Anodová ochranná tyč

Asi zcela laicky: Anodová ochranná /hořčíková?/ tyč svým postupným rozpouštěním v obsahu bojleru provádí ochranu vnitřního povrchu tím, že v mikroskopických trhlinách ve vnitřním smaltu /které by jinak umožnily styk vody se železem a následnou korozi pláště bojleru/ pokovuje železo (mění kysličník železana sůl?) a tím znemožňuje korozi.
Nevím, jak by měla nějaká cívka upravit vodu tak, aby nebyla zdrojem koroze železa - snad odkysličením H2O ?
Každopádně je výměna hořčíkové tyče, spolu s odstraněním usazenin, výrobcem doporučená periodická údržba spotřebiče již od dob, kdy výrobci měli snahu udržet životnost výrobku i za hranici /dnes dvouleté/ záruky, tak bych funkci tohoto opatření docela věřil...

Presne tak. Jen bych dodal, ze ty 2 roky nejsou "nejak moc rychle", ale odpovida to zivotnosti te tyce.

Dost záleží, jakou vodu doma máte. Zda používáte z vlastní studně, tak to anoda mizí rychleji a na některých místech se musí měnit i každý rok. Studniční neupravená voda je agresivnější. Městská voda je upravovaná a anoda vydrží i sedm let bez problému. Záleží ale také na místě a jaký je výtoč teplé vody v domě. Kolem Budějovic v pohodě sedm let. Toto si lidi dost často neuvědomují a myslí si, že vodou ze studně hodně ušetří. Potom mění anody jak na běžícím pásu, nebo také ani neví, že nějaká anoda v zásobníku vůbec je. Mění celé zásobníky a stěžují si na nekvalitní výrobky.
Každý výrobce má anody jinak dimenzované. Někteří mají anody i dost malé a samozřejmě také vydrží méně.
Žádné prodloužení životnosti anody není.
Jakékoli cívky na trubkách jsou k ničemu. Je to podvod. Podobně jako třeba přídavné přístroje na snížení spotřeby paliva v autě.
Záleží na vodě, kterou doma používáte.

Ano, všechny předcházející odpovědi mají pravdu. Jde o tzv. obětovanou elektrodu, její životnost závisí jen na její hmotnosti a složení (tvrdosti) používané vody. Nějaké cívky a magnetická udělátka jsou blbost. Fungují sice u některých úprav průmyslových vod a brání ukládání vodního kamene, ale na bojlery ne.

Ještě dotaz.
Asi je jedno jakou tam dam?
Nemusím kupovat přimo od viadrusu?

Musí mít shodný závit a velikost takovou, abyste jí dostal dovnitř.

To jo, ale material stejný.
Jen ceny si vydřiduší davají přemrštěne.
Jsem to byl onrknout a a odginal vyjde na 480 kč

Zavit 3/4,delkaa 40 cm a pruměr tyče 20 cm.
U viadrusu je viko nahoře.
http://www.dilynakotle.cz/anodova-tyc-tatramat-22x 420mm-m8-30mm_z645/

Když na tu zatku už sežrane tyče navařím matku

No, svarovani horciku, to musi bejt zabava

No to šroubení na tý tyči je co vím ze železa. Ale i tak bych u toho sváření byl asi dóóst vopatrnej. Ale co, ohňostroj taky dobrej..

Někteří lidé si opravdu pro pár korun nechají vrtat koleno a vymýšlí všemožné krávoviny.
V tomto případě to bude třeba i s pěkným ohňostrojem.

Tak toto jsem nepochopil.
Koupim takovou tu dlouhou M8 spojku na zavitove tyče.
Navařím ji na to stare šroubení a na to našroubují tu anodu.
Mi nejde o těch 280 kč, ale o to že je nemíním investovat jen kvulí toho že se to jmenuje viadrus.
Vyrobce by měl byt rad, že si zakazník koupíl jejích vyrobek vyrobek,ne?

