že po zahřátí tam bude 1,3 baru.

Snad někdo poradí. Díky

Furt málo, tlak pri normálnom fungovaní kotla musí byť v sústave od 3.5 bar v chladnom médiu po 4.5bar pri 90°C na takto nastavenom kotli.

V tomto prípade patričného tlaku s núteným obehom nevznikajú na ohrevnom výparníku ani na ohrevných špirálach vzduchové bublinky, ktoré časom zavzdušnia radiátory a obeh na najvyššom bode.

Pravda, ak máš pevnú obehovú sústavu (nie z potrubia vyrobené z PVC poddajných, rozťažných žuvačiek)

V expanzce by mělo být za studena cca 1/3 vody(dá se zjistit poklepáním), takže tlak v topení o něco více než na co je natlakovaný vak v expenzce. A tlak v topení by měl být o něco větší než tlak vodního sloupce v topení (10m vodního sloupce = cca 1bar). Vak expanzky se měří tak aby na něj nepůsobil vodní sloupec topení.

V expanzce by mělo být za studena cca 1/3 vody

Mohu vědět proč?

Jaký máš kotel? I kotel na plyn může mít vlastní ex. nádobu.
Potřebuje kotel k fungování správný tlak v soustavě?

1. Ex. nádoba se s vypnutým topením odpojí uzavíracím ventilem od vytápěného okruhu.
2. Z ex. nádoby vypustit vodu vypouštěcím ventilem.
3. Vypouštěcí ventil otevřený a tlakujeme nádobu na předepsaný tlak ex. nádoby - kontrola membrány a kontrola ex. nádoby na obsah vody.
4. Uzavřít vypouštěcí ventil.
5. Otevřít uzavírací ventil mezi ex. nádobou a vytápěným okruhem.

Kotel je Destila DP 25. Správný tlak k fungování podle mě nepotřebuje. Žádný uzavírací ventil u expanzky nemáme.

Můj postup byl takový, že jsem otevřel odvzdušňovací ventil v patře a čekal jsem dokud nevyteče voda (rychlejší možnost by asi byla vypustit vodu ventilem přímo u kotle), pak klesnul tlak v soustavě asi na 0,15 baru. Poté jsem vzduchem natlakoval expanzku na 0,8 baru, zavřel v patře odvzdušňovák a připojil k ventilu u kotle hadici a natlakoval soustavu na 1 bar. Pak jsem zapnul topení (na stupeň 3 ze 6) a tlak po zahřátí stoupnul na 1,3 baru a nakonec jsem ještě topení odvzdušnil.

Tak jestli to takhle jde

Nejde. Jak jsem psal, měřit tlak ve vaku expanzky bez tlaku sloupce vody v topení (pokud není uzavírací ventil na exp. tak vypustit vodu z topení). Pokud je výška topení např. 10 m tak tlak vaku v expanzce 1 bar. Napustit topení, odvzdušnit dotlakovat na cca 1,2 bar. Tlak teplé vody v provozu je se odvíjí od velikosti (objemu) expanzky a objemu vody v topení. Na to jsou pak tabulky výrobců kterými by se měli topenáři řídit.

https://vytapeni.tzb-info.cz/tabulky-a-vypocty/60-vypocet-objemu-tlakove-expanzni-nadoby-pro-vytapeni

Podle mne by to mohlo být OK. Vypouštět vodu ze systému ventilem přímo u kotle je zbytečné a dokonce nežádané (v systému, z hlediska případné vnitřní koroze (kotel, ocelová tělesa), ponechávat, pokud možno, stále původní vodu, případně doplněnou o antikorozivní přípravek a měnit ji minimálně). Pokud po odvzdušnění byl tlak na manometru 0,15 baru, je dost divné, při jednopatrovém systému by měl být poněkud vyšší (pokud není manometr výše nad kotlem). 1m vody je cca 0,1 baru.
Osobně, pokud dělám občas kontrolu a nastavení před sezonou, tak je možné, při jednopatrové budově (rozdíl hladiny přízemí-kotel/nejvýše položené těleso 1.patro- cca 4m), vypustit vzduch z expanzky, pak dopustit vodu do systému (odvzdušněním na nejvýše položeném radiátoru (případně i u radiátorů/těles umístěných na samostatných bočních větvích) takže dobře odvzdušnit celý systém. Tlak na manometru u kotle/na kotli by měl být cca 0,3-0,4 baru. Pak všechny odvzdušňováky uzavřít a natlakovat expanzku vzduchem tak, aby na manometru byl cca 1 bar. A při zahřívání se pak tlak zvedá, podle konkrétní teploty (může být rozdíl 0,1-0,3 baru). Pochopitelně rozdíl tlaku, při změně teploty, záleží také na velikosti (obsahu) expanzky (při větší méně, při menší více) a rovněž na obsahu vody v celém systému. V případě poklesu tlaku na manometru, v průběhu sezony (nějaký únik vody, případně potřebné odvzdušnění), pak pouze dopustím vodu opět na tlak na manometru na těch cca 1 bar "na studeno".
Ještě dodatek. Pochopitelně je důležité, aby byl vak v expanzce v pořádku. Pokud by nebyl a expanzka byla plná vody, rozdíl tlaků při zahřívání by byl podstatně větší (vzduch by jej neeliminoval). A že je vak porušen a jeho vzduchový prostor nejde samostatně tlakovat vzduchem, se pozná, že při tlakování expanzky vzduchem se zavzdušní honí tělesa.

