Pokud se bavíme jen o zmizení lidí, prostě lidi jsou a najednou zmizí a vše ostatní zůstane, tak bych na první přiblížení čekal, že systém poběží dál. Výroba ani distribuce elektřiny už naštěstí nevisí na lidech. Na další přiblížení je ale potřeba uvažovat, co bude následovat. Tak máme elektrárny uhelné, vodní, atomové, sluneční, větrné a několik dalších. Všechny pracují autonomě, ale jsou propojené do společné sítě. Otázkou je, jak dlouho by si nechali (měkké "i" píšu schválně) líbit práci bez dohledu svých operátorů (třeba lokomotiva má tlačítko bdělosti, když na něj strojvedoucí nereaguje, tak na železnici zastaví, metro jenom vypíná motory). Taková atomovka určitě musí hlídat, jestli obsluha neupadla do kómatu, nebo rovnou nezmizela. Uhelné elektrárně za nějakou dobu dojde uhlí (zatím ho pořád těží a vozí lidé, zásobu má určitě na týdny, žádné just-in-time). Ostatní jsou autonomní a lidi potřebujou jen při poruše.
Ještě je tu jeden faktor, elektrárny (z velké části) nevyrábějí elektřinu podle potřeby, ale podle svých schopností. Atomové i uhelné elektrárny běží nejlíp, když jedou naplno. Slunečním je to jedno, ale taky běží naplno, pro změnu kvůli maximalizaci zisku. Takže rovnováhu výkonu zachraňujou hlavně vodní elektrárny.
To že máme elektriku až v zásuvkách je taky zásluhou energetického dispečinku. Ti čelí hrozbě bek-autu několikrát denně, teda pokud nepřehání. Je fakt, že většina událostí je způsobená lidma (nepočítám-li větry na Baltu), nebudou-li lidé, nebudou takové výkyvy ve spotřebě (poběží spotřebiče, které byly zapnuté a možná ty, co to mají v programu). Problém je, že výroba musí být v každém okamžiku rovná spotřebě. Určité stupně regulace fungují i bez zásahu člověka, jinak bychom neměli většinu času 49.995-50.005 hertzů.
Je otázkou, nakolik se počítá s absencí/zmizením obsluhy. Reakcí na to bude buď držet systém v nějakém stabilním stavu nebo ho bezpečně odstavit.
Já bych očekával řádově hodiny (optimisticky dny) do totálního rozpadu sítě, protože ten systém řízení není úplně autonomní ale stabilitu v malém by měl zajistit. Větší zásahy musí schvalovat operátor.
Zkusím někdy ten dotaz nadhodit, až budu s někým od energetiky sedět neformálně u stolu v přátelské atmosféře, co si o tom myslí (bylo by se to hodilo na letošním ELENu, tam se řešily věci kolem krizových scénářů - na elektřině jsme neuvěřitelně závislí - a během oběda, kdy se řešily podobné nesmysly by tento nepůsobil tak výstředně), vypaření lidí asi není mezi uvažovanými scénáři; ostatně koho z lidí by to v té době zajímalo. Sám nejsem energetik, takže do podrobností nevidím.