Přidat otázku mezi oblíbenéZasílat nové odpovědi e-mailemVyřešeno Jak dlouho by fungovala elektřina?

Zdravim,
může mi někdo fundovaný zodpovědět moji hypotetickou otázku, jak dlouho by běžela elektřina(osvětlení, do zásuvek... prostě šťáva), kdyby zmizeli ze světa všichni lidi a myslím tím přímo z minuty na minutu.
Bylo by to naráz nebo by to trvalo třeba týden, měsíc?
Díky.
Změna kategorie, původně: Elektro (Kurt)

Jsou zobrazeny jen nové odpovědi. Zobrazit všechny
Předmět Autor Datum
Vypadlo by pár zdrojů a nastal by blackout.
martas38 15.11.2017 14:18
martas38
Je otázkou, za jak dlouho by se tak stalo a jestli by to byl totální výpadek "do tmy" nebo jenom roz… nový
ml1 15.11.2017 15:24
ml1
Byl by to totální výpadek do tmy. S výpadky zdrojů by se přetěžovala vedení a automatické ochrany by… nový
martas38 15.11.2017 18:14
martas38
Pokud se bavíme jen o zmizení lidí, prostě lidi jsou a najednou zmizí a vše ostatní zůstane, tak byc… nový
ml1 15.11.2017 15:18
ml1
Uhelné elektrárně za nějakou dobu dojde uhlí (zatím ho pořád těží a vozí lidé, zásobu má určitě na t… nový
jirka44 15.11.2017 15:54
jirka44
Mám to pro účely jedné povídky (z minuty na minutu nebude na světě nikdo, kdo by se o elektrárny a p… nový
Josefekjinde 15.11.2017 17:49
Josefekjinde
pro účely jedné povídky četls tohle? tma-2.0 nový
jirka44 15.11.2017 19:43
jirka44
že by elektrárny mohli fungovat To bude hodnotná četba. nový
Kurt 15.11.2017 21:42
Kurt
Jako tvůj příspěvek. poslední
Josefekjinde 16.11.2017 20:56
Josefekjinde
Do povídky napiš cokoliv,stejně každý čtenář pochopí,že čte scifi.Můžeš tam ale dopsat třeba nějaké… nový
Karel04 16.11.2017 09:47
Karel04
Musel by posledný zhasnúť svetlo, jedine tak. nový
Nuda 15.11.2017 18:48
Nuda

Je otázkou, za jak dlouho by se tak stalo a jestli by to byl totální výpadek "do tmy" nebo jenom rozpad sítě na ostrůvky, které by později (s výpadky dalších zdrojů) postupně odcházely. Ono i výpadky spotřebičů jsou důležité, elektřina se nikde nehromadí, takže co se vyrobí, musí se ihned spotřebovávat. Otázka by mohla znít, jak dlouho by vše běželo, kdyby operátoři elektráren a dispečinku atd. měli nohy na stole a nešáhli by na počítač (nemluvě o těch, co mačkají vypínače na straně spotřeby). Ale na to asi neexistuje jednoduchá odpověď protože události, které se snaží rozbít síť jsou nahodilé.

Pokud se bavíme jen o zmizení lidí, prostě lidi jsou a najednou zmizí a vše ostatní zůstane, tak bych na první přiblížení čekal, že systém poběží dál. Výroba ani distribuce elektřiny už naštěstí nevisí na lidech. Na další přiblížení je ale potřeba uvažovat, co bude následovat. Tak máme elektrárny uhelné, vodní, atomové, sluneční, větrné a několik dalších. Všechny pracují autonomě, ale jsou propojené do společné sítě. Otázkou je, jak dlouho by si nechali (měkké "i" píšu schválně) líbit práci bez dohledu svých operátorů (třeba lokomotiva má tlačítko bdělosti, když na něj strojvedoucí nereaguje, tak na železnici zastaví, metro jenom vypíná motory). Taková atomovka určitě musí hlídat, jestli obsluha neupadla do kómatu, nebo rovnou nezmizela. Uhelné elektrárně za nějakou dobu dojde uhlí (zatím ho pořád těží a vozí lidé, zásobu má určitě na týdny, žádné just-in-time). Ostatní jsou autonomní a lidi potřebujou jen při poruše.
Ještě je tu jeden faktor, elektrárny (z velké části) nevyrábějí elektřinu podle potřeby, ale podle svých schopností. Atomové i uhelné elektrárny běží nejlíp, když jedou naplno. Slunečním je to jedno, ale taky běží naplno, pro změnu kvůli maximalizaci zisku. Takže rovnováhu výkonu zachraňujou hlavně vodní elektrárny.
To že máme elektriku až v zásuvkách je taky zásluhou energetického dispečinku. Ti čelí hrozbě bek-autu několikrát denně, teda pokud nepřehání. Je fakt, že většina událostí je způsobená lidma (nepočítám-li větry na Baltu), nebudou-li lidé, nebudou takové výkyvy ve spotřebě (poběží spotřebiče, které byly zapnuté a možná ty, co to mají v programu). Problém je, že výroba musí být v každém okamžiku rovná spotřebě. Určité stupně regulace fungují i bez zásahu člověka, jinak bychom neměli většinu času 49.995-50.005 hertzů.
Je otázkou, nakolik se počítá s absencí/zmizením obsluhy. Reakcí na to bude buď držet systém v nějakém stabilním stavu nebo ho bezpečně odstavit.
Já bych očekával řádově hodiny (optimisticky dny) do totálního rozpadu sítě, protože ten systém řízení není úplně autonomní ale stabilitu v malém by měl zajistit. Větší zásahy musí schvalovat operátor.
Zkusím někdy ten dotaz nadhodit, až budu s někým od energetiky sedět neformálně u stolu v přátelské atmosféře, co si o tom myslí (bylo by se to hodilo na letošním ELENu, tam se řešily věci kolem krizových scénářů - na elektřině jsme neuvěřitelně závislí - a během oběda, kdy se řešily podobné nesmysly by tento nepůsobil tak výstředně), vypaření lidí asi není mezi uvažovanými scénáři; ostatně koho z lidí by to v té době zajímalo. Sám nejsem energetik, takže do podrobností nevidím.

Uhelné elektrárně za nějakou dobu dojde uhlí (zatím ho pořád těží a vozí lidé, zásobu má určitě na týdny, žádné just-in-time).

takové Opatovice sežerou čtyři vlaky po 1500 tunách uhlí denně. Vykládka a překládka nejspíš plně automatizovaná nebude, takže i když budou mít uhlí na skládce na týdny, do kotle samo nedoběhne. Ale hlavně myslím je kritické místo, to cos uvedl, a to je dispečing. Když se podíváš na web ČEPSu, tak uvidíš jak to lítá během dne a noci. To by se asi opravdu rozpadlo za těch pár hodin.

Mám to pro účely jedné povídky (z minuty na minutu nebude na světě nikdo, kdo by se o elektrárny a přívod šťávy staral) a moc se mi líbí verze, že by elektrárny mohli fungovat autonomně několik hodin maximálně 1-2 dny. Díky všem za odpovědi a především ML1.
Tímto bych to považoval za uzavřené.

Zpět do poradny Odpovědět na původní otázku Nahoru