fotovoltaická elektrárna

Začni zde, ať zbytečně nepovídáme dokola to, co jsem popsal.
https://kutilska.poradna.net/articles/2755617-fotovoltaicka-elektrarna-cast-1
Případné dotazy pak můžeš směřovat přímo do diskuze pod kapitolami článku nebo sem.

Co mi, ve Tvém rozboru realizace fotovoltaiky, ve Tvém případě, trochu chybí, je propočet návratnosti investice. Ta by byla asi zajímavá. I při té dotaci.
Co se týče reakce Prezdiky, sice s tímto moc nesouvisí, ale i z mého hlediska, jsou veškeré dotace "svinstvo". To i v návaznosti na současné dotace "zelená úsporám", "kotlíkové dotace", dotace na "nádrže na dešťovou vodu" a další. Nevidím důvod, proč by měli být zvýhodňováni jedni, kteří na tyto dotace "dosáhnou", ať už jakýmkoliv způsobem, oproti ostatním ( a na jejich "úkor"), kteří je nedostanou a musí si vše zaplatit sami. A to se netýká jenom "občanstva", ale rovněž "podnikatelských pobídek" pro zahraniční firmy (ne našich), které jsou oproštěny, po určitou dobu (nyní snad ještě těch 10 let) od placení daní a zvýhodňovány i dalšími způsoby. A doplácíme na to my všichni. A jediná výhoda je, že u nich můžeme, za podstatně nižší platy než jsou u nich, pracovat. A pokud budou muset začít platit, přesunou se dál na východ.
Vždyť jde (velmi zjednodušeně) o podobné praktiky, které byly provozovány kdysi za "totáče", na příklad v trámci tehdejších rekreací ROH. A jak toto bylo po devadesátém napadáno a likvidováno. A dnes je toto,v podstatně "sakra" větším rozsahu a částkách.
Ale promiň, to jsem trochu ujel od základní otázky. Opravdu by mne zajímala spíše ta návratnost, pokud jsi ji nějak počítal.

Co se týká návratnosti, o té je poslední kapitola. Abych mohl uvést nějaké reálné hodnoty, potřebuju čas - minimálně celý rok, abych mohl srovnat spotřebu před tím, náklady a úspory. Takže na konci tohoto roku (minimálně koncem června, kdy jsem prošel revizí a začal dodávat přebytky do sítě) už budou reálné hodnoty.
Na začátku března můžu zveřejnit další vyúčtování za elektřinu, které bude poměrně zajímavé - únor je pro fotovoltaiku docela příznivý, i když jsou dny ještě krátké.

Návratnost bude při současných cenách hodně dlouhá. Schválně píšu při současných cenách, protože podle mne ceny energií porostou hodně nahoru. Promítnou se do toho ceny okolních států - rušení jádra v Německu atd.

Co se týká dotace, je to takový rýžovačka pro firmy, které to realizují. Pro mne jako koncového zákazníka je to s dotací o levnější, než kdybych to řešil bez dotace, ale rozhodně ne o celou dotaci.

Jedine v prípade, ak si mimo civilizácie bez možnosti pripojenia na verejnú sieť na slnečnej samote. Alebo ak celý HW reťazec môžeš odpísať z daní. V opačnom prípade nebrať.

Tohle bereš z jakého pohledu? Z pohledu návratnosti? Pak máš při současných cenách pravdu, návratnost je dlouhá.
Ale to je jakékoliv dodatečné vylepšení domu. I to blbé zateplení polystyrenem se ti vrátí až za spoustu let, pokud rozpočítáš, kolik jsi do toho dal a kolik tím ušetříš. Stejně tak výměna oken, zateplení stropu, ...

Z tvého pohledu vlastně nic z toho nemá smysl dělat, protože se to nevyplatí.

No, podle zkušeností, které popsal JaFi a další provozovatelé v poslední části, je to takové velké Tamagoči...

Proč Tamagoči?

Protože musíš počítat neustále s tím, že se o to musíš starat, že v budoucnu zdechne regulátor, že v budoucnu zdechnou akumulátory, že pro optimalizaci využití sluneční energie musíš koukat na to, jaké je počasí a jaké jsou zrovna aktuálně grafy a že když máš nabité akumulátory, tak se ti vyplatí jít pustit pračku a když jsou polonabité, tak je výhodnější si hodinu počkat....

Jakože jasně, nemusíš to dělat, ale pak z toho nedostaneš maximum a už tak mizerná návratnost se ještě prodlouží.

Manželka to neřeší vůbec. Peče večer chleba atd.
V současné době (únor) je akumulátor nabitý 7:45-11:00. Do druhého dne vydrží s 40-50% vybitím.
Současná spotřeba ze sítě je jen dorovnávání spotřeby měničem a pohybuje se ve stovkách Wh denně ve srovnání se spotřebou 7kWh+ za den.

