Paralelní zapojení dvou autobaterií
Dobrý den. Mám starou autobaterii (12V 61Ah), která byla už dřív používaná v autě, ale teď ji používám pro solární systém (12V 50W). Koupil jsem si novou baterii (12V 45Ah) a nevím, jestli když je paralelně zapojím, tak např. jedna z nich se zničí nebo něco podobného. Takže se chci zeptat, jestli tímto zapojením se nic špatného nestane.
Spojování baterií je dost problematické, pokud nejsou shodné co do konstrukce, kapacity i opotřebení. Pokud se spojí naprosto stejné, nové baterie a takto jsou provozovány, je to možné. opotřebované baterie mají rozdílný vnitřní odpor a proto při nabíjení i vybíjení se chovají jinak - v paralelním zapojení (jedná se ve skutečnosti o sérioparalelní zapojení článků) se jedna baterie nedostatečně nabíjí a druhá nadměrně vybíjí.
NEDOPORUČUJI - zničíte si tu novou
Nemaj obavy, v prípade Pb sa akurát vyrovnajú napätia na svorkách. Solár na tvoj jeden panel je úplne nežný "hovňousek". (predpokladám max. 17V na výstupe)
V prípade paralelného nabíjania zostavy rozličných batérií je nutné postupovať obozretne, neprekročiť nabíjací prúd (A, mA) výsledného nabíjacieho prúdu baterky s najnižšou kapacitou v Ah v reťazci.
Napätie pri 12V sústave vedľa seba (paralelne) nabíjacích batérií nesmie prekročiť (merané na svokrách) počas nabíjania 16,65V, čo je hranica plného nabitia jednotlivých článkov baterky, ako aj zostavy paralelného spojenia bateriek v sústave pri 20°C teploty okolia.
Max. napätie na svokrách počas nabíjania do 17,3V pri bezúdržbových je možné zvýšiť pod teplotu 0° - 15°C.
Baterky napájané vysokým prúdom(A) po ich nabití nad hranicou 14V merané na svorkách začnú silne splynovať , vrieť, čím sa odparuje voda, deformujú jednotlivé dosky.
Takže nevadí, že má každá jinou kapacitu a že je jedna stará a jedna nová?
Pokud bude mít ta stará načatý článek, dokurví ti tu druhou.
Není lepší koupit novou, třeba 100 Ah a nelaborovat s tím, co se stane když.....
Nová v Kelly stojí 3500 korun (95 Ah) a pokud poprosíš někoho známýho, kdo tam má registraci, vyjde tě na 1600 Kč.Je to sice Starline, ale v našem vozovém parku jich máme několik, drží už šestým rokem.Třeba taková stříbrná Varta má životnost tři roky.
Počítej ale s tím, že olověné akumulátory ti moc dlouho nevydrží, pokud nebudeš hlídat jejich vybití na určitou mez.Pod 12 voltů začne sulface článků a baterka půjde do kopru.
A to asi nedokážu nějak poznat, že?
Každý solidní autoservis vlastní tester akumulátorů.Za pár desetikorun ji otestujou.
Ale vlastně co je mi do toho.
A navíc bych chtěl koupit nový panel, takže na baterku mi asi nezbyde.
Když nemáte peníze na "jednu autobaterii" proč plánujete nákup dalšího fotovoltaického panelu???
Protože za 3600 Kč bych si mohl koupit 150W panel a ještě by mi zbylo 400 Kč.
Co se týká nabíjení, olověné se nabíjí do 0,1C (pro 61Ah proudem do 6,1A, 45Ah proudem do 4,5A)
Tvůj systém při 50W dá 4,1A a to musí být ideální slunečné počasí. Takže klidně s ním můžeš přímo nabíjet jakoukoliv z těch tvých baterií.
12V baterie má v nabitém stavu bezpečné napětí 14,4V. Pokud bys to přešvihnul, tak baterii zničíš. Rozhodně se neřiď radou, kde přes 17V je nabitá baterie. Najdi si datasheet ke své baterii.
