Jo, teď mi taky teprv došlo, jak to chceš udělat. Ne vařit na šroubení nové tyče, ale na zbytek tedy jen šroubení ze staré tyče. Použít pak jako redukci k jiné tyči s jiným uchycením. No asi bych to taky tak udělal, když to přijde podstatně levněji než origo tyč.
Jinak moje zkušenost. Mám už přes patnáct let bojler Tatramat.
Voda z vodovodu je z vrtu a velmi tvrdá. Varnou konvici musím odkamencovat každý týden, jinak se ze dna loupou vrstvy kamence.
Po prvních dvou letech jsem odmontoval dno a vysypal jsem z bojleru skoro dva kýbly drtě z vodního kamene a na tělese byla centimetrová vrstva, kterou jsem odstranil kyselinou solnou. Z anodové tyče zbylo jen šroubení. Koupil jsem an. tyč, stála mě v servisu čtyři sta.
Po zkušenostech jsem bojler otevřel po roce. Opět spousta kamence a an. tyč pryč.
Prohlásil jsem, že brzo dám za tyče cenu bojleru, tak že se na ni vykašlu a po čase koupím nový bojler. Od té doby tam anoda není žádná. Bojler funguje dodnes, viz výše. Tak nevím, jestli tam je až tak potřeba. Ale je možné, že vnitřní úprava (smalt), byl tenkrát kvalitnější, než dnes.
Jen ještě se pokusím objasnit princip té anody. Samotná voda byť tvrdá, se na korozi nádrže moc nepodílí. Kyslíku ve vodě je méně než na vzduchu, navíc při ohřevu se plynné části uvolní a odejdou s vodou.
Ale topné těleso bývá (nebo bývalo) z mědi. Měď a ocel tvoří elektrochemický článek, voda elektrolyt. Tedy to produkuje el. proud, který i přes vnitřní smalt, nebo jiný povlak prochází, není to el. izolant. Dochází průchodem tohoto proudu, zvláště mikroskopickými trhlinkami v povlaku k narušování oceli, takzvané elektrochemické korozi. Tím k poškození nádrže. Hořčíková tyč, je z hlediska el.chemické aktivity reaktivnější než železo, proto elektrickou aktivitu převezme na sebe. Proud chemicky produkovaný pak neteče mezi mědí a nádrží, ale mezi mědí a hořčíkem. Místo nádrže se narušuje a rozpouští anodová tyč. Navíc rozpuštěný materiál z anody se mísí s vodou a reaguje s případě narušeným a obnaženým místem nádrže. (přesný chemicko fyzikální princip nevím). Tím dojde k jakémusi pokovení tohoto místa a zpomalení další koroze. Tak tedy by to mělo fungovat a je to důvod k používání té anody.
Dnes ale, nevím, jestli u všech výrobců, ale zaregistroval jsem to u Tatramatu, je topné těleso už ne z mědi, ale z nerezu. Tím podle mmě odpadá spojení ocel měď, tedy velmi aktivní el. článek. Nerez má téměř stejný potenciál, jako materiál nádrže. V tom případě mi anodová tyč připadá zcela zbytečná. Jestli se používá i v tomto případě, může to být jakási setrvačnost, nebo ještě jiný důvod. Možná technický o kterém nevím, nebo možná zisky z prodeje anodových tyčí. To nevím.
Jo ještě něco. Nevím, myslím, že Dražice, nepoužívají topná trubková tělesa přímo ve vodě, ale dřívější metodu ocelové jímky s keramickým tělesem se spirálami. Možná je to důvod proč to dělají, protože tam také k výraznému elektrochemickému jevu nedochází. Tam bych také anodovou tyč považoval za téměř zbytečnou. --- A teď už končím, nějak jsem se rozkecal a kdo to má číst že jo.