Ale jo, to všechno beru. Ale nezapomeň, že to všechno funguje jenom díky tomu, že vzhledem k tomu, že svými znalostmi a schopnostmi pomáháš zcela zásadním způsobem výrobci to dodělat a dodavateli to celé uvést/udržet v chodu. A teď si představ barák někde na vesnici a v něm naprosto netechnická rodina, která si neumí na baráku ani vyměnit vypínač.

Takže, pokud jsou Tvé údaje pro Moase relevantní, tak počítám. Vaše denní spotřeba (třeba i provoz na veškerou fotovoltaiku) je 7 kWh. To je za rok 2555 kWh. A pokud počítám 1 kWh za cca 3,- Kč, pak náklady na el.ušetřenou za rok dělají 7665,- Kč. Paušální "platbu za jistič" nepočítám, tu zřejmě jakousi platit musíš. Takže návratnost by byla zhruba : 150000,- : 7655,- = 19,6 roků. A to pokud jsi "dosáhl"na dotace 50%. A nepočítám údržbu celého systému, případné opravy a pravděpodobnou výměnu některých komponentů (baterie). A rovněž Tvá výhoda, že jsi vše schopný sám obsluhovat, udržovat a opravovat, na což by si, většina běžných "smrtelníků", musela někoho volat, případně najímat.
A toť je tedy zřejmě konkrétní odpověď na tazatelovu otázku.
Čímž ale nechci snižovat Tvou aktivitu. I já mnohdy dělám věci, které jsou pro mne pouze zábavou a realizací, i když celkový výsledek nemusí být úplně výhodný.
Ještě dodatek.
Co se týče zateplování objektu (RD). Já jej dělal již v roce 1988. "Obalil" jsem náš, klasickou cihlou zděný baráček, 8 cm Rotaflexu mezi rošty + přeplášťoval a opatřil stříkanou plastovou omítkou. Vše "samo domo", vlastníma "teplejma", pouze tu stříkanou udělali kluci z pozemních staveb.
Celkové náklady byly 8 tisíc Kčs (v té době). Úspora změřena přesně, pomocí spotřeby za cca 7 dní, se stejnými vnějšími podmínkami, před realizací a po realizaci. Již s tehdy, mnou vyrobeným a instalovaným přímotopným elektrickým kotlem na ÚT a spotřeba odečtena na elektroměru přímo u kotle. Snížení tepelných ztrát (úspora) činila 35%. Návratnost, v té době, když jsem začal platil za plyn 0,70 Kč/1m3 a měl spotřebu, po zateplení , 2000 m3/rok, činila cca 700,- Kč/rok. Takže by návratnost, tehdy, byla cca 11,5 let. Ale vzhledem k radikálnímu růstu ceny plynu po r.1989, byla méně jak 5 let a dodnes, za těch 30 let a ceny plynu dnes, ani už úsporu nepočítám. To byla investice, která se mi už vrátila nejmíň 5-10x. I když tehdy bylo těch 8 "táců" jako je dnes, pro mně, cca 50.

Do výpočtu návratnosti jsi nezahrnul výkup elektřiny - od července 2018 jsem dodal zpět 1,55MWh (vychází to přes 500 měsíčně), dejme tomu 4800,- za rok (přepočteno výkupní cenou 08/2018). Cena výkupu se odvíjí od ceny na trhu. Čím víc elektřina zdraží, tím víc dostaneš za elektřinu, kterou dodáš do sítě.

Návratnost: 150000 / (7655 + 4800) = 12 let teď. je to srovnatelné s tvou návratností 11,5 roku tenkrát.

V tomto případě pochopitelně souhlas. Ale o dodávce elektřiny do sítě, jsi, jestli jsem to někde nepřehlédl, nepsal. Pochopitelně, jestli někdy produkuješ víc, než spotřebuješ (zřejmě v létě a v minulém roce bylo slunečních dní extrémně hodně) a můžeš prodávat, pak je to trochu jiné a návratnost je kratší. Ale pořád se to odvíjí rovněž od toho, zda by se tazatel "dostal" rovněž k té dotaci.
A jestli jsou ještě vypisovány dotace na alternativní zdroje el.energie, to jsem nezjišťoval. Ale vzhledem k těm problémům, které byly s těmi fotovoltaickými "velkoproducenty" (viz SEI a Vitásková) skoro bych se domníval, že už asi nejsou. Ale třeba se mýlím, bylo by nutno prověřit. Pokud o tom víš více, jak to je s těmito dotacemi, tak to tazateli upřesni. To by bylo pro něj určitě důležité.
Loni uvažoval syn o realizaci fotovoltaických kolektorů pouze pro ohřev TUV. Ale po propočtu investičních nákladů a návratnosti (bez dotace), jsme i od tohoto úmyslu upustili.
Nyní však uvažujeme o realizaci tepelného čerpadla vzduch-voda na ÚT v jeho RD, vzhledem k tomu, že u něj není plyn, topí uhlím (sice automatickým kotlem, ale stále je potřebná obsluha) a stal se imobilní. Topný systém máme poměrně naddimenzovaný, takže bychom ani nemuseli provádět rozsáhlejší úpravu na nižší teplotní spád. A rozhodujeme se, zda to řešit "po našom" a "Čína", což by vyšlo asi levněji, nebo zkusit ty "kotlíkové dotace", které se mají letos ještě naposled vypisovat. Problém je, že pak je vše nutné dělat dodavatelsky a jak jsi psal, napakují se na tom spíše dodavatelé. Ale i nás by to zřejmě přišlo dosti dráž. Otázka by ale byla, zda by tu dotaci taky vůbec dostal.