U toho fotovoltaického systému bývá obvykle nějaký MPPT charge controler, který si nabíjení při nastaveném správném typu baterie ohlídá.
Olověné baterie mají využitelnou kapacitu asi 30% své jmenovité kapacity. Hlubší vybití pod 70% baterii zkracuje život (zkrauje se počet cyklů). Gelovky určené pro fotovoltaické systémy (hlubokovybíjecí) umožňují jít při vybíjení až na 50% kapacity.
Vím, že můžu nabíjet jakoukoliv z nich. Tak to teď taky dělám. Ale můžu je teda zapojit paralelně? A MPPT nemám. Jen PWM regulátor.
Doporucil bych koupit nejaky levny cinsky mppt charger. Z panelu dostanes mnohem vic energie, než když je zapojis přímo na spotřebič.
Já ho mám napojený přes PWM regulátor.
Osobně mám názor shodný s mirektatrou. Paralelní spojování baterií různého typu, nebo stavu, je vždy problémové. Napětí, versus kapacita, se snaží srovnávat a pak výsledná kapacita není prostým součtem obou. Pouze baterie shodného typu a rovněž stavu mohou být užívány paralelně bez problémů. Ale pokud dojde i u některého článku (případně baterie) k problémům, rovněž se to projeví na celém systému. Toť aspoň můj názor.
To vše je pravda. Otázkou je, k čemu to chce používat. Pokud neřeší nic důležitého, tak by nemusel být rozdíl baterii tak kritický.
Dá se to dořešit třeba použitím Schottkyho diod (nebo obdoby s co nejnižší ztrátou napětí na přechodu), aby zajistil, že se mu nebude vracet proud z jedné baterie do druhé.
Systém používám hlavně pro napájení měniče napětí, který napájí můj notebook (měřil jsem odběr notebooku - 100W)
Zeptám se....jaká je ekonomická výhoda napájet solárním panelem akumulátor, ze kterého vyrobím se značnou ztrátou přes měnič 230 V, a napájím tím notebook???
Jen se ptám.
Dobíjení solárním panelem funguje i v případě, kdy nejsi k akumulátoru připojen.
Můžeš to mít na chatě, průběžně se ti bude dobíjet akumulátor a ty pak budeš večer pařit na notebooku
Tak nevim, problémové je spíš sériové spojení.. a to jakýchkoli článků. Ty s lepší kondicí dorazí ty slabší a dokáží je až přepólovat. To u paralelního spojení nehrozí.
(Samozřemě 12V autobatrie je už sama sobě sérové zapojení článků) Ale, jestliže není jedna baterie vyloženě v háji tím způsobem, že by se extrémě samovybíjela,
tak není vůbec důvod, aby jedna zničila druhou! To mi tady prosímvás nějak fyzikálně vysvětlete, vy co tvrdíte opak.
Samozřejmě se musí propojit ve stavu s co nejstejnějším potenciálem, ale pak už vůbec žádný problém není. I kdyby byla jedna úplně KO, tak si to
představte tak, že tam máte paralelně připojené nic.. nic do něj nenateče a nic nedá. Ale to je celé. Té zdravé je to fuk.
Batéria občas odíde jedným článkom do skratu. V prípade paralelného zapojenia by to bol prúser aj pre druhú batériu. Inak súhlas.
Teď jsem mu to chtěl napsat. Pokud má jedna napětí 10 V, případně ještě nižší, tak jsou články zkratovány a další dobrou paralelní baterii okamžitě vyvíjí. Naopak pokud jsou v sérii, dojde akorát k poklesu celkového napětí. V případě přerušení jednoho článku, ať už v paralelní kombinaci, nebo i v sériové, tak se to na dobré baterii (bateriích) nijak neprojeví. Pokud je to paralelně, sníží se pouze kapacita, pokud sériově, ta z nich nejde žádný proud, není napětí na výstupu. Ani jedno neohrozí nijak dobrou baterii.
