Zateplení půdy starého RD - parozábrana?

Zpusobu konecnych i docasnych zatepleni je zpousta. Meli jsme ten samy priklad jako vy. Ja to resil ze spodu mistnosti ktere obyvate sadrokartonovym zaklopem s paroteskou. Skladba od spodku stropu vata, parotes a sadrokartonovy zaklop. Jinak pokud pudni prostory jsou nevytapene a nebudete je obyvat resil bych to polozenim vaty na podlahu pudy (minimalne 15 cm cm ale ideal do 25 cm). Nevim presne jakou mate tl. stropu, podle toho se prave vypocita tl. vaty, je to lepsi aby vam para nekondenzovala do vaty. Tuto problematiku vam muze upresnit p.Milan tady na diskuzi, bohuzel nejsem stavar. Jinak me pripadne zbytecne se placat s krovy tam kde to nebudete obyvat. Ano, teplo sala vzhuru a prave nezateplenym stropem nejvice unika.

Díky za reakci. Půdu jsem nedávnou vyklidil, takže se mi hodí izolaci provést právě tam. Ano, půda je neobývaná a nevytápěná. Kondenzace se právě bojím, podle toho, co jsem kolem problematiky četl, jinak se v tom příliš nevyznám..

Parozábrana se dává na teplou stranu, to může být i ta půda, pokud vrstva izolace nad parozábranou bude taková, že původní strop nebude mít teplotu pod 15°. Parozábrana musí být opravdu těsně provedena u zdí, už tu někdo byl překvapený, že položil zábranu ke zdi a je tam ve vatě voda.

Pokud je půda dobře vetrana, tak je použití parozabrany zbytečné.
Vlhkost která projde z interiéru se prostě odvětrá pryč a nic se nestane.
V tomto případě ale nesmíte vatu ničím zaklopit.

Osobně bych tam nasypal 0,5m drceného eps (bez pracná pokládka, cena 290,-/m3 a vodivost 0,038)

Vlhkost, která zkondenzuje v chladném období se odvětrá v parném létě, jste chtěl napsat. Těch lidí s mokrou izolací už tu bylo dost.

Ne, chtěl jsem napsat to co jsem napsal...
V případě dobře větrané půdy, parozabrana být nemusí a nikde nic vlhnout nebude.

Na dřevěném stropě? Kážete bludy.

Na jakémkoli stropě. Celá konstrukce se v tomto případě chová jako "difuzně otevřená" a žádná parozábrana nikde není potřeba.
Když to fungovalo do teď, bude to fungovat i potom.

Kelišová zázrak.
Kdo spočítá, zdali se (ne)vypaří kondenzace vodních par? Asi odhad.

No ja jsem asi take toho nazoru, kdyz tam dychali do ted a nic se jim na strope nesrazelo tak to projde i difusne otevrenou vatou. Jde spise o lamda koeficient a tl.vaty, aby jim to opravdu pomohlo k zatepleni. Na internetu jsou ruzne vypocty ze skladeb mat. a nasledne pouziti vhodne izolace. Jinak kazdopadne jsem pro vatu, budto kamennou a nebo klasiku skelnou, hlavne zadny polystyren, at se to neuzavre a pak tam neplavali jako v 97 roce po povodnich.-)

Lépe než poslouchat rozumování anonymních amatérů na internetu, od kterých byste si v reálu možná nenechal ani namazat řetěz u kola, je navštívit kterékoli stavebniny, sáhnout do kastlíku s prospekty od výrobců vaty a přečíst si v technické části popisující skladbu konstrukcí, že pod vatu na izolaci stropu(a všude kde je vata použita na rozhraní výrazně odlišných teplot) se SAMOZŘEJMĚ musí aplikovat parozábrana. Žádné "jestli" je to tak lepší, ale zásadně a bez diskusí VŽDY. Pokud nezamezíte prostupu vlhkosti z místnosti do vaty, tak tam tu vatu snad ani nemusíte dávat a za ušetřené peníze můžete nakoupit topivo do kamen.
Pokud byste si chtěl ověřit opodstatnění tohoto opatření, tak až budete mít vatu položenou, samozřejmě na parozábraně, nechte někde v rohu kousek parazábrany odhrnutou a po pár dní topení se na to místo jděte podívat. Ve vatě zřetelně uvidíte kapičky vody. Množství přítomné vody bude přímo úměrné rozdílu venkovní a vnitřní teploty. Jak známo, voda je velice dobrý vodič, mj. i teploty.

