Tlak v tlakovem hrnci

Vypadá to, že něco ke 3 Barům.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Papinův_hrnec

No a prave to se mě nejak nezda,to je dost vysoky vzhledem ke konstrukci těch hrncu.U Tescomy jsem nasel ze je to 0,5-0,8 bar a to se me zase zda malo ale asi to staci.Jinak to zadny vyrobce neuvadi,pouze nižší a vyšší.

Dobrý den,nebojte se konstrukce,pokud má hrnec průchozí odfuk a správnou přetlakovou pojistku.Materiál na hrnci pro srovnání s galuskou jízdního kola,která se fouká až dvanáct atmosfér a drží,což je tlak čtyřnásobně vyšší.

Ja nemam obavu z konstrukce hrnce spis me jde o to jak ktery hrnec dosahuje teplotu uvnitř neboli jak ktery vaří a ty rozdily jsou nekdy evidentni.

Pri teplote 120°C v hrnci sa otvára "odfuk" so závažím alebo ak je pod pružinkou.

Záleží od výrobcu tlakového hrnca. Sú hrnce stavané na teploty 180°C.

Osobne tento typ varenia absolútne zavrhujem, žrádlo páchne, nedýcha, nie je odvetrané, je zatuchnuté v tlaku, ako konzervy z výroby, či je to mäso, hydina, alebo zelenina.

Varím výhradne pri teplote max. do 90°C, voda nesmie vrieť, resp. iba dusím pri bežnej pokrievke hrnca. Chce to aj pri správnom guláši niekoľkohodinovú trpezlivosť, čas min. sedem hodín. Dokonca na dobrý hovädzí vývar zo špikových kostí je akurátna doba min.5 hodín. Na záver sa pridá na kostičky nakrájaná zelenina.

Pečiem v trúbe mäso detto, max. do teploty 85°C. Kačica, hus, morka, hydina, min. doba takéhoto pečenia je 5 hodín. Po zliatí vytopenej masti a tuku z pekáča, stačí otvoriť pekáč a osmahnúť hydinu na 220°C horúcim vzduchom na dobu cca 12 minút, kožičku do křupava do ružova, aby sa tuk a mastnoty na povrchu pod kožou neprepálili.

Vytopená masť z kačice pri teplote 85°C nie je prepálená, je nádherne voňavá vhodná na omastenie zemiakových lokší plnených hydinovou pečienkou, alebo makom.

V prípade duseného hovädzieho prí teplote 80°C v trúbe je doba dusenia min. 9 až 11 hodín.

Mäso pomaly dusené pod teplotou 100°C (70-85°C) nestráca na chuti, na prirodzenej vôni, nie je prepálené, je po tejto úprave zdravé.

No a tady nezbývá než souhlasit.

Samozřejmě,že ten s větším tlakem vaří dříve,nevím jak vy,ale toto jsem se učil na základní škole.Dnes máme internet kde se najde vše.

https://www.google.com/search?source=hp&ei=1CntXZmlA47fwQKYvanICw&q=var+vody+p%C5%99i+zv%C3%BD%C5%A1en%C3%A9m+tlaku&oq=var+vody+&gs_l=psy-ab.1.1.0l7j0i22i30l3.2495.7934..10136...0.0..0.308.1031.8j1j0j1......0....1..gws-wiz.....0..0i131j0i70i251.-9Ec5rSLQGI

Bejvávalo. Od dob, co se o naše blaho začala starat vševědoucí Evropská komise, nařizuje norma ČSN EN 12778 maximální přetlak v papiňáku 150 kPa (čili 250 kPa abs. za standardního atmosférického tlaku), čemuž odpovídá teplota syté páry 127 °C. Pro zajímavost, podle té normy se tlakové hrnce typově testují na přetlak 500 kPa a musí mít bezpečnostní pojistku s přetlakem nejvýše 300 kPa (a reálně mívají dvě různé bezpečnostní pojistky).

Já se ještě divím, že po omezení teploty vody v bojlerech nám nikdo nezakázal dosáhnout na vařiči bodu varu.

Tak po tehle odpovedi mam konecne jasno,a proto nekteri vyrobci to uvadeji primo na tom hrnci.

Takže 401863649899 má stejný tlak jako obyč tlakový hrnec? Vždyť to vypadá jako tank.

Pokud nemá CE, nebo má, ale falešné, tak může mít klidně i větší tlak. Rozhodně vypadá zajímavě

Zbytek je bohužel takový typicky "čínský", čili jakoby prodejce ani moc nechápal co prodává, nejsou správně uvedené základní parametry, fotka je mizerná takže ze stupnice manometru taky není nic vidět. Jestli to maximální nastavení záklopky na 15 pounds znamená maximální tlak 15 psi, tak je to asi tak 1 bar, což je méně než je limit podle EN.