O výkupu jsem psal ve třetí kapitole, včetně ukázek vyúčtování v diskuzi. Protože výkup začal v podstaě až v sedmém nebo osmém měsíci (až jsem se dohodl s dodavatelem elektřiny), jsou data pouze za část roku.
Ale můžu říct, že za únor mám zatím (podle elektroměru) 120kWh dodaných do sítě.

U fotovoltaiky (panelů) musí být dostatečná naddimenzovanost, aby něco dávaly i za hodně špatného počasí. To, jestli budu dodávat do sítě nebo ne, pak záleží na mě. Invertor umí nedodávat, případně omezit max. výkon dodávaný zpět. Ale na druhou stranu, proč to nevyužít, když to v podstatě zaplatí minimálně regulační poplatky.

Pořád tam nepočítáš s periodickou obnovou techniky, která dřív či později zdechne - měnič a baterie. V ten okamžik bude návratnost nulová.

Baterie mají 6000 cyklů, pokud pořídíš LiFePo baterie, to znamená, že vydrží 15 let a víc.
Na měnič je od výrobce 10 let záruka. Jestli chcípne po 10 letech, pak tam návratnost nebude žádná.

Ale to samé platí pro cokoliv, co do baráku pořídíš - nový kotel, tepelné čerpadlo, myčku, ...
V podstatě zřejmě nemá smysl pořizovat nic, co se nevrátí do 3-5 let...

V podstatě zřejmě nemá smysl pořizovat nic, co se nevrátí do 3-5 let...

Přesně tak!

Ano, prakticky všechny věci vydrží pár let, než se podělají. Z tohoto pohledu je logičtější preferovat bezúdržbovou variantu (as a service), která vychází v dlouhodobém pohledu po započtení všech vlivů nastejno, jako "on premises".

Já bych si taky pořídil solární soběstačnou farmičku - "už pro ten pocit". Ne že ne. Jen tam není ta správná motivace, proč ano.

Tam zase musíš mít zajištěno, že poskytovatel služby vydrží dostatečný počet let. Pokud firma skončí, jsi bez služeb a ani to zařízení, co máš ti vlastně nepatří.

Přidám příklad z dneška, je 22:40 (v popisku chybí tmavě zelená - spotřeba z baterek)

Dnes bylo horší počasí, ale pořád to stačilo, aby se baterky dobily. Asi v 17:15 se žena rozhodla, že bude péct a k tomu vařila večeři. Plotýnka vařiče se potkala s okruhem zásuvky, takže baterka, která zvládne 3kW na fázi už nestačila, takže se dočerpalo ze sítě (modrá špička).

Celková spotřeba za dnešek dosud 8,3kWh, ze sítě 790Wh.

Nevyplatí se to.

Návratnost je dlouhá. Pokud počítáš návratnost 3 roky, pak se to nevyplatí. Pokud ti nevadí delší návratnost, tak se podívej na reálné hodnoty - návratnost je kolem 11 let při současných cenách elektřiny.
Pokud k tomu připočtu další výhody, jako částečná soběstačnost na elektřině (nemusí tě v létě trápit klimatizace, v zimě nemusíš řešit zálohování kotle atd.), pokud k tomu přidáš, že důležité okruhy v domě máš oddělené od sítě a zálohované + chráněné... pak se i tohle dá započítat do toho, zda se to "vyplatí".

Je to stejné, jako bys prohlásil, že klimatizace se nevyplatí. Ano máš pravdu, nevyplatí se, protože ti nikdy nevrátí náklady. Ale je to cena za komfort, že v létě v parných dnech máš doma příjemnou teplotu.
Vyplatí se myčka nádobí? Nevyplatí. Je to opět spotřebič pro komfort, to jen markeťáci budou tvrdit, že spotřebuješ míň vody. Ale nikdo do toho nepočítá cenu myčky.

Příklad "soběstačnosti" z února 2018

Těch 97% znamená, že 3% denní spotřeby šly ze sítě, zbytek fotovoltaika + baterie. Ze 7kWh je to za den spotřebovaných 210Wh ze sítě.