V celé diskuzi mi chybí jedna informace: kde je expanze umístěna. Protože už jsem viděl jak dole u kotle, tak v nejvyšším bodě nahoře (místo původní otevřené).

Je celkem jedno, kde je umístěna expanzka, důležité spíše je, kde je umístěn manometr. A přívodní potrubí k ní bylo možno odvzdušnit.

Expanzka je v přízemí nad kotlem a manometr je vedle expanzky, tj. asi 1 m nad kotlem. Proto podle mě poté, co přestala téct voda z odvzdušňováku v patře, ukazoval manometr cca 0,15 baru - to by odpovídalo výšce manometru nad kotlem.

Ne, tlak na manometru ukazuje výšku "vodního sloupce" nad ním . Takže by to mělo odpovídat výšce vodního sloupce od manometru k vrchu nejvýše položeného tělesa v patře, pokud je úplně odvzdušněno. A tak, pokud je výška kotle cca 1 m, manometr 1 m nad ním (výška stropu přízemí cca 2,5m - manometr 0,5 m pod stropem), tak vrch tělesa na patře by mohl být cca kolem 1 m nad podlahou. To cca +/- by, podle mne, mohlo odpovídat. Pokud by byl manometr přímo na kotli, tak by to odpovídalo 0,25 baru, tedy výšce 2,5 m nad kotlem. Ostatní, co jsem psal, na to celkem navazuje. Takže napustit systém vodou - odvzdušnit, zavřít odvzdušňovák a můžeš natlačit vzduch do expanzky i na ten 1 bar. A mohlo by to být OK. Mělo by to stačit. A ten "pendl" tlaků, při zahřátí vody, rovněž viz mé původní informace.

Díky za rady. Raději to celé polopatě shrnu a poprosím o odsouhlasení správnosti .

1) Za studena zcela vypustím vzduch z expanzky.
2) Otevřu v patře odvzdušňovák (voda by neměla vytékat, protože jsem vypustil vzduch z expanzky).
3) Začnu napouštět do systému vodu až do okamžiku vytékání vody z odvzdušňováku. Teď bych měl manometr nad kotlem ukazovat cca 0,3 - 0,4 baru. Poté zavřu odvzdušňovák.
4) Natlakuju expanzku tak, aby manometr nad kotlem ukazoval 1 bar.

5) Pokud tlak v budoucnu poklesne pod 1 bar, tak dopustím jen vodu.

K bodu 4: V tom případě mě vůbec nezajímá jaký tlak bude v expanzce?

Během sezony, pokud dojde k mírnému poklesu tlaku, dopustit vodu. Ale pokud by došlo, hlavně k radikálnějšímu "zavzdušnění" sytému, což by mohlo způsobit poškození vaku expanzky (přičemž by se ani nemusel moc změnit tlak v soustavě), pak (viz bod 5) ne. Nutné zkontrolovat expanzku. Pokud dojde, v případě dotlakování expanzky vzduchem (viz bod 4) k zavzdušnění systému (zjistíš v nejvyšším bodě a případně na odvzdušňováku ), pak je vadný rovněž vak expanzky.
Zda je vak expanzky OK zjistíš tak, že ji odvzdušníš, otevřeš odvzdušňovák systému na nejvyšším místě, nepustíš systém vodou, uzavřeš odvzdušňovák a natlakuješ expanzku. Pak po chvíli zkusíš odvzdušňovák na nejvyšším místě krátce povolit. Pokud byla soustava dobře odvzušněna, neměl by jít vzduch. Pokud by bylo vzduchu víc, dostal se do systému přes vadný vak expanzky.