To vypada jako kotlik pro parni strojek z 20 let minuleho stoleti ?

To jsou am. zavařovací hrnce, už 70 let (možná déle) tam není zvykem dvojí destilace masa a sterilují to v těchto "autoklávech".

Tak pak je to jasny ,je to na zavarovani masa protoze masova konzerva se pri vyrobe ohriva na 140 nebo dokonce160stupňů

Podle dostupného tlaku to s tou teplotou nebude tak žhavé.

Máš pravdu,při podrobnem zkoumani manometru a přepočtu na naše jednotkyto odpovídá i těm nasim hrncum.Ale to provedeni dela dojem že jde o vyssi tlak.Ona to ale bude sto let stara osvedcena konstrukce.Kdyz v Americe mely tyhle hrce tak tady se varilo v kotliku na ohnisti.

Marginálne: Máš drevenú hubu ak varíš pre seba a svoju rodinu pod tlakom, ako v konzervárniach v prípade, ak nie si v časovej tiesni nakotiť sa ako prasnica obratom, v priebehu 20-minút od počatia varenia žranice priamo z vriaceho, klokotajúceho sa pokrmu na servírovacom podnose.

Už sa tu opakujem, môj iný známy, detto kšefrár, šmelinár ala eštebácka mafia s.r.o., s importovanými kastrólmi a kuchynským riadom, mi v roku 1993 ponúkol extra špičkové "hnoj" papiňáky s rôznymi povrchmi vnútorného, varného objemu žranice, okrem bežného antikoto, smaltu, titanu, silikónu, kremeňa, ale odborne konštatujem, takto prípravné jedlo je vhodné akurát pre armádu, muklov v čase mobilizácie.

Osobne pečiem iba v čírom kremeni - skle, dusím a varím na leštenom antikore pri nízkych teplotách pod bodom varu. Chce to špičkový, indukčný šporhelt so snímačom tepla v kastróloch. (Pri príkone 80W na plotňu s špeciálnym dnom, bežne uvarím chutný pokrm, čo je jedna bežná vláknová žiarovka).

Detto upečiem v izolovanej trúbe s termickým predným sklom hydinu.

Bežne vec riešim takéto pomalé varenie časovým spínačom, aby bol pokrm v čase obeda hotový, udusený, upečený. Iba sa na záver pridajú ingrediencie, zelenina, prípadne sa zleje výpek, aby sa "kožička osmahla" do ružova, do křupava.

Tak se rovněž přidávám do "diskuse". "Výtah" z netu:
"Papinův hrnec je silnostěnný hrnec sloužící k vaření za vyššího tlaku (280-300 kPa), než je běžný atmosférický tlak. Vyšším tlakem se dosáhne vyšší teploty vaření (120 °C až 130 °C, teplota varu vody za normálního tlaku je asi 100 °C), a tím i rychlejšího uvaření pokrmu. Též chuťové vlastnosti pokrmu mohou zůstat v uzavřené nádobě výraznější. Jmenuje se po svém vynálezci, francouzském matematikovi a fyzikovi Denisu Papinovi, jenž jej poprvé sestrojil roku 1679.

A co se týče tlaku a závislosti teploty, tak při pokusech (viz další článek na netu) z křivky odečteno, že při tlaku 200 kPa (což je zhruba dvojnásobek tlaku atmosférického, vře voda při 120 st.C. Což je zřejmě přibližný tlak (a teplota), jenž se v "tlakáči" využívá.
A s názorem Nudy a Kenava nesouhlasím. Co se týče chutí vařeného produktu, viz výše a i vlastní zkušenost. Nikdy mi z tlakáče maso nesmrdělo, pokud tedy už nebylo zkažené dříve. A nebylo je tedy nutno "odvětrat". I když zastáncům "pomalého vaření" jejich "technologický postup" neupírám. "Proti gustu, žádný dišputát".

Co se týče vaření v tlakovém hrnci, tak v současné době jsou, podle mé vlasntní zkušenosti, velmi praktické automatické elektrické tlakové hrnce (AVAIR, SwissHome, Delimano a podobně). Vaří rychle, úsporně, neupouští žádnou páru, takže se právě chutě z produktu nevytrácí, (tlak vypíná topné těleso) a má podstatně více zabezpečovacích prvků proti přetlakování (včetně klasického přetlakového ventilu), z čehož mají některé hospodyňky, u běžných "papiňáků", "panický" strach.
A vzhledem k možnosti naprogramování různých času vaření (odečet se spouští až po natlakování, takže nesouvisí s množstvím obsahu v hrnci), možnosti odložení vaření a po uvaření pak přechod na přihřívání, je velice praktický. V současné době již na vaření a dušení čehokoliv (polévky, přílohy, masa, zeleniny), nepoužíváme vůbec sporák. Na sporáku již většinou pouze smažení.