Skuste sa pozriet aky ma difuzny odpor skvarobeton a aky ma difuzny odpor vata.
Podla mna, ta vata ma podstatne mensi odpor ako ten skvarobeton.
Poprosim vysvetlit, preco by ta vata s tym mensim odporom mala branit uniku vlhkosti, ktora prejde cez ten skvarobeton.

Pojdem sa pozriet na povalu. Mam pojd s takym istym zlozenim ako pisatel. Na skvarobetone mam rozbalenu vatu. Upozornujem, vata nie je nicim zakryta a pojd je dobre vetrany. Podla Vas by som mal mat na tom skvarobetone vlhkos.

No právě. Vatou prochází vodní parou nasycený vzduch z místnosti lépe než škvárobetonem a samozřejmě nesrovnatelně lépe než parozábranou. Proto také vzduch, coby nosič vlhkosti, celkem snadno dopraví vlhkost do místa, kde ve vatě dosáhne teploty představující rosný bod, tedy kdy odsažená voda změní skupenství z plynného na kapalné.
Myslím že radit by měli lidé, kteří vědí. Namísto toho boužel nejraději rozdávají rozumy lidé, kteří se domnívají. Tady jsou často schopni někteří "radit" i kolik je 5+7. A to stylem "já bych řekl že to může být takových 15, maximálně 17". Jen takovou otázku nadhodit.

Podle této Vaší teorie tedy vůbec nefunguje dnes tak propagovaný systém s difuzně otevřenou skladbou konstrukce.
Jelikož škvárobeton má difuzní odpor vyšší než vata, tak do vaty samotné pustí mnohem menší množství vlhkosti než je vata schopna odvětrat.
Takže žádné srážení vlhkosti na vatě se konat nebude, jelikož se tam prostě nemá co a s čím srazit.

Po staletí se toto běžně používá v domech zateplených slámou/senem a dokud se na izolaci nepoloží něco co zabrání volnému odvětrání tak se nic neděje.

Takže tento Váš příspěvek je hoden Vašemu příkladu "já bych řekl"...

"Moje teorie" je stavební praxí a aplikačním postupem výrobců izolační vaty, nikoli mým. Pokud do toho motáte difuzně otevřenou skladbu, jen dokazujete že jste právě tím případem, který by spíše než radit měl raději ještě hodně dlouho brát radami zavděk. Jen mě zaráží s jakou urputností tento druh radit touží. Chudák pak člověk neznalý, který důvěřivě na jejich rady dá.
Nevím o jakém škvárobetonu to teoretizujete, když ani sám autor otázky neví jaká je skladba stropu, přičemž nejpravděpodobněji prkno/trám/prkno. Ovšem to "mé teoretizování" se nechá snadno pochopit a dovodit už při elementárních znalostech fyziky základní školy. Naopak pokud ani po tomto nesecvakne, pak asi není o čem se dále bavit.

A co jiného než difuzně otevřená skladba to podle Vás je?

J-K, a pokud přijdete ke mne do stavebnin, já Vám klidně ukážu prospekty, ale navíc Vás vyzpovídám o přesném složení stávajícího stropu, případě a idalší podmínky a podle toho Vám (ne)doporučím folii a navrhnu, abyste si moje řešení ověřil i jinde.

Já nejsem zadavatel dotazu

Ale jste autor odpovědi: 10.01.2016 21:24

Samozřejmě. A co z toho plyne? Snad že já se chystám zateplovat strop pod půdou a žádám o radu???

Co z toho plyne?
"Lépe než poslouchat rozumování anonymních amatérů na internetu, od kterých byste si v reálu možná nenechal ani namazat řetěz u kola, je navštívit kterékoli stavebniny, sáhnout do kastlíku s prospekty od výrobců vaty a přečíst si v technické části popisující skladbu konstrukcí, že pod vatu na izolaci stropu(a všude kde je vata použita na rozhraní výrazně odlišných teplot) se SAMOZŘEJMĚ musí aplikovat parozábrana"

Že to tak není, jak píšete..