Jo, teď mi taky teprv došlo, jak to chceš udělat. Ne vařit na šroubení nové tyče, ale na zbytek tedy jen šroubení ze staré tyče. Použít pak jako redukci k jiné tyči s jiným uchycením. No asi bych to taky tak udělal, když to přijde podstatně levněji než origo tyč.
Jinak moje zkušenost. Mám už přes patnáct let bojler Tatramat.
Voda z vodovodu je z vrtu a velmi tvrdá. Varnou konvici musím odkamencovat každý týden, jinak se ze dna loupou vrstvy kamence.
Po prvních dvou letech jsem odmontoval dno a vysypal jsem z bojleru skoro dva kýbly drtě z vodního kamene a na tělese byla centimetrová vrstva, kterou jsem odstranil kyselinou solnou. Z anodové tyče zbylo jen šroubení. Koupil jsem an. tyč, stála mě v servisu čtyři sta.
Po zkušenostech jsem bojler otevřel po roce. Opět spousta kamence a an. tyč pryč.
Prohlásil jsem, že brzo dám za tyče cenu bojleru, tak že se na ni vykašlu a po čase koupím nový bojler. Od té doby tam anoda není žádná. Bojler funguje dodnes, viz výše. Tak nevím, jestli tam je až tak potřeba. Ale je možné, že vnitřní úprava (smalt), byl tenkrát kvalitnější, než dnes.

Jen ještě se pokusím objasnit princip té anody. Samotná voda byť tvrdá, se na korozi nádrže moc nepodílí. Kyslíku ve vodě je méně než na vzduchu, navíc při ohřevu se plynné části uvolní a odejdou s vodou.
Ale topné těleso bývá (nebo bývalo) z mědi. Měď a ocel tvoří elektrochemický článek, voda elektrolyt. Tedy to produkuje el. proud, který i přes vnitřní smalt, nebo jiný povlak prochází, není to el. izolant. Dochází průchodem tohoto proudu, zvláště mikroskopickými trhlinkami v povlaku k narušování oceli, takzvané elektrochemické korozi. Tím k poškození nádrže. Hořčíková tyč, je z hlediska el.chemické aktivity reaktivnější než železo, proto elektrickou aktivitu převezme na sebe. Proud chemicky produkovaný pak neteče mezi mědí a nádrží, ale mezi mědí a hořčíkem. Místo nádrže se narušuje a rozpouští anodová tyč. Navíc rozpuštěný materiál z anody se mísí s vodou a reaguje s případě narušeným a obnaženým místem nádrže. (přesný chemicko fyzikální princip nevím). Tím dojde k jakémusi pokovení tohoto místa a zpomalení další koroze. Tak tedy by to mělo fungovat a je to důvod k používání té anody.
Dnes ale, nevím, jestli u všech výrobců, ale zaregistroval jsem to u Tatramatu, je topné těleso už ne z mědi, ale z nerezu. Tím podle mmě odpadá spojení ocel měď, tedy velmi aktivní el. článek. Nerez má téměř stejný potenciál, jako materiál nádrže. V tom případě mi anodová tyč připadá zcela zbytečná. Jestli se používá i v tomto případě, může to být jakási setrvačnost, nebo ještě jiný důvod. Možná technický o kterém nevím, nebo možná zisky z prodeje anodových tyčí. To nevím.
Jo ještě něco. Nevím, myslím, že Dražice, nepoužívají topná trubková tělesa přímo ve vodě, ale dřívější metodu ocelové jímky s keramickým tělesem se spirálami. Možná je to důvod proč to dělají, protože tam také k výraznému elektrochemickému jevu nedochází. Tam bych také anodovou tyč považoval za téměř zbytečnou. --- A teď už končím, nějak jsem se rozkecal a kdo to má číst že jo.

Letos budu (respektive můj dvorní topenář) čistit poprvé po deseti letech, kdy bojler jede bez jakéhokoliv zásahu. Kombinovaný bojler (topení, elektrika) Dražice, typ nevím. Sám sem zvědav, jak to bude uvnitř vypadat

Tu tyč mi už donesl, asi ji tam dá.

Jestli máš tvrdou vodu, připrav si ne kýbl, ale kolečko.
Myslím, že tam an. tyč taky už není asi osm let. A nic.
Vápenaté usazeniny z bojleru, by mohly být dobré na doplnění
vápníku a snížení kyselosti půdy na zahradě. Bude to mít asi podobné složení, jako dolomitický vápenec.

Mám podobné zkušenosti-bojler Dražice,kombinovaný 16 let v provozu.Poprvé jsem ho čistil po 4.letech-anod.tyč již nebyla+dva kýble bordelu.Novou tyč jsem nedával+čistím každé 4.roky-dva kýble bordelu.Jediný problém jsem měl s přepáleným topným tělesem-asi 3X za celou dobu.Jelikož je to těleso suché,tak výměna zabere max půl hod.Ještě dodám,že vodu mám ze studny a tvrdou

Chtěl bych se taky zeptat, zaprve jak poznam ze je ta tyc uz v haji? A zadruhe, na nekterych strankach doporucuji vymenit magnesiovou tyc za nerezovou, to ale uz nejspis nebude plnit funkci ne?