Ovšem stále platí, že pokud jsou baterie s rúzným stavem pospojovány paralelně, vždy dochází k dorovnání napětí na hodnotu té nejhorší, čímž je pak ovlivněna celková kapacita celé sestavy. Pokud jde o zapojení sériové, pak to ovlivní rychlejší pokles napětí, vlivem nižší kapacity těch horších.
Já jsem to nakonec vyřešil tím, že jsem postavil 12.8V 126Ah LiFePO4 baterii. Pak jsem přidal panely, baterie nestačila a nyní mám 280Ah LiFePO4 baterii, panely, které dohromady dávají kolem 1.6kW, 3kW měnič s čistou sinusovkou a ovládání čtyř regulátorů a SmartShuntu od Victron Energy přes VRM portál díky Raspberry Pi. Funguje to už tak rok a zatím bez problémů. A k těm autobateriím - ty dvě nové tak po roce odešly (měl jsem je paralelně) a ta stará Varta, která byla nějakou dobu zapojena samotná, stále funguje.
A já jenom dodám, že žádný olověný ca/ca aku do auta nemá 14V ale 12,7V je maximum. A to platí pro všechny pb auto aku.
Případnému zájemci to rád změřím po nabití nabíječkou Ctek mxs 3.8.
A je pravda že pod 12.4V hrozí sulfatace. Bohužel takové jsou dnes pb aku.
Tady budu trochu oponovat. Spojování baterií je více či méně problematické. Ale právě u olověných je problematické nejméně.
Je to tím, že napětí na baterii téměř dokonale vyjadřuje stupeň nabití. Rozdíly v napětí plně nabité bateie podle různých typů jsou jen malé a znamenají jen procenta hodnoty baterie. Dokonce i nová a opotřebovaná baterie má téměř stejné hodnoty napětí ve vztahu k nabití a vybití. Z toho lze odvodit, že lze bez problémů spojt například 100Ah baterii, s baterií třeba 5Ah. Napětí je u nich vzájemě svázáno, nemůže tedy dojít k většímu vybití slabší baterie, napětí bude stejné se silnější. Chová se to stejně, jako různé spojené nádoby s vodou, udržují stejnou hladinu. Při odběru dá větší nádrž více vody, nenší méně v poměru velikosti, to samé, při plnění - nabíjení.
Pokud jsou rozdílné baterie zcela v pořádku, mají i vnitřní odpor přibližně podle kapacity. Tedy větší baterie menší odpor a naopak. Nabíjecí proud se tím rozdělí v tomto poměru. To samé platí pro vybíjecí proud.
Problém s rozdělením proudu by ale mohl nastat, kdyby jedna baterie byla natolik opotřebovaná, že by měla velmi zvýšený vnitřní odpor. Potom by druhá baterie částečně přebírala zátěž, i nabijecí proud za druhou baterii. Ale i tak by se napětí vyrovnávalo. Je ovšem otázka, jestli takovou velmi opotřebovanou baterii použít.
Opět pro představu. Dvě spojené nádoby jsou propojeny potrubím. Z spojení je výtok. Jeden vývod z nádrže ale zmenšíme na třeba padesát procent (to je ten vnitřní odpor baterie). Odebíráme vodu. Při malém odběru se neprojeví nic. Hladiny obou nádrží zůstanou stejné. Ale pokud budeme odebírat velké množství vody, přiškrcení vývodu jedné nádrže způsobí, že bude odběr větší z první nádrže a hladiny se rozhodí. Ale po ukončení, nebo snížení odběru se vzájemně hladiny zase vyrovnají. (u baterií se ale uplatní ztráty dobíjením baterie v horším stavu, proto není vhodné spojovat baterie s příliš rozdílným vnitřním odporem - opotřebením. Pro ale malé odběry to tolik nevadí).
Stejně jako spojené nádoby se chovají baterie.
Z toho lze usoudit. Pokud jsou baterie v dobrém stavu, nejsou kriticky opotřebované, tak je lze spojit téměř bez omezení.