Já jsem si doteď myslel,že podle Pascalova zákona se tlak v kapalinách a plynech šíří rovnoměrně všemi směry,takže pokud je manometr zapojený v uzavřeném topném okruhu,potom je úplně jedno.v jaké výšce je umístěný.Tlak musí být všude stejný.Jestli ne,tak mi vysvětlete,proč tomu tak není.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Pascal%C5%AFv_z%C3%A1kon

Pokud otevřeš odvzdušňovák a nemáš natlakovanou expanzku (soustava je otevřená), tak manometr ukazuje tlak vodního sloupce nad ním. Takže je takto možné i zkontrolovat (třeba u více pater) , do jaké výšky je systém naplněn vodou. 1m je cca 0,1 baru. Pak po doplnění vody, kdy začne téct z odvzdušňováku, nejvýše položeném, voda, se tento uzavře a natlakuje se expanzka, ćímž se v ní vytvoří vzduchová rezerva pro dilataci vody při ohřevu. A tím se zvedá rovněž původní tlak měřený manometrem. Ale tlak na manometru musí být vždy součtem tlaku vodního sloupce nad ním a přidaným tlakem do expanzky a zvyšuje se zahřátím vody (zvětšením jejího objemu).
To co tvrdíš, by platilo u plynu, který nevytváří, vzhledem ke své hmotnosti, v těchto konkrétních podmínkách, vlastní tlak ve sloupci. Voda, vzhledem ke své hmotnosti, vytváří hydrostatický tlak již sama od sebe.

Můj výklad viz i kopie z odkazu "ok".
"Působením vnější síly na kapalinu vzroste tlak ve všech místech stejně, ale rozdíly dané odlišnými hodnotami hydrostatického tlaku zůstanou. "

Expanse musi byt dole,pokud bude nahoře tak jsou tam uplne jine tlakove pomery

Však tazatel píše, že ji má dole, nad kotlem. Ale "teoreticky", mohla by být i nahoře, pouze tlak v ní by byl nižší o výšku vodního sloupce. Což by, podle mne, na její funkci nemělo mít žádný vliv. Teoreticky může být umístěna vlastně kdekoliv. Ale ano, většinou, tlaková, se umísťuje u kotle. Netlaková, u " samotížky", naopak zase vždy nejvýše v celé soustavě. A může být i na samostatném přívodu a vhodné je její napojení na vratné potrubí ke kotli a přímo za kotlem.

S timhle souhlasim

Furt sa tu dookola melie o nejakom ideálnom tlaku v uzatvorenej sústave kúrenia.

Expanzka má oddelenú vnútornú membránu so vzduchovým vankúšom, ktorá sa môže natlakovať vzduchom na správny protitlak alebo je expanzka nastavená, zablendovaná výrobcom na určitý protitlak za deliacou membránou.

Dnes sa už nerobí ÚK sa klasickou otvorenou expanzkou, prepadom v najvyššom bode sústavy apod. starožitnosti.

Preto je ideálne natlakovať celú sústavu na min.3.5 bar, aby nedochádzalo k prirodzeným stratám média v obehu, nedochádzalo k bublinkovaniu výparmi z vody nad horákmi vo výparníku alebo na el.špirálach, korózii v sústave z dôvodu vznikajúcej vodnej pary v obehu a tiež kvôli správnej funkcii obehového čerpadla, ktoré sa dnes nelisujú s hriadeľmi osadené na bronzových ložiskách, ale sú hriadele uložené v keramických puzdrách kvôli nízkej spotrebe napájania. Lenže nejaký pako sa tomuto stavu v obehovej sústave kúrenia trt rozumie, v riti bol, hovno videl hlavne, že ma hore napochytro mínuskoval.

Co tu pišes o tlaku 3,5 baru,kotle jsou na mensi tlak a pojistovaky jsou od 1,8 do 2,5 baru

Poistka pri lacných, bežných šuntoch kotloch učených pre lúzu, je 4bar.

Chcel by so vidieť natlakovanú sústavu (ak merám tlak v spodnom podlaží pri agregáte) vo viacpodlažnom r.d. finálny tlak 1,8bar meraný hlboko v pivnici či suteréne. V podkroví tzv. štvrtého podlažia by mali zavzdušnené radiátory lebo by nestačil zásobovať obeh. (Podľa platného Stavebného zákona môže mať klasický r.d. pivničné priestory, suterén, tri nadzemné podlažia a podkrovie. Zmeraj si výšku hydrostatického tlaku kvôli správnemu obehu)

Napríklad niektoré krajiny, Poľsko apod., majú v zákone situovať kotol na plyn spolu s expanzkou hore, kdesi pod "nebom" vysoko v podkroví v prípade, ak by "buchol" plyn, rozdrapilo by kotol, pretlak vody v ohrevnej nádrži, aby zmietlo tlakom iba ľahký krov strechy, nie vymietlo cugrunt okná s nábytkom v celej budove od suterénu s narušenou statikou muriva v prípade tlakovej vlny spôsobenej kdesi hlboko v pivnici.