Samozřejmě že to tak je. Tedy pokud se bavíme o návrhu tazatele na jednoduché položení izolační vaty na strop, ze kterého táhne chlad z půdy, což značí že oblast není zateplena vůbec nebo velice málo a jedná se tedy o rozhraní výrazně odlišných teplot, kde se musí aplikovat parozábrana, jak také píšu.
Nebavíme se o difuzně otevřené skladbě, jejíž návrh rozhodně není pro laiky a ani odborník, za něhož vás bohužel nemohu považovat, takovou skladbu nedokáže naprojektovat bez dokonalého obeznámení se s konkrétní situací. Nemluvě o tom, že je výrazně dražší. Už z těchto dvou důvodů je nesmysl doporučovat ji ke vznesenému dotazu. Přitom žádný z mudrlantů radících nepoužít parozábranu se ani nepokouší přiložit k tomu řešení co s pronikající vlhkostí a v podstatě tak bez varování směřují tazatele k zadělání si když ne rovnou na problém, nebo aspoň k neefektivnímu vynaložení úsilí a peněz.

Mimochodem, v návrzích difuzně otevřených skladeb izolace se dnes většinou k regulaci prostupu vodní páry používá parobrzdná fólie, takže nákupu fólie se člověk taktéž nevyhne, jen je tato fólie cca 3x dražší než parotěsná.

aki,
Parozábranu na půdu můžete pložit, jen když tepelná hodnota celé konstrukce stropu, bude tvořit maximálně 1/3 ze zateplení vatou.
Příklad, když dáte málo vaty, nesmíte dát folii, páč by se rosný bod dělal pod folií, a vlhkost neodvětráte. Když dáte hodně a kvalitní vatu, folii dáte v pohodě, rosný bod bude ve vatě.
V obou případěch musíte mít ale odvětřání prostoru nad izolací. Pozor, neplést s odvětrávací taškou.
http://cukrar.rajce.idnes.cz/Juta_obrazky/#zaklop_ vaty.jpg
http://milancukrar.papricka.cz/plisen-nad-izolaci/
http://milancukrar.papricka.cz/kondenzat-na-folii- a-plisen/
Když položíte otázku panu Ryplovi z Juty, ten Vám vysvětlí i takové podrobnosti, že se budete divit.
poradna#

Moc děkuji všem za komentáře a rady. Pane Cukrář, ty fotky jsou výmluvné, nerad bych, aby se mi stalo něco podobného.
Dobrá, pokusím se nejprve zjistit přesné složení stropu.
Bylo by také možné zkusit vatu položit jen na část půdy, např. tímto http://www.baushop.cz/ursa-pureone-df-39?tloustka= 220 (tl. 22 cm) a sledovat event. vlhkost pod vatou?

zdraví
Aki

Aki, proč byste nemohl dělat co chcete, nebo nerozumím dotazu?

Přesně tak, nikdy není čas udělat to pořádně, ale vždycky je čas to předělat. Sice za stejné peníze může mít 30 cm vaty, což bych doporučoval já (http://dum.bazos.cz/inzerat/56308847/IZOLACE-SKELN A-VATA-URSA-150MM-ZA-330KC.php) ale pokud chce koumat s vlhkostí a bát se dřevomorky, je to možné.

No měl jsem na mysli koupit část vaty, cca na půl plochy půdy, tu položit a sledovat, jestli nebude docházet k problémům s vlhkostí.
Je správná moje úvaha, že kdybych položil na podlahy půdy parozábranu a pak izolaci, naopak riskuji vznik vlhkosti pod podlahou ve škvárobetonu?
Zdraví
Aki

...Je správná moje úvaha..
Ano i ne. záleží, kolik vaty dáte na podlahu.
Pokud dáte málo, rosný bod je pod folií a je problém. Když dáte hodně vaty, bude rosný bod nad FOLIÍ a bude to OK.

Plánuji dát 3x10cm, víc si myslím nemá cenu.