Je vhodné zjistit jestli některá baterie netrpí neúměrným samovybíjením, což by způsobilo vybíjení i ostatních baterií. Ale taková baterie je vadná celkově, nemá cenu ji použít. Nelze samozřejmě použít baterii s vadným , nebo dokonce zkratovaným článkem. Zkratovaný článek by způsobil i zničení celé sestavy.
Příklad: Ve staré š stodvacitce jsem měl baterku která byla ve stavu, že nastartovala, ale tak dvakrát. Pokud jsem ujel po startu třeba je kousek a zastavil, podruhé ještě nastartovala, ale potřetí už ne. Měl jsem baterii z inv. vozíku. Ta měla kapacitu ještě asi 30Ah, ale při malém odběru. Nastartovat nedokázala, nedala takový proud. Tu baterii jsem paralelně přípojil k původní. Jezdil jsem tak na to víc jak rok. Proud pro start dodala vždy první baterie a z kapacity druhé baterie se znovu oživila i bez následné jízdy.
Desítky let provozu spousty náklaďáků PV3S, Tatra 111, Škoda 706R a dalších s paralelně propojenými akumulátory (do serie se přepínaly pouze při startování) u kterých se vesele a zcela běžně jednotlivé akumulátory měnily ti dávají za pravdu.
Dobře, teda ty dvě baterie (novou a starou) spojovat nebudu. Ale mohl bych spojit tu skoro nepoužitou 45Ah a úplně novou 74Ah? Obě jsou od stejného výrobce a obě mají 12 voltů.
45Ah: https://e-filson.cz/autobaterie/autobaterie-bear-power-12v-45ah-vyroba-rakousko.html
74Ah: https://e-filson.cz/bear-power/autobaterie-bear-power-12v-74ah-640a-vyroba-rakousko-filson.html
Obe baterky môžeš spojiť.
Objektívne:
Ak zdravé, plne funkčné Pb baterky s napätím 12V na svokrách paralelne spojíš napríklad s 800Ah alebo 50000Ah a viac so zdrojom pri 13V, vyrovná sa medzi článkami napätie bez ujmy.
Do 14V merané na svokrách, nie je možné poškodiť tieto vzájomné prepojené batérie pri neobmedzenom prúde v A, ani ak spojíš napríklad trakčné 10.000Ah/12V baterky s rôznou kapacitou v Ah s tvojou 45Ah.
dôležitý pojem:
(Rozdiel je výhradne pri nabíjaní batériíí, ak vinutie trafa z prímárneho 230V/400V, nemá striktne diferencovaný sekundár okresný na max. 12/14V).
Až nad 14V pri neobmedzenom prúde (A) začne elektrolyt vrieť, ničia sa články. Do napätia 13V môžeš pustiť do tvojej 45Ah milióny a viac Ampér bez ujmy.
Baterka sa chová nielen ako akumulátor, ale aj ako kondenzátor.
Preto sa nabíjacie trafá pre Pb 12V baterky vinú na sekundáre na výstupe výhradne 230V/18V, aby dióda v polvlne na seknudáre sekla vrchné napätie z 18V na polovicu, teda na DC=9V, čo dá za výsledok v konečnom meraní pri plnom nabití baterky merané na svorkách pripojenej baterky cca 17,35V.
V prípade fotofoltaiky by výstup na článok nemal presiahnuť DC=18V direct drive, aby sa 12V PB baterky neprebíjali.
Jedine, ak nie je zapojený v sústave fotovoltaiky menič z DC na AC.
Sú to bežné, ale pre laika časom pochopiteľné výpočty.
Vzhledem k tomu, že panely jsou napojeny na PWM regulátor, který nabíjí baterii do 14,4V a pak ji jen udržuje nabitou, myslím si, že s tímto by neměl být problém. A když už teda plně nabité jsou, odčerpávám elektřinu pomocí 300W měniče z 12V na 230V, kterým poháním notebook o spotřebě okolo 100W.