Podle mne by to mohlo být OK. Vypouštět vodu ze systému ventilem přímo u kotle je zbytečné a dokonce nežádané (v systému, z hlediska případné vnitřní koroze (kotel, ocelová tělesa), ponechávat, pokud možno, stále původní vodu, případně doplněnou o antikorozivní přípravek a měnit ji minimálně). Pokud po odvzdušnění byl tlak na manometru 0,15 baru, je dost divné, při jednopatrovém systému by měl být poněkud vyšší (pokud není manometr výše nad kotlem). 1m vody je cca 0,1 baru.
Osobně, pokud dělám občas kontrolu a nastavení před sezonou, tak je možné, při jednopatrové budově (rozdíl hladiny přízemí-kotel/nejvýše položené těleso 1.patro- cca 4m), vypustit vzduch z expanzky, pak dopustit vodu do systému (odvzdušněním na nejvýše položeném radiátoru (případně i u radiátorů/těles umístěných na samostatných bočních větvích) takže dobře odvzdušnit celý systém. Tlak na manometru u kotle/na kotli by měl být cca 0,3-0,4 baru. Pak všechny odvzdušňováky uzavřít a natlakovat expanzku vzduchem tak, aby na manometru byl cca 1 bar. A při zahřívání se pak tlak zvedá, podle konkrétní teploty (může být rozdíl 0,1-0,3 baru). Pochopitelně rozdíl tlaku, při změně teploty, záleží také na velikosti (obsahu) expanzky (při větší méně, při menší více) a rovněž na obsahu vody v celém systému. V případě poklesu tlaku na manometru, v průběhu sezony (nějaký únik vody, případně potřebné odvzdušnění), pak pouze dopustím vodu opět na tlak na manometru na těch cca 1 bar "na studeno".
Ještě dodatek. Pochopitelně je důležité, aby byl vak v expanzce v pořádku. Pokud by nebyl a expanzka byla plná vody, rozdíl tlaků při zahřívání by byl podstatně větší (vzduch by jej neeliminoval). A že je vak porušen a jeho vzduchový prostor nejde samostatně tlakovat vzduchem, se pozná, že při tlakování expanzky vzduchem se zavzdušní honí tělesa.