Rozebrat a podívat se. Vydrží minimálně dva roky, většinou déle, podle vody. No a podle stavu už člověk interval příští výměny odhadne lépe.
Je to hnusná a špinavá práce a nejspíš bude třeba ji spojit s malováním. Hodně štěstí a pevné nervy!

O nerezové anodové tyči slyším poprvé. Pravděpodobně plnit funkci nebude, ten hořčík tam má svoje elektrochemické opodstatnění. Faktem je, že bude věčná, ale zbytečná.
Ale jak jsem psal výše, vyměnil jsem ji jen poprvé a od té doby, asi přes dvacet let tam není.
Ale tak je starý bojler Tatramat, kdy se to dělalo ještě poctivěji.

No tady v článku ji v prvním bodě právě doporučují: https://voda.tzb-info.cz/128236-voda-v-bojleru-zapacha-8-tipu-jak-se-zapachu-zbavit

A jinak bujler mám dražice, a má už kolem 15 let, takže už tam stejně ani žádná tyč nebude. Voda z něj je ale nepříjemně cítit. Ted se teprv dočítám že by se měl čistit a měnit nějaká tyč o které jsem doteď nevěděl. A vodu máme ze studny a docela dost minerální tak jsem vždycky myslel že je cítit kvůli tomu.

Jestli budeš anodu měnit, tak doporučuju přikoupit i nové těsnění příruby. Taky máme Dražice cca 9 let a vodu ze studny, ale anodu jsem ještě neměnil. Spíš bych se zaměřil na kvalitu vody ze studny a pravidelnou desinfekci. Já desinfikuji studnu minimálně 2x ročně litrem sava (jaro, podzim) včetně stěn (záleží na objemu, ale vždycky tu dávku úmyslně překročím) a na oba okruhy dám týden městkou vodu, potom teprve zapnu čerpadlo ze studny, odpustím tak 1000 litrů a dám do normálu. Po 14 dnech jsem si nechal udělat rozbor vody a je bez problémů. Kdysi jsem po ruce savo neměl a hodil do studny tabletu do bazénu. Určitě bude ale záležet na kvalitě podzemní vody, my tu máme relativně dobrou. Neškodilo by nechat si udělat rozbor.

O anodových elektrodách existuje spousta článků a studií. Některé často pocházející přeložením zahraničních článků jsou někdy až (dle mého názoru) až podivné.
Ale co o tom tak vím, že se jedná o tzv. obětovanou elektrodu. Pomocí ní se usměrní tok elektronů, vznikajícího proudu vlivem rozdílných potenciálů materiálů. Tyto proudy způsobuji tzv. elektrochemickou korozi.
Tato elektroda je z materiálu, který svým elektrickým potenciálem způsoní tok elektronů tak, že nedochází k elektrickému naleptávání chráněného povrchu, ale k postupnému rozpouštění obětované elektrody.
To že se an. tyč rozpouští, je známka správné funkce.
Nejjednodušší a vyzkoušené, je použití elektrody z hořčíku, který má vhodné el. vlastnosti.
O nerezových tyčích nemám dostatečné znalosti, ale myslím si, že to že je "věčná" nesvědčí o správné funkci, i když z důvodu neznalosti to nemohu zcela vyloučit.
Na druhou stranu existují i jiné možnosti, kde bych nerezovou tyč chápal jako opodstatněnou.
Samotné rozpouštění an. tyče není až tak podstatné, důležitý je hlavně tok elektronů.
Z toho důvodu existují systémy s nuceným směrem proudu. A to tak, že anoda je umístěna izolovaně a na ní je přiveden malý proud z vnějšího pomocného zdroje. To způsobí tok elektronů v elektrolytu (vodě) tak že k naleptávání povrchu nedochází.
Ale jak jsem psal výše, hořčíková tyč v bojleru nevydrží dlouho a zcela levná není, nehledě k práci s výměnou.
To že jsem ji neměnil, ušetřil jsem za ni peníze na nový bojler. Ale je to bojler, který je starší výroby a drží přes dvacet let.
Ty dnešní asi tolik nevydrží i s anodovou tyčí.